Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pozor na high yield dluhopisy. Bomba tiká

| rubrika: Analýza | 16. 8. 2017 | 4 komentáře
V honbě za vyššími úroky investoři nakupují stále rizikovější dluhopisy, bez ohledu na varování kreditního ratingu. Například dluhopis s ratingem B má nyní hrubý výnos do splatnosti kolem šesti procent ročně, jenže každý pátý emitent s ratingem B se během šesti let dostane do platební neschopnosti. Na to investoři zapomínají.

Při investici do dluhopisů nestačí sledovat jenom nabízený úrok, mnohem důležitější je věnovat pozornost takzvanému kreditnímu riziku – riziku, že emitent dluhopisu nedodrží své závazky. Posuzování tohoto rizika se bedlivě věnují ratingové agentury. Přidělují emitentům určitý kreditní rating, vyjádřený písmenky A, B a C.

Hodnocení rizika podle kreditního ratingu

Podle ratingu se dluhopisy dělí na dvě základní skupiny. Dluhopisy s ratingem investičního stupně nesou velmi nízké kreditní riziko. Patří sem všechny „áčkové“ ratingy a také rating BBB. Rating „dvě béčka“ a nižší už je označovaný jako spekulativní. Těmto dluhopisům se někdy hanlivě říká dluhopisy odpadní – junk bonds, nebo přívětivěji vysokovýnosové, tedy high yield dluhopisy.

Kreditní rating od největších ratingových agentur

 

Moody's

Standard & Poor ’s; Fitch

Zhodnocení

Investiční rating

Aaa

AAA

Téměř žádné úvěrové riziko. Vynikající schopnost splnění finančních závazků.

Aa1

AA+

Bezpečná investice s nízkým rizikem.

Aa2

AA

Aa3

AA-

A1

A+

Bezpečná investice, náchylná na ekonomické změny a negativní vlivy v daném oboru podnikání.

A2

A

A3

A-

Baa1

BBB+

Středně bezpečná investice, vyskytuje se často při zhoršených podmínkách v ekonomice. Stále dostatečná schopnost dostát svým závazkům, ale situace se může zhoršit.

Baa2

BBB

Baa3

BBB-

Spekulativní rating

Ba1

BB+

Spekulativní investice – dlužník čelí nepříznivým podmínkám a je obtížné předpovídat budoucí vývoj.

Ba2

BB

Ba3

BB-

B1

B+

Spekulativní investice – dlužník čelí nepříznivým podmínkám a očekává se zhoršení situace.

B2

B

B3

B-

Caa

CCC

Pravděpodobnost selhání nebo jiného přerušení činnosti – závazky nejspíše nebudou splaceny.

Ca

CC

C

C

D

Velmi vysoká pravděpodobnost selhání. Trvalá neschopnost dlužníka dostát svým závazkům.

Zdroj: Moody’s, Standard & Poor’s, Fitch

Není asi náhodou, že většina firem, které v Česku vydávají dluhopisy, žádný rating nemá. Ono se taky s většinou českých dluhopisů nikde neobchoduje a bývají to spíše neveřejné emise. Pro firmy je to levnější a jednodušší. Ale zároveň je to pro investory mnohonásobně rizikovější investice. Pokud má firma přidělený kreditní rating, máme se čeho držet. Víme, co se od takového emitenta dá očekávat a jaká je pravděpodobnost, že nebude schopný dodržet závazky vyplývající z emise dluhopisů. Ratingová agentura si takovou firmu dobře proklepla a prošla její účetnictví křížem krážem.

Ovšem když firma žádný rating nemá, nemáme se čeho držet. Možná taková firma něco skrývá. Možná by vyšla najevo vysoká pravděpodobnost selhání (které by odpovídal rating C). Osobně ze zásady neinvestuji do dluhopisu, pokud emitent nemá přidělený kreditní rating. A všem svým klientům podobné investice rozmlouvám. Natož když se jedná o nějakou malou společnost s ručením omezeným, která ani nezveřejňuje účetní závěrky v obchodním rejstříku. Kolikrát se nestačím divit, kdo všechno u nás může vydávat dluhopisy a kolik lidí jim ve slepé víře půjčuje peníze.

Investovat a šetřit!

Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.

Ale k tomu pořád investovat a šetřit.

Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat:

Jaká je pravděpodobnost, že firma zkrachuje?

Dál se budu věnovat jen dluhopisům s kreditním ratingem. V roce 2016 nedodrželo své závazky u vydaných dluhopisů či jiných dluhů celkem 162 firem s ratingem od Standard & Poor’s. Dostali se do tzv. defaultu. Celkový objem nesplácených závazků od těchto 162 firem dělá 240 miliard dolarů, to je v průměru zhruba 1,5 miliardy dolarů na jednoho emitenta. V korunách by to bylo přibližně 35 miliard na jednu firmu. Žádné drobné. I velké firmy občas krachují.

Všech 162 firem vstupovalo do roku 2016 s ratingem BB+ nebo nižším, tím je Standard & Poor’s řadila mezi dluhopisy spekulativní, několik firem na začátku roku ještě žádný rating nemělo. Jinými slovy, do platební neschopnosti se v roce 2016 nedostala žádná z firem s ratingem investičního stupně (BBB- a vyšší). Většina propadáků měla rating „céčkový“, nebo jedno „béčko“.

Těchto 162 firem představovalo mezi emitenty s přiděleným spekulativním ratingem podíl 4,2 procenta. To je takzvaná míra defaultu, která nám v podstatě říká, jaká je pravděpodobnost, že emitent nedodrží své závazky. Je-li například míra defaultu pět procent, musím počítat s tím, že v průměru každá dvacátá firma nebude schopná dodržet své závazky.

V roce 2016 to bylo u dluhopisů investičního stupně nula a u high yield dluhopisů 4,2 procenta. Fajn, takové riziko by se za cenu vyšších úroků dalo překousnout. Ale jaká je pravděpodobnost, že se firma dostane do platební neschopnosti na delším časovém horizontu, řekněme třeba pět let? Odpověď nám poskytne průměrná kumulativní míra defaultu. Na obrázku níž je zobrazena podle konkrétního kreditního ratingu.

Průměrná kumulativní míra platební neschopnosti firem podle kreditního ratingu

Zdroj: S&P Global Ratings – 2016 Annual Global Corporate Default Study

Z grafu můžeme například vyčíst toto:

  • U emitenta s „céčkovým“ ratingem je víc než 40procentní pravděpodobnost, že se dostane do platební neschopnosti do tří let
  • U emitenta s ratingem „jedno béčko“ je zhruba 20procentní pravděpodobnost, že se dostane do platební neschopnosti do šesti let
  • U emitenta s ratingem „dvě béčka“ je zhruba 10procentní pravděpodobnost, že se dostane do platební neschopnosti do sedmi roků

S průměrnou kumulativní mírou defaultu je potřeba kalkulovat, když chceme odhadovat výnosový potenciál investice do dluhopisů. Tak například dluhopisy s ratingem „jedno béčko“ a splatností za šest let mají dnes v průměru hrubý výnos do splatnosti zhruba šest procent ročně. Musíme ale vzít v úvahu to, že statisticky 20 procent těchto emitentů během šesti let nedodrží své závazky.

Jan Traxler

Jan Traxler

Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management

Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem na zisku. Zastánce dlouhodobých strategií s value přístupem. Preferuje investice, které generují pravidelný výnos a jejich hodnota dlouhodobě roste, tedy zejména kvalitní nemovitosti a dividendové akcie. Všechny jeho publikace najdete na www.finez.cz.

Kontakt: jan.traxler@finez.cz

Dluhopisy na Finez.cz:

Finanční zprostředkovatelé dnes ve velkém nabízí klientům „konzervativní" investice do nejrůznějších dluhopisů, často veřejně neobchodovatelných. Většina jich je daleko rizikovější, než si lidé uvědomují.

Nekupujte dluhopisy firem, které dobře neznáte

Čili když nakoupíme deset různých high yield dluhopisů s ratingem B, statisticky u osmi z nich budeme mít výnos šest procent ročně hrubého (po zdanění 15 procenty je z toho jen 5,1 procenta čistého) a u dvou z nich nejen že přestaneme dostávat úroky, ale můžeme také přijít o investované peníze. Úroky u ostatních dluhopisů jsou natolik vysoké, že tuto ztrátu pokryjí. Ale ve finále může být náš výnos výrazně nižší než oněch šest procent ročně. Kdyby skutečně dva z deseti emitentů na šestiletém horizontu úplně zkrachovali a nedostali bychom zpátky ani korunu, tak by čistá výnosnost investice vycházela na pouhých 1,3 procenta ročně.

Bomba tiše tiká

Tato statistická pravděpodobnost defaultu je skrytým kostlivcem high yield dluhopisů (dluhopisů s ratingem spekulativního stupně). Nizoučké úrokové sazby v posledních letech stlačily na minimum úroky dluhopisů s dobrým kreditním ratingem. V honbě za vyšším výnosem se proto hodně investorů obrací k dluhopisům s horším ratingem. To platí i pro mnohé dluhopisové fondy. Aby byly schopné vykazovat nějaký zisk, musí investovat do rizikovějších dluhopisů.

Poptávka po rizikovějších dluhopisech a nízké úrokové sazby přivádějí na trh spoustu nových emitentů, kteří jsou schopni si půjčit na cokoliv, rentabilitu jejich byznysu investoři moc neřeší, kupují si bez problému dluhopisy s ratingem B nebo i s „céčkovým“ ratingem, u kterých ratingová agentura jasně uvádí, že závazky nejspíš nebudou splaceny. Speciálně v Evropě se poslední roky nafukuje nebezpečná bublina high yield dluhopisů:

  • Téměř polovina objemu emitovaných dluhopisů v Evropě dnes pochází od emitentů se spekulativním kreditním ratingem, přitom před 30 lety to bylo pouhých pět procent trhu. Při finanční krizi v roce 2008 to bylo stále méně než 20 procent trhu.
  • Úroky high yield dluhopisů v Evropě jsou bezprecedentně nízko. Stlačila je dolů politika Evropské centrální banky. Dluhopisy s ratingem BB a splatností za deset let nesou výnos do splatnosti pouhých 3,5 procenta (to ještě v roce 2012 nesly české státní dluhopisy s ratingem AA-).

Iracionalitu vývoje high yield dluhopisů (ještě jednou na tomto místě připomeňme jejich druhé jméno: junk bonds, odpadní dluhopisy) krásně vystihuje také následující graf zachycující vývoj výnosu do splatnosti amerických státních dluhopisů (rating AA+) v porovnání s výnosem do splatnosti spekulativních dluhopisů (rating BB+ a horší) v Evropě. Myslím, že tento obrázek nepotřebuje další komentář.

Výnos do splatnosti evropských high yield dluhopisů a amerických vládních dluhopisů

Zdroj: TheAtlasInvestor.com

Až přijde další ekonomická recese, mnoho emitentů bude mít problémy se splácením. Míra defaultů poroste. I když bude mít konkrétní investor nebo fond zrovna štěstí a nebude to případ žádných dluhopisů v jeho portfoliu (bude se vymykat statistickému průměru), tak stejně bude vykazovat velké ztráty, neboť kreditní spready porostou. Investoři budou chtít plošně od všech rizikovějších dluhopisů výrazně vyšší úroky než dnes. Tržní cena high yield dluhopisů napříč celým trhem tedy prudce poklesne. To je scénář, na který se dá téměř s jistotou vsadit, že nastane. Otázkou je pouze kdy. Za rok, za dva, za tři, za pět let… to netuším.

Každopádně výnosy do splatnosti high yield dluhopisů v Evropě jsou dnes už tak nízké, že nestojí za to podstupovat jejich riziko. Vydělaly, co mohly. Je na čase zavčas opustit taneční parket, dokud ještě hraje muzika.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+36
Ano
Ne

Diskuze

24. 8. 2017 | 15:13 | Janka

a nemohli by ste poradit nejake etf short junk dlhopisy? to by malo byt uspesne, nie? více

21. 8. 2017 | 10:50 | jo

Kam to svět dotáhl -USA, Japonsko, Velká Británie, Německo, ČR, vymíraji, takže křesťanství do 30-40 ti let končí! Je to dobře nebo spatne, bude více svobody nebo spíše ženského útlaku? Na Slovensku už mají propocitano,...více

17. 8. 2017 | 13:40 | Bouček Antonín

Dluhopisy zvyšují otroctví už nejmíň 700 let (p://www.businessinsider.com/7 00-years-of-government-bond-yi elds-2013-12) a mrkněte se, kam to za tu dobu svět dotáhl! více

16. 8. 2017 | 5:38 | Tarzan

Dluhopisy jen zvyšují otroctví. více

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK