Řetězce dostanou kvóty na české potraviny, rozhodli poslanci

Sněmovna schválila návrh poslanců SPD, aby tuzemské obchodní řetězce musely od příštího roku prodávat určitý minimální podíl potravin vyprodukovaných v Česku. Návrh teď míří do Senátu.

Od příštího roku má povinná minimální kvóta činit 55 procent a postupně pak stoupnout až na 73 procent v roce 2028. Týkat se bude obchodů s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních, tedy hlavně supermarketů a hypermarketů.

S kvótami se počítá u potravin, které se dají v Česku vyprodukovat. Jde o zhruba sto druhů potravin. Konkrétně jde třeba o vejce, mléko, sýry, med, rajčata, okurky, česnek nebo v tuzemsku nejrozšířenější druhy masa. Ale třeba taky o zmrzliny, broskve, jogurty nebo snídaňové cereálie.

Zákon přitom nehovoří o nabídce na pultech, ale o výsledném prodeji. Jak má obchodník zajistit, aby lidé takové zboží skutečně kupovali a pomohli mu tak splnit zmíněný podíl prodaných potravin z Česka, autoři zákona neřeší.

Pro zákon hlasovalo 66 ze 103 přítomných poslanců. Vedle SPD to byly všechny tři strany spojené s vládní koalicí (ANO, ČSSD a KSČM) a tři nezařazení poslanci, mimo jiné i dřívější zastánce volného trhu Václav Klaus mladší.

Podle SPD je zákon potřeba, aby řetězce do Česka nedovážely ze zemí Evropské unie místo potravin biologický odpad. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) vyzval poslance před hlasováním, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny. Toman podniká v zemědělství, vedl Agrární i Potravinářskou komoru.

Kritici schváleného návrhu upozorňují, že jde proti pravidlům Evropské unie a může zdražit potraviny v obchodech, aniž by zaručil jejich vyšší kvalitu. Nedořešená je podle nich také spousta praktických otázek.

Podle ekonoma Davida Navrátila z České spořitelny s podobným ochranářstvím riskujeme. Když ne s pověstí, tak určitě s možným růstem cen. „Zemědělská výroba je u nás hodně koncentrovaná: 70 % půdy obhospodařuje 10 % subjektů, což jsou velké agrokomplexy. Máme oligopolní strukturu a snížení zahraniční konkurence povede ke zvýšení cen potravin,“ vysvětluje.

Upozorňuje také, že s potravinovou soběstačností, kterou podle zastánců schváleného návrhu Česko potřebuje, to už dnes není tak špatné. „S výjimkou prasat (50 %), drůbeže (72 %), vajec (90 %), ovoce (jablka 63 %), zeleniny (32 %), kukuřice (95 %) a brambor (70 %) u ostatních hlavních komodit míra potravinové soběstačnosti převyšovala 100 %. Například obilí, hovězího, mléka nebo cukru vyrobíme více, než spotřebujeme,“ říká Navrátil.

Podle Petra Bartoně, ekonoma společnosti Natland, jsou potravinové kvóty jen zbytečnou hrou o čas. „Je nabíledni, že je evropské soudy sestřelí coby porušení pravidel jednotného trhu. Jde jen o to, do kdy to stihnou. Mezitím však všichni prodejci budou zbytečně utrácet za změny systémů nákupu, kontroly. A stát za další kontroly,“ kritizuje poslance.

Už osm zemí EU už Česko upozornilo, aby kvóty nezavádělo, napsaly Hospodářské noviny. Šlo by podle nich o diskriminaci zahraničních výrobků.

„Ti, co hlasovali pro, hlasovali proti zájmům občanů této země, protože dojde ke zdražení potravin, klesne jejich kvalita a dojde k omezení základní svobody občana si vybrat. Tohle je návrat před rok 1989," říká ekonomka Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity v Brně. „Už se moc těším, až recipročně zavede Německo či Francie kvóty na domácí automobily a součástky. Na tento nesmysl doplatí všichni občané ČR a hlavně ho všichni občané ČR zaplatí. A hádejte komu...,“ napsala na Twitteru. Naráží tím na předsedu vlády Andreje Babiše, který v praxi ovládá mnoho potravinářských podniků v Česku.

Tomáš Prouza, šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu, jehož členy jsou velké obchodní řetězce, považuje návrh za zcela absurdní a zcestný. „V situaci, kdy je Česká republika v řadě klíčových potravin soběstačná jen na 30 až 40 procent, je navíc velmi nebezpečný. Povede k tomu, že spoustu produktů na pultech českých obchodů spotřebitel už nenalezne, a za ty, co zůstanou, zaplatí výrazně víc. Shánění ovoce a zeleniny se stane novým druhem sportu," varuje.

Podle Agrární komory, která návrh naopak podporuje, k žádnému snížení sortimentu nebo k navýšení ceny pro konečného zákazníka nedojde.

Poslanci schválená novela zákona o potravinách také předpokládá, že za prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. Má jít o výrobek, který se prodává v Česku a má přitom podstatně odlišné složení nebo vlastnosti, než zaměnitelný výrobek prodávaný v jiné zemi Evropské unie. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich musí být informován.

Sdílejte článek, než ho smažem