Zlatá horečka očima expertů

| rubrika: Očima expertů | 17. 7. 2020 | 8 komentářů
Je za výrazným růstem ceny zlata jen strach z další ekonomické krize? Padne letos hranice 2000 dolarů za unci? Funguje zlato jako rozumná pojistka pro případ zlých časů?

Zdroj: Shutterstock

Investice do zlata jsme v naší pravidelné anketě Očima expertů řešili už na začátku září 2011, kdy se cena tohoto drahého kovu – z velké části kvůli obavám z další hospodářské krize – pohybovala nad osmnácti sty americkými dolary za trojskou unci. Od té doby zažilo zlato výrazný sešup až na polovičku této ceny, pak se ale odrazilo a dnes se mluví o tom, že by brzy mohlo prolomit hranici dvou tisíc dolarů za unci.

Všechno nasvědčuje tomu, že zlatá horečka skutečně není u konce. „Investoři hledají aktiva, kam by mohli umístit svoji přebytečnou hotovost. Není náhoda, že burzovně obchodované fondy (ETF) navázané na zlato momentálně zažívají rekordní přítoky nového kapitálu. Dluhopisy evidentně příliš atraktivní alternativou nejsou, akcie jsou s valuacemi také poměrně hodně vysoko nad úrovní dlouhodobých historických průměrů a komodity jsou kvůli globální pandemii koronaviru a nejhlubší hospodářské recesi od Velké deprese ve 30. letech minulého století v silném medvědím trhu,“ říká Michal Stupavský, investiční stratég Conseq Investment Management.

Cena zlata

Zdroj: peníze.cz

O zlato se stále víc zajímají i centrální banky, které ho ve větší míře zařazují do svých rezerv. Ty centrální banky, které svou měnovou politikou, založenou na rekordně nízkých úrokových sazbách a mohutném tištění nových peněz, zlatou horečku zvyšují. I Česká národní banka poprvé v tomto tisíciletí v červnu (tedy v době, kdy už se cena zlata přibližovala historickým maximům) navýšila rezervy o 1,2 tuny zlata. Celkově je teď v jejích trezorech devět tun blyštivého kovu. A někteří investoři tvrdí, že když centrální banky dokupují zlato, jde obvykle v ekonomice do tuhého...

Jak na dnešní zlatou horečku pohlížejí lidé ze světa peněz? Je za růstem ceny zlata jenom strach z další ekonomické krize? Překoná do konce letošního roku zlato cenu 2000 dolarů za unci? A je opravdu zlato dobrá pojistka pro časy hospodářských otřesů – a pokud ano, je, anebo není při současných cenách pozdě na nákupy? 

Dominik Stroukal

hlavní ekonom Roklen

Dominik Stroukal
+39
+
-

Ve většině poválečných recesí bylo zlato bezpečným přístavem. Není to žádná jistota, ale stal se z něj středobod krizového investování. Samozřejmě pokud nebudeme považovat útěk do dolaru za investici. Svět po finanční krizi roku 2008 je ale úplně jiný, než býval před ní. Dnes zlato roste nejen jako pojistka proti systému, ale i díky systému. Penězopády tečou do všech aktiv, která nesou jakýkoliv alespoň mírně pozitivní výnos. A také do zlata. Vypadá to paradoxně, že systém svou činností posílá peníze i do pojistek proti sobě. Já jsem velký fanoušek zlata a myslím si, že by každý, kdo alespoň trochu může, měl nějaké mít. Nicméně musíme si přiznat, že cenu nahoru nežene jen růst skutečné poptávky, ale i umělé navyšování peněžní zásoby. I díky tomu se zlato pravděpodobně brzy, dost možná i letos, nad 2000 dolarů podívá. Nebude to ale poprvé. Když cenu zlata očistíte o inflaci, bylo zlato krátce dokonce nad dnešními 2200 dolary v roce 1980. Poté dvacet let soustavně klesalo až pod 400 dnešních dolarů v roce 2000. Podruhé se nad 2000 dnešních dolarů podívalo zlato v srpnu roku 2011.

Jaroslav Šura

investor

Jaroslav Šura
-9
+
-

Často slyším otřepané klišé, jak je zlato uchovatelem hodnot, přitom jeho cena kolísá tak jako u jiných investičních aktiv. V posledních letech cena zlata roste, zrovna tak ale například nemovitosti a akcie, což je z velké míry dáno rozpustilou a neutuchající monetární expanzí centrálních bank. V případě opravdu velkých výprodejů a paniky na kapitálových trzích by nebylo tak úplně ušetřeno ani zlato, jak je vidět z propadu v desítkách procent roku 2008. Fyzické zlato je vhodné pro sběratele, nevidím smysl držet několik procent v investičním portfoliu, větší množství přináší nerudovskou otázku: kam s ním? Vhodnější je zlato „papírové“, například burzovně obchodovaný fond SPDR Gold Trust (GLD), kde je mnohem nižší spread a který je velmi likvidní, byť je v nemilosti různých vykladačů temných scénářů. Kdo má v kalhotách, ať si fyzické zlato koupí, stejně se jeho obavy o mnoho nesníží. Lze předpokládat, že ceny aktiv, tedy i zlata, nadále porostou, utahování monetárních politik totiž zcela jistě není na pořadu dne. Mimochodem, zlatá horečka bledne před tou v technologických akciích.

Josef Tětek

analytik společnosti TopMonks

Josef Tětek
+15
+
-

Ano, myslím, že za růstem ceny zlata je přicházející krize. Je nicméně dobré si uvědomit, co je příčinou té krize – vina se bude svalovat na „černou labuť“, nový koronavirus, jenže pandemie je jen jehla, která propichuje bublinu předcházející dekády. Hlavní příčina je rekordně dlouhá politika rekordně levných peněz – téměř deset let byly úrokové sazby na hlavních světových měnách (dolar, euro, libra, jen) drženy poblíž nuly nebo pod nulou. To způsobilo nafouknutí investiční bubliny v akciích i dluhopisech. Dluhopisy nyní mají nulový či záporný výnos a vlivem měnové politiky ve stylu „stimulovat za každou cenu“ pravděpodobně nebude lépe. Proto se jak investoři, tak i menší centrální banky (podle průzkumu World gold council) pomalu vracejí ke zlatu. Fyzické zlato nemá riziko protistrany a jeho kupní síla je dlouhodobě stabilní – klasická poučka praví, že za 20 uncí zlata pořídíte nejlevnější model automobilky Ford (alternativně: za jednu unci koupíte kvalitní oblek).

Do historického maxima má ale zlato ještě daleko. Po zahrnutí inflace musí jeho cena dosáhnout 2177 dolarů za unci – pak bude odpovídat 1900 dolarům z roku 2011. Kumulativní inflace za devět let totiž činí téměř 15 procent; jenom nezodpovědný blázen si v inflačním světě drží dlouhodobé úspory ve fiat měně. Zlato nebo ještě lépe bitcoin jsou díky své předvídatelné a neměnné „měnové politice“ pro dlouhodobé úspory mnohem zajímavějšími instrumenty.

Martin Mašát

portfoliomanažer Partners investiční společnosti

Martin Mašát
+4
+
-

Růst ceny zlata má primárně dva důvody. První je strach investorů z krize – a je jedno, jestli z krize hospodářské nebo způsobené virem. Tyto nejistoty posílají některé investory mimo klasická riziková aktiva do zlata, které se bere jako určitá forma pojištění. Druhý důvod, trochu víc iracionální, je odklon od bezpečných dluhopisů do „bezpečného zlata“. Mnoho investorů si totiž stále myslí, že zlato má nějakou dlouhodobou výjimečnou hodnotu. Přitom zlato ještě ani nedosáhlo hodnot, které mělo před deseti lety a pro většinu investorů za posledních deset let představuje tu nejhorší možnou investici, a to i v porovnání se státními dluhopisy, které jsou násobně výš. A právě pokles výnosů stáních dluhopisů k nule a často i pod nulu (způsobený centrálními bankami) je další důvod, proč hledají někteří investoři další „bezpečný“ přístav.

Teprve růst o 38 procent za poslední rok a půl trochu zalepil reálné ztráty z držby zlata, ale ostatním investicím se zlato stále dlouhodobě dívá na záda. Současné ceny zlata nejsou ničím zvláštním a je velice pravděpodobně, že pokud se ještě více nesžijeme s virem a centrální banky budou dál skupovat stání dluhopisy za neracionální výnosy, tak se cena zlata posune ještě výš. Ani hodnota 2000 dolarů za unci nemusí být nedosažitelná, vždyť stačí už jen 10procentní růst. Až se situace v ekonomice opět uklidní, bude nás znovu čekat dlouhé období poklesu a stagnace cen zlata. Krátkodobě proto zlato long, ale v dlouhém období short.

Mikuláš Splítek

portfoliomanažer Erste Asset Management

Mikuláš Splítek
+8
+
-

Zlato bývalo uchovatelem hodnoty v krizových dobách. Obavy z poklesu hospodářství, schodků rozpočtů a obchodního napětí tedy mohou vést k růstu jeho ceny. Důležitější otázkou ale je, proč vůbec se zlatem hodnotu spojujeme. 

Švýcarský psycholog C. G. Jung ukázal, jak vnější symboly (kříž, malba zvířete apod.) ovlivňují psychofyzické procesy, a ne náhodou je zlato či zlatá barva jedním ze symbolů hlavních. Asociuje totiž životadárné, nezkorumpovatelné Slunce, a přeneseně pak naši duši, naše „bytostné já“. Proto se alchymisté snažili proměnit jiné látky ve zlato – věděli totiž, že nevzniká nějakým obvyklým chemickým procesem, nýbrž vyžaduje „zázrak transformace“.

Alchymisté tento „zázrak“ hledali vně, a podobně se chováme i my, když usilujeme o peníze, jak krásně vystihla Marie‑Louise von Franzová: „Peníze jsou pouhým výrazem cirkulace extrovertní energie.“ Krize ovšem bývají výzvou k transformaci vnitřní, nejen vnější. Během nich se obvykle vnější cirkulace peněz (inflace) zpomalí, a naopak vzroste hodnota oné nezkorumpovatelné, vnitřní kvality. Pokud ji v mysli stále zaměňujeme za zlato, pak vzroste i cena zlata, zajímavější by však bylo, kdybychom si uvědomili, kolik hodnoty nese naše „bytostné já“.  

Jaromír Sladkovský

ředitel Raiffeisen investiční společnosti

Jaromír Sladkovský
+4
+
-

Cena zlata se vyvíjí podobně jako po pádu Lehman Brothers v roce 2008. Primární vliv na růst ceny má uvolněná měnová politika centrálních bank, pokles úrokových sazeb a především zaplavení finančních trhů (dolarovou) likviditou. Z podobných důvodů rostou i ceny akcií a dalších reálných aktiv. V období největší paniky na finančních trzích ve třetím březnovém týdnu roku 2020 zlato nicméně pokleslo o 14 procent, podobně jako další „bezpečná“ aktiva, například americký desetiletý státní dluhopis téměř o šest procent nebo další cenný kov – stříbro téměř o 40 procent.

Hranice 2000 dolarů za unci by opravdu mohla být překonána. Analytici Raiffeisen Bank International to predikují na 4. kvartál letošního roku. V období velmi nízkých úrokových sazeb, které zřejmě potrvá delší dobu, je zlato zajímavou alternativou dalších reálných investic, kam patří akcie a nemovitosti. I centrální banky včetně doplňují své rezervy o zlatý kov.

Ceně zlata však může z delšího pohledu uškodit růst úrokových sazeb a utažení měnové politiky, což může nastat mnohem dřív než po finanční krizi (Lehman). Mohla by se tak opakovat situace z let 2011–2015, kdy cena zlata poklesla o polovinu. Z tohoto pohledu je zlato značně rizikové aktivum, je například kolísavější než diverzifikovaný fond světových akcií. Zlato není vhodnou náhradou likvidního depozita nebo dluhopisového fondu. Při úvaze o investici do zlata je třeba zohlednit celkové složení investorova portfolia a fázi ekonomického cyklu.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund, člen Národní ekonomické rady vlády

Lukáš Kovanda
+25
+
-

Anketa

Zlatá slova! Kdo je řekl?

Vlády a centrální banky se snaží zlato dlouhá desetiletí diskreditovat. Manipulovat veřejnost je snazší než manipulovat zlato. Oblíbeným prostředkem diskreditace jsou animovaná videa centrálních bank. Dětinskost svébytného žánru má zřejmě poskytovat alibi – „nechytejte nás za každé slovíčko, je to jen animovaný film“. V jednom videu (3:03) z produkce americké centrální banky se divák dozvídá, že „fluktuace kupní síly zlata z něj učinily chabé vodítko pro určování hodnoty a znesnadnily obchodování, neboť nikdo nevěděl, co si za dolar pořídí zítra a co pozítří“. Video podsouvá, že dolar je od té doby, co byla založena centrální banka, a zejména od roku 1971, kdy definitivně přestal být svázán se zlatem, stabilnějším měřítkem hodnoty.

Někdo se zřejmě nechá obelhat. Spojené státy samy ale ne: slova své centrální banky činy zrovna nepodporují. Vlastní suverénně největší zlaté rezervy na světě, přes osm tisíc tun. Proč, když zlato drží hodnotu tak chabě? Proč tisíce tun kovu nerozprodají a nepořídí místo nich mnohem stabilnější papírové peníze? Navzdory desetiletí trvající snaze o diskreditaci zlata se ho většina centrálních bank výrazně nezbavuje, mnohé naopak dokupují. Jednou z mála výjimek je Česká národní banka, která se v posledních 25 letech zbavila největšího podílu zlatých rezerv ze všech zemí Evropské unie. Zjevně podlehla manipulacím ostatních centrálních bank. My ostatní buďme prozíravější a mějme část portfolia stabilně ve zlatě, nyní je to ještě případnější než kdy jindy. 

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+35
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 8 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

18. 7. 2020 23:22, deprese

Citace - kalich / 18.07.2020 17:04

Zlato beru jen jako doplněk investičního portfolia. Ženská část nakupuje zlaté šperky a muži staré zlaté mince. Nákupy jsou vždy o hodně levnější než nakupovat zlato prostřednictvím nějakého obchodníka!

Už si někdy zkoušel zlaté šperky prodat? Neprodejné, možná za třetinu. :D

Zobrazit celé vlákno

+6
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

17. 7. 2020 8:27

Zlato má smysl jako jakási "krabička poslední záchrany", o které doufám, že ji nikdy nebudu potřebovat. Žádný jiný smysl v něm ale nevidím.

-10
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.