Za minimální mzdu pracuje v Česku dlouhodobě kolem tří procent zaměstnanců, loni to podle Informačního systému o průměrném výdělku byla 4,6 procenta (kolem 171 tisíc lidí). Její další zvýšení, které včera schválila vláda, se přesto dotkne mnohem víc lidí.
Minimální mzda pro rok 2020 stoupne na 14 600 korun za měsíc (při pracovní době 40 hodin týdně), což je o 1250 korun víc než v roce 2019. V hodinovém vyjádření stoupne na 87,20 Kč z dřívějších 79,80 Kč.
Současně s růstem minimální mzdy roste i takzvaná zaručená mzda, tedy základ pro další profese. Je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi úrovní.
Zvýšení zaručené mzdy v roce 2020 jsme podrobně popsali v samostatném přehledu. Například pro „popeláře“ stoupne minimum na 16 100 Kč, pro pokladní na 17 800 Kč a pro řidiče autobusů na 21 700 Kč.
Od státem stanovené minimální mzdy se však odvíjejí i některé další limity, které s odměnou za práci přímo nesouvisejí. Právě na tyhle dopady se podrobněji podíváme v dnešním článku.
Uchazeč o zaměstnání, který je v evidenci úřadu práce, si může legálně vydělat maximálně polovinu minimální mzdy. Limit pro takzvané nekolidující zaměstnání tedy pro rok 2020 stoupne na 7300 Kč měsíčně (v roce 2019 dosahoval 6675 Kč).
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Podmínkou pro takový přivýdělek je, že uchazeč nepobírá podporu v nezaměstnanosti – současně s ní si totiž nelze legálně vydělat ani korunu. Nekolidující zaměstnání tedy většinou přichází ke slovu až po vyčerpání podpory.
Proč by měl pracující člověk dál zůstávat v oficiální evidenci uchazečů? Pomineme-li zájem, aby mu úřad práce zprostředkoval lepší zaměstnání, je hlavní výhodou to, že za uchazeče platí zdravotní pojištění stát.
Uchazeč si může přivydělávat formou pracovní smlouvy (pracovního poměru) nebo dohody o pracovní činnosti, nikoliv už prostřednictvím dohody o provedení práce.
Daňový bonus u „slevy na dítě“ může uplatnit jenom ten, kdo si za rok vydělá aspoň šestinásobek měsíční minimální mzdy. Pro příjmy za rok 2020 se tahle spodní hranice zvyšuje na 87 600 Kč, u příjmů za rok 2019 dosahuje 80 100 Kč. Do limitu se počítají jenom příjmy ze zaměstnání nebo podnikání.
Zatímco běžné slevy (na poplatníka, manželku, studenta a podobně) můžete odečíst od daně jenom do výše vypočtené daňové povinnosti, u takzvaného zvýhodnění na vyživované dítě lze využít i daňový bonus.
Jde o situaci, když se po odečtení slevy dostanete „do minusu“ – nárok na daňové zvýhodnění je vyšší než původně vypočtená daňová povinnost. Vzniklý rozdíl se stává bonusem. Díky němu nejenže státu nezaplatíte žádné daně, ale ještě od něj něco získáte.
Zvýšení minimální mzdy se netýká jenom nejhůř placených zaměstnanců. Pro většinu lidí je základem takzvaná zaručená mzda. I ona od ledna 2020 stoupne.
Když vás zaměstnavatel vyšle na takzvanou služební cestu, musí vám proplatit dopravu, jídlo a pití, ubytování a další nutné výdaje související s prací. Jak se změní cestovní náhrady pro rok 2020?
Maximálně můžete dostat 60 300 korun, minimálně stovku. Tahle hranice se pro rok 2020 nezvyšuje – je v zákoně pevně daná, nemění se úměrně růstu minimální mzdy.
„Sleva za umístění dítěte“ umožňuje jednomu z rodičů odečíst si z daní výdaje, které v příslušném kalendářním roce prokazatelně vynaložil za mateřskou školu nebo obdobném zařízení péče o děti předškolního věku.
Sleva, zkráceně nazývaná školkovné, může za celý kalendářní rok dosáhnout maximálně částky měsíční minimální mzdy. Od daní za rok 2020 si tak půjde odečíst až 14 600 Kč, zatímco od daní za rok 2019 to je 13 350 Kč.
Z daní si lze odečíst jenom reálné výdaje, jejich skutečnou výši musí potvrdit provozovatel školky. Zmíněný limit tedy není paušálem, na který by automaticky nárok každý rodič.
Takzvané osoby bez zdanitelných příjmů musí platit zálohu na zdravotní pojištění jako 13,5 % z částky minimální mzdy. Pro rok 2020 se zvyšuje na 1971 Kč, zatímco v roce 2019 to bylo 1803 Kč.
Jde o osoby, které nemají žádný zdanitelný příjem (ze zaměstnání nebo podnikání), ale současně nepatří do kategorie, za níž platí zdravotní pojištění stát.
Typicky jde o následující případy:
Pololetní čísla ukazují, kdo si za poslední tři roky nejvíc polepšil. Nebo třeba jak se liší mzdy podle dosaženého vzdělání, pohlaví a regionu.
Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí na 33 697 Kč. Nejvyšší byla v Praze, nejnižší v Karlovarském kraji.
Zmíněné osoby si musí samy platit zdravotní pojištění, jestliže patřily do některé z uvedených skupin po celý kalendářní měsíc (ať už samostatně, nebo v přímé návaznosti na sebe).
Důchody jsou v zásadě osvobozeny od daně z příjmů. Danit se musí jenom v případě, že roční příjem ze všech přijatých důchodů (vedle starobního může jít třeba o invalidní) přesahuje 36násobek minimální měsíční mzdy.
V roce 2020 tak budou od daně osvobozeny důchody do roční výše 525 600 Kč (v průměru 43 800 Kč měsíčně), zatímco pro příjmy za rok 2019 to bylo 480 600 Kč.
Díky rozhodnutí Ústavního soudu z léta roku 2016 skončila povinnost danit důchody, pokud měl jejich příjemce další výdělky ve výrazně nadprůměrné výši (tehdy nad 840 000 Kč za rok). Takové příjmy ze zaměstnání, podnikání nebo jiných zdrojů už totiž důchodci jednou zdanili, takže by je neměli danit podruhé, zdůraznili soudci.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 12. 2019 9:50, eďa
a nebo základní odečitatelná položka 24 840,-Kč na otroka ( poplatníka), beze změny snad 10 let, takže daně se zvyšují hlavně těm nejchudším daně. Zoufalá situace mezi parazitem ( státem) a otrokem ( daňovým poplatníkem) ....
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.