Co člověk všechno zaplatí, když prohraje soud

Soudit se stojí peníze. Soudní poplatky nejsou nízké, advokáti jsou drazí. Ten, kdo prohraje soudní spor, hradí soudní výlohy tomu, kdo vyhrál. Jak se taková náhrada počítá?

Vítěz bere všecko. Stoprocentně úspěšnému žalobci soud přiznává „náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva“. Pokud byl naopak člověk žalovaný, úspěšně se bránil a žaloba byla zamítnuta, říká se tomu „náhrada nákladů potřebných k bránění práva“. Kdo spor prohraje, nese přirozeně veškeré svoje náklady – soudní poplatky, palmáre svému právníkovi, úhradu znaleckých posudků a podobně, zároveň ale musí uhradit i náklady, které musela účelně vynaložit vítězná protistrana.

Náhrada podle tabulek, ne skutečných nákladů

U soudu vás může zastupovat kdokoli, kdo má právní vzdělání. Soud vám ale náhradu nákladů přizná jen tehdy, pokud vás zastupoval advokát, tedy člen Advokátní komory, v určitých případech ještě notář nebo patentový zástupce. I kdyby vás zastupoval vážený profesor práv z nejváženější univerzity, náhradu jeho odměny nedostanete. Náhradu nedostanete, ani když vás zastupoval podnikový právník. A konečně soudy rozhodly, že se nekompenzuje ani odměna zaplacená daňovému poradci.

Důležité je pak především to, že výše náhrady se neurčuje podle toho, kolik advokátovi opravdu zaplatíte, ale podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o cenách právních služeb, advokátního tarifu. Ten určuje výši takzvané mimosmluvní odměny.

Bezplatná právní poradna

Obchodní, rodinné i pracovní právo: pro radu nemusíte daleko. Stačí kliknout a zeptat se expertů v naší bezplatné poradně.

Bezplatná právní poradna

Výše mimosmluvní odměny se počítá podle sazby za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů, které advokát ve věci vykonal. Takovým úkonem právní služby je například převzetí a příprava zastoupení; účast na jednání před soudem; jednání s protistranou.

Sazby za jednotlivé úkony se odvíjejí od takzvané tarifní hodnoty. Tou je výše peněžitého plnění, například výše vymáhaného dluhu. Sepsání žaloby je tedy dražší, když se soudíte o dva miliony, než když vedete spor o dvacet tisíc.

Pokud je právník plátcem DPH, připočítává se ještě tato daň.

To ovšem neznamená, že všichni právníci jsou stejně drazí. Klient se se svým advokátem může dohodnout na libovolně vysoké smluvní ceně, ať nižší nebo vyšší, než určuje tarif. Smluvit se můžou třeba na hodinové sazbě nebo na procentu z vymožené částky. Soud, který rozhoduje o náhradě vynaložených soudních výdajů, to ale nezajímá. Kompenzaci určuje výhradně podle advokátního tarifu. Podle tarifu také vyplácí klient odměnu advokátovi, když se výslovně nehodnou na jiném způsobu jejího určení.

Hledáte pomocnou ruku?

Potřebujete radu nebo pomoc? V našich nových profesních rejstřících najdete odborníka, ke kterému to máte kousek:

Když není jasný vítěz

Měl-li účastník sporu úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, a to podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Jestliže věřitel jako žalobce vymáhal například dluh ve výši sto tisíc korun, ale soud rozhodne, že protistrana mu musí zaplati jen sedmdesát tisíc (například proto, že věřitel existenci zbytku dluhu neprokázal), potom byl úspěšný ze sedmdesáti procent. Úspěch žalovaného je třicet procent. Pozor ale – není to tak, že by (částečný) vítěz měl nárok na sedmdesát procent svých nákladů. Pravidlo je, že „neúspěch se odečítá od úspěchu“, v našem případě tedy se bude od 70 odečítat 30: účastník bude mít nárok na čtyřicet procent svých nákladů.

Řekněme, že spor proběhl hladce a pravomocně ho rozhodl už soud prvního stupně. Advokát převzal zastoupení, sepsal žalobu a účastnil se jednoho jednání soudu. U sporu o sto tisíc je náhrada za jeden právní úkon 5100 korun. Náhrada bude 3 × 5100 Kč plus 3 × režijní nákladové paušály po 300 Kč, celkem tedy 16 200 Kč. S DPH je to 19 602 Kč, z nichž má úspěšný žalující věřitel nárok na 40 procent tedy na 7841 korun. Dále má nárok na 40 procent ze zaplaceného soudního poplatku. Soudní poplatek je při sporu o sto tisíc pět procent z předmětu řízení. Čtyřicet procent z pěti tisíc jsou dva tisíce korun.

Anketa

Už jste někoho žalovali?

Z pravidel jsou výjimky

Soud ale také může rozhodnut, že žádný z účastníků, tedy ani vítěz, nemá nárok na náhradu nákladů řízení. To se dělá tehdy, když je úspěch a neúspěch na obou stranách přibližně stejný. Řekněme, kdyby soud věřiteli uznal ze 100 000 Kč třeba jenom 52 000 Kč. Každý, jak žalobce, tak žalovaný pak nese bez nároku na náhradu své náklady, které v průběhu řízení vynaložil.

Výjimečně také soud může rozhodnout – jsou-li tu takzvané důvody hodné zvláštního zřetele, že náhradu nákladů řízení ani celou, ani částečnou vítězi nepřiznává, i když by na ni měl mít právo. Při zkoumání, jestli tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům účastníků řízení, a to nejen účastníka, který by měl náklady řízení hradit, ale také oprávněného účastníka. Soud se zabývá okolnostmi, které vedly k uplatnění nároku u soudu prvního stupně nebo k podání odvolání, postojem účastníků v průběhu řízení a podobně.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+5
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 4 komentářů
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.