Dřív se podvodníci objevovali hlavně mezi prodejci, teď na ně čím dál častěji narazíte i mezi kupujícími. Tváří se jako zájemci o zboží, které nabízíte na inzertních webech jako Bazoš, Sbazar nebo Facebook Market.
Své oběti obvykle kontaktují přes WhatsApp nebo Messenger s tím, že koupí nabízené zboží. Po krátké výměně zpráv jim namluví, že peníze uložili u kurýrní služby, která si pro zboží přijede. Stačí prý kliknout na odkaz, vyplnit údaje a peníze jsou... fuč.
„Podvodník sdělí, že peníze poslal prostřednictvím platební karty, a pošle prodávajícímu odkaz. Jediné, co prý musí prodávají pro přijetí peněz udělat, je odkaz rozkliknout a vyplnit údaje z karty, na kterou chce peníze přijmout. S vidinou prodeje zboží tyto údaje prodávající vyplní. Podvodník má tak všechny informace o klientově kartě a provede platbu – samozřejmě ve prospěch svůj, ne ve prospěch prodávajícího,“ popisuje mluvčí Air Bank Jana Pokorná.
Většinu internetových plateb je potřeba potvrdit v bankovní aplikaci nebo kódem z SMS. Ani to bohužel některé klienty neodradí. Když jim přijde na mobil upozornění, že z jejich karty je připravena platba a pokud s tím souhlasí, mají ji potvrdit, tvrdí podvodníci, že se jedná právě o notifikaci pro přijetí platby za prodej zboží. „V notifikaci je sice uvedeno něco jiného, tedy že se jedná o platbu z účtu klienta – ale někteří klienti podvodníkovi věří, notifikaci si pozorně nepřečtou a platbu potvrdí,“ říká Pokorná.
Ukázka podvodu v praxi. (Kopie: Air Bank)
Někdy jsou podvodníci ještě drzejší a pošlou i odkaz, který od prodávajícího vyláká také přihlašovací údaje do internetového bankovnictví.
Lidé, kteří se s tímto podvodem setkali, se shodují na několika podezřelých znacích. Falešní kupující většinou projevují zájem o dražší kousky, příliš se nezajímají o stav ani kvalitu zboží a velmi spěchají na platbu.
Podvody samozřejmě nemíří jenom na klienty Air Bank, varovaly před nimi i některé další společnosti – vedle bank nebo inzertních portálů to jsou i dopravci. „Měsíčně řešíme nižší desítky případů, které mají znaky podvodného jednání,“ potvrzuje Kamil Chalupa ze společnosti Packeta Group, která provozuje službu Zásilkovna.
Podvodníci prostě zkoušejí, kdo se chytí. Odtud i obecný název tohoto druhu podvodu: phishing, který se do češtiny převádí jako rhybaření.
Po dlouhý době jsme zkusili dát něco na @seznam_cz sbazar. Zatím se ozvali tři scammeři s tím, že si to vyzvedne @Zasilkovna a posílaj přes ní peníze. Samozřejmě pro přijetí musíme zadat informace ke kartě. Čeština trošku hapruje, ale pár lidí asi nachytaj. Tak bacha na ně. pic.twitter.com/EL8MVnwlPv
— Jakub Balada (@jakubbalada) February 16, 2022
„Takových podvodů přibývá. Proto se naše uživatele snažíme dlouhodobě edukovat a pobízet je, aby byli při koupi i prodeji zboží obezřetní. V hlavičce našeho portálu ostatně máme aktuálně umístěnou lištu: Nenaleťte podvodníkům vydávajícím se za Sbazar.cz,“ říká Pavel Kolář, ředitel divize oborových služeb Seznam.cz.
„Podobné případy se stále množí a liší se pouze v detailech,“ potvrzuje i mluvčí České pošty Matyáš Vitík. Falešný kupující například nabízí služby České pošty k doručení zásilky a zároveň údajně bezpečnou platbu prostřednictvím jejího webu. Po prodávajícím chce údaje k platební kartě, místo připsání peněz na účet prodávajícího je však podvodník ukradne.
V jiném případě podvodník nabízí prodávajícímu, že zařídí doručení Českou poštou na vlastní náklady. Pošle prý kurýra pošty, který může přijít v jakémkoliv vhodném čase. Podvodník údajně zaplatí za zboží a doručení, prodávajícímu stačí jenom potvrdit odkaz pro potvrzení objednávky. Prodávající by měl obdržet platbu – nic ale nedostane.
Fotogalerie: Česká pošta varuje, že přibývá podvodníků vydávajících se za tento státní podnik. Domů si zatím netroufnou, operují po e-mailu nebo SMS. Ukážeme vám, jak takové podvody vypadají.
Zdroj ukázek podvodných e-mailů a SMS: Česká pošta
Také podle Policie ČR jde o poměrně rozšířený jev. „Podvodníci zkouší různými způsoby vylákat z potenciálních obětí finanční hotovost nebo přístup do internetového bankovnictví. Legendy jsou různé: může se jednat o podvodný inzerát na prodej zboží, nebo naopak pachatelé kontaktují přímo prodejce s tím, že mají zájem o nabízený produkt. Následně pak zasílají odkaz, přes který má být realizována platba. Často se však jedná o způsob, jak instalovat škodlivý počítačový program do mobilního zařízení oběti,“ říká policejní mluvčí Jakub Vinčálek.
Jen za loňský rok Policie ČR registrovala 9518 skutků spadajících do kategorie kybernetické kriminality a ostatní kriminality páchané v kyberprostoru. Kolik z nich jsou konkrétně podvody na inzertních portálech, nelze podle Vinčálka přesně určit.
Vyšetřování, účinnou obranu i šanci na návrat peněz bohužel často komplikuje fakt, že jde o organizovanou činnost ze zahraničí. „Drtivá většina finančních prostředků pocházející z kybernetické majetkové trestné činnosti je přeposílaná do zahraničních peněžních institucí nebo okamžitě převedena na některou z kryptoměn. Za uplynulé období lze pozorovat masivní využívání virtuálních měn jako prostředek k zametení stop a současně i k legalizaci výnosů z trestné činnosti,“ dodává policejní mluvčí.
Jana Divinová
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
21. 2. 2022 7:06, Josef
S tím jsem se také setkal. Prodával jsem na Bazoši pánské kolo za 2 tisíce. Přesně stejný postup. Přijede kurýr a zboží odveze. Vidět jej prý nemusí stačí mu foto z Bazoše. Posílám odkaz na platbu. Řekl jsem mu, že pošlu pouze číslo účtu, nic víc. Obrátil jsem se na banku a tam mi řekli, že pokud pošlu jenom to číslo, tak že se nemůže nic stát. "Kupují" sice ztratil zájem, ale výzva k potvrzení odkazu mi ještě několikrát přišla. Tak jsem jej zablokoval a mám pokoj.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
21. 2. 2022 6:46, Elitak
Opět neviditelná reklama!!!
V diskuzi je celkem (169 komentářů) příspěvků.