Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Tma. Může Česko zhasnout?

| rubrika: Co se děje | 17. 4. 2018 | 6 komentářů
Spíš než celorepublikový výpadek elektrické sítě, způsobený třeba masivními přetoky elektřiny z větrných elektráren, hrozí výpadky lokální. Stačí silný vítr, povodně nebo rozsáhlé námrazy. Kdy Česko může zahalit tma? A co by se stalo, kdyby opravdu přišel blackout?

Blackout. Tak se říká rozsáhlému a dlouhodobějšímu výpadku energie, který zasáhne větší počet lidí. Není to věc ve světě výjimečná. Zatím největší výpadek známe z Indie, kde výpadek ve dnech 30. a 31. července 2012 zasáhl 620 milionů lidí.

Všichni tušíme, že svíčka, kterou si zapalujeme při krátkodobém výpadku elektřiny, by nás při blackoutu nezachránila. Ne v době, kdy téměř vše jede na elektřinu – od ovládání garážových vrat až po chytré domácí spotřebiče. Energetici se shodnou, že riziko blackoutu není radno podcenit.

Tma i v Evropě

Žebříčku největších blackoutů sice kralují rozvojové země, ale výpadky, které zasáhly desetimiliony lidí, známe z poměrně nedávných let i ze Západu: do první desítky se vejdou výpadky v USA a Kanadě (2003) nebo Itálii a Švýcarsku (rovněž 2003).

Anketa

Jak byste zvládli dva dny bez elektriky v zimě?

„V roce 2003 nastal blackout na rozsáhlém území Itálie a ve Švýcarsku, když kvůli vysoké rychlosti větru spadl strom na elektrické vedení ve městě Brunnen ve Švýcarsku a přerazil tak přívod elektrické energie na lince zásobující Itálii příkonem 1320 MW,“ vzpomíná Alice Horáková, tisková mluvčí ČEZ. Tehdy zůstalo bez proudu 55 milionů odběratelů.

V tom samém roce se blízko blackoutu ocitla i česká elektrizační soustava. Vichřice totiž způsobila pád stromu a přerušila vedení u elektrárny Prunéřov. „Naštěstí se podařilo situaci zvládnout,“ uvádí Alice Horáková. Další výrazný blackout zasáhl Evropu v roce 2006, kdy zůstalo bez proudu 15 milionů odběratelů v Německu, v Polsku, v Belgii, v Nizozemí, ve Francii, ve Španělsku a v Portugalsku.

Vichřice a větrné elektrárny

S ohledem na mohutnost a technickou vybavenost a propojenost celoevropské elektrizační soustavy je pravděpodobnost vzniku blackoutu u nás malá, ale podle odborníků se vyloučit nedá. „Nebezpečné jsou například vysoké přetoky elektrické energie z větrných elektráren na severu Německa,“ vysvětluje Petr Vaculík ze společnosti E.ON.

Několikadenní tmu ale může způsobit víc okolností. „Může se jednat o přetížení způsobené kumulovaným a nekontrolovaným výpadkem prvků elektrizační soustavy, například vlivem přírodních katastrof spojených s jinými nepříznivými vlivy,“ říká Hana Klímová, tisková mluvčí společnosti ČEPS, provozovatele české přenosové soustavy. Přírodní katastrofy se ostatně na masivních výpadcích elektřiny podílejí nejčastěji.

Blackout hrozí i při výpadku velkého množství výkonu, například při náhlé poruše generátorů v elektrárně, kdy nastane zásadní nerovnováha mezi výrobou a spotřebou elektrické energie. Příčinou blackoutu může být také nedostatek jalového výkonu a napěťový kolaps.

Řežeme náklady!

Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.

Odolné české vedení

K obřímu výpadku elektřiny můžou ale přispět nejen vichřice, povodně nebo silné mrazy, ale také provoz soustavy na hranici jejích možností. Právě na společnosti ČEPS je, aby takovým situacím předcházela.

„Jedním z důležitých opatření je dodržování hlavního kritéria bezpečnosti provozu. To říká, že i po výpadku libovolného prvku, jako je například vedení, transformátor nebo blok v elektrárně, si musí soustava udržet normální parametry chodu,“ uvádí Hana Klímová. Pro případ obnovy soustavy z blackoutu, takzvaného „startu ze tmy“, má společnost ČEPS připravené postupy v „plánu obnovy“.

Česká elektrizační soustava patří historicky k těm nejodolnějším v Evropě i ve světě, protože má značnou hustotu. „To umožňuje téměř do každé oblasti přivést elektřinu z více směrů. Aby tomu tak bylo i nadále, je třeba věnovat pozornost péči o soustavu i o zdroje,“ říká Alice Horáková.

Zvyšovat bezpečnost a odolnost pomáhají investice do distribuční soustavy i do kvality energetických zdrojů. Na bedrech distributorů leží, aby udržovali soustavu v optimálním stavu. Například společnost ČEZ Distribuce investovala do distribuční sítě od roku 2005 přes sto miliard korun.

Prioritní odběratelé

Pokud by se přece jen Česká republika ocitla ve tmě, je rozhodující připravenost energetiků, úřadů, veřejné správy, armády a Integrovaného záchranného systému. „Důležitý by byl i přistup každého člověka. Zkušenosti ze zahraničí nevylučují při několikadenním výpadku proudu ani případy rabování, zejména v hustě obydlených městských aglomeracích,“ dodává Petr Vaculík. 

V součinnosti s veřejnou správou by energetici určili odběratele, kterým má být zajištěna prioritní dodávka elektrické energie, typicky jde například o nemocnice, domovy seniorů, vybrané čerpací stanice nebo klíčová řídící centra, aby byla zajištěna akceschopnost hasičů, policie nebo zdravotnické záchranné služby.

Všechny důležité instituce by také měly mít své záložní zdroje a dostatečné zásoby pohonných hmot. Protože se v krizové situaci potřebují energetici rychle domlouvat, mají během výpadku elektřiny k dispozici interní provozní telefonní síť a záložní radiové spojení.

Pojištění na katastrofy

Srovnání pojistek domácnosti a nemovitosti

Co je doma, to se počítá. A když se to spočítá dobře, tak si živly klidně můžou přijít. Srovnáme pro vás pojistky domova zevnitř i pojistky domova zvenčí, ať máte správnou ochranu, když vás odnese hruikán, i když vám přepětí jenom odpálí telku.

Blackout nanečisto

Distributoři i provozovatel české přenosové soustavy si situaci, která by při masivním výpadku elektřiny nastala, jednou za čas nacvičují nanečisto. „Všechny obranné i obnovovací plány se pravidelně přezkušují, aktualizují a dispečeři ČEPS je s využitím tréninkového simulátoru procvičují,“ říká Hana Klímová.

Společnost E.ON například v Jihomoravském kraji při cvičení simulovala, že se celá Evropa ocitla ve tmě a byla přerušena dodávka elektrické energie z přenosové soustavy i na jih Moravy. Kromě elektrárny Hodonín a generátoru Spalovny Brno, které zůstaly v samostatném ostrovním provozu, byly k obnově dodávek elektřiny využity i vodní elektrárny Vranov a Vír. Ty mají vlastní dieselagregáty umožňující jejich rozjezd i za „tmy“.

„Pomocí těchto zdrojů se simulovala dodávka elektřiny pro najetí dalších významných zdrojů elektrické energie na území Jihomoravského kraje, jako jsou Teplárna Kyjov, elektrárna Červený Mlýn nebo Teplárna Brno. Následně byla obnovena dodávka elektřiny prioritním odběratelům,“ uzavírá Petr Vaculík.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+8
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

17. 4. 2018 1:38, Platypus Norwegicus

Hlasoval jsem, ze bez internetu nepreziju ani den, coz je pravda. Ale dvoudenni zimni backout bych prezil asi timto zpusobem:
* po 1 hodine blackoutu: UPS pipa, internet bezi, svetla sviti, v kamnech hori drevo, proste jako vzdycky, kdyz to u nas na dedine vypnou.
* po 5 hodinach: uz by to mohli zapnout. Kontrola napeti baterek v UPS a na solarnim systemu
* po 8 hodinach: dochazi baterky u UPS, zhasinaji monitory, dal bezi server, AP a notebooky napajene z hlavni baterie solarniho systemu, tenhle blackout je rekordne dlouhy
* po 10-16 hodinach (podle osvitu a casu, kdy prisel blackout): dochazi hlavni akumulatory solarniho systemu - zima je na to blba. Bude to chtit natocit centralu. Takze vyndat baterku z auta, centralu z garaze a nakopnout ji. Nabijeni hlavnich akumulatoru ze site (centraly) jeste nikdy nebylo potreba, takze do centraly soupnout svarecku s rozptylovym trafem, za ni usmernovac a natocit rucne, kolik proudu potece do baterek.
* Po 20-30 hodinach: Nekdy pri tretim startu centraly. Tohle bude trvat dlouho, uz me nebavi nastavovat proud rucne podle nabiti baterek. Najit na internetu nejjednodussi schema regulatoru a sletovat ho. To by me mohlo zabavit na par hodin.
* Po 25-45 hodinach: Roky odkladana a konecne postavena automatika nabiji. Server meri pokles napeti na baterkach, a hlasi, ze je potreba nastartovat centralu. Jeste by to chtelo vymyslet, jak zautomatizovat start, ktery vyzaduje hybat s packou dekompresoru.
* Po 47 hodinach: doma je teplo, nejake kabely navic mezi serverem a garazi, svetlo sviti, internet, AP a server stale bezi, sporaku vystaci plyn v bombe na nekolik mesicu. Jen elektricka trouba nefunguje.
* Po 48 hodinach: vypadek konci. Uz bylo na case. Zasoby nafty do centraly s tak dlouhou variantou trosku nepocitaly.

A jak by to vypadalo u vas?

Reagovat

 

+7
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

18. 4. 2018 | 16:53 | Platypus Norwegicus

Je to popelnicove-kancelarska UPS z minuleho stoleti s velkym zeleznym trafem ze srotu. Bezi asi na 20% maximalniho vykonu, protoze pocitace uz nezerou tolik, co zraly pred dvaceti lety. A jsou k ni pripojene 25x vetsi baterky,...více

18. 4. 2018 | 8:47 | Pedro

Váš internetový provider určitě benzínové centrály nemá, takže po pár hodinách končí. Tudíž ani vy internet mít nebudete. více

17. 4. 2018 | 21:10 | PavelM

Zajímavá analýza, ale ta výdrž UPS, to snad musí být nějaké rackové vysokokapacitní.
Jen bych měl trochu obavy o ten Internet, podle technologie by to taky mohlo být 2-5h - poskytovateli Internetu došly baterie v UPS,...
více

17. 4. 2018 | 20:50 | ůůůl

"spadl strom na elektrické vedení, přerazil tak přívod elektrické energie na lince zásobující Itálii příkonem 1320 MW"
Nemají ochranné zóny kolem vedení VVN?
více

17. 4. 2018 | 10:19 | Gabriel Pleska

Klobouk dolů! více

Oblíbená témata

blackout, elektřina, energie

Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK