Akciové indexy dosahují rekordních hodnot. Objevují se varování, že se blíží rychlý obrat, během kterého ceny akcií půjdou razantně dolů. A pak jsou tu mediálně vděčné historky – například, že Warren Buffett nebo jiní významní investoři odprodávají akcie ve velkém a chystají se na prasknutí akciové bubliny. Takové story ovšem obvykle popisují stav věcí jen hodně zkresleně, vytrhují informace z kontextu. Investoři jsou přesto právem na pozoru. I ti, kteří podobnou paniku principiálně odmítají, totiž jedním dechem dodávají, že k výrazné korekci na finančních trzích může v dohledné době skutečně dojít. Jen se prý čeká na to, co bude nakonec jejím spouštěčem. Trhy by přitom mohla srazit k zemi i zpráva, která pro globální ekonomiku nemusí mít zdánlivě velkou důležitost. Odhadnout tu správnou chvíli a vyskočit i se svými investicemi z rozjetého vlaku, než vykolejí, nebude každopádně nic jednoduchého.
Praskne akciová bublina? Je to vůbec bublina? A dá se chování Warrena Buffetta a dalších „investorských guru“ brát vážně za ukazatel možného vývoje?
Jaroslav Šura
investor a podnikatel
Investice do akcií je riskantní v každé době, dnešní nevyjímaje. Akciové indexy vyspělých států jsou na vysokých hodnotách, a tedy jsou zralé na korekci. Ta může nastat koncem roku, nejpozději počátkem příštího. Nejlépe pod nějakou záminkou – že někdo někde něco řekne. Pak se sice ukáže, že to tak nemyslel, ale důležitá bude ta změna sentimentu.
Určitě bych teď nekupoval drahé akcie po dlouhodobém růstu (Google, Tesla Motors apod.), leda po větší korekci. Po realizaci zisků u akcií Nokie a Veolie jsem omezil svoje portfolio na ČEZ, který je fundamentálně velmi podhodnocený. Temelín odložen, backloading s povolenkami na cestě, ohromné cash flow atd. Když už akcie, tak velmi podhodnocené po velkém propadu, u kterých jsou započteny snad všechny špatné zprávy a předpovědi, ačkoliv se některé nenaplnily a ani nenaplní. Ale ani nákup velmi podhodnocených kvalitních akcií nezaručuje zisk, důležitější je vhodné načasování.
Aleš Michl
ekonom, analytik Raiffeisenbank
Až se velcí investoři budou připravovat na pád akcií, budou prodávat a tím pádem akcie budou už padat. Kdyby se tak Buffett zbavoval opravdu zásadního množství akcií, hned by spadly. A to se neděje.
Oldřich Rejnuš
ekonom a pedagog
Nebezpečí vzniku akciové bubliny existuje především v zemích, jejichž centrální banky provádějí politiku kvantitativního uvolňování. Ta způsobuje, že se podstatná část nově vytvářených peněz používá k nákupu akcií, což vede k jejich enormnímu růstu. Za nejvíc přehřáté akciové trhy považuji především akciový trh Japonska (kde se ukazatel P/E ratio už blíží hodnotě 25), o něco méně pak trh Velké Británie (20) a USA (17).
Je zřejmé, že pokud by došlo k pádu akcií ve výše uvedených zemích (především v USA), tak by to následně vyvolalo zhroucení akciových trhů na celém světě. A to přesto, že v mnoha zemích akciové indexy vzhledem k hospodářské krizi ještě zdaleka nedosahují hodnot, na nichž byly na počátku roku 2008. Nicméně daleko horší než samotný pád akcií by bylo to, že by došlo ke kolapsu světového bankovního a potažmo i finančního systému, což by totálně ochromilo světovou ekonomiku a následně způsobilo katastrofu pro celou lidskou společnost.
Já osobně považuji soudobý vývoj na akciových trzích za nesmírně rizikový, poněvadž akcie už začínají nakupovat vedle standardních institucionálních investorů stále víc i obchodní banky a – což je pro mne naprosto nepochopitelné – dokonce už i některé banky centrální. A bude-li tento trend dále pokračovat, bude nejen narůstat pravděpodobnost kolapsu akciových trhů, ale budou se zvětšovat i následky, které to způsobí. Pád akciových trhů nastane v důsledku „příletu některé černé labutě“, neboli se vznikem nečekané (možná že ani ne příliš významné) události, kterou dnes neumím definovat, i když vím, že při stávajícím vývoji k tomu musí dojít. A tato událost způsobí nejen zhroucení akciových trhů, ale následně i totální katastrofu na všech trzích derivátových produktů. A ta bude takového rozsahu, že už ji ani jakkoli intenzivní tištění peněz nezastaví.
Martin Mašát
vedoucí oddělení investic Partners investiční společnosti
Bojím se, že svět není tak jednobarevný, jak se nám některá média snaží naznačit. Ke každé podobné informaci bychom měli přistupovat s nadhledem, a ne slepě důvěřovat každé informaci nadepsané tučnými titulky s výraznou krvavou stopou či padajícím grafem se šipkou směrem dolů. Každý by si měl položit otázku, zda je informace kompletní, na čem se zakládá a zda není jen vytržená z kontextu.
Co se mě týče, tak dvě poslední zmínky o přicházejících brutálních výprodejích se týkaly reklamy na knihu popisující nedávnou finanční krizi a odprodeje části jedné z akciových pozic (v řádu procent celého portfolia), kdy se neřešilo, že se třeba jiné akciové investice nakoupily. Proto příště pozor. Je dobré se na tyto články dívat střízlivým pohledem a přesně rozlišovat analytické články od rádobyvědeckých marketingových článků. Ony totiž tyto silné „příběhy“ často nejsou takové, jaké se zdají být, anebo mají vsugerovat investorům nějakou pohádku, na které ale vydělá právě a jen ten pohádkář.
Lukáš Kovanda
ekonom a žurnalista
Ke zprávám toho typu, že velcí investoři se na něco připravují či něco očekávají, bych obecně přistupoval velmi obezřetně. Byli to právě velcí investoři, vlastně ti největší, totiž velké investiční banky z Wall Streetu, které si touto dobou před pěti lety vylámaly nejvíce zubů na nastupující finanční krizi – evidentně se na nic nepřipravily, evidentně nic nečekaly. Menší společnosti typu hedgeových fondů či poměrně malých bank přitom tak tíživě zasaženy nebyly.
Nicméně to, že stávající situace na akciovém trhu spěje k razantní korekci, ba dost možná kolapsu, je zjevné. Dojde k ní tehdy, až si kritická masa investorů uvědomí, že současný růst akciových kurzů není opřen o fundamentální faktory, například o růst produktivity firem či celých ekonomik, nýbrž plyne takřka výlučně z bezprecedentně expanzivních měnověpolitických opatření centrálních bank v čele s americkým Fedem. Nerad tipuji přesné časové úseky, kdy k dané události na finančních trzích může dojít, je to podle mě vlastně zhola nemožné, nicméně lze sázet na to, že trhy budou poměrně silně znejistělé v prvních týdnech po nástupu Janet Yellenové do čela Fedu – a budou znejistělé čistě už jen z titulu tohoto přepřáhnutí. V té době budou tedy také extrémně náchylné ke zmíněné razantní korekci.
Radim Dohnal
analytik Saxo Bank
Podobné obavy jsou jistě na místě. Akciové trhy se nadále vezou na vlně (spíše přehnaného) optimismu, daného absencí vyloženě negativních zpráv, a hlavně značné likvidity finančního sektoru. Mezi rizika, která se kdykoliv mohou obnažit, získat pozornost trhu a ten pak poslat dolů, patří zejména tato:
- systémově nevyřešená situace v eurozóně,
- zřejmě pokračující zpomalení v Číně,
- rizika spojená s nenalezením dohody o dluhovém stropu v USA na počátku příštího roku, s tím spojené riziko zhoršení kreditního ratingu USA,
- geopolitická rizika na Blízkém východě, v severní Africe, na Korejském poloostrově.
Jan Traxler
privátní investiční poradce FINEZ Investment Management
Mluvit o akciové bublině je asi trochu přehnané. Ale je pravda, že americký akciový index S&P 500 a stejně tak německý akciový index DAX jsou na rekordních hodnotách. Z historického i fundamentálního pohledu jsou akcie v USA a v Německu poměrně drahé. Růstová euforie může sice ještě nějakou dobu vytrvat, ale riziko poklesu je již vysoké. Rozhodně není dnes vhodná doba na držení akcií a obavy z poklesu jsou na místě.
Na druhou stranu je také dost dobře možné, že akciové trhy jako celek neporostou ani nebudou padat dolů. Může nastat i třetí scénář, že následující dva roky budou akcie více méně stagnovat – stoupnou o deset procent a pak zase o deset procent klesnou. Proto jsme s klienty zaujali jakýsi tržně neutrální postoj, kdy spekulujeme na nadvýkonnost vybraných akcií nad indexem. Držíme některé akcie, ale zároveň spekulujeme na pokles indexu S&P 500. Pro nás tedy momentálně není podstatné, zda budou ceny akcií růst nebo stagnovat nebo klesat.
Sdílejte článek, než ho smažem