Kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger vyhlásil stav finanční nouze, protože v jeho zemi se nepodařil včas schválit rozpočet na nový fiskální rok a státu docházejí prostředky k placení jeho závazků. Díky tomu bude země v rozpočtovém provizoriu a kalifornští zákonodárci mají na schválení rozpočtu lhůtu 45 dní. Odhad deficitu rozpočtu pro nový fiskální rok počínající letošním 1. červencem byl zvýšen z 24 miliard amerických dolarů (USD) na 26 miliard USD.
Do takto kritické situace se nejlidnatější americký stát přitom dostal jen pět měsíců potom, co byly schváleny výdajové škrty a zvýšení daní. Bez takového opatření by nyní situace slunného státu ze západního pobřeží byla ještě horší. Momentální nedostatek hotovosti hodlá Schwarzenegger řešit mimo jiné vydáváním dlužních úpisů. Jejich akceptaci bankami hodlá kalifornský guvernér zabezpečit jednáním s bankovními domy. Emisí dlužních úpisů chce guvernér získat 3,4 miliardy amerických dolarů z celkových 14,3 miliard amerických dolarů, které stát plánuje vydat ještě v červenci.
Investorům se Kalifornii ale příliš půjčovat nechce. Důkazem jejich neochoty je i pokles cen jí emitovaných dluhopisů (splatnost v roce 2037) od 12. května a to o 15 procent. Díky tomu se investory požadovaný výnos z těchto dluhopisů vyšplhal až na 6,31 procenta ročně. Vzrostl i díky tomu, že agentury jako Fitch, Moody`s a Standard&Poor`s snížily nebo avizovaly budoucí snížení ratingů dluhů Kalifornie. Prvně zmíněná agentura k tomu přistoupila 25. června a kalifornský rating se teď nachází na úrovni A-. Státní dluh 59 miliard amerických dolarů je druhou zmíněnou agenturou hodnocen jen pět úrovní nad neinvestičním stupněm.
Guvernér také zkrátil 200 000 státních zaměstnanců pracovní měsíc o tři dny a ti tak většinu pátků zůstanou doma bez nároku na plat. Schwarzenegger odmítl zvyšování daní a chce jít tedy cestou snižování výdajů. To se nelíbí zákonodárcům zvoleným za Demokratickou stranu prezidenta Baracka Obamy. Ti by naopak chtěli daně zvýšit, aby propad výdajů státu nebyl tak silný. Argumentují i tím, že mezi lidmi je řešení pomocí zvýšení daní populární. Před 17 roky došlo za podobné situace k omezení poskytování zdravotních a pečovatelských služeb. Tehdy lidé nedostali žádný plat po celé týdny a byli nuceni žít z úspor nebo na dluh.
Příčinou současné situace je samozřejmě celosvětově zuřící krize. Lidé omezují výdaje, podnikům klesají zisky, a stát tak vybere méně na daních všeho druhu. Za 11 měsíců minulého fiskálního roku byly daňové příjmy státu nižší o 13 miliard amerických dolarů (klesly na 73 mld. USD) než ty plánované. Naopak vlna propouštění si žádá vyšší výdaje na podpory v nezaměstnanosti a jiné podobné dávky. Deficit rozpočtu tak díky tlaku ze dvou stran logicky rychle roste. S problémy podobného typu se v současnosti potýká velká většina států včetně České republiky. Většinou ale není situace tak kritická jako v Kalifornii. Možná si to vyžádá zásah americké federální vlády v čele s prezidentem Obamou. Přeci jen je Kalifornie možná až příliš velká, aby jí Obama nechal napospas republikánskému „Terminátorovi“.
Autor je analytik společnosti X-Trade Brokers
Sdílejte článek, než ho smažem