Přestože odborníci před podobným postupem varují, snaží se nezkušení investoři často najít optimální okamžik k nákupu či prodeji akcií. Průzkumy ale ukazují, že mnozí drobní investoři při tzv. časování investicepromeškají ideální dobu pro nákup akcií. Mnohdy dokonce akcie koupí na vrcholu nebo prodají, když jsou levné.
Časování trhu má opodstatnění. Pokud se, jak vyplývá z vyjádření expertů pro server peníze.cz, dodržují určitá pravidla.
Tzv. časování trhu hraje dost podstatnou roli i u dlouhodobých investic, říká ředitel FINEZ Investment Management Jan Traxler. Nestačí ale vyjít z technické analýzy, podle níž se mnozí snaží poměřovat náladu investorů a od toho odvíjet, zda cena poroste nebo bude klesat. Daleko důležitější je sledovat základní data (fundament) a kupovat, když je fundament příznivý (akcie je „levná) a prodávat, pokud je nepříznivý (akcie je „drahá“).
„Vycházím tedy z fundamentů investice a kupuji jen, když je akcie, komodita, či třeba nemovitostfundamentálně levná. U akcií sledují například poměr ceny akcie k ziskům (P/E, čím je nižší, tím je levnější), tržbám, účetní hodnotě. Sleduji i rentabilitu, u akcií tedy dividendový výnos, u nemovitostí výnos z pronájmu, u dluhopisů úrokový výnos. U komodit vycházím z historického ocenění a aktuální poptávky a nabídky. Stejné je to při rozhodnutí o ukončení investice. „Když je akcie, komodita, nemovitost drahá, málo rentabilní, prodám ji a koupím levnější, rentabilnější“, dodává Traxler.
Loni v létě koupil například na newyorské burzeakcie firmy Veolia Environnement za 21 dolarů, které pokládal za silně podhodnocené. Po půl roce je prodal za 39 dolarů. Shodou okolností začala jejich cena klesat. Postupně je koupil znovu s průměrnou nákupní cenou 25 dolarů za kus, protože je opět pokládá za podhodnocené. Tyto akcie lze držet “na věky” kvůli dividendám, nebo prodat, když jejich cena prudce poroste a budou fundamentálně drahé.
Podle Tomáše Brychty z oddělení finančních trhů J&T Bank investorům kvůli nulové výkonnosti akciových trhůza 10 let nic jiného než snažit se časovat trh nezbývá. Daleko efektivnější ale je pravidelná čtvrtletní či měsíční investice. Vedle makroekonomických dat, nálady na trhu a směru měnové politiky by měl investor sledovat hlavně fundamenty dané firmy – velikost dluhu, cash flow a EBITDA na akcii a porovnat je s hodnotou firmy. K investičnímu minimu řadí i obor podnikání, zda firma překonává konkurenci a index a její výroční zprávy.
Když se zásadně změní nějaký fundament, u akcií při změně vedení k horšímu, nebo když se zaměstnanci včetně managementu zbavují akcií, je čas investici ukončit, uvedl Brychta.
“V čím kratší době chce investor časovat trh, tím víc úsilí ho to stojí. A musí sledovat jiné parametry. U relativně malých investic nemá časování trhu (kromě těch, kdo na něm pravidelné působí) smysl. U větší investice je třeba zvážit její rozdělenína víc části a jejich postupné zainvestování. Čím delší je horizont, tím delší může být doba investice. I ukončení investice může být postupné,” říká soukromý investor a provozovatel server www.pro-investory.cz Jan Dvořák.
Primárně vychází z přístupu shora dolů, tedy od průzkumu makroekonomické situace ke konkrétní firmě. Na informace o finančních výsledcích ze zdrojů typu Yahoo není podle Dvořáka plné spolehnutí, vychází proto z oficiálních finančních zpráv firmy. Důraz klade na přílohu k účetní závěrce, kde jsou mj. informace o oceňování aktiv, popis mimořádných a neopakovatelných událostí, zmínka o mimobilančních položkách, změně účetních postupů aj.
Dvořák prodává investici, když pominou důvody, proč si ji pořizoval, tedy pokud se změnily fundamenty nebo ocenění (to platí i pro ztrátovou investici), nebo když najde výrazně lepší investiční příležitost. Vždy je ale třeba vzít v úvahu celkové složení portfolia.
Investor by si měl sepsat důvody, proč si investici vybral, a co od ní čeká. A stejně postupovat při prodeji. Zpětné procházení záznamů mu dá užitečné informace. Při rozhodování o prodeji investice nemá smysl brát v úvahu nákupní cenu. Jde o minulost, která neovlivňuje investorovo současné rozhodování.
Úspěšná byla Dvořákova investice do akciíATP Oil & Gas Corporation v listopadu 2008 kvůli nesouladu mezi oceněním jednoho ložiska a firmy jako celku. Firma prodávala asi desetinu rezerv za cenu srovnatelnou s celou svou tržní kapitalizací. Rozdíl v ocenění se výrazně zmenšil, akcie již proto prodal.
„Investovat je třeba s čistou hlavou -při nákupu a hlavně při prodeji. Když se do investice „zamilujete“, můžete promeškat správnou dobu prodeje. To se mi stalo u dvou investic,“ říká Dvořák.
Do konce roku doporučuje držet hotovost, vše ostatní je spekulace. Soudí, že je před námi další kolo ekonomické krize, možná blíž, než se zdá. Kdo chce přesto investovat, měl by hledat akcie firem s velkým objemem volné hotovosti. Pokud se nezmění zákon, stoupne v USA příští rok daň z dividend z 15 na 39,6 procenta. Dvořák by se nedivil sérii mimořádných dividend či zpětných odkupů před koncem roku. První krok již učinil Microsoft, následovat ho může firma Johnson and Johnson.
Dlouhodobě pokládá za atraktivní energetiku a drahé kovy, zemědělstvíči biotechnologie. Preferuje akce menších a středních firem, nejlépe těch, jejichž vývoj primárně určují jejich fundamenty a nikoliv vývoj akciových trhů či ekonomiky. Jako obranu proti velmi nepříznivým scénářům drží Dvořák menší část portfolia ve fyzickém zlatěa stříbře.
Krátkodobě by se vyhnul všem akciím - kvůli další vlně globální recese, čemuž ocenění akciových trhů neodpovídá. Dlouhodobě i přes nedávnou dohodu na Basel III nevěří bankám.
Ani Traxler nedoporučuje krátkodobé investice. Dlouhodobě radí investovat 30-50 procent kapitálu do vybraných dividendových akcií, 30-50 procent do růstových akciových trhů Brazílie, Indie, Indonésie a 10-20 procent do komodit.
Investor by se měl vyhnout dluhopisům, hlavně státním, emitovaným vyspělými zeměmi. Až poroste míra inflace, což může přijít nepozorovaně a nečekaně rychle (do konce roku může činit 5 procent ročně), půjde tržní cena dluhopisů silně dolů.
Traxler nedoporučuje investovat ani do nemovitostí v ČR, které mnozí považují za nejlepší formu zajištění proti inflaci. Vychází hlavně z převisu nabídky nad poptávkou, který může při demografickém vývoji v ČR trvat i 20 let.
Také Brychta soudí, že problémy ekonomik nejsou zdaleka vyřešeny. Zaměřil by se hlavně na tituly se stabilním cash flow, které nosí vysokou dividendu. Dlouhodobě jsou to určitě zajímavé komodity, zejména zlato a stříbro.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
