Umí ukazatel P/E říct, jak investovat?

Investování se skutečně podobá jakémusi souboji sázkařů. Jako technický investor ovšem "sázím" na obrat, zatímco fundamentální investoři většinou věří v dosažení nějaké mety, a drží, dokud té hranice nedosáhnou. Nedívám se pomocí TA daleko do budoucnosti, jen číhám na stav, kdy hodně faktorů hovoří pro obrat. Protistranu nehledám, neboť ta se mi hlásí sama. Když vidím, že se spousta investorů zbláznila a nakupuje o sto šest, počkám na moment, až trochu jejich nadšení poleví a rád jim prodám se ziskem, co mám. Jiní investoři si řeknou, že dál to nemá velkou šanci růst a začnou prodávat taky. Nastane panika, kurz letí dolů a já číhám na moment, až se názory na nákup a prodej vyrovnají. Pak zase nakoupím. Vyhovují mi tituly, které mají oblejší vlny na grafu kurzu. Na small caps, kde jeden větší investor může nečekaně srazit kurz, mi TA připadá opravdu krátká. Tady je asi opravdu lepší sledovat situaci u emitenta a pokud věřím ve zdravý základ a růst, využívat ty propady pro levnější příkup.
Přiznám se, že nedodržuji některé zásady, jako např. čekat na potvrzení obratu. Pokud mám signály, že kurz je hodně mimo trend a vidím náznak obratu, jdu do toho po částech. Tím rozkládám riziko předčasného obchodu. A vynechávám riziko propásnutí šance. Po potvrzení krátkodobého obratu je kvůli jednostrannému převisu, podpořenému automaticky spuštěnými stoploss příkazy, opravdu problém obchod uskutečnit včas. U dlohodobých změn trendu to už není takový problém, protože v ohybu se střídají nákupní i prodejní vlny.
Nebojím se, že by někdy většina investorů podávala příkazy stejného druhu ve stejný moment na základě stejných technických indikátorů. Těch indikátorů je hodně, mnohé z nich se dají různě naladit různými koeficienty a jen málo investorů je umí správně využívat. Počítač je jen pomůckou, rozhodnutí je ale na investorovi a ten rád podléhá emocím. Kdyby se někdy rozmohlo investování přes automaty analyzující vývoj, asi by takoví investoři dopadli špatně, protože s rostoucím počtem stejně fungujících automatů je snazší ty automaty ovlivnit a zneužít jejich vlivu. Tak jako již existují tzv. odstřelovači stoplossů. A největší jistotu, že bude investování strategicky různorodé a zajímavé mi dávají ti, kteří o smyslu TA pochybují. :-)

...tak, tak. A úsměvné je, že první přitom předpokládá, že ten druhý z protistrany neví něco, co ví ten první.
Nic nemám proti strategii založené na opakované podobnosti. Mohu se snažit spekulovat na tom, že každý den mi nad hlavou vyjde a potom zapadne Slunce, že v půli května (když 1. května bylo pěkně) nebude v místě mého bydliště sněžit a nebo že v létě o prázdninách nebude déle než v součtu 21 dní ošklivo. Teď jde jen o to najít pro každý z těchto tří případů k sobě ochotnou protistranu a dohodnout se na výši naší sázky, která ale bude pro každý případ pochopitelně jiná...

Konečně nějaká zajímavá diskuse! Někde jsem četl, že významný propad na burze v USA (už nevím jaký) byl právě umocněn tím, že se velká část investorů řídila stejnými signály a měli i nastavené stop-lossy na podobných úrovních, což přispělo ke spuštění laviny automatických obchodů. Na druhou stranu mne stále fascinuje burzovní trh coby zhmotnění různých názorů (a jejich podložení reálnými penězi), protože kdyby lidé neměli různé názory, nikdy by nebyly kótovány obě strany nákup a prodej a jednostranné obchodování jak asi uznáte není možné...

Pokud bude významná většina z nás používat TA a především bude se dle ní řídit, nejlépe i třeba s počítačem generovanými prodejními nebo nákupními signlály, co bude nakonec obsahem TA? Čeho to bude TA? Nějaké tzv. reálné hodnoty CP? Co to je reálná hodnota CP právě v tomto kontextu?
Ano, určité typické projevy sledovaných veličin lze statisticky i jinak hodnotit třeba také u počasí, navíc varinatně v různých ročních obdobích. Také lze, s jistotou limitně blížící se 100%, předpokládat, že ráno na oblohu nám vyjde Slunce a také večer zapadne - pokud ale někde blízko nevybuchne sopka, nespadne nový tunguzský meteorit nebo někdo, omylem, nepodpálí sklad s jadernými hlavicemi. Nálady investorské veřejnosti na tom kterém trhu jsou ovlivněny také trhy okolními, fundamentálně dobrá firma může cenové dlouho trpět jen kvůli tomu, že nějaký větší cizí investor vyprodává "pod cenou" svoji pozici kvůli pro něj výhodné měnové konverzi, na fundament a tzv. reálnou hodnotui papíru kašle. Resp. reálná hodnota téhož CP je potom každá jiná pro cizího a tuzemského investora. Tak čeho se TA vlastně týká? Odpovím: to se ve zdůvodněních TA vysvětluje až následně, dopředu stejně nikdo nic neví a je neodpovědné vzbuzovat nadějej, že TA to umí. To, že s velkou pravděpodobností v polovině května už tady v místě mého bydliště (podhůří) nebude padat sníh, to vím i bez TA, ale úplně to vyloučit, po zkušenostech, nemohu.

Myslím, že se tomu říká nesprávně časování trhu. Technická analýza není založena na nějakém tvrzení, že když to šlo x dnů nahoru, musí to teď jít y dnů dolů. TA umí zvýraznit momentální vztah mezi kurzem a reálnou hodnotou CP. Jak správně napsal níže Rejpal, čím více je kurz nadhodnocený, tím větší je pravděpodobnost, že půjde dolů a naopak. Pro vrcholky a dna jsou typické určité projevy sledovaných veličin. Kdo o nich ví a umí si to spočítat, má tak velkou výhodu. Myslím, že za gamblera lze považovat spíš investora, který dává peníze někam, aniž by tušil, co s nimi bude.
Kombinací několika indikátorů, které mají jednotlivě spolehlivost pod 50%, lze dosáhnout spolehlivosti nad 50% a to už znamená jistý zisk. A o tom to je. Nenechat se odradit méně častými chybami a důvěřovat matematice. Od té doby, co TA používám přinejmenším nedělám tu chybu, že bych za přehřátého kurzu přikupoval a po výprodeji prodával. Vydělávám tak na většině investorů, kteří tyto chyby dělají.

Oprvadu existuji investori, kteri kouknou na P/E a dva klouzave prumery a jdou nakupovat? Strategie (pokud to je strategie) casovani trhu mi pripada spise jako gambling.
Insert coin and catch the rabbit

Matně si pamatuji, jak a kterak se před lety jinde hodně dál a v jistých oborech básnilo v očekávání roků příštích, již konkrétněji a čerstvě si pamatuji, jak a kterak probíhala diskuse nedávno třeba na akcie.cz ohledně Unipetrolu, světlé zítřky jsou malovány pro ČEZ (doporučuji si srovnat s evropskou konkurencí, tam ty přednosti ČEZu jsou také spíše v odhadech do budoucna než v okamžitém srovnání). A, samozřejmě, se vždy kolem zasvěceně hází právě také ukazatelem P/E a velkým optimismem odhadů P/E do budoucna. Když už je optimismus očekávání moc velký (vždy perfektně kýmsi zdůvodněný) tak pozor a otázky jako v článku:
http://ipoint.financninoviny.cz/detail.php?article=43073
Jistě, není to "chyba" ukazatele P/E, ale je to také o dalších podstatných vlivech, na které nelze zapomínat. Pokud je titul festovní, tak dříve či později na patřičné ceny vyleze, i ten "nedávný" spadlý Unipetrol: pokud ho ale Poláci (za tiché asistence tohoto nezdárného státu) pro sebe včas nestáhnou z veřejného obchodování a za hubičku nevyvlastní ostatní.

Už s tím, strejdo Měňafko, nevopruzujte, třeba tady a počtěte si do sytosti i výroční a pololetní zprávy: www.pse.cz/cenpap/seznam_cp.asp
Konec konců, když chci někam investovat, tak si něco kolem alespoň tady v Česku zjistím, nééééé jen dle toho, co píšou krátký články třeba v Blesku, že "něco" vyrostlo o 300%, a tak tam taky musím honem, na dalších dokonce 600%, taky nastoupit :-)) pro Pána Jána!!!!!!

Bylo by asi dobré zmínit jednu nedobrou vlastnost P/E. Je-li výnos emitenta nulový nebo velmi nízký, roste P/E k nekonečnu. Při ztrátě se přesune k mínus nekonečnu a pak se blíží zdola k nule. Nulové hranice ale prakticky nikdy nedosáhne. Tituly, které se pohybují v této nedobré oblasti pak nelze pomocí P/E rozumně analyzovat. Lze jej použít u firem dlouhodobě stabilních. Ty však nebývají z hlediska růstu a volatility tak zajímavé, jako small a mid caps. A techničtí investoři - časovači trhu mají rádi vyšší volatilitu.

Jak však získat jistotu, že titul poroste? Pokud tu jistotu mám, pak je takové kritérium prakticky bezcenné, neboť dno krátké korekce neurčí, obrat nepotvrdí a růst je v budoucnu jistý. Nejlepší dosažený kurz je hranicí rezistence, a ta někdy umí delší dobu růst odrážet. Při dlouhodobém poklesu je samozřejmě zcela k ničemu. Jinak máte samozřejmě pravdu v tom, že čím větší je napětí, tím větší je pravděpodobnost změny. To platí u mnoha indikátorů.

No jo, ale jak já jako ten "strejda z Orlických hor" zjistím zisk podniku a počet vydaných akcií abych si vypočítal jmenovatel zlomku, veličinu "E" ??

Já bych přidal ještě jedno pomocné kriterium, pokud je firma zdravá a může perspektívně dosahovat lepšící se výsledky, tak bych porovnával stávající cenu akcie s nejvyšší doposud dosaženou cenou na stejném trhu. Příklad: např. Spolchemie - maximum bylo cca 426 Kč, dnes se obchoduje cca za 320, x = cca 0,75, čím nižší hodnota, tím větší pravděpodobnost růstu.

Děkuji za zajímavý a podnětný článek (byť spojený s reklamou). Jako určitý problém ale vidím to přesouvání peněz mezi různými aktivy- z akcií do obligací, fondy peněžního trhu a pak zase nazpátek. Bohužel, nechat ležet peníze po prodeji akcií na účtu u brokera nic nenese, převody do jiných bank a investičních společností zase zaberou hodně času (dny)a stojí poplatky (vstup- výstup) a mezitím zase člověku uteče nějaká příležitost na akciích...

Zvláště zajímavá je poslední věta článku: "...ukazatel P/E v čase pomalu roste a možná je na místě, aby si investoři zvykli na vyšší ocenění akcií než na jaké v minulosti byli zvyklí."
Podobný jev jsem zaznamenal na indikátoru MACD. Některé dlouhodobě rostoucí tituly mne odrazovaly na první pohled od vstupu právě vysoko nad osou se táhnoucí křivkou MACD. Ta signalizovala dlouhodobě a vytrvale přehřátý kurz. Nabízí se tedy myšlenka počkat, až kurz zchladne. Jenže tento stav se může táhnout i roky! A zatím přijdeme o slušný výnos. Čím optimističtější je dlouhodobá nálada investorů, tím výše leží hranice, kdy se ještě vyplatí kupovat. Při dlouhodobě klesajícím trendu je taková hranice naopak níže, než nulová časová osa grafu.

Moc hezký článek o investování pomocí P/E a růstu zisků. Vřele doporučuji k přečtení.

http://www.investorsinsight.com/article.asp?id=jmotb032805

1. U každé zveřejněné obchodní strategie lze s jistotou předpokládat existenci anti-strategie. Resp. je zveřejněná (nebo jen známá a používaná) strategie ještě strategií v podmínkách, kdy v okamžiku prodeje nutno najít vždy kupce a naopak? Nebo je to už spíše a nakonec jen souboj počítačových programů, který "obchodováním" živí tento proces sám o sobě a generuje nákupní či prodejní signály? Už se svými vlastními generovanými bublinami a panikami? 2. Levný či drahý poměr P/E je dáno poměřením s tzv. bezpečnějšími instrumenty, jako jsou dluhopisy a vklady. Ty jsou zase skrze vyhlašované úrokové sazby regulovány (lépe řečeno skrytě manipulovány) centrálními bankami (nikomu neodpovědnými) a které mají reagovat na vnitřní a vnější hospodářské podmínky a trendy, ale do jisté míry též i na politickou objednávku (byť to bude vždy popřeno). Tedy kromě okamžitých parametrů té které akciové společnosti a jejího vyhledu nutno počítat i s těmito rozhodujícími vlivy. Které jsou svojí podstatou anti-tržní. Regulují trh, resp. jdou proti trhu. 3. V našich luzích a hájích je ukazatel P/E pro použití k investování úspěšně devalvován neblahými politickými vlivy a z toho zcela degenerovaným investičním prostředím. To se fatálně podepsalo na zdejších privatizačních kauzách a okradení (stále pokračujícím!) drobných akcionářů. Bez ohledu na ukazatel P/E. Nutno také počítat s tím, že sama hodnota ukazatele P/E je úspěšně manipulována na straně vykazovaného zisku, neboť jednotka jeden účetní rok je mnohdy příliš krátká pro firmu ve vývoji nebo pro firmu více podléhající hospodářskému cyklu. Takto je záměrně manipulováno i s výhledem ukazatele P/E. Praktická bezzubost a bezmocnost, z pohledu drobných akcionářů, je vidět na privatizaci českého uhlí, přitom nejkřiklavější a nejostudnější příklad posledních hodin je právě zveřejněná vyvlastňovací cena akcie Sokolovské uhelné.
Osobně ukazatele P/E jako určujícího využívám, avšak v dalších souvislostech a rizících, především těch naznačených v bodě č. 3. Nákupní či prodejní sentiment pro časování, obvykle nějak cyklický, je jistě dobré brát v úvahu (viz nějaké grafy apod.), avšak je to taková už jen třešinka na dortu a též sázka do loterie. Jako bychom si stále kladli otázku, proč jsme před týdnem nevsadili právě ta čísla, která vyhrála první pořadí.