Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Turecko se potápí. Koho stáhne ke dnu?

| rubrika: Očima expertů | 17. 8. 2018 | 4 komentáře
Turecká ekonomika je v pořádném průšvihu. Co krizi způsobilo? A kdo bude další? Zeptali jsme se ekonomů, investorů a analytiků.

Pohled na rychlý sešup turecké liry značí jediné – země se dostala do vážné měnové krize. Turečtí politici v čele s prezidentem Recepem Erdoganem mluví o nepřátelském spiknutí, které má za cíl zdevastovat tamější hospodářství. Už beztak pošramocené vztahy Turecka a Spojených států, spojenců z NATO, ještě víc utrpěly rozhodnutím turecké vlády o zvýšení cel na dovoz amerického zboží. Zdražit by mimo jiné měla osobní auta, tabák i alkohol. Prezident Erdogan dokonce Turky vyzval k bojkotu iPhonů a další elektroniky z USA. Nutno dodat, že jde o odvetu za kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v rámci „svých“ obchodních válek zvýšil cla na dovoz oceli a hliníku z Turecka.

Válka!

Můžou probíhající obchodní války odstartovat globální krizi? A jak se týkají Česka?

Obchodní války. Jak moc budou bolet nás?

Spojené nádoby

Z neutěšené situace turecké ekonomiky mají možná radost turisté, kteří budou mít na konci léta v Turecku levnější pivo, a také ti, co přejí Erdoganovi tvrdý pád na ústa kvůli jeho autoritářskému vládnutí a příklonu k Rusku. Obecně však hospodářská krize v Turecku neznamená pro Evropskou unii nic dobrého. Ekonomiky jsou totiž vzájemně propojené. Vidět je to třeba na aktuálním poklesu akciových trhů. Vrásky v posledních dnech přibyly i evropským exportérům a zástupcům bank, které mají v Turecku aktiva.

Co si o aktuální situaci turecké ekonomiky myslí odborníci? V čem vidí hlavní příčinu? A pokud by v Turecku opravdu propukla „neřízená krize“, koho a jak by její dopady ještě mohly bolet?

Martin Mašát

portfolio manažer Partners investiční společnosti

+5
Líbí
Nelíbí

Turecko je opravdu ve vážné ekonomické krizi. Nedůvěra zahraničních investorů ve vládu způsobuje propad kurzu liry. Omezené pravomoci centrální banky pustily inflaci nad 15 procent. To dohromady začíná způsobovat problémy při splácení domácích i zahraničních úvěrů. Když se k tomu přidají nová cla uvalená prezidentem USA Trumpem a protievropská politika současného prezidenta Erdogana, má Turecko založeno na solidní finanční a ekonomickou krizi.

To, že krize bude Turky bolet a klesne jejich životní úroveň, je jasné, ale ztráty budou počítat i zahraniční investoři. Od držitelů tureckých dluhopisů až po banky, které částečně vlastní turecké banky. Ztráty budou cítit i bankovní holdingy, které Turecku respektive tamějším bankám a firmám půjčily obrovské sumy peněz. Současný pokles cen akcií je však přehnaný, protože turecká ekonomika tvoří jen asi jedno procento celosvětového HDP. Bohužel, negativní sentiment, který se už nějakou dobu šíří a sráží ceny aktiv na nerozvinutých trzích, bude vývojem jen posílen, a bude tak dál klesat například kurz koruny.


Aleš Chmelař

státní tajemník pro evropské záležitosti

+14
Líbí
Nelíbí

Propad turecké liry vychází z dlouhodobých strukturálních problémů, které byly v posledních měsících posíleny nad kritickou hodnotu obchodními spory s USA. Turecký finanční sektor je křehký a ekonomika na sebe nabírala více zahraničního dluhu, než dokázala pokrýt výrobou. Růst byl příliš rychlý a kvůli spoléhání na zahraniční financování doprovázený významným platebním deficitem. Pro Evropskou unii to neznamená nic dobrého, Turecko je důležitý obchodní partner a hraje zásadní roli při řešení migrace. Celá řada evropských bank má navíc k Turecku silnou expozici, a to se již odráží na poklesu cen jejich akcií, nelze vyloučit ani další nákazu evropského finančního sektoru. Dopad na naše exportéry do Turecka bude v řádu desítek procent, protože kupní síla Turků fakticky v podobném poměru klesá.

Propad liry se může odrazit v levných dovolených v Turecku, tím ale výhody končí. Pokud bude pokračovat obchodní válka mezi USA a zbytkem světa, riziko podobných případů poroste. Nechci domýšlet, kam může takový vývoj vést. Jasné je, že z něj nikdo nevyjde vítězně. A to se týká i státu, který obchodní válku inicioval.


Miroslav Zámečník

ekonomický analytik České bankovní asociace

+1
Líbí
Nelíbí

Když národní měna vůči měnám hlavních obchodních partnerů meziročně oslabí o 40 procent, je to vždycky a všude příznak hlubších ekonomických problémů. V případě Turecka se pošesté opakuje situace, která vyvolala v zemi ekonomické otřesy v posledních třiceti letech: rychlejší inflace než v zemích, s nimiž obchoduje, se promítla do zhoršení konkurenceschopnosti tureckého vývozu, následně do deficitu běžného účtu, který byl s rostoucí intenzitou financován krátkodobým kapitálem ze zahraničí.

Závislost na financování zvenčí znamená zranitelnost, tlak na růst reálných úrokových sazeb, který ovšem způsobí zpomalení ekonomického růstu. Protože prezident Erdogan opakovaně odmítal a odmítá, aby národní banka zvyšovala měnově politické sazby (což by zpomalilo růst), projevilo se to na oslabení liry. Finanční trhy přestaly věřit, že centrální banka je skutečně nezávislá, a spolu se současnými napjatými vztahy s USA všev posledních týdnech eskalovalo do otevřené krize turecké liry.

Na tom, aby se situace vymkla kontrole a přerostla v otevřenou finanční krizi, nemá nikdo zájem, zejména ne Evropská unie. Ale obnovit důvěru musejí především turecké úřady: zpřísněním fiskální politiky a potvrzením nezávislosti centrální banky. Samozřejmě, Turecko může požádat o podporu Mezinárodní měnový fond, pomoci se stabilizací liry mohou i další země či centrální banky swapovými linkami, ale bez přesvědčivého makroekonomického stabilizačního programu to nepůjde. O to se teď hraje.


Peter Garnry

vedoucí kapitálové strategie Saxo Bank

+5
Líbí
Nelíbí

Turecké akcie ztratily od února v dolarovém přepočtu už 61 procent, což je obrovský pokles bohatství sedmnácté největší světové ekonomiky. Dnešním klíčovým tématem je však riziko nákazy pro rozvíjející se trhy obecně a zejména pro evropské rozvíjející se trhy, jejichž banky jsou s tureckými propojené.

Podle Banky pro mezinárodní vypořádání má Turecko závazky vůči zahraničním bankám ve výši 223,3 miliard dolarů. Největší podíl mají španělské a francouzské banky. Pohledávky zahraničních bank od roku 2005 výrazně vzrostly s tím, jak se schodek běžného účtu Turecka prudce zhoršil z přebytku v roce 2002 na schodek o průměru kolem -5,2 procenta mezi čtvrtým čtvrtletím 2005 a prvním čtvrtletím 2018.

Právě teď jsou trhy nestabilní a rizikové modely vysílají rozhodnutí o snížení rizik pro rozvíjející se trhy, avšak je důležité si uvědomit, že většina velkých zemí mezi rozvíjejícími se trhy nemá takové požadavky na externí financování jako Turecko, a proto by nemělo dojít k zásadní nákaze. Pokud by tomu tak bylo, museli bychom očekávat, že zlato bude výrazněji růst, a to se zatím neděje.

Španělské a francouzské pohledávky za tureckými bankami nejsou tak velké, aby výrazně ubraly kapitál, a navíc se evropský finanční systém a index Markit iTraxx Europe Subordinated Financial Index (který měří úvěrovou kvalitu evropských bank podle jejich podřízeného dluhu) stále obchoduje na historicky nízké úrovni, což nenaznačuje širokou paniku.


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Cyrrusu

+21
Líbí
Nelíbí

Ryba smrdí od hlavy a za tureckou měnovou turbulenci může v prvé řadě prezident Erdogan. V nejvyšších politických funkcích je od roku 2003. To bylo Turecko krátce po zkrocení finanční krize počátku milénia a uspěšně také zkrotilo dvoucifernou inflaci. Poměrně široké vrstvy obyvatelstva pak konzumovaly sladké plody globalizace, liberalizace trhů a otevření se světu. Erdogan se sice už koncem 90. let nechal slyšet, že demokracie je jako vlak – až bude třeba, tak z něj vystoupíme. Jenže, kdo by na to v globalizačním rauši pomyslel. Zahraniční investoři lili do ekonomiky peníze, i řadoví Turci bohatli a svůj rostoucí blahobyt přičetli k dobru ponejvíce právě Erdoganovi.

Anketa

S kým souhlasíte?

Z globalizace – a je to její takřka obecný znak – však postupem času profitují užší a užší vrstvy obyvatelstva té či oné země. S tím, jak země – hovoří se o takzvaných rozvíjejících se trzích – bohatne, rozevírají se nůžky nerovnosti. Někteří bohatnou rychleji, jiní pomaleji. Z prvních se stává zpravidla prozápadní globalizační elita, z druhých ti, co v rostoucí míře tuto elitu nenávidí. Erdogan v jisté fázi vycítil, že těch druhých už je dost na to, aby v sobě mohl objevit své staré „já“ z konce 90. let a místo klanění se zahraničním investorům začít oživovat ducha Osmanské říše. A mezinárodním investorům to po letošních volbách, kdy učinil další rázný krok vstříc autokracii, definitivně došlo.

Mají co dělat s mužem, jenž je spíše sultánem než demokratem a jenž v zájmu udržení své moci učiní mnohé, včetně zásadního poškození ekonomiky a tedy ohrožení jejich investic. Svůj kapitál ze země stahují, lira slábne a inflace v zemi je nejvýše od onoho roku 2003. Uzdravení Turecka má v rukou hlavně Erdogan. Dokud ale nebude ekonomický rozvrat poškozovat rozhodnou část jeho příznivců, s oživováním osmanského ducha nepřestane. Jeho příznivci zpravidla nemají tolik co ztratit jako globalizační elity v zemi a do Turecka za těch patnáct let nateklo opravdu hodně dolarových miliard. Takže to může trvat docela dlouho, než opravdové uzdravování země začne. 

Vytisknout

Líbil se vám článek?

+13
Ano
Ne

Diskuze

18. 8. 2018 | 22:24 | fk

Eště že nemaj euro a nesu kurňa v tej našej unii. více

17. 8. 2018 | 22:00

Elity...nastavily.
Kromě toho vůbec není jasné, co chcete říct. Jedinou jmenovanou elitou je totiž Erdogan. Naučte se číst s porozuměním, synku. Jo, a také měkké a tvrdé i/y byste mohl popilovat...
více

17. 8. 2018 | 21:57 | Petr S.

Skvělé analýzy, děkuji za ně. Ale toho fašouna Chmelaře jste vzali kde, prosím? Za všechno může Amerika - je to možné? Chodil ten chlapec vůbec do školy? No, leda tak do pomocné... více

17. 8. 2018 | 6:11 | Tomáš Smolík

Jak to elity nastavili, tak to bude. více
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK