Zdroj: Shutterstock
Růst ceny některých kryptoměn v posledním roce okouzlil spoustu lidí. Nejviditelnější je bitcoin, jehož kurz od konce května 2017 vyšplhal z dvou tisíc dolarů téměř na desetinásobek – a postupně zase klesl k sedmi tisícům. To jsou ovšem drastické výkyvy, které nejvíc potěší spekulanty, pro každodenní používání je to poněkud nepraktické. K tomu, aby si člověk za kryptoměnu v supermarketu koupil rohlíky, je nejspíš ještě daleko. Potíže nejsou ostatně jen s volatilitou, krajně nestálým kurzem – nejznámější a nejrozšířenější bitcoin se (zatím?) pro placení menších částek nehodí skoro vůbec, komplikace přináší delší doba na dokončení transakce i vysoké poplatky.
Zdroj: kurzy kryptoměn na Peníze.cz
Česko patří k zemím, kde je povědomí o kryptoměnách poměrně vysoké. Podle ČTK se počet tuzemských – kamenných, ale především internetových – obchodů, které akceptují platbu bitcoinem, pohybuje kolem tisícovky. Vedou je k tomu ale zatím spíš marketingové důvody. Kvůli tomu, aby ho přestali lidé vnímat jako obstarožního molocha, nedávno začal platby přijímat dokonce jeden z větších dodavatelů plynu.
„Češi se o kryptoměny zajímají. Postupně si je jenom u nás v Polis vyzkoušelo přes deset tisíc lidí,“ říká v rozhovoru pro časopis Finmag umělec Roman Týc, spoluzakladatel projektu Paralelní Polis. Blockchain a kryptoměny podle něj můžou totálně překopat zavedené pořádky a lidem umožnit digitální emancipaci.
Ekonomů, analytiků i lidí z „kryptosvěta“ se ptáme, co je potřeba k tomu, aby se z kryptoměn stalo běžné platidlo. Jestli je podle nich reálné, že bitcoinem nebo některým z altcoinů v dohledné době zaplatíme v obchodě nebo restauraci.
šéf analytického týmu X-Trade Brokers
Budu mluvit hlavně o bitcoinu. Je třeba, aby byly splněny v zásadě dvě podmínky. Tou první je, že by se z něj měl stát relativně spolehlivý uchovatel hodnoty. Tím zatím, kvůli vysoké volatilitě, rozhodně není. Aby se jím stal, musí ho používat víc lidí, trh musí být mnohem hlubší, a tím pádem musí být také mnohem vyšší cena bitcoinu.
Druhou podmínkou je technická připravenost samotného protokolu. Ten je zatím schopen zprocesovat kolem deseti transakcí za vteřinu. To je naprosto nedostačující, takže jsme svědky prudkého růstu poplatků ve špičce, kvůli kterým je pak bitcoin k menším transakcím nepoužitelný. Teď se v tomto ohledu blýská na lepší časy díky takzvané lightning network, je ale otázkou zda a kdy se lightning skutečně uchytí. Infrastruktura zatím tedy není připravena, a dokud připravena nebude, bude bitcoin spíše jen formou internetového zlata než obecně využívaným prostředkem směny. Krypto jako mainstreamové platidlo v dohledné době (do pěti let) nevidím. Přesto má podle mě obrovský potenciál.
ekonom, poradce ministryně financí
V Česku se z bitcoinu stane běžné platidlo, až odboráři ve Škodovce udělají stávku za to, že mzdy už nechtějí v korunách ale v bitcoinech.
Masivní placení v supermarketu zatím – píšu zatím, vím, že se dá platit třeba v Alze – reálné není. Když jsem platil bitcoinem kafe, za zprocesování platby jsem dal víc než za něj. A za takových podmínek si to kafe nejde ani vychutnat.
analytik, zakladatel Ludwig von Mises Institut
Obchodníci již dnes mohou přijímat kryptoměny bez starostí o jejich volatilitu. Mohou si jednoduše implementovat platební bránu, která okamžitě kryptoměny převede do zákonného platidla, jako jsou české koruny. Odvážnější obchodníci si nicméně mohou u některých platebních bran zvolit, jaký poměr mezi korunou a kryptoměnou chtějí obdržet. Americká firma Overstock to u bitcoinových plateb činí již několik let a tato politika se firmě velmi vyplatila.
Pro běžné spotřebitele je platba kryptoměnou v supermarketu hudba budoucnosti. V civilizovaném světě s relativně stabilní měnou jsou kryptoměny pro běžné platby tak trochu „overkill“. V zemích s nestabilní měnou nicméně nabízejí záchranu kupní síly a mohou znamenat rozdíl mezi hladem a sytostí rodiny.
Potenciál pro běžné platby mohou kryptoměny mít zejména v turistickém ruchu. Progresivněji zaměření turisté tak nebudou muset řešit směnu peněz, nákladnost výběrů, zneužitelnost karty a podobně. Při platbě kryptoměnami je jedno, kde na světě se právě nacházíte, proces je stále stejný.
FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?
„Všechny ty kecy o bohémství jsou na nic. Musíte makat!“ Martin Krajc ve svém vinohradském ateliéru vysvětlil Ireně Jirků, proč s partou výtvarníků založil FIRMU.
UMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?
BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden
STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor
HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?
hlavní ekonom společnosti Cyrrus
V dohledné době kryptoměnami určitě běžně platit nebudeme. To ale nic nemění na tom, že ta technologie tady jednou provždy je a bude dál zdokonalována. Jednou pak kryptoměnami zcela jistě běžně platit budeme. Pokud tedy nevypneme internet.
Jestli bude vůdčí kryptoměnou budoucnosti bitcoin, monero, nebo nějaká úplně jiná, třeba i dosud neznámá, nebo dokonce neexistující, to teď nikdo neví. Nechme se překvapit. S jistotou lze říci, že čím striktněji budou státy vůči svým občanům postupovat, čím vehementněji se budou snažit je spoutat regulacemi a všemožným dohledem, tím výnosnější, a tudíž rychlejší rozvoj kryptoměnového světa bude. Zmenšující se podíl opravdu produktivních lidí bude tím usilovněji hledat způsoby, jak uniknout stále nepříjemnějšímu diktátu mohutnící, avšak neproduktivní, ba parazitující části společnosti.
ekonom, spoluzakladatel investičního fondu Quant
V první řadě kryptoměny musí být akceptovány mainstreamovými institucemi. Příznivci bitcoinu mají pro banky jen slova pohrdání. Ale i když se z bank staly zkostnatělé a přeregulované instituce, těžiště finančního života je právě v bankách, pojišťovnách, fondech, na burzách, zkrátka v regulovaném světě. Změnit tento fakt? Hodně štěstí.
Druhá věc je, že snad všechny kryptoměny mají nějaký neřešitelný problém. Například bitcoin je pomalý a drahý do té míry, že každá platební karta od nejposlednější banky jej strčí jakožto platební médium do kapsy. Tato vada je neodstranitelná, bitcoin byl již navržen tak, aby k provedení transakce bylo třeba o několik desítkových řádů více výpočtů než pro karetní transakci.
Z technického hlediska je bitcoin cosi jako Newcomenův parní stroj nebo Cugnotův automobil (schválně si vygooglujte tyto vynálezy). Možná se objeví nějaký James Watt, respektive Henry Ford, který přijde s masově použitelnou kryptoměnou. Zatím ale pravděpodobně žádná neexistuje.
člen Paralelní Polis a autor portálu btctip.cz
Všeobecně se má za to, že hodnota bitcoinu roste s jeho reálnou využitelností. Klíčové tedy je, kdy budou obchodníci akceptovat kryptoměny jako běžnou platební metodu. Každé další akceptační místo je nejen bitcoinovou komunitou vnímáno pozitivně, zvlášť pokud jde o větší společnosti, jako je u nás e-shop Alza, nebo globálně například Microsoft. Je ovšem otázka, jestli je akceptace e-shopy a kamennými obchody tím, co dostane bitcoin do mainstreamu. Většina obchodníků navíc reálně kryptoměny nezahrnuje do účetnictví a nedrží je. Využívají služeb platební brány, která na sebe bere kurzové riziko a obchodníky vyplácí v běžné měně.
Osobně jsem přesvědčen, že pravé uplatnění kryptoměn jako platební metody je především tam, kde je efektivnější, levnější a rychlejší platit jinak než běžnými cestami nebo kde je běžné placení dokonce obtížné, až nemožné. Například v obchodním styku se zeměmi, kam „putují“ platby velmi dlouho a jsou drahé (Čína), nebo se zeměmi pod mezinárodními sankcemi. Stejně tak mohou kryptoměny být skvělou alternativou drahým remittance službám, případně je zcela nahradit.
Z čistě praktického hlediska je samozřejmě nutné, aby se zlepšila uživatelská přívětivost používání kryptoměn bez nutnosti do detailu rozumět jejich fungování, s možností jednoduše a bezpečně používat k tomu určené peněženky a další služby. Jde o klasickou „díru na trhu“, která ale bude brzy zaplněna.
Z technologického hlediska se také pracuje na tom, aby se zvýšila transakční kapacita nejen bitcoinových plateb. Velmi pokročila práce vývojářů např. na lightning networks, tedy platebních kanálech schopných navýšit kapacitu transakcí na desetitisíce za vteřinu. Taková řešení budou schopná konkurovat běžným karetním platbám a jistě přispějí k tomu, že bude více obchodníků ochotných zavádět akceptaci kryptoměn. Dosud se hodně obchodníků obávalo např. vyšších poplatků v bitcoinové síti, nebo delších časů nutných k potvrzování transakcí. To reálným rozšířením lightning networks odpadá. Podle mého názoru je opravdu mainstreamové rozšíření platby kryptoměnami otázkou několika málo let.
Sdílejte článek, než ho smažem
