Zdroj: Shutterstock
Akciový trh nezapočítává jenom to, co je nyní, ale také to, co se předpokládá, že přijde. Říká se tomu diskontní mechanismus. Jinými slovy: v cenách akcií se neodráží jenom momentální výkon a stav firem, které je vydaly, ale také to, co od nich investoři čekají v budoucnosti.
Letos nakonec trhy od ekonomiky a firem možná očekávají až příliš a je otázka, jestli příští růst ekonomiky, která už skoro přes rok čelí nejvyšším sazbám za téměř 20 let, dokážou nacenit správně.
Na začátku roku by si na růst akciových trhů vsadil málokdo. Přišel. A teď zase všichni věří, že bude pokračovat. Nejznámější americký akciový index S&P 500 letos přidal kolem 12 procent, technologický index Nasdaq rostl o víc než 30 procent a dařilo se i akciím mimo USA. Například německý index DAX se zvýšil o téměř 10 % a pražský index PX o 11 %.
Pohled na (zejména americké) akciové indexy bez celkového kontextu ale může být trochu zavádějící. Jejich zisky totiž z větší části tvoří několik největších společností, které mají při výpočtu indexu mezi ostatními nejvyšší váhu. Zbytek trhu na tom tak dobře není. Na začátku roku se totiž mnoho investorů do těch největších společností „schovalo“, protože nejsou díky své velikosti tolik ohroženy úrokovými sazbami.
Finančním trhům se Štěpán Hájek začal věnovat před víc než deseti lety ještě na vysoké škole. Přes různé druhy analýz se dostal až k fundamentálním analýzám jednotlivých akciových sektorů. Později se zaměřil na vývoj makroekonomických trendů, které vnímá jako hlavní hybnou sílu finančních trhů. Tím se začal prodlužovat jeho investiční horizont. Část svého portfolia ale pořád spravuje aktivně. Ve společnosti XTB pro klienty připravuje pravidelná videa a zprávy o dění na trzích. Vystupuje rovněž v médiích.
Shodou okolností jde o firmy, které jsou v přední linii boje o vedoucí pozici v oblasti umělé inteligence (AI). Řada investorů teď jednoduše spoléhá na to, že nový příběh kolem AI povede k raketovému růstu zisků. To se klidně může stát a u některých firem určitě stane.
Sedm společností z technologického sektoru, mezi které patří Microsoft, Google nebo Nvidia, se od začátku roku zasloužilo skoro o 10 z celkových 12 procent zisku celého indexu S&P 500. A zbytek trhu? Zisk dvě procenta nestačí ani na inflaci. Dokonce i držet hotovost s úrokem pět procent ročně se zatím ukázalo být lepší investicí.
Nerostly tedy indexy příliš rychle, příliš vysoko? Přidá se do konce roku k růstu i zbytek trhu?
Růst ocenění společností závisí na dvou faktorech. Ziskovosti a sentimentu.
Ziskovost většinou přichází díky ekonomické prosperitě – a letos síla ekonomiky a trhu práce skutečně překvapila. Americký Fed navíc očekává do konce roku rychlejší růst ekonomiky, kolem dvou procent, což pro růst ocenění společností vytváří prostor.
Jako problém se ale může ukázat sentiment. Technologické akcie mají diskontním mechanismem dokonale naceněný scénář ziskovosti: počítají s tím, že zisky porostou. Možná ale nepočítaly s tak agresivní politikou amerického Fedu.
Základní úrokové sazby nastavené americkou centrální bankou jsou vysoko a vysoko taky zůstanou, dokud se něco nerozbije nebo výrazně neklesne inflace. Proto koncem léta přišla korekce a ceny akcií šly dolů.
Sazby samy o sobě jsou ale pro akcie jenom krátkodobý problém, podstatnější je to, co můžou časem přinést. Vysoké sazby totiž mají za cíl snižování poptávky. Jenže se snížením poptávky jdou ruku v ruce i nižší zisky – a to už růstu ocenění společností nenahrává.
Vstupujeme do nejistoty. Nevíme, kdy a s jakou intenzitou poptávka klesne. A takovou nejistotu trhy započítat neumějí, pokud nejsou reálné důkazy. Proto v tuto chvíli očekáváme pokračování růstu zisků, které začalo pouhým snížením nákladů.
To už je ale v tržních cenách započítáno. Trh bude potřebovat nějaké další pozitivní překvapení.
Umělá inteligence určitě překvapit může. Její zapojení do byznysu se bere jako kompetitivní výhoda, kterou jakmile budete mít, bude vaše firma vydělávat o desítky procent ročně víc. Jenže pozor. Technologie byly vždy deflační, a jakmile mají všichni přístup ke stejné, byť i revoluční technologii, nevyhraje nakonec nikdo.
AI bude mít své vítěze, ale nebudou jimi z pohledu ziskovosti koneční uživatelé. To může trh postupně interpretovat jako zklamání. Když se tohle zklamání potká s efekty vyšších sazeb, žádný růst ocenění akcií nebude.
V tu chvíli nejspíš zakročí Fed a začne snižovat sazby. Aby stimuloval poptávku. To ale zpravidla stejně jako její utlumení chvíli trvá.
Konec roku nemusí být pro trhy nutně špatný. Americká ekonomika šlape, firmy fungují efektivněji a na vyšší sazby se dá v tomto horizontu adaptovat.
Příští rok ale může být horší. Znovu proto vyhrává ten, kdo vloží peníze do kvalitních firem. Ovšem i skvělá firma může být špatnou investicí, pokud ji koupíte draze. Příležitosti jsou vidět už nyní.
Hledejte je tam, kam nedohlédne krátkozrakost trhu. Příkladem je takový Target nebo Dollar General. Čelí problémům, které se dají vyřešit. Stejně jako technologické společnosti vyřešily problém s vysokými provozními náklady a nyní znovu vydělávají peníze sobě i svým akcionářům.
Text je součástí komerční části projektu Investiční kompas, ve kterém partneři představují svoje tipy, jak žít doslova bohatší život.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
