V článku Alternativní energie: špinavé stránky čistých
paliv jsme psali o problémech, které souvisejí s výrobou
energií z obnovitelných zdrojů a které podle některých
odborníků způsobí životnímu prostředí významné negativní
změny. Nejen ale v tzv. ekologická paliva mají svůj rub a
líc. Podobnou odvrácenou tvář má i ekozemědělství.
"Ekologické zemědělství je hospodaření s kladným vztahem ke zvířatům, půdě, rostlinám a přírodě bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek,"
uvádí portál Svazu ekologických zemědělců ČR a doplňuje, že
se jedná o velmi pokrokový způsob hospodaření, které staví
na tisíciletých zkušenostech a bere ohled na přirozené
koloběhy a závislosti. Upřednostňování ekopotravin
vypěstovaných bez chemických pesticidů před standardně
pěstovanými potravinami je tak obecně považováno za
přátelský krok k přírodě.
Podívejme se ale na tento ekologičtější přístup blíže.
Odmítnutí syntetických minerálních hnojiv totiž paradoxně
dostává vznešenou myšlenku ekologického zemědělství do
problémů.
Zemědělství potřebuje prostor
Jakékoli zemědělství je pro životní prostředí ze své
podstaty špatné. Lidé se touto činností zabývají již zhruba
11 tisíc let a postupné zabírání půdy pro agrární účely má
za následek odlesnění obrovských ploch planety.
Extenzivní typ zemědělství potřebuje více místa.
V průběhu 50 a 60. let minulého století přitom prodělalo
zemědělství zásadní transformaci, často označovanou jako
"zelená revoluce", která přinesla hojné využívání právě
chemických hnojiv. Výnosnost zemědělské půdy se díky tomu
ztrojnásobila, a to jen za velmi malého rozšíření
kultivačních ploch. Jen mezi lety 1950 a 1960 vzrostla
například produkce zrní o 250 %.
V porovnání s tím jsou organické metody, které spočívají ve
střídání plodin a využití mrvy a kompostu místo
průmyslových hnojiv, samozřejmě mnohem méně intenzivní.
Kdybychom tedy měli zachovat současnou světovou úrodnost
zemědělské půdy při uplatnění ekofarmaření, museli bychom
zrekultivovat několikanásobně víc ploch, než nyní světově
využíváme. A stejně jako v článku Alternativní energie:
špinavé stránky čistých paliv by na to opět doplatily
zejména lesy a deštné pralesy.
A protože by
využívané plochy několikanásobně vzrostly, utrpěly by
jejich zavlažováním samozřejmě i zásoby vody.
Nelze se tak příliš divit, že organické zemědělství má i
své hlasité kritiky. Týdeník The Economist například cituje
Normana Borlauga, nositele Nobelovy ceny míru a otce výše
zmíněné tzv. zelené revoluce. Ten pokládá tvrzení, že
organické zemědělství je pro životní prostředí lepší, za
absurdní. A to právě proto, že ekozemědělství dosahuje
nižších výnosů, a tudíž k produkci stejného množství
potravin potřebuje více půdy.
"Díky využití syntetických hnojiv vzrostla mezi lety 1950 a 2000 produkce obilovin třikrát, potřebná zemědělská plocha se ale zvětšila jen o 10 %. Využití tradičních technik by si vyžádalo trojnásobné zvětšení osevných ploch,"
upozorňuje Borlaug a doplňuje, že čím je zemědělství
intenzivnější, tím více půdy je ponecháno pro deštné
pralesy.
Spory se vedou i o výrobu hnojiv
Jsou organické potraviny zdravější než "obyčejné" jídlo? Studie se různí...
Další oblastí, kde si různí výzkumníci
"nemohou přijít na jméno", je
energetická efektivita
zemědělství. Zastánci biopotravin uvádějí, že k výrobě
umělých hnojiv se používá
zemní plyn, tedy vyčerpatelný
zdroj energie. Druhá strana na to ale odpovídá, že na
farmách je spotřebovávána jen jedna pětina energie potřebné
k celkové produkci potravin, "zbylé" čtyři pětiny jdou na
vrub
přepravě a zpracování vypěstované produkce.
Doplňují také, že v jejich očích více energie na tunu
produkce naopak spotřebovává ekologické zemědělství.
Vysvětlují to tím, že výnosy jsou nižší a plevel je třeba
odstraňovat orbou, ke které je potřeba energie. Konvenční
zemědělství prý plevel kontroluje opatrnou aplikací
herbicidů, přípravků likvidujících nežádoucí rostliny.
Tento článek a článek Alternativní energie: špinavé stránky
čistých paliv si rozhodně nekladou za cíl někoho odradit od
používání tzv. ekologických paliv a biopotravin. Čím
šetrněji se každý z nás k životnímu prostředí chová, tím
samozřejmě lépe. Tyto řádky ale měly upozornit na některé
jejich neoddiskutovatelné stinné stránky, kterým média
příliš prostoru nedopřávají.
Otestovali jsme pro vás! |
Průběžně podrobujeme kritickému redakčnímu oku či oku externí poroty různé produkty a finanční instituce. Co vše jsme zatím otestovali:
-
Přemýšlíte o tom, že byste využili služeb finančního poradce? Podívejte se, jak dopadly námi testované poradenské firmy.
-
Je vaše internetbankingová aplikace bezpečná, uživatelsky příjemná a cenově výhodná? Podívali jsme se jí na zoubek.
-
Jak kvalitní poradenství a služby poskytuje vaše banka? Za kolik půjčují lichvářské společnosti?
-
Otestovali jsme 10 pojišťoven, zda poskytují svým potenciálním klientům všechny důležité informace, jak jim to nařizuje zákon. Výsledky byly skoro k pláči.
-
Nabízejí banky úvěry skutečně za ty úžasně nízké sazby, které inzerují? Podívali jsme se "na zoubek" i firmám poskytujícím spotřebitelské úvěry. Výsledky našich testů naleznete ve zcela nové sekci Otestovali jsme pro vás.
|
Nakupujete biopotraviny? Z jakého důvodu ano, z jakého
důvodu ne?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
22. 4. 2007 16:35, JirkaNeprihlaseny
Něco takového jsem chtěl napsat. Ale dotace na neobdělanou půdu bych neodsuzoval. Naopak, podle mě je to jediná smysluplná dotace. Půda se udržuje v pohotovostním stavu a přirozeně se obnovují její základní funkce. Zároveň odpadají náklady na odkup nadúrody atd. Ostatní dotace a kvóty též neuznávám. Převedl bych je na krajinotvorbu. Dám příklad, už jsem ho někde psal. Mám z jedné strany chalupy lán něco přes 6km2, na mírném svahu, žádné meze. Nahoře sejí do kamení, dole nesejí někdy vůbec, technika zapadá do splavené ornice. Při jednom velkém jarním lijáku, kdy půda byla ještě bez vegetace, vznikly na svahu až metrové výmoly. Rybník pod vsí byl během jednoho dne zaplněn ornicí, vody max. 30cm. Přijela těžká technika, srovnala výmoly a jede se dál, chemie pomůže. Tak to asi není ta správná cesta.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
22. 4. 2007 18:25, Patrik
Ty dotace na neobdělanou půdu podle mého názoru nejsou správným řešením. Jen zbytečně zvyšují cenu půdy - od určité hranice stačí jen vlastnit dostatečné plochy a bezpracný příjem je tu (stačí něco málo dát na udržování). Není bez zajímavosti, že jedním z největším příjemců dotací v EU je britská královna.
"V pohotovosti" může ta půda být i třeba zalesněná (vykácet se dá vždycky) nebo zarostlá nějakým rychlerostoucím dřevem (na otop). Takže když už dotace tak raději na zalesnění (popř. státem dotovaná ochrana (např. před Vánocemi)).
No a částečně by odčerpalo právě omezení hnojení (snížil by se zisk / hektar)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (23 komentářů) příspěvků.