Blackout. Tak se říká rozsáhlému a dlouhodobějšímu výpadku energie, který zasáhne větší počet lidí. Není to věc ve světě výjimečná. Zatím největší výpadek známe z Indie, kde výpadek ve dnech 30. a 31. července 2012 zasáhl 620 milionů lidí.
Všichni tušíme, že svíčka, kterou si zapalujeme při krátkodobém výpadku elektřiny, by nás při blackoutu nezachránila. Ne v době, kdy téměř vše jede na elektřinu – od ovládání garážových vrat až po chytré domácí spotřebiče. Energetici se shodnou, že riziko blackoutu není radno podcenit.
Žebříčku největších blackoutů sice kralují rozvojové země, ale výpadky, které zasáhly desetimiliony lidí, známe z poměrně nedávných let i ze Západu: do první desítky se vejdou výpadky v USA a Kanadě (2003) nebo Itálii a Švýcarsku (rovněž 2003).
„V roce 2003 nastal blackout na rozsáhlém území Itálie a ve Švýcarsku, když kvůli vysoké rychlosti větru spadl strom na elektrické vedení ve městě Brunnen ve Švýcarsku a přerazil tak přívod elektrické energie na lince zásobující Itálii příkonem 1320 MW,“ vzpomíná Alice Horáková, tisková mluvčí ČEZ. Tehdy zůstalo bez proudu 55 milionů odběratelů.
V tom samém roce se blízko blackoutu ocitla i česká elektrizační soustava. Vichřice totiž způsobila pád stromu a přerušila vedení u elektrárny Prunéřov. „Naštěstí se podařilo situaci zvládnout,“ uvádí Alice Horáková. Další výrazný blackout zasáhl Evropu v roce 2006, kdy zůstalo bez proudu 15 milionů odběratelů v Německu, v Polsku, v Belgii, v Nizozemí, ve Francii, ve Španělsku a v Portugalsku.
S ohledem na mohutnost a technickou vybavenost a propojenost celoevropské elektrizační soustavy je pravděpodobnost vzniku blackoutu u nás malá, ale podle odborníků se vyloučit nedá. „Nebezpečné jsou například vysoké přetoky elektrické energie z větrných elektráren na severu Německa,“ vysvětluje Petr Vaculík ze společnosti E.ON.
Několikadenní tmu ale může způsobit víc okolností. „Může se jednat o přetížení způsobené kumulovaným a nekontrolovaným výpadkem prvků elektrizační soustavy, například vlivem přírodních katastrof spojených s jinými nepříznivými vlivy,“ říká Hana Klímová, tisková mluvčí společnosti ČEPS, provozovatele české přenosové soustavy. Přírodní katastrofy se ostatně na masivních výpadcích elektřiny podílejí nejčastěji.
Blackout hrozí i při výpadku velkého množství výkonu, například při náhlé poruše generátorů v elektrárně, kdy nastane zásadní nerovnováha mezi výrobou a spotřebou elektrické energie. Příčinou blackoutu může být také nedostatek jalového výkonu a napěťový kolaps.
Jak získat z pojištění majetku víc? Poradíme!
Pro nemovitost i domácnost najdeme nejvýhodnější pojištění majetku.
K obřímu výpadku elektřiny můžou ale přispět nejen vichřice, povodně nebo silné mrazy, ale také provoz soustavy na hranici jejích možností. Právě na společnosti ČEPS je, aby takovým situacím předcházela.
„Jedním z důležitých opatření je dodržování hlavního kritéria bezpečnosti provozu. To říká, že i po výpadku libovolného prvku, jako je například vedení, transformátor nebo blok v elektrárně, si musí soustava udržet normální parametry chodu,“ uvádí Hana Klímová. Pro případ obnovy soustavy z blackoutu, takzvaného „startu ze tmy“, má společnost ČEPS připravené postupy v „plánu obnovy“.
Česká elektrizační soustava patří historicky k těm nejodolnějším v Evropě i ve světě, protože má značnou hustotu. „To umožňuje téměř do každé oblasti přivést elektřinu z více směrů. Aby tomu tak bylo i nadále, je třeba věnovat pozornost péči o soustavu i o zdroje,“ říká Alice Horáková.
Zvyšovat bezpečnost a odolnost pomáhají investice do distribuční soustavy i do kvality energetických zdrojů. Na bedrech distributorů leží, aby udržovali soustavu v optimálním stavu. Například společnost ČEZ Distribuce investovala do distribuční sítě od roku 2005 přes sto miliard korun.
Pokud by se přece jen Česká republika ocitla ve tmě, je rozhodující připravenost energetiků, úřadů, veřejné správy, armády a Integrovaného záchranného systému. „Důležitý by byl i přistup každého člověka. Zkušenosti ze zahraničí nevylučují při několikadenním výpadku proudu ani případy rabování, zejména v hustě obydlených městských aglomeracích,“ dodává Petr Vaculík.
V součinnosti s veřejnou správou by energetici určili odběratele, kterým má být zajištěna prioritní dodávka elektrické energie, typicky jde například o nemocnice, domovy seniorů, vybrané čerpací stanice nebo klíčová řídící centra, aby byla zajištěna akceschopnost hasičů, policie nebo zdravotnické záchranné služby.
Všechny důležité instituce by také měly mít své záložní zdroje a dostatečné zásoby pohonných hmot. Protože se v krizové situaci potřebují energetici rychle domlouvat, mají během výpadku elektřiny k dispozici interní provozní telefonní síť a záložní radiové spojení.
Distributoři i provozovatel české přenosové soustavy si situaci, která by při masivním výpadku elektřiny nastala, jednou za čas nacvičují nanečisto. „Všechny obranné i obnovovací plány se pravidelně přezkušují, aktualizují a dispečeři ČEPS je s využitím tréninkového simulátoru procvičují,“ říká Hana Klímová.
Společnost E.ON například v Jihomoravském kraji při cvičení simulovala, že se celá Evropa ocitla ve tmě a byla přerušena dodávka elektrické energie z přenosové soustavy i na jih Moravy. Kromě elektrárny Hodonín a generátoru Spalovny Brno, které zůstaly v samostatném ostrovním provozu, byly k obnově dodávek elektřiny využity i vodní elektrárny Vranov a Vír. Ty mají vlastní dieselagregáty umožňující jejich rozjezd i za „tmy“.
„Pomocí těchto zdrojů se simulovala dodávka elektřiny pro najetí dalších významných zdrojů elektrické energie na území Jihomoravského kraje, jako jsou Teplárna Kyjov, elektrárna Červený Mlýn nebo Teplárna Brno. Následně byla obnovena dodávka elektřiny prioritním odběratelům,“ uzavírá Petr Vaculík.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
17. 4. 2018 1:38, Platypus Norwegicus
Hlasoval jsem, ze bez internetu nepreziju ani den, coz je pravda. Ale dvoudenni zimni backout bych prezil asi timto zpusobem:
* po 1 hodine blackoutu: UPS pipa, internet bezi, svetla sviti, v kamnech hori drevo, proste jako vzdycky, kdyz to u nas na dedine vypnou.
* po 5 hodinach: uz by to mohli zapnout. Kontrola napeti baterek v UPS a na solarnim systemu
* po 8 hodinach: dochazi baterky u UPS, zhasinaji monitory, dal bezi server, AP a notebooky napajene z hlavni baterie solarniho systemu, tenhle blackout je rekordne dlouhy
* po 10-16 hodinach (podle osvitu a casu, kdy prisel blackout): dochazi hlavni akumulatory solarniho systemu - zima je na to blba. Bude to chtit natocit centralu. Takze vyndat baterku z auta, centralu z garaze a nakopnout ji. Nabijeni hlavnich akumulatoru ze site (centraly) jeste nikdy nebylo potreba, takze do centraly soupnout svarecku s rozptylovym trafem, za ni usmernovac a natocit rucne, kolik proudu potece do baterek.
* Po 20-30 hodinach: Nekdy pri tretim startu centraly. Tohle bude trvat dlouho, uz me nebavi nastavovat proud rucne podle nabiti baterek. Najit na internetu nejjednodussi schema regulatoru a sletovat ho. To by me mohlo zabavit na par hodin.
* Po 25-45 hodinach: Roky odkladana a konecne postavena automatika nabiji. Server meri pokles napeti na baterkach, a hlasi, ze je potreba nastartovat centralu. Jeste by to chtelo vymyslet, jak zautomatizovat start, ktery vyzaduje hybat s packou dekompresoru.
* Po 47 hodinach: doma je teplo, nejake kabely navic mezi serverem a garazi, svetlo sviti, internet, AP a server stale bezi, sporaku vystaci plyn v bombe na nekolik mesicu. Jen elektricka trouba nefunguje.
* Po 48 hodinach: vypadek konci. Uz bylo na case. Zasoby nafty do centraly s tak dlouhou variantou trosku nepocitaly.
A jak by to vypadalo u vas?
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.