Jak může krize v Česku ohrožovat držitele hypoték

Česku se recese nevyhne. Jak se to projeví na tuzemském trhu s bydlením?

V této chvíli se ještě krize nedotýká přímo držitelů hypoték a lidí, kteří by chtěli koupit nemovitost. Týká se však developerských společností, které měly připravené projekty, o které ale nyní není zájem. ochlazením poptávky. Určitou roli tu ovšem hraje i faktor daně z přidané hodnoty (zvýšení DPH od roku 2008 u nových bytů) než krize. Zvýšení DPH oslabilo českou poptávku po rezidenčních nemovitostech a po hypotékách už o půl roku dříve, než se rozběhla celosvětově finanční krize v září 2008.

Koho by případná krize na rezidenčním a hypotečním trhu v Česku ohrozila nejvíce?

Patrně střední třídu. Tedy lidi, kteří si vzali hypotéku na pořízení vlastního bydlení. Problém bydlení si řeší sami, bez účasti státu a neočekávají ani dotace či nějaké příspěvky na bydlení.

Co by je mohlo ohrožovat?

V případě, že by krize dopadla negativně například na rezidenční trh výrazným propadem cen nemovitostí, celá tato skupina by byla ohrožená hned několika způsoby. Jednak psychicky, protože by se propadla hodnota jejich majetku, jednak ekonomicky, protože hodnota majetku, který si pořídila, by mohla poklesnout pod hodnotu hypotéky.

Může je negativně zasáhnout změna úroků?

Ano, a to v souvislosti s jejich příjmy. Ty mohou kvůli recesi klesnout a majitelé hypoték by potom měli problémy se splácením úvěru. Mohli by se dostat do dluhové pasti. Například tím, že úrokové sazby rostou a klienti si spočítali hypotéky na nějaké předpokládané úrokové sazby a nějaké kontinuální prostředí. Pokud se nyní úrokové sazby prudce zvednou, může jim další splácení úvěru způsobovat problémy. Na tuto skupinu klientů pak krize může dolehnout velmi tvrdě.

Nemají na tom svůj podíl i banky samotné?

Při refixaci úrokové sazby se často stává, že úroky pro další období bývají vyšší, než kolik banky nabízí novým klientům.

Kolika lidem bude letos v Česku končit fixace a budou řešit tento problém?

Zhruba 70 tisícům klientům letos končí fixace sazby a z toho asi 40 tisícům z nich se stane, že se jim výrazně zvýší úroková sazba. Mimo jiné třeba proto, že si brali hypotéku v roce 2006, kdy byly sazby na tříletou fixaci řekněme 3 procenta a dnes dostanou nabídku na 5,5 či 6 procent. To samo o sobě je pro většinu výrazný rozdíl. Navíc se jim ale může stát, že jim jejich banka nabídne pak ještě o půl procenta horší sazbu než novým klientům. Klient bude jednak vyděšen, protože v danou chvíli mu jeho náklady na hypotéku vzrostou třeba o 20 až 30 procent, a jednak rozezlen, že má jiné podmínky než noví zákazníci.

Které banky v tuzemsku znevýhodňují vlastní klienty?

U nás to je momentálně půl na půl. Polovina bank nabízí klientům, kteří jsou u nich dlouho stejně dobré podmínky jako těm novým. Stejně velká část bank ovšem nabízí novým klientům nějakou další prémii, tedy bonus, který už stávající klienti nedostanou.

Proč se tomu tak děje?

Zatím převládal totiž trend, že byli spíše prémiováni klienti, kteří přišli s novou hypotékou než stávající a toho se ještě některé banky stále drží. Už tři roky bankéřům říkám, že nechápu, proč své vlastní klienty znevýhodňují. V poslední době změnila k lepšímu politiku vůči stávajícím klientům mimo jiné třeba Česká spořitelna.

Co brání v takové změně té druhé polovině bank?

Třeba to, že do budoucna stále nevědí, jak se budou chovat, protože například v rámci Evropy nemají vydefinovanou svou vlastní pozici a jejich matky se třeba dostaly do problémů s likviditou. Dnes se proto nezaměřují na poskytování hypoték, protože to není jejich hlavní business a nemají proto nijak zásadní potřebu chovat se ke svým stávajícím klientům tak dobře, jak by se chovali, kdyby se na ně zaměřovali. Což je také takový další negativní vliv krize, že se finanční subjekty, tedy banky, chovají tak, aby samy mohly existovat v následujících letech. To pak pochopitelně může a má vliv i na koncového klienta.

Zpřísnily banky podmínky pro poskytování hypoték?

Ano, ale spíše by se dalo říct, že je vrátily na úroveň z roku 2005 či 2004. To byl začátek hypotečního boomu, v němž pak banky podmínky změkčily. Třeba začaly poskytovat ve větším měřítku hypotéky na sto procent hodnoty nemovitosti či bez doložení příjmů.

V čem se přiblížily roku 2004?

Banky chtějí, aby se klient podílel na investici vlastními prostředky. Standardem na trhu teď je, že potřebujete mít 20 procent vlastních peněz, což je bráno jako bezpečná hranice, aby se klient nedostal do nepříjemné situace, kdy dluží více než je aktuální hodnota nemovitosti. Úrokové sazby jsou nyní v podstatě stejné, jako byly v roce 2003 a samozřejmě jsou o něco vyšší, než byly v roce 2005, ale ne nějak dramaticky. Banky navíc nyní zcela logicky více sledují, jestli klienti, kteří si od nich chtějí půjčit, nemají závazky, které nesplácejí.

Kolik ušetříte s fotovoltaikou?

Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.

Vyzkoušet zdarma

Sdílejte článek, než ho smažem