Počet domácích turistů i cizinců, kteří jezdí do Česka, se ve 2. čtvrtletí meziročně zvýšil. Hotely, penziony a další ubytovací zařízení v období od dubna do června přijaly 3,4 milionu hostů, o 2,3 procenta více než ve stejném období loňského roku. Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Nejvíce turistů, 1,8 milionu, přijelo ze zahraničí a jejich počet se meziročně zvýšil o 1,5 procenta. Tuzemských hostů přibyla 3,3 procenta, konkrétně jich bylo 1,6 milionu.
Česká republika tempem růstu v současnosti výrazně zaostává za světem i za státy původní evropské Patnáctky. Cestovní agentury hovoří o úbytku návštěvníků ze západní Evropy a meziroční srovnání ČSÚ za 2. čtvrtletí to potvrzuje. Přijelo méně hostů z Německa, Velké Británie, Itálie i USA, právě z těch čtyř zemí, odkud k nám hosté jezdí nejvíce (v tomto pořadí). Klesl i počet hostů z Francie a Nizozemska. Zvýšil se naopak počet návštěvníků z Polska, Slovenska a Španělska, zdaleka nejvíce však z Ruska (o 42,2 %).
Návštěvnost nerezidentů v hromadných ubytovacích
zařízeních podle zemí v ČR
Zdroj: ČSÚ
Rusko rovněž získalo prvenství i v délce pobytu. Počet přenocování ruských turistů v tuzemsku se každoročně zvyšuje (nyní je to meziročně už o 32,2 %). Svůj pobyt si u nás ale prodlužují i Američané, Slováci, Španělé a Poláci. Pokles počtu noclehů byl zaznamenán nicméně u hostů z Německa, Spojeného království, Itálie a Nizozemska.
Změny ve struktuře návštěvníků se odrážejí také na tržbách za ubytování a veřejné stravování. Podle údajů ČSÚ z počátku letošního srpna se ve 2. čtvrtletí meziročně snížily tržby za ubytování o 1,4 procenta, tržby za stravování vzrostly o pouhých 1,8 procenta (zde se však nerozlišuje mezi turisty a neturisty). Podobný vývoj toto odvětví zaznamenalo v tržbách v celém loňském roce.
„Stagnace nárůstu západoevropských turistů má dva důvody. Za prvé je to neřešení problematických služeb, to znamená, že Západoevropanům se nechce ve větší míře vracet se na druhé návštěvy. Druhým důvodem je velká disproporce mezi Prahou a regiony,“ uvedl Tomio Okamura z Asociace cestovních kanceláří a agentur pro televizi ČT 24. V regionech nejsou podle Okamury ani žádné velké čtyřhvězdičkové hotely, které by agentury mohly nabídnout cestovním kancelářím do katalogů a tím nárůst turistů zase nastartovat.
Čtyři a pětihvězdičkové hotely se skutečně v poslední době stávají i v Česku nejžádanějšími ubytovacími zařízeními. Ve 2. letošním čtvrtletí zaznamenaly nejvyšší přírůstky počtu hostí (5,4 %, resp. 4,5 procenta). Počet rezidentů, tedy hostů z tuzemska nebo dlouhodobě zde ubytovaných, v pětihvězdičkových hotelech stoupl dokonce o 54,5 procenta. Také vytíženost hotelů těchto kategorií je vyšší než celostátní průměr, pohybuje se mezi 60 a 65 procent (průměr všech zařízení činil 46,1 %, nepatrně více než ve stejném období vloni). Ostatní ubytovací zařízení vykázala pokles počtu návštěvníků.
Počet hostů hromadných ubytovacích zařízení v krajích |
Hlavní město Praha |
1 188 371 |
Středočeský kraj |
198 602 |
Jihočeský kraj |
239 102 |
Plzeňský kraj |
134 902 |
Karlovarský kraj |
189 811 |
Ústecký kraj |
101 235 |
Liberecký kraj |
169 293 |
Královéhradecký kraj |
203 654 |
Pardubický kraj |
97 411 |
Vysočina |
115 053 |
Jihomoravský kraj |
97 411 |
Jihomoravský kraj |
317 825 |
Olomoucký kraj |
120 960 |
Zlínský kraj |
146 003 |
Moravskoslezský kraj |
170 104 |
Zdroj: ČSÚ |
Nejvíce turistů, téměř 1,19 milionu (o 2,3 % více než loni), přijelo tradičně do Prahy. Velký zájem však zaznamenala i jižní Morava s vinicemi, hornatá severní Morava a Slezsko a léčebné západočeské lázně. Nejvyšší meziroční přírůstek hostů registruje Moravskoslezský kraj (15 %), Pardubický kraj (10,3 %) a Plzeňský kraj (9,3 %). Méně atraktivní ale letos byly pro turisty střední i jižní Čechy, Ústecký, Liberecký a Královéhradecký kraj. Počet přenocování významně naopak stoupl v Plzeňském (o 11,3 %) a Moravskoslezském kraji (o 7 %), celostátní průměrný nárůst činil 0,6 % a v Praze přírůstek činil 2,7 procenta.
Moravskoslezský kraj zaznamenal nejvyšší přírůstek turistů v republice již čtvrtý kvartál v řadě. Odborníci to přisuzují přílivu zahraničních investic a zvýšenému zájmu ze strany turistů z východní Evropy a Pobaltí.
Celkový počet zahraničních turistů, kteří přijíždí do ČR, je ale vyšší, než udává ČSÚ. Ten zachycuje pouze údaje z ubytovacích zařízení, která mají pět a více lůžek. Poměrně mnoho návštěvníků z ciziny najde také ubytování ještě v soukromých bytech, chalupách, chatách, apod. Podle průzkumu ministerstva pro místní rozvoj (MMR) se takto u nás loni ubytovalo 27 procent cizinců, kteří překročili hranice České republiky. MMR rovněž uvádí, že 60 procent dotázaných cizinců bylo u nás spokojeno.
Lepší propagaci regionů mimo Prahu by podle MMR měly do budoucna zajistit zejména regionální operační programy na podporu turistického ruchu, jejichž prostřednictvím budou čerpány dotace ze strukturálních fondů EU.
Myslíte si, že Česko má v zahraničí dobré renomé?