Investoval jste někdy sám jako drobný investor?
Peter Svoboda (PS): Já jsem spravoval fondy 10 let, takže jsem to dělal celkem na širokém základě. Drobné investice ano, ale byly to víceméně klasické penny stocks, tzn. menší tituly, kde jsem se dostal k informacím, které mohly být "tutové". Kupoval jsem i české dluhopisy, z akcií například Erste, VIG, byla tam i jedna švýcarská biotechnologická firma. Ale jinak ne. Když už má někdo dům a hypotéku, má jiný investiční záměr.
Poučil jste se ze svých investic?
PS: Určitě. Těch 10 let bylo senzačních, byl to dobrý čas. Co jsem se naučil, platí i v životě – nelze dělat nějaké kličky, v obchodování neexistuje žádné "možná, pravděpodobně", zkrátka se řekne "deal done" – ano, nebo ne – to znamená, že dané slovo platí. To bylo pro mě největším přínosem.
Jaký máte výhled na akcie?
PS: Jsou dva různé názory. Na jedné straně máte levné peníze, které i levné zůstanou, alespoň do konce roku. Likvidita je k dispozici, to znamená, že může financovat v podstatě jakékoli investice do akcií.
Na druhé straně je zde hospodářský výhled – a ten je matný, zpomalený, nejasný. Pokud zpomalí Čína, nenastartuje se domácí poptávka v USA a bude pokračovat propad realitního trhu, bude oživení jen složité. Na jedné straně trh spekuluje, že bude stoupat na "severovýchod", na druhé straně existují celkem silné vlivy, trh je křehký a může se rychle polámat. Další vývoj trhu je skutečně 50:50, takže bych volil solidní firmy, které vyplácejí dividendu.
Takže zastáváte defenzivní investiční přístup?
PS: Určitě. Kdybych měl vlastní portfolio, tak bych řekl 70 až 80 % do státních dluhopisů a do peněžního trhu, a pak nějakých 10 % do korporátních dluhopisů a zbytek do mladých trhů, ať už akcií, nebo dluhopisů. Tam je podle mě největší potenciál. V každém případě však celkově defenzivně.
Jaký máte výhled na region střední a východní Evropy?
PS: Malým ekonomikám orientovaným na vývoz, těm se vede dobře, ať už je to Česko, Slovensko, nebo Maďarsko. Horší bude, pokud oslabí poptávka například v Německu, protože když zpomalí, bude těžké odhadnout, jak ji domácí poptávka v jednotlivých zemích dokáže kompenzovat. Lidé už nashromáždili určitý majetek – peněžní zdroje jsou k dispozici, lidé mají byty, domy, zkrátka si našetřili. Lidé tedy mají co utrácet, což určitě může trochu kompenzovat zlom ve vývozu, což vidím celkem pozitivně. Ale celý region je jistě hodně závislý na Německu.
Jiné je to u hospodářství například Turecka nebo Polska. To jsou velké uzavřené ekonomiky, kde tolik nezáleží na poptávce z Německa. Takže země se dají rozdělit na tyto dvě hlavní skupiny.
Jaké investiční nástroje mají investoři k dispozici?
PS: Například teď vytváříme pro jeden lokální trh klasický zajištěný fond, který však má malou opční složku na akcie. Investoři jsou nyní konzervativní, ale chtějí mít nějakou "jiskru" a podílet se na případném růstu. Je nějakých 10 až 20 % lidí, kteří věří, že může přijít příležitost růstu. Jsou i země, kde je zaměřenost na riziko vyšší. Nicméně je znát, že se hodně lidí spálilo v roce 2008 a utrpělo ztráty na akciích. Lidé si neuvědomili, že existuje i faktor rizika a doufali, že akcie jen porostou. Ale to je velký omyl. Domnívám se, že to bylo velice bolestné a je potřebné, aby to lidé pochopili.
Depozita nyní nejsou moc zisková. Sazby jsou nízké a věřím, že až lidé dostanou výpisy z účtu, budou nepříjemně překvapeni. Na účtech se teď nedá vydělat téměř nic.
Jaký přístup tedy doporučujete?
PS: Vidím, že lidé musí investovat do peněžního trhu, popřípadě dluhopisového. Když si chci koupit za rok auto nebo podporovat vysokoškolské studium svých dětí, je vhodné investovat do peněžního trhu, ale musím chápat ten středně- a dlouhodobý výhled. Myslím, že nejlepší je pravidelně si spořit určitou částku. Ta výhoda je, že i když tam máme nějakou složku akcií, tak když se propadnou a spořím pravidelně, nakoupí se jich víc, když vzrostou, nakoupí se jich méně. Klasický efekt průměrování kupní ceny. Takový přístup aktuálně i doporučujeme.
Další část rozhovoru si můžete přečíst na serveru www.investicniweb.cz
Sdílejte článek, než ho smažem