Pražská burza láká na peníze, které neseberou svobodu

Jiří Hovorka | rubrika: Rozhovor | 15. 10. 2021 | 9 komentářů
Pražská burza v posledních měsících přináší vysoké výnosy, ale investorům přidělává i vrásky, když z ní mizí další společnosti. Petr Koblic, dlouholetý šéf burzy, v rozhovoru vysvětluje, proč je to frustrující, a láká majitele firem na peníze, které jim nevezmou svobodu.
Pražská burza láká na peníze, které neseberou svobodu
Petr Koblic
Zdroj: Burza cenných papírů Praha

Burza potřebuje nové tituly, se kterými se na ní bude obchodovat. Proč by si firmy měly pro peníze dojít k vám, a ne do banky?

Akciový kapitál je jiný než dluhový, nevylučují se. Na burzu si můžou firmy pro peníze přijít, když potřebují peníze na rozvoj a chtějí zůstat nezávislé. Chtějí být dál řízeny původními vlastníky a nechtějí získat akcionáře, který bude firmu chtít kompletně převzít nebo ji během několika let prodávat.

Loni se na pražskou burzu výborně uvedla Pilulka. Úpisem akcií získala na rozvoj přes 300 milionů korun. Chtějí teď na burzu i další firmy?

Pilulka byla povedená transakce, povedla se i Moneta nebo Česká zbrojovka, povedených transakcí bylo v minulosti mnoho. Neznamená to ale, že se roztrhne pytel a na burzu přijdou najednou desítky nových firem.

V jednom z nedávných rozhovorů jste zmínil, že v příštích dvanácti měsících může na menší trh Start přijít až pět společností. To je zvýšený zájem po úspěchu Pilulky?

Banky, které firmy na burzu přivádějí, mají vstup na trh Start běžně rozjednaný s pěti až sedmi společnostmi. Když se pak povede jen jedna, je to smůla. Když dvě, tři, je to fajn. Síla burzy ovlivnit, kolik transakcí se skutečně dotáhne, je velmi malá. Nefungujeme jako poradce těch firem – to dělají banky. Abychom ovlivnili, jestli nakonec doporučí jiný způsob transakce, třeba prodej napřímo, na to nemáme páky.

Kolik z těch pěti firem má potenciál Pilulky? Jdou si taky pro stovky milionů?

Myslím, že se neřeší firmy, které by byly v desítkách milionů. Všechno to jsou firmy, které uvažují o stovkách milionů až miliardě.

Petr Koblic

Zdroj: Burza cenných papírů Praha

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a pracoval například v Živnostenské bance, v Patria Finance nebo v HVB Bank. Od roku 2004 je předsedou burzovní komory a generálním ředitelem Burzy cenných papírů Praha. Od roku 2007 je rovněž generálním ředitelem energetické burzy Power Exchange Central Europe a od roku 2016 finančním ředitelem majitele pražské burzy Wiener Börse.

Hlavní trh pražské burzy, to jsou převážně banky a ČEZ. Jediný výrazný zástupce nové ekonomiky – Avast – příští rok odejde. Jak na pražský trh dostat velké rostoucí tituly?

A my v Česku máme nějaké velké rostoucí firmy? Já si nejsem jistý, že tu máme desítky firem, jako je Avast, a že je jen nevidíme. V celé Evropě je takových firem bohužel velmi málo.

Když jsem se o tom bavil s jedním investorem, zmiňoval Mall.cz nebo Rohlik.cz.

Ty firmy mají natolik kvalitní management, že tuto možnost vidí a analyzují. Kdyby se pro vstup na burzu rozhodly, budu rád. Ale moje schopnost to ovlivnit je velmi nízká. Je to na akcionářích a každý z vrcholových manažerů uvažuje trochu jinak, každý z vlastníků, který vybudoval úspěšnou firmu, je z jiného těsta, mají různé cíle, různá rodinná zázemí…

Říkáte, že na firmy nemáte přímé páky, ale určitě se spolu bavíte. Je to ve vašem zájmu, přesvědčovat je o výhodách burzy. Proč na burzu nechtějí?

Jednáme, spousta z nich si na mě udělá čas. A jsou i firmy, o kterých vím, že o vstup na burzu mají potenciálně zájem, ale když jsem jim nabídl schůzku, slušně poděkovaly, že všechny dostupné informace už mají.

A ty důvody, proč na burzu nejdou, nebo zatím nejdou?

U každé firmy je to jiné. Někde má původní akcionář 40 procent a finanční investory, kteří mají jiný zájem. Jsou firmy, které stále vlastní jediný člověk, který uvažuje o budoucnosti – má, nebo nemá nástupce? Všem se snažíme vysvětlit, že pokud chtějí firmu částečně prodat a získat prostředky na rozvoj, jsou v principu tři možnosti.

Jaké?

Prodej strategickému investorovi, fakticky konkurenci. V ten moment se majitel z firmy stahuje.

Pak je prodej finančnímu investorovi, ať už fondu private equity, nebo nějakému family officu. Od vlastníka se čeká, že firmu dál povede obchodně, ale finanční řízení přebírá investor, byť má třeba jen 30 procent akcií. Finanční investor má také právo veta na další transakce, jako je vstup na burzu nebo prodej strategickému investorovi. Téměř vždycky se podepíše smlouva, ve které se obě strany zavážou firmu prodávat společně a dokonce v nějakém časovém období. Každý, kdo teď vpustí private equity do své firmy a myslí si, že tam bude deset let, je na omylu. Po třech, pěti letech investoři přijdou, že se jde prodávat, a prodává se sto procent firmy.

Poslední možnost je emise na veřejných trzích, IPO. Když se podaří, firma získává kapitál, který není ničím vázán, kromě závazku dobrého řízení. Získá třeba 30 procent minoritních akcionářů, kteří jsou vesměs anonymní, nemívají potřebu mluvit do každodenního života firmy a jsou spokojeni, když je firma dobře řízená.

Právě vychází!

Finmag 2021/5Zdroj: Finmag

Toto je rozšířená verze rozhovoru, který otiskl právě vycházející Finmag. Co dalšího najdete na jeho 160 stránkách?

Devadesátky zlatý, budoucnost nejistá. Rozhovor Petra Fischera s Radovanem Vávrou a Dominikem Stroukalem. Dva ekonomové. dvě generace, dva pohledy na devadesátá léta i roky budoucí

MAG. Téma čísla: knihy • Radim Kopáč a kniha za časů korony • Jak Knihobot recykluje miliony knížek • Metoda zettelkasten: jak nikdy nezapomenout, co jste četli • Mistr, Markétka a Audioteka: audioknižní jednička natáčí velké dramatizace • Jakub Žofčák a nerozumná investice – 20 let od zfilmování Pána prstenů • Tři hrsti tipů

FIN. Kdo chce bitcoin bít... Josef Tětek o lidech, co mají pifku na krypto • To se vám vrátí! Mockrát. Dominik Stroukal o magii ekonomických multiplikátorů • Mystery working: proč si firmy berou zaměstnance na oko, aby pro ně sbíral info


A pak jsou firmy, které sice chtějí na burzu, ale vyberou si raději zahraniční. Berete jako prohru, když jde developer CTP na nizozemskou burzu, a ne do Prahy? Je to firma vybudovaná z Česka...

Jsou případy, kdy by mě to bolelo víc, nepovažuji to za katastrofu. CTP je nizozemská firma řízená nizozemským managementem, vlastněná nizozemskými subjekty, v Česku má jen část svého nynějšího byznysu. Bylo by fajn, kdyby tu byli, ale nepřišlo mi, že by sem automaticky patřili. S akciemi CTP navíc jde na pražské burze obchodovat přes takzvaný duální listing. Všechny firmy, které mají jakýkoli vztah k Česku, okamžitě první den obchodování zalistujeme i v Praze. Říkám všem, kdo uvažují o vstupu na zahraniční burzu, že tu stejně budou zalistovaní.

Proč by podobné firmy se vztahem k Česku neměly jít na zahraniční burzu, ale do Prahy?

Je tady poptávka, obrovské množství peněz. Podívejte se na úspěch Pilulky, podívejte se, jaké obrovské množství peněz spravují zdejší fondy. Česko je bohatá země, má bohaté střadatele. Představa některých londýnských bankéřů, že jsme tu opice, které právě slezly ze stromů, a že tu nejsou peníze, je naprosto lichá. V Česku se při dobře udělané transakci dají udělat i stovky milionů eur, což někteří londýnští bankéři neradi slyší, protože by si na to museli najmout lokální investiční banku, která by zajistila lokální distribuci. Museli by se dělit o provizi.

Výnosy má teď pražská burza famózní. Od loňského březnového dna je index se započtením dividend u stoprocentního zhodnocení. Proč to není vidět na zájmu investorů?

To je osud všech burz, kde jsou vysoké dividendové výnosy. Investoři takové akcie milují a drží. Říkají mi třeba na konferencích, když se potkáváme: Jsme zainvestovaní už od roku 1996, máte výborný, transparentní trh, všechno funguje. Je to bezva, ale potřebovali bychom i víc investorů, kteří svoje portfolio třeba třikrát za rok překlopí, aby naběhl objem. Když se podíváte do USA, tak tam se daleko víc hraje na hodnotu akcií a víc se tam obchoduje.

Hodně vidět jsou teď různé investiční aplikace – třeba fotbalovou Slavii nově sponzoruje eToro, v anglické Premier League je na nějakou podobnou službu reklama na každém zápase. Jednáte s takovými firmami, aby se třeba akcie ČEZ daly jednoduše koupit i v zahraničních investičních aplikacích?

Bavíme se zhruba se třemi čtyřmi zahraničními subjekty, které by se mohly stát našimi členy. Debata probíhá nepřetržitě téměř od brexitu, jestli to dopadne, nevím. Musí to pro ně dávat ekonomický smysl. Kdyby takový obchodník přinesl na pražskou burzu nový objem obchodů, bylo by to ideální.

Je z vašeho pohledu vůbec špatně, že objem obchodů neroste?

Stabilizoval se na nějaké úrovni, která se zdá být přirozená. Navíc, co vidíme na burze, je třeba polovina skutečného objemu. Druhá polovina se děje někde po telefonu mimo veřejný trh, ale za ceny, které jsou od něj odvozeny. To způsobil MiFID, deset let stará evropská legislativa, která měla zlepšit evropské kapitálové trhy. Stalo se ale to, že umožnila obchodování mimo burzy. To nebyl úplně šťastný krok, ale prostě se to děje. Na některých evropských burzách se veřejně obchoduje třeba jen třetina obchodů a zbytek si obchodují londýnské a americké banky po telefonu.

Jste prezidentem Evropské federace burz. Lobujete za to, aby se to změnilo?

Samozřejmě. Chceme minimálně, aby toto neveřejné obchodování bylo transparentnější. Je to tak, že na jedné straně stolu je zhruba dvacet evropských burzovních skupin, to jsou sice relativně velké firmy, ale na druhé straně jsou bankovní kolosy z USA a z Londýna a ty říkají pravý opak. Dělala se revize MiFID, ta ale situaci nezlepšila. Je to prostě dlouhodobý proces, všichni v Evropě se shodnou, že zdejší kapitálové trhy nejsou v ideální kondici, ale neshodnou se na tom, co dělat.

Partnerství

Proč se obchoduje mimo burzy?

Takové obchodování umožňuje některým velkým hráčům snadněji realizovat svou obchodní strategii.

Z pražské burzy odejde Avast, O2, Stock, nedávno zmizela textilka PFN. Zdejší trh se výrazně zmenšuje a ztrácí na atraktivitě. Co s tím?

Neřekl bych, že ztrácí na atraktivitě, ale budiž. Jsme specifická burza. Za posledních 17 let jsme měli ve střední a východní Evropě druhý největší počet nových emisí. Úplně ale vybočujeme v tom, kolik jsme měli stažení velkých titulů z burzy.

Proč?

Za každou transakcí je něco jiného. V Česku jsou nesmírně silné finanční skupiny, které se rozhodly skupovat firmy z burzy. Jde většinou o takzvané family officy, peníze jednoho dvou lidí. Nic takového není v Maďarsku, Polsku. Když něco dodáváte nejrychleji ve střední Evropě a přesto nerostete, tak je to dost frustrující. Hovoříme o tom se svými členy, s investičními bankami, vidí to, snaží se to zlepšit. Problém je, že někteří velcí zahraniční poradci a banky nejsou úplně oddáni myšlence, že ve střední Evropě mají být funkční trhy. Byli by nejradši, aby byla jedna centrální burza někde v západní Evropě.

Pomohla by ke zatraktivnění burzy nějaká pomoc od státu?

Nejvýš nějaké malé věci. Většina legislativy je daná Evropskou unií a v Česku není problém s její implementací. Dozor je u nás velice flexibilní a dobrý. Zdanění cenných papírů pro občany, kteří se rozhodnou spolufinancovat ekonomiku, tu máme také docela rozumné. Privatizovat už není moc co.

Co třeba Česká pošta?

Kdyby mě někdo oslovil s privatizací pošty přes burzu, jsem připravený o tom jednat; mám analýzy, jak byly privatizovány pošty v jiných zemích Evropské unie. Ale můj soukromý názor je, že dobrá doba na tuto transakci byla tak před osmi, deseti lety. Tehdy ještě pošty v Evropě měly silnější postavení, dnes je Česká pošta pod značným tlakem soukromé konkurence. Několikrát jsme se o tom bavili s politiky – a nebyla to jenom pošta. Nikdy z toho nic nebylo. Teď už má stát jen jednu jedinou transakci, kterou by mohl přes burzu bez problému udělat, a to je Letiště Praha.

Jiří Hovorka

Autor článku Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+19
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 9 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 10. 2021 6:37, Vaclav

Pražská burza je zajímavá zejména pro dividendy (zatím). Potápí ji možnost tzv. vytěsnění minoritních akcionářů, protože tím ztrácí nejzajímavější společnosti.

+10
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

15. 10. 2021 8:51

Dobry den kupujte akcie Bohemia Energy dekuji

-3
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

ČEZ oznámil výsledky a návrh dividendy, ovládne GasNet

21. 3. 2024 | Petr Kučera | 2 komentáře

ČEZ oznámil výsledky a návrh dividendy, ovládne GasNet

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v roce 2023 klesl na 29,6 miliardy korun, přesto byl druhý nejvyšší za posledních deset let. Vyšší byl jen v roce 2022, kdy dosáhl rekordních 80,7... celý článek

Kofola bude vařit pivo. Koupi pivovarů schválily úřady

11. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ

Kofola bude vařit pivo. Koupi pivovarů schválily úřady

Společnost Kofola ČeskoSlovensko dokončila nákup většinového podílu ve společnosti Pivovary CZ Group, pod kterou spadají značky Holba, Zubr a Litovel. Stalo se to krátce po té, co akvizici... celý článek

Podílovým fondům se daří. Akcie jedou na vlně technologií

8. 3. 2024 | Martin Mašát | 1 komentář

Podílovým fondům se daří. Akcie jedou na vlně technologií

Zatímco akciím pomáhá až nekritická víra v budoucnost umělé inteligence, ceny dluhopisů poslalo nahoru rozhodnutí České národní banky.

Komerční banka překvapila štědrou dividendou, akcionářů přibývá

8. 2. 2024 | Petr Kučera | 2 komentáře

Komerční banka překvapila štědrou dividendou, akcionářů přibývá

Představenstvo Komerční banky navrhuje vyplatit držitelům akcií Komerční banky dividendu výši 82,66 Kč na akcii před zdaněním.

O novinku ve spoření na důchod je zájem. DIP nabízí už 15 firem

16. 1. 2024 | Kateřina Hovorková | 7 komentářů

O novinku ve spoření na důchod je zájem. DIP nabízí už 15 firem

První investiční společnosti a banky spouštějí nový dlouhodobý investiční produkt s daňovou výhodou. Říkají, že poplatky nebudou vyšší než u standardní nabídky investic, případně budou... celý článek

Partners Financial Services