Pět set rodin ze dna do bytů. Podaří se porazit stereotypy?

Podle výsledků brněnského experimentu s padesáti byty a padesáti rodinami se zdá, že i v Česku funguje to, co jinde ve světě. Když chcete pomoct lidem ze sociálních problémů, nepůjde vám to, dokud nebudou mít solidní bydlení. Dosavadní přístup je ale hodně jiný.
Pět set rodin ze dna do bytů. Podaří se porazit stereotypy?

Koncepci sociální pomoci, která je postavená na myšlence, že pro úspěch sociální práce je podstatné především to, aby její klienti měli jistou střechu nad hlavou, tedy ne ubytovny nebo přechodné příbytky, se říká housing first. V Česku ji propaguje a uvádí v život Platforma pro sociální bydlení v čele se Štěpánem Ripkou. Brněnská radnice vyčlenila ze svého bytového fondu padesát bytů. Nastěhovalo se do něj padesát rodin, které měly problémy s bydlením. Neprobíhalo při tom žádné třídění na přizpůsobitelné a nepřizpůsobivé nebo bezdlužné a zadlužené. Výsledek? Osmačtyřicet rodin si dokáže bydlení udržet: platí nájem a pracují na řešení svých dalších problémů.

Brno dává lidem bez domova střechu nad hlavou. Funguje to

V pokračování článku se podíváme na dopad brněnského experimentu nejen na životy jeho klientů, ale především na způsob přemýšlení o sociální práci v celém Česku.

Housing first jako hlavní proud?

„To je to hlavní, o co šlo,“ komentuje Štěpán. „Ukázalo se, že rodiny, které byly dřív škatulkovány jako nenapravitelné, najednou s adekvátní podporou zvládají bydlet stejně jako průměrná středotřídní rodina, jsou dobrými sousedy a nájemníky." Mluví podobně, jako když v květnu ve Vídni přebíral za brněnský projekt nejstarší evropskou cenu pro sociální inovace SozialMarie. Kromě ukončení bezdomovectví u 48 rodin zpráva uvádí také snížení psychosociálního stresu matek nebo pokles využívání pohotovostních zdravotních služeb. „Ukazuje se to jako dobrý lék na zdravotní problémy, se kterými se rodiny v bytové nouzi často potýkají. Je u nich hodně výjezdů sanitek, hodně zranění dětí, bývají ve špatném psychickém stavu. U nově ubytovaných bylo po šesti měsících vidět zlepšení,“ dodává Štěpán.

Ripka a Lesák

Vit Lesák (vlevo) pochází z Opavy, studoval ekonomii na VŠE a rozvojová studia na London School of Economics. Pracoval v několika rozvojových projektech v Londýně a Angole, potom jako metodik lokálních konzultantů ve vládní Agentuře pro sociální začleňování. Absolvoval leadership program Institutu pro globální bezdomovectví. Od roku 2015 ředitel Platformy pro sociální bydlení.

Štěpán Ripka (vpravo) je předseda Platformy pro sociální bydlení a výzkumný pracovník na Ostravské univerzitě. Absolvoval doktorský studijní program antropologie na FHS UK a sociologie na univerzitě v Bayreuthu. Absolvoval stáže v organizacích, které ukončují bezdomovectví v USA a školení Housing First Europe Hub. Od roku 2007 se zabývá vlivem vystěhování a bezdomovectví na rodiny s dětmi, v současné době vede výzkumný tým Ostravské univerzity, který provádí randomizovaný kontrolovaný experiment brněnského projektu Rapid Re-Housing.

Nijak významně se naopak u rodin nezměnila míra dezorientovanosti a vytrácení vazeb na společnost (anomie), jejich ekonomická stabilita nebo navracení dětí domů z ústavní péče. Podle Platformy je ale zatím na změny v těchto oblastech brzo. Svůj první úspěch bere hlavně jako možnost pokračovat ve změně na větší škále. „Po zavedení housing first se v Brně začala napříč stranami v koalici diskutovat bytová politika,“ argumentuje Vít Lesák. „Změnila se pravidla přidělování městských bytů, což se kvůli stoupajícím nájmům hodí i střední třídě. Začali víc kontrolovat, kolik volných bytů je k dispozici a komu se přidělují, taková Praha naproti tomu nemá tušení, kolik bytů má a v jakém jsou stavu.“ Oba lídři se shodují na tom, že hlavní město bytovou politiku zanedbává ve velkém.

Zvýšený zájem brněnských politiků o uchování bytového fondu ještě není zárukou budoucího úspěchu, uznává Lesák, přesto se podle něj věci pohnuly dobrým směrem. „Město má asi 29 tisíc bytů, asi 1200 je dlouhodobě nevyužívaných, neví se, kdy je kdo opraví, je tam ještě třeba spousta kroků. Debatu se prý ale povedlo výrazně posunout,“ vysvětluje. Největší radost má z toho, že brněnské housing first inspirovalo i jiná města. „Na naše akce jezdí lidi z Pardubic, Plzně, Liberce, Ostravy, zajímá je to a částečně to přenášejí k sobě, i když to není vždycky doslova housing first, dělají v podstatě něco podobného – vybírají lidi z ubytoven a dávají je do obecních bytů.“ V krajských městech se podle něj housing first stává mainstreamovým pojetím práce se sociálně slabými.

Moc brzy na oslavu?

Že se konceptu housing first oficiálně podařilo probourat do sociálněpracovního mainstreamu potvrzuje i David Pospíšil z Ministerstva práce a sociálních věcí. „Propagujeme teď tři různé modely, ze kterých si obce mohou vybrat: prostupné bydlení, housing first a housing ready,“ vypočítáví. Housing ready definuje jako kombinaci prvních dvou modelů, kdy rodiny v bytové nouzi musí nejprve projít odbornou přípravou. To, jaký model se uplatní, si každá obec vybírá sama. Podle Pospíšila teď ministerstvo připravuje analýzu, jak se na různých místech osvědčují. Brněnský výsledek ho těší. „Jasně, Brno má bytový fond a místní samosprávu velmi otevřenou řešit problém, ale 96procentní úspěšnost je doopravdy velmi vysoká. Je to dobrý signál, že se to lzerealizovat ve velkých městech, kde se problémy koncentrují. Pamatuju si, že se dřív lidi o housing first vyjadřovali negativně, protože důkazy nebyly. Jsem rád, že už jsou.“

Reakce kolegů odborníků na brněnský úspěch jsou o něco zdrženlivější. Převládá sice nadšení z toho, že se u nás potenciálně revoluční přístup testuje a daří se ho demytizovat a popularizovat. Radost z brněnských dat je ale opatrná. Podle některých je jásot nad výsledky za půl roku ještě předčasný, pochybnosti mají i s ohledem na to, že jedním z autorů analýzy dopadů zabydlování je sám Štěpán Ripka. „Pokud vím, tak projekt v Brně dosud neprošel skutečně nezávislým auditem, a to jak z pohledu naplnění sociálních cílů, tak z ekonomického pohledu,“ upozorňuje například jeden z kritiků z akademického prostředí, který si ale nepřál být jmenovaný. „Do té doby, než bude proveden, jsou to pouze argumenty a čísla jedné strany, které z nezávislého odborného pohledu nemají příliš vysokou relevanci. Samotnému je mi to líto, protože by mě skutečně zajímalo, zdali je přístup nejen ideologicky, ale také prakticky skutečně funkční i v českém prostředí.“

Ripka se ovšem brání, že studie má dva recenzenty, kteří metodologii i číslům dělali oponenturu, a že výsledky monitoruje komise odborníků ze tří českých a tří zahraničních univerzit.

Ústí není Brno

Skepse u některých převládá i kvůli tomu, že se Brno zdá být poměrně jednoduchým zkušebním terénem. Druhé největší město leží v kraji, který patří dlouhodobě k nejbohatším, začíná mít pověst cool hubu atraktivního pro firmy i studenty a jeho kolorit dotváří humorem proslulé Žít Brno na radnici. Protipólem mu může být Ústí, centrum regionu, který skončil ve srovnávacím projektu Místo pro život (uveřejněném v červnu Českým rozhlasem) poslední. Město dlouhodobě uplatňuje vůči nejchudším obyvatelům represivní politiku, momentálně plánuje na celém území vyhlásit „bezdoplatkovou zónu“, která už teď platí v jeho částech – nově příchozí nebo ti, kteří se stěhují, tu nemají nárok na doplatky na bydlení. Ústí tak deklaruje boj proti provozovatelům ubytoven, pro které se vžil název „obchodníci s chudobou“, současně ale staví do prekérní situace jejich obyvatele, kteří se bez doplatků neobejdou. Ubytovny tam skutečně začínají zavírat - na jaře zavřely dvě a jejich obyvatelé neměli ze dne na den kam jít.

Kdo má na předražený nájem?

Jen ti nejchudší

Mechanismus obchodu s chudobou je jednoduchý. Koupíte levné byty a napálíte v nich nájem pořádně vysoko. Vaši nájemníci budou ti nejchudší, lidé v hmotné nouzi, nikdo jiný by vám za holobyt nájem podstatně vyšší než v okolí neplatil. Tou zázračnou pohonnou hmotou, která perpetuum mobile udržuje v pohybu je právě jedna z dávek pomoci v hmotné nouzi – doplatek na bydlení. Ten úřady počítají tak, aby vám po úhradě takzvaných odůvodněných nákladů na bydlení, tedy kromě nájmu i energií, vody a místních poplatků zbylo aspoň minimum peněz nutných k živobytí.

Doplatek na bydlení 2018

Od loňského roku mají obce pravomoc vyhlásit na svém území takzvané bezdoplatkové zóny, respektive oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, kde se dalším nově přistěhovaným lidem (a ani přestěhovaným v rámci oblasti) už doplatky vyplácet nebudou. Některé obce si ovšem zákon vyložily kreativně a za oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů se prohlásily celé.

Stát si vyrábí vlastní chudé

„Svaz měst a obcí, starostové i poslanci opakovaně útočí jak na občany v nesnázích, tak na sociální síť i systém pomoci v hmotné nouzi,“ vysvětluje Jan Černý z ústecké pobočky Člověka v tísni, proč si tu housing first představit nedokáže. „Je to v rozporu s tvrzením, že to jde všude. V realitě nehezkých vztahů ve společnosti zastávám pozici, že pokud má jít o systém, je potřeba aby jeho pilíř stál na finanční dávce pomoci v hmotné nouzi, ne na tom, jak se který lokální politik právě vyspí nebo co sjíždí.“

Lesák s Ripkou však nepovažují za nereálné rozjíždět housing first ani ve městě jako je Ústí. „Nemyslím, že by to v Ústí nešlo,“ říká Vít Lesák. „Ostatně jedním z měst, které se inspirovaly Brnem a začaly s námi spolupracovat, byl po změně politického vedení dřív velmi represivní Chomutov, rovněž z Ústeckého kraje. V Chomutově poslední rok a půl pilotují přístup inspirovaný housing first, dokonce i v Mostě…,“ argumentuje Vít Lesák. V severních Čechách podle něj neexistuje žádná nepřekonatelná překážka, která by uplatnění housing first bránila. „Možná je tam problém strukturální, když máte každého třetího v chudobě, tak je to jiné, než když je to každý desátý. Záleží taky na tom, jestli máte bytový fond, nebo ne – v Ústí a dalších městech v okolí často obecní byty nejsou, ale jsou tam velmi levné soukromé byty, – je třeba jen zajistit strategii, jak se k bytům dostávat a jak vytvořit garanční fond,“ vysvětluje Lesák a dodává, že housing first v Severní Americe bývá založené na poskytování soukromých bytů. „Jasně, v Brně a v Ústí se celá záležitost vysvětluje jinak, ale když máme projekty v Chomutově a Liberci, tak proč by to nešlo v sousedním Ústí. Je třeba jen někde začít a stanovit si realistický cíl, nejdřív dvacet rodin, pak padesát a pak třeba dvě stě. Zatím jsem opravdu nenarazil na město, kde by byl jiný zásadní problém než politická vůle.“

Mezitím v Ostravě

Ostrava připomíná ústeckou realitu o poznání lépe než Brno. A výsledky zdejšího programu, který nezávisle na Platformě rozběhli před pár lety na zdejším odboru sociálních věcí, dávají Platformě za pravdu. „Ano, lidí, kteří potřebují podporu, je v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji daleko víc, to je třeba vzít v potaz, Brno je jiné,“ říká koordinátorka sociálního začleňování z ostravského magistrátu Lucie Škvaridlová. „Ale skutečně to může fungovat i u nás, ověřili jsme si to.“ Ostravským úředníkům se na „jejich“ housing first podařilo vyčlenit celou stovku sociálních bytů plus pět bytů krizových (provizorních) pro akutně ohrožené obyvatele – například matky, které zažívají domácí násilí. „Zabydleno je zatím celkem 71 domácností a 90 procent z nich zatím všechny povinnosti zvládá,“ říká Lucie Škvaridlová a odkazuje na průběžnou evaluaci, ze které vyplývá, že se situace rodin celkově zlepšuje. Domácnosti se stabilizují a rodiny pociťují větší míru jistoty. „Ukazuje se tedy, že to opravdu jde i jinak. To je skvělé, protože prostupný systém fungoval jen na některé rodiny,“ vysvětluje Škvaridlová. Takhle je proces kratší, levnější a hlavně pro rodiny schůdnější. Nemusí se několikrát stěhovat sem a tam, děti si nemusí zvykat na různé školy, rodiče nežijí v nejistotě, kam je pošlou příště. Soužití s místem je alfa a omega toho, jestli ti lidé uspějí, nebo ne.“

Lucie Škvaridlová dodává, že v Ostravě dávali stovku bytů dohromady v době, kdy se plánovalo přijetí zákona o sociálním bydlení. „U nás je to s byty totiž trochu složitější než v Brně, mají je ve vlastnictví jednotlivé městské části. Když si myslely, že bude schválen zákon a ony budou muset poskytnout byty povinně, tak se s nimi spolupracovalo dobře. Protože ale zákon stále neexistuje, je teď úkol udržovat bytový fond těžší.“ 

Ke kafi Kašpárkův výběr

Chytré čtení na víkend

Dobré čtení má oproti sebelepší buchtě jednu výhodu. Nevadí, že se do něj před vámi zakousl někdo jiný. Každý týden šéfredaktor Finmag.cz Michal Kašpárek ochutná metráky textů. A každý pátek vám e-mailem pošle přehled těch nejlepších. Pokud tedy budete chtít a přihlásíte se k odběru našeho pravidelného newsletteru. 

Čtení na víkend

Pravičáci chtějí data, levičáci jistotu

Brněnský i ostravský experiment na poli sociálního bydlení i úspěchy dalších obcí jsou různými formami improvizace ve vakuu. Neexistence zákona o sociálním bydlení znamená, že města nemají povinnost vytvářet pro vznik sociálního bydlení podmínky. Dělají to jen ta, která chtějí. Česká republika se tak dělí na kraje, kde se politici snaží uspět s xenofobními řečmi a vyhánět chudé, a ostrůvky přesvědčené o tom, že pro sociálně slabé musí existovat záchranná síť, ne vyhnanství. Podle Platformy je kvalitní síť výhodná pro všechny, už proto, že vyhánět takzvaně problémové obyvatele nefunguje. „Stejně se jich část vždycky vrátí, jejich děti budou s vašimi v jedné třídě a budou je zdržovat. Výhodnější je jim zlepšit podmínky, aby mohli žít v klidu a nikdo nikoho nebrzdil,“ myslí si Vít Lesák.

Jaké politické strany u nás reprezentují represivní politiku a které by mohly být ochotné se postavit za progresivní řešení, je na lokální úrovni těžké odhadnout. Podle lídrů Platformy u nás oslovuje housing first politiky z různých stran, kompletně se za něj ale nechce postavit žádná. „Pro lokálního politika je těžké říct ‚dáme byty nejchudším, nejpotřebnějším‘, někdy se to totiž zjednodušuje jako ‚dají to Romům nebo těm, co nechtějí pracovat,‘“ vysvětluje Lesák. Přibývá ale politiků, které se daří přesvědčovat, aby to zkoušeli. „Například v Brně je to primátor za ANO Vokřál, v koalici tam jsou s ním lidovci, topka, Žít Brno i Piráti. Neznám místo, kde by program podporovali sociální demokraté, ale brněnští, kteří jsou v opozici, program kvitují.“

Lesák i Ripka nadšeně mluví o zástupcích Pirátů, se kterými měli možnost se setkat a kteří jsou politice založené na datech nakloněni. „Je to logické, my nemáme ideologický typ argumentů, ale výzkumný. Jde o to, zda dělat chytrou inkluzivní politiku, která může být výhodná pro veřejný rozpočty, nebo sbírat politický body na xenofobii,“ tvrdí Ripka, podle kterého je řešení bezdomovectví sice politická otázka, nerozděluje ale strany podle linie pravice – levice. „Housing first obsahuje apel na sledování výsledků, odstranění předsudků a na politiku dělanou na základě důkazů, což dává smysl pro pravicový voliče, protože by to potenciálně mohlo šetřit veřejné prostředky,“ odpovídá na dotaz, zda nebývá Platforma osočována z toho, že image expertů maskuje inklinaci k některé ze stran politického spektra. „Je to něco, co je efektivnější, ale dává to smysl i levicovému sektoru, protože podle něj je bydlení základní právo.“ Přesto, že měli v Brně někteří housing first za „levičácký výmysl“, ve Finsku s ním experimentují pravicové strany a například New York jej zavedl za pravicového starosty," dodává Lesák.

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?


Brno byl teprve začátek

Pro Platformu je příběh brněnského projektu prvním krokem pro rozšíření změny bezdomovecké politiky na celostátní úroveň. „Pokud chceme snížit počty lidí bez domova, musíme do toho natáhnout významný počet měst, nebude stačit jen to, že to třeba jednou stát nařídí,“ vysvětluje Ripka. Dneska se na webu Ukončování bezdomovectví.cz honosí aktivní bytovou politikou a spoluprací s Platformou čtyři místa – kromě Brna taky Liberec, Benešov a Praha 7. Ripka i Lesák, oba momentálně Pražáci, pokládají spolupráci s progresivní čtvrtí za mimořádně inspirativní („oni se od nás učí začleňování lidí z ulice, my od nich snahu o to, aby z bydlení kvůli rostoucím nájmům nevypadávala střední třída“). Shodují se však na tom, že ty „nejzajímavější věci se dějí jinde“. Aby je mohli sledovat, museli by být denně přítomní na mnoha jiných místech naráz. Například ve vylidňující se Ostravě, v Mostě, Chomutově či Liberci.

Nejvýznamnějším a potenciálně pravidla hry měnícím úspěchem, kterého se Platformě podařilo v návaznosti na výhru ceny SozialMarie dosáhnout, je však spolupráce s Evropskou komisí, která má financovat rozšíření housing first. Platforma je nyní ve stadiu, kdy spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí připravuje výzvu na uplatnění principu pro další města. „Máme peníze na dalších 500 domácností, které chceme z ulice dostat do bytu,“ říká Štěpán Ripka. „Snažíme se tak naplnit vládní strategii boje proti sociálnímu vyloučení,“ dodává lehce sarkasticky. „Vláda totiž prohlásila, že do roku 2020 nabídne šesti tisícům domácností standardní bydlení, jen se pro to od roku 2016, kdy to padlo, nic moc neudělalo.“

Lídři Platformy doufají, že rozšíření housing first definitivně prokáže nefunkčnost a neúspornost systému prostupného bydlení. Do podle nich neúčinného systému stále teče velké množství peněz. „Města jsou u nás schopná napsat si osmdesátimilionový projekt, který spočívá v tom, že se postaví provizorní areál, který se dá rychle rozebrat – kdyby se náhodou změnila politická situace – je obehnaný plotem a stojí na místě, který je izolovaný od zbytku města. Za provoz něčeho takového těch 80 milionů vyhodíte oknem, takhle se nikdo bydlet nenaučí,“ kroutí hlavou Ripka.

Mimo záznam pak oba mluví o tom, že práce, která je čeká teď v létě – připravit housing first pro dalších 500 rodin – je klíčová. Oba mají ale z pohledu do zpětného zrcátka a rekapitulace příběhu radost. „Dost nás frustrovalo, jak dlouho se nám nedařilo navázat spolupráci s českými ministerstvy,“ vzpomíná cestou z místa srazu Štěpán. „Ale když jsme vyhráli ve Vídni a Bruselu první ceny, najednou jsme se stali důvěryhodným partnerem zrovna pro Evropskou komisi. Ministerstvo se tak v té chvíli rozhodlo její doporučení, kam peníze nasměrovat, přijmout,“ směje se při loučení. „Někdy ti nezbývá, než jít oklikou.“

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-4
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 23 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

17. 8. 2018 6:51, Markéta

Co je to bezdomovecka rodina? Kde se zcistajasna objeví na ulici rodina s dětmi? Jak ten stát proboha funguje? A proč si jiná rodina na totéž musí brát šílenou hypotéku?

+13
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (23 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

Zjistěte tržní cenu nemovitosti i výši nájmu

Odborným garantem této služby je Quantum reality - realitní kancelář Praha

A tohle už jste četli?

Kolik zaplatíte na dani z nemovitostí? Na žádost o e-mail zbývají dva dny

14. 3. 2024 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Kolik zaplatíte na dani z nemovitostí? Na žádost o e-mail zbývají dva dny

Už jen do 15. března můžete požádat o zaslání platebních údajů e-mailem místo složenky. Na samotné zaplacení daně z nemovitých věcí je pak čas do konce května.

Banky omezují delší fixace. Nová čísla o hypotékách

7. 3. 2024 | Petr Kučera | 1 komentář

Banky omezují delší fixace. Nová čísla o hypotékách

Průměrná úroková sazba nově nabízených hypotečních úvěrů v Česku se za poslední měsíc prakticky nezměnila. Pro úvěr do 80 procent odhadní hodnoty nemovitosti (LTV) je sazba 5,62 % p.... celý článek

Plyn je levný. Taky proto, že je z Ruska, říká expert

5. 3. 2024 | Lucie Weissová

Plyn je levný. Taky proto, že je z Ruska, říká expert

Domácnosti vítají, že po těžkých časech zamířily ceny plynu dolů. Každá mince má ale jak líc, tak rub. Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz vysvětluje, co za poklesem ceny vězí... celý článek

Startují výhodné úvěry k programu Oprav dům po babičce. Mají bezkonkurenční úrok

29. 2. 2024 | redakce Peníze.CZ

Startují výhodné úvěry k programu Oprav dům po babičce. Mají bezkonkurenční úrok

Dotační program Oprav dům po babičce doplní nabídka výhodných úvěrů od stavebních spořitelen a bank. Úrok bude poloviční proti tomu, co běžně nabízí trh – maximální RPSN bude 3,5 procenta... celý článek

Největší dodavatel plynu výrazně zlevní. Podmínkou je fixace

28. 2. 2024 | redakce Peníze.CZ

Největší dodavatel plynu výrazně zlevní. Podmínkou je fixace

Dodavatel energií innogy zákazníkům od března výrazně zlevní fixovanou elektřinu i plyn. Změny cen se týkají hlavně dvouletých fixovaných produktů, u nichž společnost eviduje velký... celý článek

Partners Financial Services