Současná situace je natolik atypická, že ukazatel všeobecné míry inflace už nedokáže posoudit její dopad na jednotlivce. Skutečné výdaje Čechů se mohou výrazně lišit, ukazuje analýza společnosti Cyrrus.
Rozhodujícím faktorem pro výši individuální inflace se přitom nezdá být výše příjmu. „Inflační šťastlivce“, kterým životní náklady rostly podprůměrným tempem, můžeme nalézt mezi nejchudšími i nejbohatšími vrstvami obyvatel. Mnohem více záleží na konkrétním životním stylu každého jednotlivce, uvádí analýza.
Detailní rozbor spotřebního koše ukazuje na propastné rozdíly, které nelze postihnout ani běžnými socioekonomickými kategoriemi, jako je důchodce, samoživitelka nebo student.
„Z našich výpočtů vyplývá, že se i v realistických scénářích může individuální inflace jednotlivých Čechů pohybovat od hodnot bezpečně pod 10 % až po drtivých zhruba 30 %. Rozdíly mezi inflačními smolaři a šťastlivci jsou pak aktuálně suverénně nejvyšší v nedávné historii,“ říká Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
Míra inflace je důležitým makroekonomickým ukazatelem, díky němuž můžeme sledovat, jak se v ekonomice mění ceny. I když dokáže dobře zachytit celorepublikový vývoj cen, při posuzování růstu životních nákladů jednotlivců má velmi omezenou vypovídající hodnotu.
Máte plyn?
Celostátní inflace pracuje s hypotetickým průměrným spotřebitelem, který má zároveň reprezentovat celou českou populaci. Tento modelový spotřebitel tak nakupuje naprosto vše, ovšem ničeho příliš mnoho.
Zatímco konkrétní člověk může například patřit mezi abstinenty či notorické alkoholiky, průměrný statistický spotřebitel se nachází někde mezi těmito extrémy. Pokud alkohol skokově zdraží, nechá to abstinenta naprosto v klidu, zatímco alkoholik zapláče. Ani jeden z nich přitom patrně nebude souhlasit s údajem o inflaci, který jim oběma přisoudí stejný růst cen v oblasti alkoholických nápojů. Jen relativně malá část Čechů – ti poblíž statistického průměru – bude zdražením alkoholu postižena právě tak, jak hlásí Český statistický úřad.
„Pokud bychom uvažovali o spotřebiteli pobírajícím mediánovou českou mzdu, budou se jeho měsíční výdaje pravděpodobně pohybovat poblíž 25 tisíc korun. Při výpočtu obecné míry inflace je modelovému spotřebiteli například pro útratu za zemní plyn přisuzována váha přibližně 1,9 %, což odpovídá měsíční platbě za plyn 474 korun. To vyplývá hlavně ze skutečnosti, že podstatná část Čechů plyn neodebírá vůbec, čímž snižují průměr, zatímco skuteční odběratelé platí obvykle násobně více,“ uvádí další příklad Hradil.
„Podobně lze předpokládat, že modelový výdaj za benzín – přibližně 518 korun měsíčně – by většině skutečných motoristů těžko vystačil,“ dodává.
Analýza společnosti Cyrrus, která vychází z dotazníkového průzkumu agentury NielsenIQ na tisícovce respondentů z různých skupin, se snažila vyhodnotit, kdo inflací trpí nejvíc a komu by měla být nabídnuta cílená pomoc.
Z průzkumu vyplývá, že oficiální celorepubliková inflace (v dubnu meziročně 14,16 %) nejlépe odpovídá spotřebnímu chování samoživitelů (u nich dosahuje 14,04 %), a rodin s jedním dítětem (14,21 %), které bydlí ve vlastním.
Nejnižší míra inflace vychází na takzvané „opuštěné hnízdo“ – tedy domácnost tvořenou rodiči, jejichž děti se už odstěhovaly. I tento závěr platí pro domácnosti, které bydlí ve vlastním. Naopak nejvyšší inflaci hlásí mladé manželské páry bez dětí bydlící v nájmu (15,19 %).
Záleží na životním stylu
Velké rozdíly jsou však i v rámci jednotlivých skupin. Příkladem jsou dva studenti vysoké školy. Jejich měsíční výdaje v dubnu roku 2021 činily 13 tisíc korun. Přesto: zatímco student Šťastný byl následující prudkou inflací zasažen relativně mírně, student Smutný patřil mezi inflační smolaře.
„Ani jednomu studentovi v dubnu 2022 nestačilo 13 tisíc korun, které utráceli o rok dříve. Studenta Šťastného zasáhla meziroční inflace na úrovni 9,2 % a pro zachování své předchozí životní úrovně bude nyní potřebovat 14 196 korun. Oproti studentovi Smutnému ale může mluvit o štěstí. Smutného inflace zasáhla ve výši 21 % a pokud nechce přijít o svou životní úroveň z loňského roku, bude potřebovat 15 730 korun,” vysvětluje Vít Hradil.
V čem je jejich životní styl rozdílný? Student Šťastný si vaří sám, žije na koleji, jezdí vlakem, sportuje a dost utrácí za alkohol. Student Smutný se stravuje v menze, bydlí v bytě, jezdí autem, místo sportu chodí za kulturou a je abstinent.
Rozdíl, který meziročně vznikl v peněženkách obou studentů, nemá podle Hradila v nedávné historii (od 90. let) obdoby. „Za posledních šest let se jejich relativní situace měnila. V roce 2016 oba zažívali prakticky stejnou inflaci. Pak přišlo období, kdy vítr v peněžence zažíval více Smutný, poté naopak Šťastný. Ještě nikdy se ovšem nestalo, že by rozdíl mezi jejich mírami inflace byl tak propastný jako nyní, kdy činí zhruba 12 procentního bodu,“ vysvětluje Hradil.
Svou vlastní inflaci si můžete spočítat v kalkulačce, kterou společnost Cyrrus spustila na webu TvojeInflace.cz.
Plošná pomoc není ideální
Zdražování sice aktuálně postihuje všechny kategorie, ovšem rozdíly mezi nimi nabývají nebývalých rozměrů. Pro některé Čechy může být současná inflace pouhou nepříjemností, zatímco pro jiné může být likvidační. Analytici z Cyrrusu chtějí upozornit na nesprávně zacílenou státní pomoc.
Podle ekonoma Hradila je potřeba chytrá vládní podpora. Poukazuje na to, že některé skupiny jsou před inflací chráněny valorizací – typicky důchodci. „Na druhou stranu: rodina s dětmi neznamená automaticky chudou rodinu, která pomoc opravdu potřebuje,“ reaguje na příspěvek ve výši 5000 korun, který vláda slíbila vyplatit rodinám s dětmi.
„Zadlužení Česka je na světové poměry relativně malé, teoreticky bychom si masivní vládní podporu mohli dovolit. Právě masivní vládní podpora je ovšem jednou z příčin současné inflace. Další pokračování by vše jen zhoršilo. Je nutné pomáhat co nejvíce adresně,” upozorňuje Hradil.
Inflace se podle Cyrrusu brzy přehoupne přes 15 %. Největší riziko zdražování v následujících měsících hrozí v oblasti bydlení, které může kvůli vodě, energii a palivům zdražit až o 20 %. Dále pak v dopravě, kde může inflace dosáhnout až 21,5 %, a u potravin a nealkoholických nápojů, kde analytici očekávají celkové zdražení ve výši 10,7 %. O něco méně zdraží stravování, ubytování, rekreace, kultura, oděvy, boty, bytové vybavení a ostatní zboží a služby.
Vyzkoušet můžete také naši starší kalkulačku osobní inflace na Peníze.cz:
Jana Divinová
Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem