Ceny jdou v Česku rychle nahoru. Celkem jasně to demonstruje zářijový index spotřebitelských cen, který meziročně vzrostl o 2,7 procenta. Inflace se vyšplhala nejvýš za posledních pět let. Není to přitom tak dávno, co se naši centrální bankéři obávali deflace a v této obavě přistupovali ke značně nestandardním krokům:
Česká národní banka letos v srpnu (prvně po deseti letech!) mírně zvyšovala úrokové sazby a bylo by však velké překvapení, kdyby brzy nepřišel nášup. „Zvýšení úrokových sazeb je na spadnutí. Oddálit by ho snad mohlo je prudké posílení koruny,“ komentuje ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Jak ale zareagují banky, kdy a jak začnou měnit sazby vkladů a půjček, to je otevřená otázka. Jisté obavy panují zejména kolem hypoték, které banky rozdávaly tak velkoryse, že se je centrální banka rozhodla trochu zchladit. Kombinace zvýšených úroků a ekonomického útlumu by mohly přivést do pořádné šlamastyky řadu rodin, které šly s hypotékou na krev. Dosud také prudce rostou ceny nemovitostí, pokud by se vydaly zase dolů, měly by pak problém i banky, kdyby je „inkasovaly“ místo nesplácených hypoték.
Co si o rostoucí inflaci myslí odborníci? Mají se české domácnosti mít na pozoru? Kde všude se může růst indexu spotřebitelských cen v dohledné době projevit, byť jen nepřímo?
Eva Zamrazilová
hlavní ekonomka České bankovní asociace
Inflace se do hledáčku obav spotřebitelů už dostala a pravděpodobně tam zůstane delší dobu. Inflaci táhnou nahoru zejména zdražující potraviny a tento trend se udrží, mimo jiné i kvůli rychle rostoucím mzdám v nižších mzdových pásmech, které zvyšují náklady výrobců potravin i obchodníků. U dováženého spotřebního zboží by domácí inflace měla v zásadě kopírovat vývoj cen v zahraničí a jejich růst by měl tlumit i posilující kurz koruny. Ve struktuře inflace je ostatně viditelný právě podprůměrný růst cen oděvů, obuvi a dokonce pokles cen bytového vybavení – v těchto segmentech síla poptávky nepřetlačí tlak konkurence.
Silná domácí poptávka naopak určitě potáhne dále nahoru ceny služeb, jejichž růst je dlouhodobě vyšší než růst cen zboží, a bude překračovat tři procenta i nadále. Například u cen v restauracích (které stouply v září meziročně o 7,6 procenta) se proinflační faktory nabalují – na růst cen potravin navazuje tlak na růst mezd v pohostinství. Hodně bude záležet i na vývoji cen pohonných hmot, které od srpna přestaly inflaci tlumit a přidaly se k proinflačním faktorům.
David Marek
hlavní ekonom Deloitte
Obavy z deflace jsou ty tam. Máme se bát pro změnu inflace? Růst cen trochu zrychlil, nejde ale o drama. Ani v historickém měřítku, ani geografickém srovnání. Inflace ve spotřebitelských cenách je pod třemi procenty, produkční ceny v průmyslu, stavebnictví a službách rostou o méně než dvě procenta. Ze řetězu se ale utrhly ceny nemovitostí, které rostou dvojciferným tempem. Nicméně relace cen nemovitostí, příjmů domácností a výše nájmů zatím neukazuje na obří bublinu.
Druhá oblast, kde ceny rostou stále rychleji, je trh práce. Mzdy letí vzhůru rychleji než produktivita práce a odnášejí s sebou kousek po kousku konkurenceschopnost. Při nedostatku pracovních sil je logické, že mzdy rostou, nicméně angažovanost politiků a nenasytnost odborářů problém zbytečně eskalují.
Centrální banka nejspíš bude chladit horké hlavy (a inflaci) postupným zvyšováním úrokových sazeb. Ostatně, je to hlavní náplň její práce. Vzhledem k tomu, že nejsme žádná Venezuela a máme inflační očekávání přiměřeně umírněná, nebude zase tak těžký úkol.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom Cyrrus
Domácnosti se už bojí! Strach z inflace je nejintenzivnější od roku 2001. Ani nejrychlejší růst mezd za posledních deset let nestačí, aby obava z drahoty neeskalovala. Domácnosti tíží zejména zdražování potravin a bydlení. Na obojím se do značné míry podepsali úředníci. Ti bruselští tím, že z peněz daňového poplatníka od loňska platí výrobce mléka za to, že nic nevyrábějí. Když totiž Unie zavedla sankce proti Rusku, Rusko v rámci odvety přestalo dovážet i mléko a mléka najednou bylo v Unii příliš… Brusel to s regulací přepískl a zásadně přispěl k tomu, že mléka je teď zase málo – a máslo zdražuje meziročně o 55 procent.
K tomu u nás rostou ceny nemovitostí, rychleji než v celé EU, meziročně o víc než třináct procent. Jakpak to guvernér Singer říkal, když v roce 2013 spouštěl intervence? Kupujte byty, auta, ledničky, levněji už nebude! Měl pravdu. Česká národní banka se tak bála deflační spirály, až roztočila spirálu docela jinou. Sama teď přiznává, že ceny nemovitostí jsou nadhodnocené, tedy v bublině, kterou se snaží propíchnout další novou regulací (zvyšováním tzv. sazby proticyklické kapitálové rezervy). Jedna regulace záplatuje nepříznivé nezamýšlené důsledky druhé, té předchozí, ale úředníci – ať už bruselští, vládní, nebo ti z bankovní rady centrální banky – jsou stále bohorovně přesvědčeni, že konají dobro. Z nich by měly mít české domácnosti největší strach, ne z inflace.
Aleš Tůma
finanční analytik Partners
Aktuálně bych se bál spíš inflace stupidity na politické scéně. Spotřebitelské ceny se také škrábou nahoru, na druhou stranu nějakou inflační „spirálou“ bych nestrašil. Máslo časem zase zlevní. Vetší problém CPI (index spotřebitelských cen) jsou ovšem splašené ceny nemovitostí. Sice je nelze dávat za vinu jen měnové politice ČNB, příčin je víc, ale minimálně by měla zesílit debata o tom, jestli je aktuální způsob cílování inflace to pravé ořechové.
Aleš Michl
ekonom, spolumajitel fondu Quant
Na ukazateli spotřebitelské inflace v Česku svítí meziročně 2,7 procenta. Reálně je inflace ale daleko větší. Česká národní banka ve své poslední analytické zprávě vypočítala, že pokud by se do měření zahrnuly obchody se staršími nemovitostmi, inflace by teď byla kolem čtyř procent. Statistici v tom svém výpočtu celý realitní trh obsažený nemají. Inflace se totiž odvíjí od vytisknutých peněz – inflace je peněžní fenomén, tak nás to učili ve škole. A experimentální index centrální banky to ukazuje. Od roku 2014 se zvyšuje rychleji, než ukazují oficiální čísla statistiků. Ti, kdo kupují nebo prodávají nemovitosti, kupují nebo prodávají firmy nebo řadu dalších věcí, reálně narážejí na to, že cena aktiv šla hodně nahoru. Ceny nemovitostí u nás nyní rostou nejvíce v Evropě – meziročně kolem desíti až patnácti procent. Průměrný meziroční růst cen bytových nemovitostí v Unii je přitom kolem 4,5 procenta. A rekordní jsou i fúze firem
Nyní je to na trhu: rekordní množství hotovosti, nejvyšší ceny aktiv v historii, nulové úrokové sazby stimulující domácnosti k tomu, aby utrácely, a když jim to nebude stačit, aby si vzaly levný úvěr, to samé pro firmy… Na papíře všechno v pořádku, ale jste v klidu?
Pavel Sobíšek
hlavní ekonom UniCredit Bank
Meziroční inflace je proti čtyřem minulým letům výš a nad hranicí dvou procent zůstane podle našich predikcí i v dalším období. Důvod ke strachu ale taková hladina nepředstavuje. Potenciál dalšího růstu indexu spotřebitelských cen je omezený. V oblasti spotřebního zboží omezují růst tuzemských cen dovozy ze zahraničí. Tempo růstu cen potravin je zřejmě poblíž cyklického vrcholu. A světovou cenu ropy, ovlivňující v tuzemsku ceny pohonných hmot, nikdo nepředpokládá výrazně nad 60 dolary za barel. Akceleraci cen mohou tedy zaznamenat především tržní služby, jejichž váha ve spotřebním koši je nižší než 50 procent. I v příštím roce tak bude platit, že domácnostem porostou příjmy v průměru rychleji než životní náklady určené indexem spotřebitelských cen. Jako složitější ovšem pocítí svou situaci domácnosti usilující o vlastní bydlení, a to kvůli silnému růstu cen nemovitostí, který v inflaci není zohledněný.
Peter Bukov
hlavní analytik TopForex
V září jsme zaznamenali inflaci ve výši 2,7 procenta, tedy nejvyšší meziroční inflaci za posledních pět let – od října 2012, kdy činila 3,4 % a pak už prudce klesala. Vzhledem k souběžnému růstu mezd se z makroekonomického pohledu domácnosti bezprostředně obávat nemusí, na stranu druhou sociálně citlivější skupiny jako důchodci a studenti ji pochopitelně pocítí, a to zejména v růstu cen potravin, hlavně mléčných výrobků. Druhým problémem je znehodnocování úspor, jelikož úrokové míry na vkladových produktech se zatím k rostoucí inflaci nepřibližují. Peníze na účtech tak ztrácejí hodnotu v jednotkách procent.
Z pohledu makroekonomické stability v těchto úrovních inflace narůstá tlak na zaměstnavatele, aby zvyšovali mzdy, což může směřovat k hrozbě inflační spirály. Ta však dnes není na dohled. Díky zpevňování koruny totiž zlevňují dovozy – čímž se například vyvažuje větší než očekávaný růst cen ropy na světových trzích. To je významný protiinflační tlak, stejně jako utlumená dynamika zahraničních výrobních cen. Obavy z vysoké inflace koruny tedy zatím nejsou na místě.
Jiří Diepolt
člen představenstva ANO spořitelního družstva
Díky ČNB je inflace dlouhodobě pod kontrolou a v posledních letech se drží na nízkých hodnotách. Aktuální hodnota 2,7 procenta je sice nejvyšší za posledních pět let, ale určitě není důvod panikařit. Současná výše je považována za kulminační a do konce roku se předpokládá její pokles k úrovni 2,5 procenta. Navíc letos a příští rok porostou mzdy rychleji, než je obvyklé. Lidé tak v průměru bohatnou inflaci navzdory.
Očekáváme, že Česká národní banka bude postupně zvyšovat sazby, aby utlumila cenový nemovitostní boom. První zvýšení přišlo v srpnu, do konce roku očekáváme minimálně ještě jedno. To se odrazí v úrokových sazbách vkladů (kde mohou vzrůst dnes mnohdy nulové sazby), tak i úvěrů (kde se zejména u financování bydlení nyní fixují sazby na velmi nízké úrovni). Klienti, kteří budou chtít, aby se jejich úspory neznehodnocovaly, musí hledat finanční produkty s patřičným zhodnocením.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
13. 10. 2017 8:57, Stary
Realne rostou mzdy o cca 5%, a inflace bude do roka klesat, protoze koruna posílila k libre asi o 25% k euru o 4,5% a k dolaru o cca 15%. Nemovitosti v Praze nakupují cizinci, po Němcích a Rusech se díky brexitu objevují více i kupci z Velké Británie.
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.