Začněme příběhem. Jeho smutný hrdina, říkejme mu třeba pan Opatrný, je už v penzi a chtěl někam bezpečně, ale výnosně uložit úspory. Jaké bylo jeho nadšení, když mu osobní bankéř nabídl „prémiový“ dluhopis s výnosem sedm procent za pouhý rok. Dlouho neváhal a nakoupil skoro za půl milionu.
V letáku se psalo něco o sportu, prý Adidas, Nike a Under Armour jsou skvělé firmy. Nu což, boty Nike má vnučka na běhání, asi na tom něco bude. Asi úplně nerozuměl, jak souvisí Nike s nějakým dluhopisem, ale sedm procent je sedm procent. V letáku se samozřejmě psalo, že návratnost investice není garantovaná, ale výnos byl mnohem většími písmeny, a kdo by taky bral vážně povinná varování v době, kdy vám na kelímek pro jistotu píšou, že káva uvnitř je horká.
Uplynul rok a klientovi přistálo zpátky na účtu necelých 290 tisíc. I se započtením sedmiprocentního kuponu tedy prodělal přes třetinu investice. Koupil si totiž produkt, který fungoval jako takzvaný reverzní konvertibilní dluhopis.
S ochranou i bez
Jak podobné produkty fungují? Existuje mnoho variant pod různými názvy (např. bonusový certifikát). Jako Baťa cvičky je produkují makléřské firmy a dokonce i některé banky. Formálně jde o dluhopisy, emitentem je obvykle silná mezinárodní banka. Výnos dluhopisu záleží na vývoji takzvaného podkladového aktiva, což jsou akcie několika firem; typický počet jsou čtyři.
Produkt je obvykle na dva roky, v případě pana Opatrného byl na rok. Během této doby se mohou stát tři věci:
- Podkladové akcie rostou. V takovém případě klient dostává zmíněný fixní kupon, obvykle mezi 6 a 10 procent za rok a samozřejmě zpátky celý vklad.
- Akcie mírně klesají. Klient pořád dostává zpátky celý vklad, a ve většině případů i výnos. To zní skvěle!
- Akcie klesají hodně. A to je ta nášlapná mina. Pokud totiž libovolná (!) z podkladových akcií klesne pod určitou hranici (v našem případě 55 % počáteční ceny, typicky 60 %) investor nedostane zpátky celou jistinu dluhopisu, ale částku odpovídající právě vývoji této nejhorší akcie.
Je to podobné, jako kdybyste na letním táboře hráli flašku s tuctem krásných spolužaček, ale s rizikem, že na vás vyjde fousatá kuchařka. V případě pana Opatrného byla tou ošklivkou firma Under Armour. V době kdy investoval, stála akcie 38,66 dolaru, v květnu 2017 ale spadla o víc než polovinu na 18,89. Do splatnosti dluhopisu ještě stihla povyrůst na 21,88, takže ztráta nakonec byla o něco menší.
Není akcie jako akcie
Pokud si koupíte globálně diverzifikované akciové portfolio, musíte na třiceti- nebo čtyřicetiprocentní ztrátu mít opravdu sakramentskou smůlu a trefit se do pořádné finanční krize jako v roce 2008.
Jednotlivé akcie ale o desítky procent kolísají naprosto běžně. Ve větším portfoliu se tyto výkyvy vzájemně vyruší. Ale když si máte tipnout jen čtyři akcie, dřív nebo později se do nějaké firemní krize trefíte. Mnohdy jsou ostatně výkyvy vidět i z letáku produktu… stačí si správně změřit osu grafu.
Další příklad ze skutečného života: jisté makléřské společnosti se povedlo do produktu tohoto typu vybrat kanadskou farmaceutickou firmu Valeant, která nedlouho poté po odhalení určitých nekalých praktik prudce propadla. Klienti dostali zpátky míň než čtvrtinu vkladu.
Co z toho plyne? Atraktivní kuponový výnos vám nikdo nenabídne z čisté lásky, ale jednoduše proto, že pravděpodobnost krizového scénáře (poklesu akcie pod bariéru) si umí spočítat lépe než vy.
To jsou paradoxy
Nejde ale jen o riziko. S tímto typem produktů je spojeno hned několik paradoxů. V letáku obvykle makléři vybrané akcie vychvalují do nebes. To je ovšem investorovi platné asi jako Donaldu Trumpovi přihláška do Mensy, protože výnos do plusu je fixní bez ohledu na růst akcií. (Ještě vtipnější je varianta, ve které leták zmiňuje vysokou dividendu – tu totiž jako investor do strukturovaného produktu nedostanete.)
Další paradox je možnost předčasného splacení. U produktů dělaných na více let dostane investor peníze zpátky třeba hned po roce, pokud akcie stoupnou. Je to prezentováno jako výhoda: peníze zpátky už za rok! Ve skutečnosti je to spíš riziko. Když vyděláte, dostane nabídku na další skvělý produkt a kolečko běží znova: poplatky, složitá struktura, nediverzifikované zaměření jen na několik málo firem…
Jaké je tedy lepší řešení? Pokud máte dlouhý investiční horizont a jste ochotni podstoupit nějaké riziko, měli byste investovat do diverzifikovaného akciového portfolia. Pokud máte krátký horizont a riskovat příliš nechcete, zůstaňte převážně v hotovosti. Pokud si chcete krátkodobě mírně zaspekulovat, klidně si něco takového kupte. Ale pusťte si tango, ať se vám v minovém poli lépe tančí.
Sdílejte článek, než ho smažem