Už nechci platit spropitné

Spropitné komplikuje život hostům a dává mizernou zpětnou vazbu personálu i jeho vedení. Připojme se k zemím, kde obsluha dostává motivující mzdy automaticky.

Jak bezkontaktní platební terminály pronikají i do studentských podniků, ve kterých pořád trávím nejvíc času, měl bych jeden návrh: pošleme konečně spropitné do historie.

Nikdy to nebyla praktická záležitost. Po obědě místo dezertu test všeobecných studijních předpokladů: útratu vynásobit a výsledek zaokrouhlit s ohledem na to, co má člověk zrovna v kapse a jak na to půjde vrátit.

S kartou, která má placení přece usnadnit, je to teď paradoxně ještě komplikovanější: drtivá většina lidí u kasy automaticky zadává Spropitné ne, a když namítnu, že jsem ho chtěl nechat, řeknou si obvykle o diškreci bokem v hotovosti. Dokud běžně neplatíte přes tisícovku, znamená to udržovat si zásobu jinak nepotřebných mincí a pravidelně absolvovat nepříliš důstojný rituál jejich předávání.

Finmag na Mars!

Finamg předplatné

„Nejvíc vidět jsou Troškové gastronomie. Ti, co si nemuseli odstát provoz, kdy vaříš pro plnou restauraci,“ říká kuchař-samorost Michal Hugo Hromas a tančí mezi ohni, na kterých chystá svatební menu.

Tak jako materiál točený na Husákových narozeninách vznikly záběry z demonstrace 17. listopadu jen jako dokument pro archiv. Vracíme se s jejich autory na Národní třídu.

Téma: doprava. Elektrické motory dominovaly nad spalovacími. A zase budou. Jaké jsou plány a jaká realita v budování železnic a dálnic. Neznámé oběti 11. září: lidi, co kvůli strachu z létání jeli autem.

Jazykový koutek

Dýško, nebo díško?

Kdybychom sledovali a měli pak pořád na vědomí, kde se slovo dýško vlastně vzalo, psali bychom ho s měkkým i. Je to totiž zkrácená diškrece, kterou možná znáte z filmů pro pamětníky. A pokud vám slovo diškrece nápadně připomíná diskrétnost, jste – aspoň podle některých jazykovědců – na správné stopě. Skutečně prý hosté obsluze platili za diskrétnost. Za to, že se nikdo nedozví, o čem se mluvilo u stolu, kdo spal na něm a kdo pod ním, kdo si nedůstojně potřísnil kazajku a komu seděla na klíně slečna Kitty.

Na papíře motivace, v realitě diskriminace

Ústřední argument pro existenci spropitného zní: motivuje obsluhu poskytovat co nejlepší servis. Teoreticky. Jak je to v praxi?

Sociální psycholog Michael Lynn publikoval v posledních deseti letech v odborných časopisech 37 vlastních výzkumů nebo metaanalýz jiných prací o ekonomice spropitného. Na otázku, jestli spropitné pomáhá „přitáhnout a udržet lepší pracovníky“ do sektoru služeb ve stejnojmenné loňské práci odpovídá takto: „Z průzkumu mezi několika stovkami amerických číšníků a číšnic vyplývá, že jejich ochota usilovat o spropitné i samotná výše spropitného souvisí s jejich chováním k zákazníkům a výdrží v zaměstnání přinejlepším velmi volně. Provozovatelé restaurací můžou upustit od spropitného beze strachu, že se tím sníží kvalita personálu na place.“

Starší Lynnův výzkum částečně potvrzuje závěr jiných autorů, že vyšší spropitné bývá často vědomou nebo nevědomou odměnou spíš za krásu než bezprostřední snahu dobře obsloužit hosty: blondýnky dostávají vyšší spropitné než brunety a tak dále.

Anketa

Útrata je Kč 192, v kapse pětistovka. Kolik zaplatíte?

Abychom byli fér, v zatím poslední studii ten samý autor spočítal, že americkým restauracím, které najely na systém bez spropitného, v průměru lehce padá zákaznické hodnocení na Yelpu, zvlášť když účtují automatickou přirážku a nerozptylují mzdové náklady v cenách. I tak ale 14 z 34 porovnávaných podniků hodnotili zákazníci líp v režimu bez spropitného. Taky lze namítnout, že americký gastrobyznys stojí na spropitném větší měrou než ten český (v USA se doporučuje dávat 15–20 procent, u nás obvykle 10 procent) a pro plnohodnotné zaplacení personálu je tam tedy nutné zdražit víc.

A jak připomíná sám Lynn – v řadě zemí jsou navzdory problematické americké zkušenosti náklady na personál automaticky započítané do účtu bez zjevného dopadu na zákaznickou spokojenost. Nebo je obsluha ve Švýcarsku, Itálii, Belgii nebo Skandinávii plošně neochotnější než v Česku?

Zpětná vazba, která nepomáhá

Efektivitu dýšek jako motivátoru můžeme zpochybnit nejen empiricky, ale i čistě logicky. Výše spropitného má přece jako zpětná vazba mizernou hodnotu. Často kasíruje někdo jiný, než kdo obsluhuje. Když jde host pod deset procent nebo si nechá vrátit do koruny, není automaticky jasné, jaký a jestli vůbec měl problém, nebo jestli je jen žgrt. V mnoha podnicích se spropitné rozpočítává mezi lidi na place i v kuchyni. A vůbec, pokud je spropitné tak úžasně motivující, proč se nechává jen v některých službách, proč nenosit v kapse drobné pro pozorné průvodčí? Hodnotit a odměňovat práci personálu je přece obvykle úkol manažerů, ne zákazníků.

Je to paradox: stále víc podniků vysvětluje vyšší ceny tím, že mají lokální anebo fairtradové suroviny, že servírují vejce šťastných slepic a maso šťastných krav. Zatím jsem nenarazil na žádný, kde by nad bar na tabuli napsali křídou: platíme svoje lidi dobře, spropitné neřešte, nic nepočítejte, prostě pípněte kartou a běžte, jako kdekoliv jinde. Dočkám se?

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+106
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 27 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

25. 5. 2018 6:06, Vodovod

Spropitné ? Pokud jsem dobře , včas obsloužena ,jídlo je kvalitní jsem ochotna nechat spropitné - i když jsem důchodce. Proč bych měla někomu nechat spropitné, když čekám na obsluhu 15 minut, řízek nejde pokousat , polévka je studená ... tak to určitě . Spropitné ? Dostávají snad někde jinde - než v hospodách a restauracích - spropitné ? Tam , kde jsem pracovala , by se to bylo možné považovat za úplatek. Zaměstnanci restaurací , kaváren atp. pracují tak , jako jiní lidé . Mají dostat od zaměstnavatele dostačující mzdu . Spropitné mně připadá jako přežitek.

+41
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

28. 5. 2018 19:40, Platypus Norwegicus

Na namesti v Jihlave. Pulka hospod v Praglu, pokud jste okolo centra, sem tam i v nejake dire, kterou nemate na mape CR na formatu A3, ale je u silnice prvni tridy. Klidne to muze zvenku vypadat, jako pajzl, ale pak se kouknete na jidelni listek a je z toho pajzl z kofolou za pade. O dedinu dal muze byt klidne za 20.

Na cestach preferuji koupit si neco v samosce a sezrat to na parkovisti v aute. 3x rychlejsi, 5x levneji a jako bonus minimum prekvapeni.

Zobrazit celé vlákno

-3
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (27 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.