Diskuze: Daňová reforma: vyplatí se nám nepodporovat mladé?

Je dobré podívat se na uplynulých 20 let a na to, jak se za tuto dobu některé lokality změnily k nepoznání (k lepšímu i horšímu). Vývoj v následujících 20 letech (běžná doba splácení hypotéky) může být ještě překotnější. Navíc většina majitelů jistě chce nemovitost využívat i po splacení hypotéky.
Je dost dobře možné, že v budoucnu bude většina lidí vydělávat méně (nůžky se rozevírají, bohatí bohatnou, chudí chudnou, střední třída vymírá). Nájmy pak půjdou dolů, splátky hypotéky ale může mít mnoho lidí i vyšší (skončení fixace v nevhodnou dobu).
Osobně bych si koupil i byt v panelu, musel by ale alespoň o polovinu zlevnit. Miliony za pidi pozemek a několik starých panelů (v nerevitalizovaných panelových domech si víc nekupujete), to je opravdu velký nesmysl!

V mnoha bodech s Vámi nesouhlasím. Vezmu to od začátku do konce. 1) Nájemník zaplatí hypotéku jen někdy. Např. v Praze je snad vždy výnos z nájmu nižší než splátka hypotéky. Snad jedině pokud máte odvahu risknout to například s Ukrajinci - ty většina majitelů nechce a tak jsou nuceni platit vyšší nájem. Na druhou stranu se musíte smířit s tím, že jich bude v bytě bydlet poněkud více než u nás bývá zvykem a že si pravděpodobně budou sousedi stěžovat na nadměrný hluk. 2) Za 30 let budou některé byty/domy stát více než dnes, jiné naopak budou mít zanedbatelnou hodnotu. Kolik si myslíte, že se bude platit za byt na sídlišti na kterém budou běžně hořet auta a kde vás každou chvíli někdo přepadne? Už před mnoha lety jsem vyslechl rozhovor mladých lidí, kteří nakonec ustoupili od koupě levného bytu poté co zjistili, že v domě je v noci velmi živo a když kolem nich projel HOŘÍCÍ VÝTAH. 3) V posledních třech letech tržní nájmy stagnují a po ukončení regulace mnoho odborníků předpovídá jejich pokles. Češi vymírají, bytů a domů bude fůra. Narušit by to mohlo jen dosluhování panelových domů. V PRŮMĚRU pravděpodobně půjdou dolů ceny nemovitostí i nájmy. 4) Majitel neplatí méně a méně. Stačí když bude majiteli končit fix v době, kdy budou úrokové sazby velmi vysoko a rázem může dojít k výraznému navýšení plateb!

Statistiku vám nenabídnu, ale za sebe můžu říct, že ze 3 stavebních spoření šly 2 na bydlení. Ze svých známých znám jen jednoho člověka, který použil stavební spoření na bydlení. Většinou to jde na auto. Stavební spoření by mělo být účelové na bydlení a nebo vůbec. Taky mě nebaví někomu přispívat na dovolenou.

Radovane, v podstatě s Vámi souhlasím. Dokud ale bude v jakékoliv formě existovat v podstatě neúčelová podpora stavebního spoření, vždy budu bojovat za zachování úlev na hypotéky. Stát v průběhu posledních skoro 20 let promrhal přes 100 miliard korun. Než aby toto pomohlo potřebným lidem ke snadnějšímu získání nemovitosti, pomohlo to středním a vyšším třídám k zajištěnému vysokému výnosu v podstatě na cokoliv a mnoha tisícům poradců stavebních spořitelen k defacto bezpracnému zbohatnutí. Pokud by se mělo něco zrušit první, je to podpora stavebního spoření, jelikož u hypoték je zaručena účelovost, kdežto u stavebního spoření ne. Pokud stavební spoření, tak jen přísně účelové s kontrolou, co se s těmito prostředky stalo. Docela by mě zajímalo, jestli existuje nějaká statistika, nebo alespoň odhad, kolik prostředků ze stavebního spoření bylo použito k financování bydlení a kolik jinak, tedy dovolené, auta atd...

Mně osobně nevadí, když dojde ke zrušení daňových úlev na hypotéky. Když jsem si bral hypotéku, tak jsem s nima stejně nepočítal. Je potřeba počítat s nejhorší možnou variantou, ne nejlepší možnou. Samozřejmě chápu, že spousta lidí to dělá přesně naopak.Vlastní bydlení je natolik výhodné, že nevěřím, že by to nějak výrazně změnilo zájem o hypotéky, banky budou reagovat snížěním ceny, zrušením poplatků, atd... Pokud jde o investici do vlastního bydlení, pak je to samozřejmě velmi výhodné, i kdyby ten byt/dům měl být k pronájmu. On ten nájemník vám tu hypotéku pěkně zaplatí, anebo vám významně přispěje. Nájemníkovi pak nezůstává nic, vám zůstává nemovitost. Nějaké kolísání cen nemovitostí na tom nic nezmění, protože za 30 let budou stát byty/domy stejně více, než dnes. Za posledních 20 let šly nájmy jen nahoru, takže kdo žije v nájmu, ten bude platit pořád jen více a více, zatímco majitel nemovitosti platí s léty méně a méně.Riziko je, že vám nemovitost můžou pořádně zdanit nebo znárodnit.

Já jsem přesvědčený, že odečitatelnost úroků není projevem snahy pomoci mladým rodinám, ale je to spíš produktem hypotekářské lobby. Zvlášť u těch mladých rodin podle mého názoru koupě vlastního bytu nedává racionální smysl. Taková mladá rodina, přestože nemá peněz nazbyt a třeba ještě ani neví, kolik bude mít nakonec členů, musí řešit dilema koupit levný/malý byt (který možná brzy přestane vyhovovat), anebo se zadlužit na hraně možností a koupit velký/drahý byt (který možná nakonec ani nevyužije, ale bude kvůli hypotéce značnou část života žít z ruky do huby).Podle mého názoru je mnohem výhodnější žít několik let v nájmu, stěhovat se do větších bytů podle aktuální potřeby rozrůstající se rodiny, bez zábran se stěhovat za lepší prací, a třeba po deseti letech spoření si teprve koupit vlastní byt. Já sám bydlím se svoji rodinou v pronajatém bytě a vyhovuje nám to. Nechápu proč se mě stát snaží tlačit do koupě vlastního bytu, když by stát měl být naopak rád, že jsem flexibilní a můžu svoje vzdělání uplatňovat tam, kde je momentálně nejvíc potřeba (tzn. tam kde mi nabídnou nejlepší pracovní podmínky). O kolik stát přijde tím, že si hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření vezme méně lidí? Stát nepřijde o nic. Když si lidé nevezmou hypotéku, tak to přece neznamená že si půjdou vykopat zemljanku. Znamená to že se poohlédnou po nájmu, takže se začne stavět víc nájemních bytů.Vlastní bydlení je jen jeden z mnoha způsobů dlouhodobého investování do vlastní budoucnosti.

Je otázkou, které domy budou mít na revitalizaci a které ne. Je podle mě téměř nemožné určit, který dům bude mít za 10, 20 nebo 30 let na revitalizaci (první nebo druhou). Znám dům ve kterém teď horko těžko našetřili na zateplení (jestli ho budou dělat nebo ne nevím), výměna stoupaček nebo dodělání výtahu nepřipadá v úvahu. V tomto případě je víceméně jasné, že stav domu se bude už jen zhoršovat (a už teď je bídný). Další velké riziko je v tom, že z mnoha čtvrtí se pravděpodobně stane ghetto ve kterém nebudou chtít bydlet ani mistři bojových umění natož senioři. Jen zatím nevíme (nebo aspoň já to nevím), které čtvrti budou prosperovat a které ne.

Na to nezapomínám. Je ale také třeba brát v úvahu, že většina rodin má dvoje rodiče, mohou tedy z každé strany zdědit část nemovitosti. V průměru by to mělo dát alespoň jednu nemovitost, protože hodně lidí má nejen byt ale i chalupu, chatu nebo nějaký nebytový prostor. A nejde jen o nemovitosti. Většina lidí zdědí spoustu dalších hodnot (hotovost, akcie,...). Samozřejmě ne všichni zdědí velké majetky, zcela zobecnit to nejde a záleží na konkrétní situaci. Každopádně je dobré brát tohle v úvahu a zvážit, jestli je lepší obří hypotéka nebo levnější a flexibilnější nájemní bydlení (opět nelze zobecnit, v mnoha lokalitách jsou splátky hypotéky výrazně nižší než nájem) a počkat si na nějaké to dědictví, které umožní člověku dožít v dostatku. Rizika jsou v obou případech - koupíte-li si byt, může se vám lehce stát, že se z vaší čtvrti stane ghetto ve kterém rozhodně nebudete chtít trávit stáří (prodej nebude mít smysl, hodnota nemovitosti bude zanedbatelná). Čekání na dědictví má také spoustu rizik (je jich tolik, že je radši nebudu vypisovat).

Bodejť. A málokomu, zvlášť pokud je ještě celkem mladý, se chce vyplatit sourozence a nemovitost si ponechat. Většinou si ty peníze spíš užijí, koupí auto apod.

Nezapomente, ze pokud meli rodice vic deti nez jedno, zdedi jen dil nemovitosti.

Jsem přesvědčený, že do pětašedesáti zdědí nějakou nemovitost většina lidí. A když nezdědí, nějakou nemovitost dostanou. Jak už jsem zmínil, může se jednat i o nemovitosti po prarodičích. Znám několik lidí, kteří nějakou nemovitost zdědili nebo dostali ještě před třicítkou.

To, že první panelák vypadá dobře i po 55 letech neznamená, že jiné (postavené později) nebudou po šedesáti letech téměř neobyvatelné (ke konci reportáže ostatně zmiňují, že pak to byly odfláknuté králíkárny), případně že nebudou potřebovat další revitalizaci v ceně jen mírně nižší než je stavba nového domu. Revitalizace je drahá a kromě skeletu je potřeba dříve nebo později vyměnit vše (okna, střechy, jádra, výtahy, elektroinstalace, stoupačky, sanita, kuchyňské linky) + provést zateplení. Nerevitalizovaný panelák je obvykle nehorázně předražený, protože si člověk kupuje jen pidi pozemek a několik starých panelů.
Novostavby jsou novodobé paneláky. Slyšet je tam taky každý sousedův prd a jsou také převážně nebo celé z betonu. Jediné co bych si koupil snad i rád je cihla po zdařilé rekonstrukci. Jenže takový byt pro rodinu v Praze pod čtyři mega nepořídíte ani náhodou.

Část určitě dědit nem. bude, ale většina? Takový optimista nejsem. Spousta (hlavně starších) lidí bydlela v bytech s reg. činží, leckdo se důchodu ani nedožije a "stihne" to odkázat či to prostě jen daruje dřív, než by dědic začal myslet tak daleko dopředu (a ten to prodá apod.)... ne že bych z toho chtěl usuzovat na nějakou statistiku, ale těchto znám víc než takových, kteří zdědili nemovitost na stáří.

Panelak ma jednu vyhodu - nespadne. Je temer neznicitelny. Takze staci cas od casu 20-30 revitalizovat. Tento panelak (nejstarsi) ma 55 let. http://tn.nova.cz/zpravy/regionalni/nejstarsi-panelak-v-republice-oslavil-55-let.html Podle Vas by musel spadnout za pet let.
BTW: u cihlovych domu se udava zivotnost (a pocita se s ni u odhadu hodnoty) 100 let.

Většina lidí zdědí alespoň jednu nemovitost (dům, byt, chalupu, chatu) dříve než půjdou do penze. Narušit by to mohlo jen dosluhování panelových domů. Bydlet se dá i na mnoha chatách nebo v levnějších lokalitách (díky tomu, že nemusíte jezdit za prací, můžete bydlet skoro kdekoliv). Je také potřeba brát v úvahu, že nemovitost po rodičích/prarodičích může vydržet déle než byt/dům, který si sám koupíte. Nedá se to tedy zcela zobecnit a tvrdit, že koupě bytu nebo domu je jediná možnost jak důstojně dožít.

Realita je bohužel taková, že mnoho lidí si koupí starý panelový byt a jsou rádi, že vůbec vyjdou. Podle mých informací byly panelové domy postavené na 30 let a o dalších 30 let se dá jejich životnost prodloužit revitalizací. Revitalizované panelové byty jsou většinou docela drahé a u nerevitalizovaných nemá člověk jistotu, že revitalizace někdy proběhne. A i když už proběhla nebo proběhne, má před sebou 30 let starý dům asi tak 30 let (možná více, možná méně - to nikdo neví). Když si takový byt koupím na třicetiletou hypotéku, je docela pravděpodobné, že bude byt na konci životnosti chvíli po zaplacení hypotéky.
Cihlové byty bývají velice drahé, obvykle ve (velmi) špatném stavu a většinou jsou bez výtahu. Novostavby nejsou o moc kvalitnější než paneláky (sice mají zděné jádro ale zase začne do deseti let odpadat fasáda nebo se vyskytnou jiné potíže). A teď mi poraďte co si mám koupit:)

Pravda je, ze propocet je slozity a ma radu parametru, ktere se nedaji dopredu odhadnout. Snad je jen vhodne pripomenout, ze pri stabilnim ekonomickem prostredi by se mohlo stat toto: urokova mira stabilni -> splatka hypo se nemeni + inflace stabilni -> stabilni rust platu (rekneme). Tj. rozdil mezi vyskou platu a splatkou roste. Dokonce asi rychleji nez inflace. U najemniho bydleni - najem zrejme s inflaci poroste. Urokove miry na naklady na bydleni vliv nemaji. Vysledkem je, ze rozdil mezi najemnym a splatkou hypo by se mel v dlouhodobem horizontu zmensovat, mozna dojde i preklopeni. Samozrejme nelze cekat, ze se stanou takove veci jako nova deregulace atd., protoze tyto faktory zpusobuji problemy pri porovnavani jednotlivych variant.
U hypo lze vzdy pocitat pri potizich s placenim s jednoduchou variantou- pronajmu nektereho z pokoju. To u najemniho bytu lze legalne pouze se souhlasem majitele (=nelze).
U najemniho bytu jste v nestabilni situaci, muze se stat, ze vas domaci cas od casu prestehuje. To se u vlastniho stat nemuze.
Neznamych parametru je tolik, ze lidem dost casto nezbyde, nez dat na cit.

Tady nejde o pocit něco vlastnit. Ale zkus se na to podívat v dlouhodobém pohledu. Rozdíl, když bydlíš v nájmu nebo ve svém je např. 13 tis. vs. 5 tisíc. Kde na to chceš vzít v důchodu, našetříš si na něj o to víc? Ty možná ano, ale myslíš, že i ti, co jsou zvyklí prakticky vše mezi výplatama utratit (tj. obávám se většina lidí)? A co pak v důchodu udělají, až nebudou mít dost peněz na všechny výdaje? Zvolí takovou partaj, která jim ty peníze dá (slíbí) ... a kde je asi vezme, když státní pokladna zeje vždycky prázdnotou? Kdyby si koupili byt na (rozumnou) hypotéku, tak ty peníze prostě dát bokem (poslat na splátku) musí a v důchodu mají buď nižší výdaje nebo rezervu v podobě bytu (můžou ho prodat a jít do pečováku apod).

Ideální by asi bylo podporovat všechny občany tím, že jim stát nebude brát jejich peníze vysokými daněmi. Proč v tom dělat nějaké diskriminace (rozlišování) vyjímkami.

Souhlas. Posuzovat výhodnost nájemního versus vlastnického bydlení je značně komplikované a v diskuzi se vždy objeví matráci. Tedy lidé, kteří budou dokolečka vykřikovat své mantry: "raději budu bydlet ve vlastním, než abych vyhazoval peníze za nájem", "za 20 let budu aspoň něco vlastnit". Faktorů pro srování je mnoho a v diskuzích je typické, že diskutující mantrák uvede jedinou konkrétní případovou studii (tu svoji), ve které navíc vynáší do nebes výhody své volby a zatracuje ty ostatní. Přece veřejně nepřizná, že udělal chyby, nebo, že by snad mohla existovat srovnatelná alternativa. :-) Zvláští argumentační kapitolou je "POCIT NĚCO VLASTNIT". Jako by to bylo to nejdůležitější a nejzásadnější na světě. Když si chci osladit čaj, přece si hned nebudu kupovat cukrovar. Tady mají mantráci zásadní psychický blok: "za dvacet let to splatím a bude to moje". Ale co bude moje za 20 let? Prostě 20 let stará nemovitost, která bude akorát tak zralá na větší investice. Takže konečně je hypo splacená a co teď má takový člověk našetřeno na nová okna, možná kotel, i ta fasáda by něco chtěla, ...). Závěr. Vždy se u těchto debat bavím tím, jak jsou lidi zaslepení a donekonečna obhajují tu svoji volbu. :-)