Fondy: jak zatočí poplatky s investicí?

Mezi největšími podílovými fondy na českém trhu, zejména fondy peněžního trhu a dluhopisů, existují rozdíly ve struktuře poplatků. Některé fondy účtují klientům vstupní poplatek (zvaný též prodejní), ale jejich roční poplatek za správu je nízký. Jiné fondy nemají vstupní poplatek vůbec, avšak z vložené investice každoročně ukrojí větší částku poplatek za správu. U fondů bez vstupního poplatku dosáhne investor lepšího zhodnocení v krátkodobém horizontu, kdežto u fondů s vyšším vstupním a nižším správcovským poplatkem se investice zhodnotí lépe v období dlouhém. Tyto rozdíly se při stotisícové investici pohybují v řádech stovek až tisíců korun a jsou patrné z tabulek 1 a 2.

Tab. 1 - Příklad zhodnocení investice ve fondech peněžního trhu v závislosti na poplatcích

Při stejné výkonnosti fondů peněžního trhu 4,5 % se například v jedno- až tříletém investičním horizontu zhodnotí lépe investice ve fondu ISČS Sporoinvest (profil, názory), u něhož není účtován vstupní poplatek, než v ING Českém fondu peněžního trhu (ZFINGCFP). Ve čtyřletém horizontu už ale u fondu ING převáží výhoda levnější správy a investice se zhodnotí lépe zde. Nejlépe na tom po celou dobu bude investor ve fondu KBC MULTI CASH CSOB CZK (ZFKBCMCZ), u něhož nejenže je vstupní poplatek pouze 0,1 %, ale zároveň v porovnání s konkurenty téměř poloviční roční poplatek za správu (viz Tabulka 3).

U dluhopisových fondů je situace podobná, při shodné roční výnosnosti 7,5 % se investor dočká v horizontu jednoho až tří let lepšího zhodnocení v "bezpoplatkovém" (angl. no-load) fondu ISČS Sporobond (profil, názory), než například ve fondu KBC RENTA CZECHRENTA (ZFKBCRCZ), jenž si účtuje 2% vstupní poplatek. Od čtvrtého roku už ale belgický fond bude vynášet více. Nejnižšího zhodnocení investor při uvažované roční výnosnosti fondu dosáhne u fondu IKS Dluhopisový (profil, názory), a to jednak díky vyššímu poplatku za správu a dále díky výstupnímu poplatku ve výši 1 %.

Tab. 2 - Příklad zhodnocení investice v dluhopisových fondech v závislosti na poplatcích

Proč se poplatky liší

Rozdílná konstrukce poplatků má několik příčin. Tou první jsou odlišné náklady na distribuci podílových fondů zákazníkům. Tam, kde investiční společnost nemá vlastní distribuční síť, musí využívat služeb jiných distributorů. Za to jim platí provizi, která se promítá do vstupních poplatků. Druhou příčinou odlišností jsou rozdíly v cílové skupině zákazníků. Drobného investora spíše osloví nulové vstupní poplatky, které mu dovolí pravidelně spořit určitou částku bez odečítání vstupních poplatků. Takto jsou například konstruovány poplatky u správců propojených s největšími domácími bankami, jako jsou Investiční společnost České spořitelny (profil, názory) či Investiční kapitálová společnost Komerční banky (profil, názory).

Třetím důvodem odlišností jsou úspory z rozsahu. Čím větší je podílový fond, tím nižší má průměrné náklady a může tak účtovat nižší roční poplatky za správu. Výhodu mají fondy zřízené například v Lucembursku, kde právní řád dovoluje zakládat investiční společnosti s proměnlivým kapitálem (SICAV). V rámci nich jsou pak snadno a s minimálními náklady zřizovány dílčí podfondy, které jsou součástí jednoho celkového portfolia. Náklady na řízení tohoto portfolia jsou lépe sdíleny než u klasických oddělených podílových fondů. Tyto struktury jsou typické například pro fondy ING či KBC. U fondů zřízených v Lucembursku pak k levnější správě přispívá i výhodnější daňové prostředí, které méně dopadá na hodnotu portfolia.

Tab. 3 - Aktuální poplatky podílových fondů peněžního trhu

S poplatky či bez poplatků?

Pro investora nicméně platí, že pokud hodlá do podílových fondů peněžního trhu či dluhopisových fondů uložit svůj majetek na kratší časový horizont, měl by zvolit takový fond, který si účtuje nižší, případně nulový vstupní poplatek. Naopak investor, který bude zhodnocovat své úspory dlouhodobě, se vyššího zhodnocení dočká ve fondech s nižšími ročními poplatky za správu. Pokud investor chce prostřednictvím podílových fondů pravidelně spořit, pak se rovněž vyplatí fondy s nulovými vstupními poplatky, které nesnižují hodnotu vkládané částky.

Tab. 4 - Aktuální poplatky dluhopisových podílových fondů

Co bude s poplatky dál

Různé poplatkové struktury, které jsou patrné zejména mezi českými a zahraničními fondy, zůstanou v budoucnu pravděpodobně zachovány. S růstem zájmu o zahraniční podílové fondy vznikne určitý tlak na pokles správcovských poplatků českých fondů. Tyto fondy však stále budou zaujímat klíčové postavení na českém trhu. "Ve srovnatelných evropských zemích jako je Portugalsko, Norsko či Řecko zaujímají 50-60 % trhu fondy orientované na daný region, zbytek tvoří fondy globální", tvrdí Jiří Brabec z ŽB-Trust (profil, názory). Podobného názoru je i Radko Semančík z ČSOB, který vidí "budoucnost českého fondového průmyslu v řízení korunové části aktiv". Určité zvýhodnění podmínek pro české fondy by měl přinést nový zákon o kolektivním investování, který by umožnil zřizování investičních společností s proměnlivým kapitálem a vytváření podfondů. Tím by se správa českých fondů ještě zefektivnila a vznikl by prostor pro snižování správcovských poplatků.

Myslíte si, že nulové vstupní poplatky u největších českých fondů zůstanou zachovány? Zvýhodňuje podle Vás poplatková struktura české nebo zahraniční fondy? Podělte se o své názory s ostatními.