Ronald Reagan říkal, že levicoví politici se řídí jednoduchou a srozumitelnou zásadou: „Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to pořád hýbe, reguluj to. A když se to konečně přestane hýbat, dotuj to.“
Andrej Babiš (ponechám na vás, kam si jeho ANO na pravolevé škále umístíte) postupuje u veřejné dopravy odzadu.
Ač se vlaky i autobusy hýbaly a pasažérů (zejména na dráze) utěšeně přibývalo, rozhodl se jízdné žákům, studentům a seniorům štědře dotovat. Jednoduše proto, aby bylo ještě líp.
Teď se ale na jeho pokyn chystá ministerstvo dopravy zatáhnout za ruční brzdu a dotace regulovat, striktně je omezit, protože ta cháska podnikatelská je zneužívá a obohacuje se.
„Někteří dopravci zneužili slevy a uměle navýšili ceny jízdenek. To se mi absolutně nelíbí,“ pravil premiér na konferenci v Brně. Vypadal přitom udiveně, jako kdyby problém nebyl zjevný už několik měsíců a jako kdyby ho nezpůsobila jeho vláda.
Bude chystaná regulace slev posledním krokem? Neskončí to nakonec třetí fází, kterou 40. americký prezident zmiňoval jako první – vyšším zdaněním, v tomto případě vyšší DPH z jízdného? Za krize, a nejen za ní, je většina vlád v pokušení daně zvyšovat, protože jim peníze docházejí. (Připomínám, že donedávna byla DPH na jízdné patnáct procent, teď je deset.)
Chtěl řídit stát jako firmu. Andrej Babiš má ministra dopravy, koalice má naprostou většinu hejtmanů, České dráhy jsou státní podnik. A přece se tyhle subjekty nedokážou dohodnout – cestující vlakem čeká mentální trénink (a zkoumání hloubky kapes):
Slevu na autobusy a vlaky zavedl Babiš hned po volbách, ještě za existence jednobarevné vlády ANO bez důvěry. Spěchal s ní, aby sociálním demokratům vyfoukl jeden z jejich volebních trumfů.
Ze státní pokladny tato sociální vymoženost odčerpala za rok 5,6 miliardy korun. Vcelku očekávaná částka, žádná sleva přece není zadarmo. Tím spíš, když stát rozděluje miliardy téměř bez omezení i bez kontroly. Za kompenzace tak platí leckdy i několikanásobek běžného jízdného.
Některým dopravcům posloužila slevová vyhláška k tomu, aby zvedli ceny jízdenek, a tím si zvýšili zisk – na úkor plátců daní. Jejich úvaha byla racionální: Čím vyšší je cena jízdenky, tím vyšší jsou státní náhrady.
Je přece jasné, že u dotovaných cen si dopravce může dovolit cenu šroubovat nad tržní úroveň. Pro studenty a seniory je i nejdražší jízdenka v nejvytíženějších časech za pakatel, protože platí pouhou čtvrtinu ceny. Pro „tržní pasažéry“ se ale stává cena příliš vysokou.
Dopravce motivují slevy k tomu, aby se zaměřili na studenty a seniory. Někteří jim proto nabízejí jízdné „za hubičku“. Přesto na něm vydělají.
Server Zdopravy.cz to dokumentuje na společnosti Leo Expres. Píše, že pro dopravce je výhodnější, aby třeba mezi Prahou a Ostravou prodal jízdenku se slevou, která se počítá ze základní sazby 1000 korun. Od státu pak inkasuje 750 korun, 250 vrátí pasažérovi na kredit, ze kterého si u něj může zaplatit další jízdenku.
Dopravce tak vydělá víc, než kdyby prodal tři jízdenky za 200 korun, což byla před slevami poměrně běžná cena na trase Praha–Ostrava. A „slevový pasažér“ jede expresem téměř zadarmo.
Jízdné skoro zadarmo, to nejsou jen stovky a tisíce šťastných seniorů a studentů, kteří teď můžou brázdit Českem a nemyslet na to, kolik jim cinká v kapse. Dotované jízdenky můžou taky být po EET další hřebíček do rakve některých malých živností.
Existují samosebou další způsoby, jak dopravce může dosáhnout na větší balík refundačních peněz od státu. Třeba tak, že své vozy, byť poskytují komfort první třídy, na kterou se slevy neposkytují, provozuje jako třídu druhou, což je případ vagonů Relax od RegioJetu.
Z debaty na ČT24 (Devadesátka, záznam tady) přitom vyplynulo, že ministerstvo dopravy vlastně není schopné systematicky kontrolovat ani to, zda na fakturované zlevněné jízdenky skutečně někdo cestoval. Není snad nějaký místní dopravce v pokušení vytisknout si jízdenky, zaplatit za ně čtvrtinu ceny a třikrát tolik dostat od státu?
Lidé na dopravě teď makají, aby problém vyřešili. Slevy budou nově nejspíš navázány na počet ujetých kilometrů a nová vyhláška stanoví jejich strop. To znamená, že budou složitější, byrokratičtější a náročné na kontrolu.
Nejlepší a nejjednodušší řešení by samozřejmě bylo, kdyby vláda populistický experiment za šest miliard odpískala a slevy zrušila.
Nový slevový systém patrně odstraní excesy, prostor pro vyšší ceny jízdenek a dražší cestování „komerčních pasažérů“ však neuzavře. Daňoví poplatníci budou dál přispívat na cestování seniorů i juniorů a vláda přijde o peníze, které by mohla investovat třeba do modernizace železničních tratí… A stejně bude líp.
Hlavní nádraží v Praze fotil Rostislav Glinsky / Shutterstock
Pavel Jégl
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
4. 11. 2019 20:35
Problém by se hlavně vyřešil, pokud by tuhle ptákovinu zrušili...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
4. 11. 2019 9:42
Kdyby autor makal jako Babiš, nepsal by takové bláboly. Ta sleva je super, byť mě osobně se netýká - senioři si mohou zajet nakoupit nebo k lékaři a neutratit za to značnou část důchodů. Děti mohou jezdit do školy a nezatížit tím rozpočty rodičů. On to autor samozřejmě neví, ale každý není Pražák s bezednou peněženkou plnou peněz z dotací na demonstrace za neziskovky a podobně, ale na venkově lidé pracují a za skutečnou práci, o které Pražák možná někdy někde četl, moc peněz není.
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.