Vyprazdňování skladů způsobilo propady HDP všude po světě

Ekonomové se rozdělili na dva proudy. Jedni tvrdí, že už ekonomiky dosáhly dna a nyní bude zase lépe, druzí si myslí, že je zatím krize v poločase a propad bude pokračovat. Pesimisté vychází z toho, že nezaměstnanost bude mít za následek pokles spotřebitelské poptávky, další bankroty a pokles hrubého domácího produktu. Optimisté poukazují na to, že předstihové indikátory, jako je například americký index nákupních manažerů, se vzpamatovávají a především podle nich skončil proces zbavování se přebytečných zásob, které vznikly kvůli propadu poptávky v druhé půlce roku 2008. Vyrobené zboží se neprodalo a výrobci se ho zbavovali v prvních čtyřech měsících letošního roku. Likvidace zásob měla v Česku na poklesu HDP v prvním čtvrtletí podíl ve výši 3,3 procentních bodů, celkový pokles činil 3,4 procenta.

Zásoby mizí ze skladů i ve světě. „V dubnu poklesla spotřeba domácností v USA meziročně o 1,9 procenta, ale propad průmyslové produkce v meziroční vyjádření představoval 12,5 procenta,“ tvrdí David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. V Eurozóně byl rozdíl mezi poklesem spotřebitelské poptávky a průmyslovou produkcí ještě větší. Pokud firmy chtěly prodávat, rozdíl musely doplnit ze zásob. Například v USA zhubly sklady meziročně o 15 procent. Vzhledem k těmto propadům Navrátil i jeho kolegové očekávají, že firmy opět začnou poptávat suroviny a ekonomika dozná jistého oživení.

Ekonomická teorie rozděluje zásoby na neplánované a plánované. Propad spotřebitelské poptávky firmy neodhadly, proto se jim vytvořily na skladech neplánované zásoby. „Firmy ale zareagovaly velmi rychle a snížily produkci ještě výrazněji a výsledek byl snížení celkových zásob,“ tvrdí Jiří Škop, ekonomický analytik Komerční banky a dodává: „To nyní vytváří předpoklady pro růst průmyslu. Jakékoliv oživení poptávky totiž bude následováno růstem produkce.“ Prodej ze zásob by měl nyní přestat a firmy budou muset zboží, které chtějí prodat, nově vyrobit.

V době globalizace se svět zrychlil a mění se i role zásob. Dlouhodobě se firmy snaží snížit jejich stav, aby byly efektivnější a více vydělaly, protože skladování zboží není zadarmo. Uplatňuje se často takzvaná metodu just-in-time (akorát v čas, JIT). Metoda se snaží vyrábět přesně pro poptávku, aby nebylo nutné skladovat moc zboží na skladě. Graf ilustruje trend poklesu poměru zásob k tržbám, až do konce roku 2008. Když poklesly tržby, zvýšil se poměr zásob k tržbám. Další pokles na grafu naznačuje zbavování se zásob.

Poměr tržeb k zásobám ve velkoobchodu a v průmyslu za posledních 30 let. "Zub" na konci ukazuje pokles tržeb.
Zdroj: Atlantik

„Nižší tvorba zásob by měla vést k vyhlazení hospodářského cyklu ekonomiky v důsledku „nadvýroby“, tedy nadměrné tvorby zásob. Metoda JIT nedokáže ovšem vést k odstranění cyklu v ekonomice, které mohou vyvolat ostatní faktory (například nemovitostní či akciové bubliny. JIT by je měl pouze zmírnit a případně zrychlit cyklus,“ tvrdí Petr Sklenář, hlavní ekonom Atlantik FT, o vlivu řízení zásob na reálnou ekonomiku. Pokud je tvrzení pravdivé, tak za prudkým propadem by měla přijít stabilizace ekonomické situace, až se opět začne vyrábět.

Propad poptávky, která měla za následek neplánovaný nárůst zásob a jejich pozdější likvidaci, v globalizovaném světě ukazuje na jeho propojení. Wall Street Journal to ukazuje na příběhu DVD přehrávače, který putuje světem a se zpožděním se dostane k zákazníkovi.

Zdroj: Wall Street Journal

1) Společnost Best Buy v Minnesotě se rozhodne, kolik DVD chce, objedná si je od Toshiby,
2) Toshiba řekne najatým továrnám v Číně, aby zahájila výrobu,
3) Čínské továrny si objednají čipy od společnosti Zoran
4) Zoran instruuje vlastní subdodavatele, včetně TSMC, aby začaly vyrábět více čipů
5) Na Taiwanu TSMC nakoupí tovární vybavení od Applied Materials
6) V Kalifornii, Applied Materials nakupuje speciální obráběcí služby
7) D&H Manufacturing, na konci řetězce, drtí hliníkové kusy pro Applied.

Problémem je, že pokud poklesne poptávka na začátku například o osm procent, pokles na začátku výrobního řetězce, tedy nejdál od spotřebitele, je klidně dvakrát větší. „Pokud vidím, že můj odběratel snižuje zakázky, i já raději snížím objednávky od svých dodavatelů, ale pro jistotu více, protože očekávám horší situaci, když se všude píše o depresi,“ vysvětluje podstatu psychologie při výrobě Navrátil. „Moderní odvětví odměňuje dodavatele s nejhubenějšími zásobami. Když krize udeřila, například technické společnosti podél dodavatelského řetězce omezily objednávky tak ostře, jak to jen šlo v naději, že budou jedněmi z těch, které přežijí,“ tvrdí WSJ.

Optimističtí ekonomové doufají, že se výroba rozběhne stejně rychle, jako zkolabovala. „Je jednodušší vypínač vyhodit než nahodit,“ glosuje David Pederson, viceprezident technologické firmy Zoran, která utrpěla v rámci dodavatelského řetězce, na jehož konci nebyla poptávka zákazníků.

Jak vidíte ekonomickou situaci států? Podělte se o názor.

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem