Co všechno nevíte o koruně. Kdo je Bejbina a proč nepadne orel?

Gabriel Pleska | rubrika: Publicistika | 16. 10. 2022
„I v příštím roce tomu bude sto let, co se Jára Cimrman narodil…“ Absurdita toho sdělení nás rozesmává už desítky let. A věřte nebo ne, podobné je to s narozeninami české koruny. I letos je jí právě sto let. Vysvětlíme a provedeme jejími překvapivě barevnými dějinami.
Co všechno nevíte o koruně. Kdo je Bejbina a proč nepadne orel?

Zdroj: Wikimedia Commons, ThecentreCZ, volné dílo

Možná vás překvapí, že první stovku neslavila naše koruna spolu s republikou už v roce 2018. Československo sice bylo vyhlášeno na konci října 1918, ale ještě pár měsíců jsme byli součástí měnové unie s nástupnickými státy Rakouska-Uherska a platili jsme korunami zděděnými po mocnářství.

Název koruna pak přejala i československá měna. Původně jen dočasně – vždyť to bylo dědictví nemilovaného impéria, jméno, které odkazuje k monarchistickému zřízení a s republikánským étosem nového státu nejde moc dohromady. Ale s tou dočasností to dopadlo jako u nás vždycky. Víc o tom ve starším článku o názvech měn: Proč se Řekové smějou euru. Peníze píchací a sekací. Pikanterie z dějin měn

Mizerná, ale naše

Taková byla naše první vlastní koruna. Byla z papíru, ale nebyla ani krytá zlatem nebo jinými aktivy centrální banky, jak bývalo dobrým zvykem. Vždyť Československo ještě takovou banku pár let vůbec nemělo mít! A tak ty papírky s kolísavou barevností ani nebyly bankovky, nýbrž pouhé státovky. Ale od začátku.

Státovka 1 Kč, 1919Zdroj: Shutterstock

Státovka 1 Kč, rok 1919.

Měnová unie s ostatními pohrobky Rakouska-Uherska skončila v roce 1919 razantními kroky, řízenými ministrem financí Aloisem Rašínem. Na konci února byly uzavřeny hranice, nikdo a nic – lidé, zboží ani pošta – nesmělo z republiky ani dovnitř. Na začátku března byly okolkovány papírové peníze, které zůstaly na území republiky. A byla zavedena koruna československá, zkratkou Kč. Z ní máme (i po desítkách pozdějších let s Kčs) dodneška rozkošné slovíčko kačka.

Kolkovalo se od desetikorun výš, papírová jednokoruna a dvojkoruna zůstaly v oběhu beze změny. Ještě téhož roku se ale začaly tisknout první skutečné československé koruny. Nekvalitně, knihtiskem. Počítalo se, že budou na chvilku. 

Co ale na druhou stranu bylo na tom penízu divné... →

Zmatek v peněžence

Ta kuriózní věc – aspoň pro nás dnes, kdy jsme zvyklí na to, že obě strany bankovek jsou tónované do podobné barvy – je to, jak výrazně se lišily barevně rub a líc státovky. 

Státovka 1 Kč, 1919Zdroj: ČNB

Státovka 1 Kč, rok 1919.

„Přední strana opatřena jest světlemodrým podtiskem a mřížkovaným šedým přetiskem. Ornamentální rámeček a uvnitř téhož mnohonásobné označení číslicí 1 provedeny jsou barvou modrou,“  psalo se v září 1919 ve vyhlášce Bankovního úřadu ministerstva financí. „Zadní strana má podtisk světle červený a šedý mřížkový přetisk, ornamentální rámeček a mnohonásobné označení číslicí 1, provedené v barvě červené.“

Platilo to pět roků. Už po třech – od roku 1922 – papír začnou vytlačovat mince.

A teď už rychle k letošnímu stému výročí... →

Panna ze Slovenska 

Podruhé by stovku mohla koruna slavit právě letos. Důvod je prostý: v roce 1922 střídá provizorní státovky koruna poctivá a důkladná. A ve formě, na jakou jsme u jednokačky zvyklí a kterou čekáme. Konečně je kovová a kulatá. A s pannou. A se lvem. Bez orla.

První opravdové československé korunyZdroj: Wikimedia Commons, ThecentreCZ, volné dílo

První opravdové československé koruny.

Nebyla to první československá mince, nejdřív se do oběhu dostaly dvacetníky a padesátníky s datem 1921. Stejně jako korunu je navrhl Otakar Španiel, profesor akademie, předseda Mánesa a všeobecně uznávaný umělec s autoritou, díky které si prosadil na korunu svoje jméno. I když prý vedení mincovny protestovalo.

Koruna, na jejíž rub Španiel navrhl motiv ženy žnoucí obilí, se jako ostatní československé mince razila v mincovně ve slovenské Kremnici. Ta sice měla tradici až do 14. století, zato vybavení ne. Stroje a zásoby kovů zmizely ve zmatku končící války z Horních do Dolních Uher. (Po)válečná doba se propsala i do smlouvy s vídeňskou Maschinenfabrik Vulkan, která měla dodat nové stroje. Česká strana zavazovala sama zabezpečit dodávky železa a uhlí, aby mohly být dodrženy smluvené termíny.

V roce 1922 bylo na Slovensku vyraženo z mědiniklové slitiny 50 milionů korunových mincí, do roku 1938 jich přibylo dalších zhruba 65 milionů. Platily do zavedení protektorátní měny.

První protektorátní platidlo jsme si tiskli už před válkou, ani jsme to nevěděli... →

Přeražená brigádníkem

Vznik protektorátní koruny by mohl být dalším mezníkem, od kterého bychom mohli počítat roky naší koruny. Byla to konečně první jen česká, tedy nikoli československá koruna. Z pochopitelných důvodů to ale asi nikdo slavit nebude. I když – znáte lidi.

Mobilizační státovkaZdroj: Volné dílo, National Numismatic Collection, National Museum of American History at the Smithsonian Institution

Mobilizační státovka. Nevydaná, vytažená ze šuplete, přeražená gumovým razítkem.

Jako protektorátní koruny se nejdřív používaly takzvané mobilizační státovky – papírové platidlo, které se chystalo k vydání v roce 1938, ale do oběhu už se nedostalo. Došlo k tomu až se zpožděním v roce 1940. Protože na nich byl název už neexistujícího státního útvaru, přistoupilo se k jejich přetiskování. To se částečně dělo ručně, obyčejnými gumovými razítky rukou úředníků centrální banky a armády najatých brigádníků, částečně strojově. K tomu se do oběhu dostaly i některé neoražené, ty dnes bývají vzácnější.

Neplatily ale dlouho. Pověstná německá důkladnost... →

Německo nade všecko

Přeražené mobilizační státovky ale nakonec neplatily ani rok. Už v roce 1940 se v protektorátu začaly tisknout – opět podle návrhu Bohumila Heinze, s využitím motivu dívčí hlavy od Jindry Schmidta – státovky regulérní. 

Mobilizační státovkaZdroj: Volné dílo, National Numismatic Collection, National Museum of American History at the Smithsonian Institution

Nápisy už na nich byly jen v němčině (na prvním místě) a češtině. Na prvorepublikových bankovkách se používalo šest jazyků: čeština a slovenština, němčina, maďarština, maloruština (tedy ukrajinština) a polština.

Mobilizační státovkaZdroj: Volné dílo, National Numismatic Collection, National Museum of American History at the Smithsonian Institution

Na mobilizačních státovkách chyběla polština, na pětikoruně nebyl ani nápis český, jen slovenský – na jednokoruně je taky nominální hodnota vypsaná jen čtyřikrát (ale dá se to počítat za pět jazyků, když se jedna koruna česky a slovensky říká a píše úplně stejně).

Jak to po válce chvilku vypadalo na návrat lepších časů... →

Krátký poválečný návrat 

V roce 1945 vládnul poválečný zmatek. Kromě protektorátních státovek a mincí se na území Československa platí protektorátními korunami, slovenskými korunami... Na územích, odkud se stáhli Maďaři, se používá pengő, někde zase marky. A všude možně nejrůznější poukázky. Reforma z listopadu téhož roku se pokusila trošku stav normalizovat, k tomu měla přispět i obnovená ražba španielovských korun. Přesto se ale ještě několik let používal mix prvorepublikových, protektorátních a slovenských mincí s těmi nově naraženými.

Poválečné korunyZdroj: Shutterstock

Poválečné koruny ve verzi z mědiniklu a ve verzi hliníkové

Španielova koruna se v roce 1947 přestala razit ze slitiny mědi a niklu (vlevo) a přešlo se na lacinější hliník (nejen v Humpolci).

Z mědiniklu na hliník je to špatný, ale čekalo nás teprv velký špatný... →

Státovka a hladová koruna

V roce 1953 proběhla státní krádež majetku s krycím jménem měnová reforma. Přinesla do Česka mimo jiné mince a státovky s neobvyklými nominály – například tříkorunu a pětadvacetikorunu. Papírová platidla se v utajení připravovala v Sovětském svazu a platilo to i pro většinu nových mincí. Ne tak pro korunu – na korunovou minci jsme si po reformě museli ještě pár let počkat. Ale než se k ní dostaneme, musíme zmínit jednu opravdovou specialitu.

Hladová korunaZdroj: RFE/RL Archives, Hoover Institution
Hladová korunaZdroj: RFE/RL Archives, Hoover Institution

Koruna po reformě byla papírová. Takže v sovětském závodě Goznak se chystala i korunová státovka (platila pak do roku 1960, později se tiskla mírně pozměněná i v Praze). A ta se stala cílem rejdů protisocialistických živlů za železnou oponou.

Reforma proběhla na přelomu května a června 1953. Rozhodně se nedá říct, že by byla vítána radostně, docházelo dokonce k bouřím. Toho se rozhodla využít protikomunistická propaganda a už před půlkou července zamířily nad území Československa balony, které nesly protikomunistické letáky a s nimi náklad parodických korun. Celkem se prý v Bavorsku během několika měsíců naplnilo vodíkem na 6500 balonů, které do Česka nesly informace o nepokojích v NDR a s nimi i 12 milionů těchto takřečených hladových korun.

Další podvratná akce komunisty ještě čekala, i když na odhalení té podvratnosti se přišlo až v devadesátkách... →

Bolševikům navzdory

Když se řekne koruna, zejména ti starší z nás si hned před očima vybaví právě tuhle. Razila se v Kremnici ze slitiny mědi, hliníku a manganu od roku 1957 až do konce roku 1992, v oběhu byla tedy na naše poměry neuvěřitelných 35 roků. Její autorkou byla medailérka Marie Uchytilová-Kučová, žákyně Otakara Španiela a mimo jiné spoluautorka pomníku lidických dětí.

Zdroj: Wikimedia Commons, Arvedui89, volné dílo

Bejbina sází lípy, nejslavnější česká koruna

Porotci soutěže o podobu nové mince netušili, že Uchytilová-Kučová dala dívce sázející na rubové straně mince lípu podobu mladé politické vězeňkyně Bedřišky Synkové, odsouzené v roce 1954 za velezradu – protože ilegálně vedla skautský oddíl. Přesto si vybrali jiného vítěze. Jenže si dupl tehdejší ministr financí Július Ďuriš, kterému se v motivu zalíbilo a který si ho prosadil. Ani on ovšem netušil.

A netušil prakticky nikdo, najevo to vyšlo až po listopadovém převratu, kterého se Marie Uchytilová o den nedožila. V devadesátých letech se za Bejbinou (to byla skautská přezdívka Bedřišky Synkové) vypravila do švýcarského exilu, kam odešla v šedesátých letech, i Česká televize.

Zatímco rub mince zůstával nezměněný, měnil se její líc. Do roku 1961 na něm byl malý státní znak a tehdejší oficiální název Československá republika, v roce 1961 ho vystřídal znak a název Československé socialistické republiky a v letech 1990–1992 pak znak a název Československé federativní republiky. Motiv stále žije na různých sběratelských předmětech – a tuhle stovku asi oslavíme ještě pořádně.

Zdroj: Wikimedia Commons, Arvedui89, volné dílo

Tři verze líce nejdéle kralující československé koruny. Ovšem pro nás obyčejné lidi jsou to tři zadky, ne tří líce.

A už se blíží finále... →

Korunovaná koruna

Nová korunová mince, jejíž autorkou je Jarmila Truhlíková-Spěváková, má ocelové jádro a je poniklovaná. Prvně se razila v roce rozdělení československé měny, tedy v roce 1993. Najdeme na ní jako značku mincovny miniaturní javorový list, protože vznikla v mincově v kanadském Winnipegu. V dalším roce už se razily v Česku v jablonecké mincovně. A tam už jejich ražba zůstala.

Naše současná korunaZdroj: Shutterstock

Po dlouhých letech, kdy hlavním motivem byla panna (za první republiky a krátce po válce Španielova žnečka, později skautka Marie Kučové), koresponduje její motiv s názvem měny. Na rubové straně je svatováclavská koruna. Na rozdíl od jiných mincí, současných i starších, je na ní také uvedený plný název měny – koruna česká – nikoliv jen zkratka.

A na úplný konec jedna záhada... →

Panna, nebo orel?

Přes půlku minulého století a hodně přes půlku trvání Československa jsme měli na koruně pannu. Když jste si takovou korunou hodili, asi tak v půlce případů by vám měla padnout panna. Jenže v té druhé půlce nepadnul orel, ale vždycky lev. Orla jsme taky mívali, za Rakouska, byl to pták imperiální, habsburský. Jenže ten neměl na druhé straně pannu. Zkrátka a jednoduše: žádná mince, u které by dávalo smysl ptát se, jestli padne panna, nebo orel, není a nebyla.

Najdou se sice koumáci, kteří vám budou říkat, že jedna taková mince je a platila tu. A kdyby jenom tu: platila v půlce světa, někde ještě pěkných pár let po válce, razí se dodneška v několika mincovnách, zkrátka jedna z nejúspěšnějších mincí vůbec. Tereziánský tolar, původně z osmnáctého století. Ale těžko se tomu věří. Protože se to těžko hází. Stříbrňák má nějakých osmadvacet gramů, to je skoro jako tři padesátikoruny najednou. To je slušná váha. Navíc mají pořádný obsah stříbra, takže je to mince, kterou by si asi jen tak nepohazoval ani ten, kdo by ji měl. A především: proč by císařovně, téhle zvlášť (viz obrázek), někdo říkal panna? 

Tereziánský tolarZdroj: Shutterstock

Tak to ať ti koumáci nejdřív ukážou doklad, že se říkalo Hodíme si tolarem. Panna, nebo orel? Za císařepána – a to se doložit dá – se říkávalo Hlava, nebo orel. A to sedělo: na aversu byla rakouská orlice, na reversu Franz Josef. Vážilo to pět gramů, zhruba jako naše dnešní pětikačka a mělo to zrovna takový průměr. A tak by se skoro chtělo věřit, že jsme za republiky prostě aktualizovali jenom tak polovičatě. Hlavně že je tam místo kníráče děvče, na té zvěři už tak nezáleží. Dokázat to jistě nedovedu. Věřte, nevěřte.

Jiná story zase je, jak se z tolarů staly dolary. A o tom, jestli ještě nejste unavení, píšeme tady: Kde přišel dolar ke svému $, kolik váží libra a další pravdy o měnách

Máte je ještě doma? Za kolik prodáte neplatné koruny

Už neplatí, ale to neznamená, že nemají hodnotu. Podívejte se do krabiček a šuplíků a porovnejte nálezy s naší galerií neplatných pokladů. Víc fotek po kliknutí.

V čele s Kčs na věčné časy

O če(skosloven)ských penězích víme spoustu, spoustu divných věcí. Vidíš to, bratře Žižko?

Tak na půl voka
Zdroj: Shutterstock; motiv Karla Svolinského z 25korunové bankovky

Gabriel Pleska

Autor článku Gabriel Pleska

Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz. Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+92
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů
Daňové přiznání online

A tohle už jste četli?

Místo parmazánu levná náhražka. Restaurace šidí hlavně na surovinách

23. 2. 2024 | redakce Peníze.CZ

Místo parmazánu levná náhražka. Restaurace šidí hlavně na surovinách

Státní zemědělské a potravinářská inspekce loni zkontrolovala dohromady 194 stravovacích provozoven. Zjistila, že nepravdivé a zavádějící informace poskytovala zákazníkům čtvrtina z... celý článek

Z čísla banky volá podvodník. Úřad zpřísní pravidla

23. 2. 2024 | Petr Kučera

Z čísla banky volá podvodník. Úřad zpřísní pravidla

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) přichází s konkrétními návrhy, jak bojovat s novým druhem podvodu. Cílem je omezit takzvaný spoofing – kvůli zneužití telefonního čísla má spotřebitel... celý článek

Největší obchodní centra v Česku a kdo je vlastní. Projděte si přehled

22. 2. 2024 | Pavla Adamcová

Největší obchodní centra v Česku a kdo je vlastní. Projděte si přehled

Která nákupní centra patří mezi deset největších v republice? Jaké mají majitele a kolik jich je z Česka? Tady je žebříček.

Nejvíc pokut za nekalé praktiky dostává Penny, ukazují kontroly

19. 2. 2024 | Pavla Adamcová

Nejvíc pokut za nekalé praktiky dostává Penny, ukazují kontroly

Celkem 16 pokut vyšších než 100 tisíc korun uložila Česká obchodní inspekce řetězcům za nekalé praktiky v období od začátku roku 2022 do konce loňského třetího čtvrtletí. Celková výše... celý článek

Všechno o zálohách na elektřinu. Proč chtějí víc a jak víc neplatit

19. 2. 2024 | Lukáš Kaňok

Všechno o zálohách na elektřinu. Proč chtějí víc a jak víc neplatit

Řadě z nás od začátku roku zase vzrostly zálohy na elektřinu. Jak je to možné, když ve zprávách píšou, že elektřina zlevňuje? Známe odpověď a všechno kolem záloh srozumitelně vysvětlíme. celý článek

Partners Financial Services