Už v lednu se mnohým protočily panenky, když statistici hlásili, že ceny ve srovnání s loňským lednem vzrostly o 7,5 procenta. A v únoru je to tady zase. I ve druhém letošním měsíci se meziroční inflace vyšplhala na 7,5 procenta. Ve srovnání s lednem byly únorové ceny vyšší o 0,3 procenta. Nejvíce zdražilo vodné, stočné a teplo. Naopak potraviny zlevňovaly. Přes hranici sedmi procent by se podle analytiků měla inflace dostat i v březnu. Od dubna by se růst cen měl začít zpomalovat.
Inflace je jev, kdy celková úroveň cenové hladiny stoupá, přestože některé ceny mohou klesat. Jinými slovy to znamená, že za stejnou částku si kvůli inflaci koupíme každý rok méně. Třeba při roční pětiprocentní inflaci si spotřebitel s dvaceti tisíci korunami koupí za pět let za stejnou sumu jen tři čtvrtiny toho, co si může dovolit dnes.
Milton Friedman, oceněný Nobelovou cenou za ekonomii v roce 1976, o ní napsal, že ač ji vláda shazuje na obchodníky, ropné šejky a bankéře, může za ní stát. Přesněji centrální banka, která pouští do oběhu peníze rychleji, než roste poptávka po nich.
Za ideální stav se považuje nízká míra inflace. „Pro fungování ekonomiky je efektivní, aby se ceny a mzdy přizpůsobovaly rychle oběma směry,“ tvrdí Michal Brožka, analytik Raiffeisenbank. Protože nulová inflace by znamenala, že některé ceny v průměru rostou a jiné klesají, je lepší nízká míra inflace, kdy některé ceny rostou a některé ne. Pokles samozřejmě není vyloučen, ale není příliš častý a příliš velký.
Problém nastává, začne-li inflace nabírat na rychlosti a přehoupne se do dvojciferných či trojciferných čísel. Pak dochází k přerozdělování bohatství od věřitelů k dlužníkům – tedy situace, kdy dlužník sice nominálně platí pořád stejně, ale reálná hodnota splátky výrazně klesá. Dlužník na tom vydělá, naopak věřitel tratí. To vnáší do ekonomiky nejistotu. Věřitelé nevědí, jak velký úrok mají stanovit. I proto začínají převládat krátkodobé půjčky, které efekt přerozdělení bohatství tolik nepostihne. Čím vyšší tato hyperinflace je, tím rychleji se ekonomika vrací k barterové směně, protože nikdo neumí určit správně hodnotu peněz. Teď je jiná než za pár hodin či dnů.
Nebezpečí vyšší inflace také spočívá v tom, že si na ni lidé zvyknou a začnou stejně rychlý růst cen očekávat i v budoucnu. Když pekař vidí, že minulý rok vzrostly ceny o 8 procent, očekává, že vzrostou o osm procent i tento rok, proto i on zvýší ceny o osm procent. Naopak zaměstnanci očekávají, že i tento rok se jejich mzdy o osm procent znehodnotí a automaticky požadují po firmách, aby jim mzdy nejméně o inflaci dorovnaly. Pro zaměstnavatele to znamená vyšší náklady, které promítnou dále do cen. A inflační spirála se točí dál.
Aniž by se tedy cokoliv stalo, minulá inflace se plynule přelévá do budoucnosti. Boj s ní je pak poměrně složitý.
V Česku se inflace měří pomocí indexu spotřebitelských cen (consumer price index). Statisticky se zkoumá tak, že se poměřují úrovně cen spotřebního koše ve dvou obdobích. V koši je zhruba 730 výrobků a služeb. Jejich váha při výpočtu cenového indexu odpovídá podílu, který na ně domácnosti v průměru ze svého rozpočtu vynakládají.
Na stránkách Českého statistického úřadu lze nalézt několik typů cenových indexů. Liší se v tom, které období berou jakou základní. Jde třeba o meziroční inflaci, která porovnává stejné měsíce dvou po sobě jdoucích roků, o roční inflaci, která vyjadřuje průměrný přírůstek indexu spotřebitelských cen za rok, či o meziměsíční inflaci, u níž se růst cen porovnává s předchozím měsícem.
Kromě spotřebitelského cenového indexu statistický úřad sestavuje i další indexy: cen stavebních prací a stavebních objektů, cen průmyslových výrobců, cen zemědělských výrobců či cen tržních služeb ve výrobní sféře. Jejich zvýšení se obvykle časem odrazí i ve zvýšení indexu spotřebitelský cen, a tedy i v obecné inflaci.
Měly by centrální banka účinněji zakročit proti rostoucím cenám? Je česká míra inflace až příliš vysoká? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 3. 2008 9:57
To je kravina, inflace je stejná pro všechny příjmové skupiny, lišit se může dopad té inflace na jednotlivé spotřebitele. Rozdíl spočívá ve struktuře nákupů - když někdo bude celý měsíc kupovat jenom rohlíky, bude mít o těch 7,5% větší výdaje, když to bude prokládat zbožím s nižším nárůstem ceny nebo dokonce levnějším, bude to zase vypadat jinak.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
11. 3. 2008 8:18, Pavel
Současná vláda musí zalepit dluhy po vládách minulých, a (i) proto ta inflace. Ale to lidé s morálkou feldkuráta Katze ("To se nám to hoduje, když nám lidi půjčují") těžko pochopí. Jen začnou strašně křičet a obviňovat všechny okolo, až už nikdo nebude chtít půjčovat.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (20 komentářů) příspěvků.