Komu mohou Češi závidět nízké daně

Jan Pekař | rubrika: Analýza | 9. 6. 2008 | 1 komentář
Komu mohou Češi závidět nízké daně
Podle mezinárodního srovnání platí Češi průměrné daně. Obyvatelům leckterých zemí by ovšem mohli závidět. Třeba Ir živící tříčlennou rodinu neplatí daně žádné. Čech ve stejné situaci odvede státu pětinu příjmu.

Daňové zatížení českých občanů a firem letos, v prvním roce daňové reformy, mělo klesnout. Od 1. ledna platí pro daně z příjmu fyzických osob rovná daň se sazbou 15 procent, která nahradila dřívější progresivní zdanění v rozmezí 12 až 33 procent. Většina poplatníků by si tak měla polepšit. Také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) sdružující nejvyspělejší země světa nedávno konstatovala, že dopady daňové reformy v ČR na obyvatelstvo budou pozitivní, a to prakticky na všechny příjmové skupiny.

Rovnou daň z příjmu fyzických osob mají také Bulharsko (10 %), Estonsko (21 %), Lotyšsko (25 %) Černá Hora (15 %), Rumunsko (16 %), Rusko (13 %), Slovensko (19 %) či Ukrajina (15 %).

Samotné srovnání daňových sazeb však ještě nic neříká o tom, kdo, kde, jaké daně skutečně platí. K lepšímu srovnání je zapotřebí zkontrolovat daňový základ. Ten se například v Česku se snížením daňových sazeb výrazně zvýšil (zavedením tzv. superhrubé mzdy), takže ve srovnání s loňským daňovým základem by letošní daň činila 23 procenta. V každé zemi funguje odlišný systém nezdanitelných částek a slev na dani. Jedna z nejpoužívanějších nezdanitelných částek je minimální roční příjem. Například v Lucembursku činí minimální roční nezdanitelný příjem 9 750 eur (zhruba 244 tis. Kč). V USA činí nezdanitelný příjem 8 450 dolarů (přibližně 135 tis. Kč). 

V Česku existují slevy na dani: 24 840 ročně na daňového poplatníka, stejně tolik na manželku a 10 680 na vyživované dítě. S minimálním nezdanitelným příjmem tyto sazby však nemají nic společného. V konečném výsledku nelze podle výše sazby a slev na dani porovnávat daňové zatížení ani občanů jedné země, natož mezinárodně.

Odečitatelné položky, jakými jsou u nás např. příspěvky na penzijní připojištění, možné srovnání ještě komplikují, nehledě k tomu, že v jejich důsledku se rovná daň poněkud krabatí. Velmi obtížné je také porovnávat daň z příjmu u zaměstnance a daň z příjmu živnostníka, který může některé položky své osobní spotřeby „napsat na firmu“ a odečíst jako uznatelné náklady od daňového základu. Porovnávat daňové zatížení proto lze spolehlivě u dvou konkrétních lidí, ale jen velmi těžko u dvou či více států.

Mezinárodní srovnávací ukazatel nicméně existuje, nazývá se daňová kvóta. Je to podíl vybraných daní a cel ve státě na jeho hrubém domácím produktu. Pak se vypočítává ještě složená daňová kvóta, která obsahuje také zákonné sociální a zdravotní pojištění.

Ve srovnání s Evropskou unií i se zeměmi OECD je Česká republika v tomto ohledu zemí průměrnou. V roce 2005 činila průměrná složená daňová kvóta ve 27 zemích Evropské unie 39,6 procenta HDP, v České republice to byla 36,3 procenta.

Ve zprávě vydané loni v říjnu ovšem OECD varuje, že po krátkém poklesu daňového zatížení ve vyspělých zemích daně opět vzrostly, a to dokonce nad rekordní hodnotu z roku 2000. V roce 2000 činil průměr 36,2 procenta HDP.

V roce 2006 vzrostla daňová kvóta ve 14 z 26 členských zemí, o nichž měla OECD údaje. V Itálii, Irsku a Jižní Koreji daňové břemeno vzrostlo o více než jeden procentní bod ve srovnání s rokem 2005. O více než jeden procentní bod naopak klesla daňová zátěž v Lucembursku, na Slovensku a Novém Zélandu.

Zvýšení daní bylo zaznamenáno i v dani ze spotřeby, nejčastěji vybírané jako DPH, a to ve všech členských státech OECD kromě USA a Kanady. Průměrný podíl této daně na hrubém domácím produktu vzrostl na 6,9 procenta ze 6,8 procenta v roce 2005 a ze 6,7 procenta v roce 2004. Toto zvýšení tzv. nepřímé daně šlo ovšem často kompenzoval pokles daní přímých, připomíná OECD.

OECD srovnává i daňové zatížení občanů jednotlivých zemí podle toho, kolik z celkových mzdových nákladů zaměstnavatele doputuje jako čistá mzda zaměstnanci a kolik státu. Samotný bezdětný poplatník vydělávající průměrnou mzdu ve službách či průmyslu odevzdal v roce 2007 ze svého superhrubého výdělku na daních a pojištění nejvyšších 55,5 procenta v Belgii, 54,4 procenta v Maďarsku a 52,2 procenta v Německu. Nejmenší daně platili Mexičané (15,3 %), Jihokorejci (19,6 %) a Novozélanďané (21,5 %). Přičemž průměr OECD činil 37,7 procenta. Složená daň v Česku byla 42,9 procenta.

Sezdaný poplatník či poplatnice a zároveň jediný vydělávající člen rodiny se dvěma dětmi zaplatil na dani po započtení dávek od státu 43,8 procenta v Maďarsku, 42,7 procenta v Turecku či 42,6 procenta v Řecku. Nejméně naopak odevzdával živitel rodiny irské (- 1,1 %), novozélandské (2,8 %) a islandské (11,4 %). Průměr OECD činil 27,3 % a v České republice daňová zátěž takového poplatníka či poplatnice činila 21,3 procenta.

Jsou v Česku daně příliš vysoké? Podělte se o názor.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+15
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 1 komentářů

A tohle už jste četli?

Změna v registraci k DPH. Co teď udělat, abyste už neplatili

6. 12. 2022 | Petr Kučera

Změna v registraci k DPH. Co teď udělat, abyste už neplatili

Limit pro registraci k DPH stoupne z jednoho na dva miliony korun. Kdo se chce včas zbavit dosavadní povinnosti, má čas jenom do 8. prosince.

Zrušte stravenkový paušál, doporučuje nová studie

29. 11. 2022 | Jana Divinová | 9 komentářů

Zrušte stravenkový paušál, doporučuje nová studie

Stravenkový paušál, který byl zavedený před dvěma roky, se neosvědčil. Je třeba podporovat kantýny a stravenky ponechat pouze v digitální podobě. Tak zní verdikt Centra ekonomických... celý článek

EET definitivně končí. Nevrátí se ani jako dobrovolná

25. 11. 2022 | Petr Kučera | 1 komentář

EET definitivně končí. Nevrátí se ani jako dobrovolná

Podnikatelé se už nebudou muset znovu zapojit do elektronické evidence tržeb (EET), jejímž původním cílem bylo omezit daňové úniky. Definitivní zrušení této povinnosti dnes potvrdili... celý článek

Částečné úvazky budou výhodnější. Nestačí to, říkají firmy

24. 11. 2022 | Jana Divinová

Částečné úvazky budou výhodnější. Nestačí to, říkají firmy

Od února budou zaměstnavatelé odvádět nižší sociální pojištění za některé pracovníky na zkrácený úvazek. Na to, aby počet částečných úvazků výrazněji stoupl, to ale podle nich nestačí. celý článek

Sociální pojištění OSVČ 2023. Minimální zálohy a pravidla

15. 11. 2022 | Jiří Hovorka

Sociální pojištění OSVČ 2023. Minimální zálohy a pravidla

Jak se platí zálohy na důchodové pojištění podnikatelů? Kolik dělá nemocenské pojištění? A co se mění pro rok 2023? Tady je přehled.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.