Dost možná jste v posledních letech četli řadu článků o tom, jak výhodná investice můžou být stará auta, zejména sportovní. Že jejich hodnota prudce stoupá a dá se na nich zbohatnout. Možná jste si taky všimli, že i kdysi přehlížené škodovky dneska stojí statisíce. A chtěli byste si to zkusit. Pokud máte čas na jedinou radu, tady je:
Nedělejte to.
S největší pravděpodobností to bude jedna z nejhorších investic vašeho života. Navíc vás bude stát spoustu času, který místo něčeho rozumného strávíte opravováním starého auta, sháněním dílů na staré auto, hledáním dalších starých aut ke koupi, psaním si na internetu s dalšími podivíny, kteří mají podobná stará auta, setkáváním s podivíny a debatami o starých autech. Občas dokonce nějaký čas strávíte tím, že budete tím starým autem jezdit.
Pokud vám předchozí odstavec nepřišel jako něco, čím byste chtěli vyplnit podstatnou část volného času, na investice do aut rovnou zapomeňte. Nebude to fungovat ani jako hobby, ani jako investice. Kupte si zlato, akcie, bitcoiny, hrajte online poker. Ve všem máte větší šanci vydělat, pokud vás něco z toho bude bavit.
Možná vám to ale připadá lákavé, nebo už něco z toho provozujete. Hrabat se v motoru vás uklidňuje a naplní vás uspokojením, když začne fungovat, jak má. S kamarády si povídáte většinou o autech. Veteránské inzerce máte prošmejděné skrznaskrz, jen jste se ještě neodhodlali k nákupu. Potom máte jistou naději – a já pro vás mám pár myšlenek, které by vám mohly pomoct.
Základ těch myšlenek většinou nebude můj. Vycházejí z toho, co o investování říká Warren Buffett. Já to jen upravil do podoby, která ladí se světem starých aut. A možná bude fungovat i pro jiná, podobná odvětví.
Nekupujte, co nechcete vlastnit
Mnoho z populárních citátů Warrena Buffetta se týká toho, že byste neměli investovat do firem, jejichž akcie nechcete držet trvale. Má to spoustu dobrých důvodů, které sem nepatří. U starých aut to má především jeden důvod, pro uvažování o investicích do staršího auta zásadní. Klíčovou přidanou hodnotou klasického automobilu coby investice je to, že si ho můžete užívat. Ať už na něj budete zálibně hledět v garáži, vyjedete o víkendu na výlet, pojedete na sraz podobných aut, nebo se jím budete chlubit na internetu a zvyšovat si tak kredit v komunitě sběratelů, přináší vám jeho vlastnictví samo o sobě značnou hodnotu.
Je dost pravděpodobné, že růst ceny vašeho investičního miláčka sotva překoná inflaci a provozní náklady z něj udělají investici ztrátovou. Takhle si je ale můžete odečíst jako náklady na provozování svého koníčku a i mírný růst hodnoty bude vlastně výhra.
Kupujte jen to, čemu rozumíte
Tahle zásada úzce souvisí s tou první. Warren Buffett má za to, že kupovat byste měli akcie podniků, jejichž oboru rozumíte. U aut je to podobné. Pokud jste se doslechli, že staré japonské sporťáky z devadesátých let začínají prožívat boom a mohla by z nich být skvělá investice, ale sami jste milovníky německých luxusních sedanů nebo landroverů, pro vás to téměř určitě skvělá investice nebude.
Můžete koupit dobré auto za skvělou cenu, ale lepší je koupit skvělé auto za dobrou cenu.
Hodnota starých aut často závisí na detailech, kterým rozumějí jen nadšenci do daného modelu, značky či kategorie aut. Může to být cokoliv. Dvě pro laika stejná auta se můžou lišit jen o něco jiným motorem, výbavou, rokem výroby nebo třeba barvou – a jedno z nich kvůli tomu může být o desítky procent dražší. Někdy dokonce několikanásobně.
Abyste byli v investování úspěšní, musíte věci rozumět. Proto je dobré, pokud se chystáte na sbírku o větším počtu vozů, zaměřit se jen na určitou poměrně úzkou výseč. V extrémních případech to může být jeden model – jsou třeba lidé, co sbírají brouky od Volkswagenu nebo třeba Fordy Capri. Nebo to může být značka, země původu, druh vozu, to všechno obvykle spojené s určitým obdobím. Takže skončíte třeba u toho, že budete sbírat mercedesky z osmdesátých let. Což je, mimochodem, docela dobrá volba.
Kupujete hodnotu, ne vývoj ceny
V mnoha svých výrocích Warren Buffett popisuje rozdíl mezi investorem a spekulantem. Pokud se díváte na grafy vývoje cen, extrapolujete, odhadujete, co trh udělá a kam se pohne, jste spekulant. Investor jste, pokud se snažíte odhadnout skutečnou hodnotu firem (nebo aut) a kupovat je za cenu nižší, než je ta hodnota. Abych velkého investora parafrázoval, můžete koupit dobré auto za skvělou cenu, ale lepší je koupit skvělé auto za dobrou cenu.
Zásadní chyba, které se mnoho „investorů“ dopouští, je kupovat auto jen proto, že jeho cena v minulosti rostla. To totiž není žádna záruka, že bude růst i dál.
Příkladem může být investory nejvíc oblíbená kategorie investičních aut, tedy evropské sporťáky ze šedesátých až osmdesátých let. A celou kategorii můžeme ilustrovat jedním z nejikoničtějších vozů – Porsche 911. Svým způsobem je to ideální příklad investičního auta. Vyrobilo se jich hodně, každý ho zná a spousta lidí ho chce. Devětsetjedenáctka je uctívaná pro to, jak jezdí, i pro to, jak vypadá. Pro spoustu lidí dává perfektní smysl ji vlastnit a zároveň není, právě díky velkému počtu kusů a podpoře továrny i druhovýroby, těžké ji udržet při životě.
Je to ale dobrá investice? Přijde na to.
Ze všech možných úhlů pohledu by se mohlo zdát že ano. A pokud jste vždycky chtěli mít Porsche 911, tak to taky nejspíše bude pravda. Tahle auta budou lidé vždycky chtít, alespoň dokud bude možné jakýmkoliv způsobem provozovat auta se spalovacím motorem. Nehrozí dramatický pokles ceny, nehrozí, že by došly náhradní díly, nehrozí, že by lidi tohle auto přestalo zajímat. Kde tedy může být háček?
V jediné věci. Porsche 911 je už drahé auto. I když vynecháme raritní kusy ze začátku výroby, vzácné sportovní varianty, limitované edice a podobně, bude vás klasická vzduchem chlazená 911 stát minimálně milion korun, i pokud půjde o nejméně zajímavé ročníky a modely z osmdesátých let. Cennější motorizace, starší ročníky nebo naopak poslední generace před přechodem na vodou chlazené motory, označovaná jako 993, to všechno bude obvykle znamenat cenovku spíš milion a půl, dva nebo i více.
Zbrusu nová 911 Carrera stojí zhruba tři miliony. A důležitá otázka zní, jestli je na světě dost lidí, kteří by byli ochotni kupovat starou 911 za cenu zbrusu nového exempláře nebo ještě dráž. Odpověď je, že nejspíš ne.
Stejnou metodu můžeme aplikovat na další ikonická auta. Klasický Ford Mustang ze šedesátých let? Řekněme kolem milionu. Nový stojí milion a půl. Jaguar E-type? Od milionu za nezajímavé verze po dva nebo tři miliony za první série. Původní VW Brouk nebo Mini? Zajímavé, ale nikoliv výjimečně vzácné kusy pořídíte řekněme kolem čtvrt milionu. Asi jako dnešní malé auto. Starý Land Rover? Za ty klasické, z prvních sérií, ve špičkovém stavu, dejme tomu kolem milionu. Ne o mnoho méně než nový off-road. A když se vrátíme do českých garáží, tak s láskou vzpomínaná Škoda 110 R přijde na cenu kolem půl milionu. Opět na dostřel třeba od Octavie RS.
A takhle bych mohl ještě dlouho pokračovat. Už jste si možná všimli, kam tím mířím. Velmi, velmi obecné pravidlo s velmi, velmi mnoho výjimkami by mohlo říkat, že populární, ve velkých počtech vyráběné a velmi oblíbené klasické auto časem dojde hodnoty řádově podobné tomu, kolik stojí podobné auto nové.
Není to samozřejmě ani zdaleka přesné a rozptyl bude v desítkách procent. Pořád je to ale pravidlo užitečné jako velmi hrubý nástroj pro základní odhad hodnoty. Stačí se jednoduše zamyslet.
Když dnes koupím za dva miliony korun Porsche 911 ze začátku 70. let, je nějaká významná pravděpodobnost, že by v dohledné době mohlo stát opravdu o hodně víc? Může za deset let stát alespoň dvojnásobek, tak jako před deseti lety stálo polovinu? Je na světě dost lidí, kteří zaplatí za staré Porsche výrazně víc než za nové?
A na totéž se můžete zeptat u kteréhokoliv z dalších aut na seznamu. V Česku je očividně dost lidí, kteří zaplatí půl milionu korun za privilegium vlastnit jeden z mála sporťáků vyrobených za socialismu. Může to ale pokračovat? Budou tu tisíce lidí, kteří si koupí Škodu 110R za milion? Nebo za víc?
V obou případech bude patrně odpověď negativní. To neznamená, že devětsetjedenáctka, erko nebo třeba starý mustang či brouk budou špatné investice. Pokud jste je vždycky chtěli vlastnit, budou to naopak investice skvělé – udrží si svou hodnotu, jejich ceny nejspíš porostou o něco rychleji než inflace. Když provozní náklady odečtete jako náklady na koníčka, odkážete svým dětem hodnotnou věc. Nebo ji jednou prodáte jejich vrstevníkům a úspory použijete na důchod.
Zdroj: PRESSLAB / Shutterstock Dovolíte, slečno, abych vám předvedl svou sbírku investičních brouků?
Abyste ale skutečně vydělali, musí pro vás pracovat rozdíl mezi cenou a hodnotou. Jednou variantou je, že o autě víte víc než ten, od koho kupujete, nebo ten, komu prodáváte. V takovém případě ale dost možná víte i víc než já a tenhle článek čtete jen z nudy nebo proto, abyste mi do komentářů napsali, v čem jsem se zmýlil.
Takže jedinou možností, jak tuhle hru vyhrát, je využít čas. Potřebujete auto, které trh ještě neobjevil, nebo přesněji neocenil. Musí to být auto dostatečně populární, aby o něj byl zájem, dostatečně zábavné, aby ho lidé chtěli vlastnit jako hračku, ideálně přinášející nostalgii po určitém období. Ale ještě ne tak staré, aby už prošlo obdobím prudkého růstu ceny. Jednoduše řečeno, musí to být staré auto, které ještě nepřišlo do módy, ale už můžete odhadnout, že přijde.
Pro mé kolegy a čtenáře asi nebude překvapivé, když jako svůj tip na investiční auto řeknu první generaci Mazdy MX-5. MX-5 je malý, zábavný roadster, který nabízí ryzí potěšení z řízení, první generace s vyklápěcími světly skvěle vypadá, díky obrovskému množství vyrobených kusů se dobře shánějí díly, díky své jednoduchosti se MX-5 snadno udržuje. A první generace už začala svou cenou stoupat nad úroveň té druhé a pomalu dotahuje o mnoho novější třetí generaci.
Zdroj: Mazda Když se vám dnes podaří najít špičkově zachovalý kus, ideálně nerenovovaný a co nejvíc původní, pokud možno v zajímavé barevné konfiguraci, s co nejsilnějším motorem a co nejzajímavější výbavou, máte za méně než 200 tisíc korun téměř ideál na poli dostupných investičních aut. S trochou štěstí budou za deset let minimálně na dvojnásobku ceny. A i bez štěstí si užijete spoustu zábavy.
Chcete tip, který je trochu víc nóbl? Shánějte Aston Martin DB7 GT. Poslední Aston před nástupem nové éry pod vedením Fordu, jedno z nejkrásnějších aut historie, jeden z posledních dvanáctiválců s manuální převodovkou. V letech 2002 až 2004 se jich vyrobilo pro celý svět jen 190 kusů. A pořád se dají koupit kolem dvou milionů korun. Podívejte se na ceny špičkových modelů Astonu z předchozích dekád a pochopíte, proč je to vlastně levné.
Foto: @astonmartin_db7gt Aston Martin DB7 GT. Foto @astonmartin_db7gt, licence CC BY-SA 4.0
Ale nezapomeňte, že pokud nemáte vnitřní touhu vlastnit malý japonský roadster nebo rychlé britské GT, bude lepší si koupit něco jiného. Nebo jít hrát ten poker.
Vojtěch Dobeš
Automobily byl posedlý od malička a řízení osudu ho postupně dovedlo do redakcí českých verzí Autocaru a TopGearu, do americko-kanadského TheTruthAboutCars.com a k založení vlastního magazínu Autíčkář.cz. Považuje se za ekologicky... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
15. 7. 2020 21:29, Youda
Nebo chci investovat a ne se starat o auto a pak tu je vymoženost co se jmenuje fond kvalifikovaných investorů (nebo tak nějak) třeba český Engine.
V diskuzi je celkem příspěvků.