Tepelná čerpadla u nás letos dostala místo hned dvakrát, a to v článcích: Tepelná čerpadla a DPH: logika i ekologie vyčerpány a Zemní plyn, nebo tepelné čerpadlo? Kolik můžete ušetřit? Ve druhém zmíněném se jednalo o studii provedenou Asociací pro využití tepelných čerpadel (AVTČ), která nechala porovnat náklady na vytápění, ohřev teplé vody a spotřebu elektřiny domácích spotřebičů pro tři různě veliké rodinné domy, a to pomocí tepelného čerpadla a zemního plynu. Výpočtům jste vytýkali příliš vysokou spotřebu zemního plynu. (Tabulky výpočtů pro větší přehlednost uvádíme znovu i v tomto článku.)
Výsledky jsme tedy předložili odborníkům: Miroslavu Hořejšímu z internetového portálu pro energeticky úspornou výstavbu a technická zařízení budov TZB-info a Janu Truxovi z Centra pro obnovitelné zdroje a úspory energie EkoWATT.
Pravda může mít mnoho tváří
Podle obou závisí takováto porovnání na mnoha různých skutečnostech, většinou těžko objektivně měřitelných, a dosáhnout tedy takových výsledků, které skutečně dosáhnout chceme, není problém. "Pro výrobce tepelných čerpadel jsou typické příklady právě tyto, pro výrobce plynových kotlů bude typický příklad samozřejmě úplně jiný a typický příklad od výrobce přímotopných elektrických těles bude zase jiný," vysvětluje Hořejší a pokračuje: "Rozdíly vyjádřené v penězích se mezi uvedenými typickými příklady budou pohybovat v desítkách tisíc Kč ročně. A každý může mít za určitých podmínek pravdu."
Vybrané podmínky, které podle Hořejšího ovlivňují cenové porovnání provedené AVTČ, jsou následující:
-
Tepelná čerpadla dodávají asi 3krát více tepla než kolik spotřebují elektrické energie. Lze to velice zjednodušeně interpretovat tak, že pokud budeme vytápět dům tepelným čerpadlem, spotřebujeme 3krát méně elektrické energie, než kdybychom stejný dům vytápěli přímo elektřinou. Z toho plyne, že úspora nákladů na vytápění vyjádřená v penězích je tím větší, čím má dům větší potřebu tepla pro vytápění.
-
Pokud má někdo tepelné čerpadlo, platí za veškerou spotřebovanou elektřinu nižší sazbu za kWh než u běžných sazeb. Celková úspora vyjádřená v penězích tedy narůstá s rostoucí spotřebou elektřiny na ostatní spotřebě (vaření, svícení, atd.) přesto, že tato skutečnost nijak nesouvisí s úsporností tepelných čerpadel ani s vytápěním.
-
V první tabulce je chybně uvedena cena paušálu za plyn 2006, místo 2 880 Kč má být správně 2 040 Kč (170 Kč/měsíc u Jihočeské plynárenské).
-
Cena plynu v Jihočeském kraji použitá v prvním příkladu je nejvyšší v celé ČR.
Tabulka 1: Porovnání provozních nákladů rodinného domu v Budějovickém kraji (leden 2005/leden 2006) s tepelnou ztrátou 10,5 kW |
Roční spotřeba energie na vytápění je 19 900 kWh, roční spotřeba energie na ohřev vody je 5 400 kWh, ostatní 4 445 kWh |
Vytápění tepelným čerpadlem |
Spotřeba v kWh |
Cena 2005 |
Cena 2006 |
vysoký tarif |
432 |
1 642 |
874 |
nízký tarif |
11 608 |
12 885 |
18 408 |
jistič |
32 A |
7 032 |
3 924 |
Celkem |
|
21 558 |
23 206 (nárůst o 7,64 %, tedy o 1 647 Kč) |
Vytápění plynovým kotlem |
Spotřeba v kWh |
Cena 2005 |
Cena 2006 |
plyn |
31 625 |
22 865 |
32 724 |
paušál plyn |
|
2 868 |
2 880 |
elektrika |
4 445 |
14 669 |
15 521 |
jistič |
25 A |
1 032 |
1 272 |
Celkem |
|
41 433 |
52 397 (nárůst o 26,46 %, tedy o 10 964 Kč) |
Zdroj dat: Tepelná čerpadla IVT |
Tabulka 2: Porovnání provozních nákladů rodinného domu v Pardubickém kraji (leden 2005/leden 2006) s tepelnou ztrátou 19 kW |
Roční spotřeba energie na vytápění je 34 200 kWh, roční spotřeba energie na ohřev vody je 4 500 kWh, ostatní 4 852 kWh |
Vytápění tepelným čerpadlem |
Spotřeba v kWh |
Cena 2005 |
Cena 2006 |
vysoký tarif |
552 |
2 197 |
1 110 |
nízký tarif |
15 658 |
18 790 |
25 497 |
jistič |
25 A |
6 000 |
3 227 |
Celkem |
|
26 987 |
29 834 (nárůst o 10,55 %, tedy o 2 847 Kč) |
Vytápění plynovým kotlem |
Spotřeba v kWh |
Cena 2005 |
Cena 2006 |
plyn |
48 375 |
32 330 |
45 107 |
paušál plyn |
|
2 868 |
2 196 |
elektrika |
4 852 |
16 594 |
17 454 |
jistič |
25 A |
1 260 |
1 442 |
Celkem |
|
53 052 |
66 199 (nárůst o 24,78 %, tedy o 13 147 Kč) |
Zdroj dat: Tepelná čerpadla IVT |
Tabulka 3: Porovnání provozních nákladů rodinného domu v kraji Praha s bazénem (leden 2005/leden 2006) s tepelnou ztrátou 28 kW |
Roční spotřeba energie na vytápění je 50 400 kWh, roční spotřeba energie na ohřev vody je 7 700 kWh, bazén 10 700 kWh, ostatní 10 026 kWh |
Vytápění tepelným čerpadlem |
Spotřeba v kWh |
Cena 2005 |
Cena 2006 |
vysoký tarif |
897 |
2 799 |
1 751 |
nízký tarif |
31 296 |
36 929 |
48 814 |
jistič |
50 A |
11 460 |
7 226 |
Celkem |
|
51 188 |
57 791 (nárůst o 12,90 %, tedy 6 603 Kč) |
Vytápění plynovým kotlem |
Spotřeba v kWh |
Cena 2005 |
Cena 2006 |
plyn |
86 000 |
59 050 |
82 167 |
paušál plyn |
|
2 868 |
2 364 |
elektrika |
10 026 |
34 289 |
36 066 |
jistič |
25 A |
1 188 |
1 489 |
Celkem |
|
97 395 |
122 086 (nárůst o 25,35 %, tedy o 24 691 Kč) |
Zdroj dat: Tepelná čerpadla IVT |
U spotřeby by odborníci ubrali plyn
Ve všech třech případech uváděných AVTČ je podle Hořejšího celková spotřeba elektrické energie pro domy vytápěné tepelným čerpadlem v souladu s udávanou tepelnou ztrátou a jedná se o reálně dosažitelná čísla. Rovněž kalkulované náklady na elektrickou energii při vytápění tepelným čerpadlem plně odpovídají platným cenovým relacím. Druhý a třetí příklad jsou domy nadprůměrně veliké i nadprůměrné spotřebou energie.
Ve studii udávaná spotřeba zemního plynu pro vytápění a ohřev teplé vody je v prvním případě 31 625 kWh. Průměrná spotřeba podle statistického šetření je na venkově při vytápění plynem přibližně 30 000 kWh/byt. V prvním příkladu (dům s tepelnou ztrátou 10,5 kW) je pouze nepřesnost v udávaných nákladech na vytápění plynem – namísto paušálu 2 880 Kč má být správně pouze 2 040 Kč. Jinak ceny plně odpovídají platným ceníkům. Celkové náklady za energie při vytápění zemním plynem jsou relativně vysoké kvůli vyšší udávané spotřebě elektrické energie na ostatní spotřebu (4 445 kWh).
I Truxa by byl s velikostí spotřeby opatrnější, podle něj AVTČ počítala spíše vyšší průměrný roční topný faktor u tepelného čerpadla. Tepelné čerpadlo by oproti zemnímu plynu v prvním případě (tabulka 1) ušetřilo 27 218 Kč za rok. Tato úspora by měla zaplatit investiční vícenáklady na tepelné čerpadlo, jeho návratnost při pořizovací ceně například 220 tisíc Kč je 8 let.
Spotřebu tepla na vytápění domu nechal Truxa stejnou, tedy 19 900 kWh (se ztrátou 10,5 kW), avšak další parametry upravil: spotřebu na TUV stanovil 5 256 kWh (pro 4 osoby) a spotřebu na ostatní elektrospotřebiče snížil na 3 671 kWh (pro průměrnou domácnost, která se chová úsporně). Na srovnání se podívejte do tabulky. Pro výpočet byl použit běžný kotel na zemní plyn, v omezeném rozsahu si můžete náklady vypočítat na www.ekowatt.cz.
Druh paliva |
Náklady na vytápění (Kč/rok) |
Náklady na ohřev TUV (Kč/rok) |
Náklady na provoz ostatních spotřebičů (Kč/rok) |
Celkové náklady (Kč/rok) |
Tepelné čerpadlo |
11 546 Kč |
3 049 Kč |
6 227 Kč |
20 823 Kč |
Palivové dřevo |
5 888 Kč |
4 560 Kč |
12 859 Kč |
23 307 Kč |
Hnědé uhlí |
13 749 Kč |
5 598 Kč |
12 859 Kč |
32 206 Kč |
Dřevěné pelety |
15 490 Kč |
5 828 Kč |
12 859 Kč |
34 176 Kč |
Dřevěné brikety |
19 650 Kč |
6 377 Kč |
12 859 Kč |
38 886 Kč |
Štěpka |
20 059 Kč |
6 431 Kč |
12 859 Kč |
39 349 Kč |
Černé uhlí |
21 991 Kč |
6 686 Kč |
12 859 Kč |
41 536 Kč |
Koks |
27 311 Kč |
7 389 Kč |
12 859 Kč |
47 559 Kč |
Zemní plyn |
25 246 Kč |
6 668 Kč |
16 127 Kč |
48 041 Kč |
Elektřina akumulace |
31 257 Kč |
8 256 Kč |
12 491 Kč |
52 004 Kč |
Elektřina přímotop |
38 194 Kč |
10 088 Kč |
6 735 Kč |
55 017 Kč |
Propan * |
32 820 Kč |
8 668 Kč |
16 127 Kč |
57 615 Kč |
Lehký topný olej TOEL * |
41 205 Kč |
10 883 Kč |
16 127 Kč |
68 216 Kč |
Poznámka: * Ceny v roce platné v roce 2006. Vzhledem k velkému rozsahu cen LTO a Propanu a jejich časté změně se jedná o orientační údaje. |
Zdroj dat: EkoWATT |
Objektivní porovnání u tepelných čerpadel neexistuje
"Pro solidní srovnání je třeba zahrnout veškeré náklady a životnost jednotlivých zdrojů tepla a hodilo by si i více modelových domů s různou tepelnou ztrátou a režimem života. Roční náklady nejsou jen spotřeba elektřiny a plynu, ale také pořizovací cena (životnost + průměrné roční náklady na údržbu, opravy, revize)," objevilo se v názorech. Zavedením dalších proměnných by se však výsledek stal prakticky nepoužitelným. K tomu se někteří z vás domnívali, že údržba tepelného čerpadla je výrazně méně nebo výrazně více nákladná než plynového kotle a že kotel je výhřevnější. Hořejší obojí popírá.
"Výsledky všech porovnání nákladů na energie v domácnosti vždy zcela zásadním způsobem závisí na výchozích podmínkách. Obrovské rozdíly ve výsledcích nejrůznějších výpočtů plynou z toho, že lze vycházet z nejrůznějších předpokladů, které výsledek zásadním způsobem ovlivňují. Obecné objektivní porovnání, zda je výhodnější jeden nebo druhý způsob vytápění lze udělat velice těžko, protože rozhodování o výhodnosti nebo nevýhodnosti vždy ovlivňují zcela konkrétní podmínky v daném případě. V oblasti energií je zcela jisté jen to, že ceny energií neustále porostou. Proto je třeba nejen vybírat nejvhodnější zdroj tepla, ale zejména omezit spotřebu energie. Ať už vhodnou regulací, zateplením domu, výměnou oken nebo třeba i instalací nuceného větrání s rekuperací tepla," ukončuje Hořejší.
Na plnou verzi odpovědi Miroslava Hořejšího se můžete podívat na toto místo.
Připraveno ve spolupráci s internetovým portálem pro energeticky úspornou výstavbu a technická zařízení budov TZB-info (www.tzb-info.cz) a s Centrem pro obnovitelné zdroje a úspory energie EkoWATT (www.ekowatt.cz).
Souhlasíte s oslovenými odborníky? Vytápíte tepelným čerpadlem? Elektřinou? Zemním plynem? Kolik spotřebujete energie? Podělte se s námi
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
3. 10. 2006 9:39
instalováno v únoru 2006, takže topná sezóna březen až polovina května 2006 v podstatě nepřetržitě, venkovní teplota -5 + 2°C. Poté vypnuto topení a pouze ohřev vody. Pravda, v době největších veder bylo na kolektorech asi 109 °C a TUV měla kolem 95-97°C. Na to, aby systém začal topit nemusí svítit sluníčko, stačí difúzní světlo, když je "pod mrakem". V tu dobu teče z kolektorů 46-50°C teplá voda, což je pro ohřev podlah dostačující. Právě proto jsem napsal, že se těším na nastávající topnou sezónu, protože jsem plyn nechal pouze na vaření a pokusíme se tuto zimu "přežít" pouze za provozu kolektorů (celkový výkon asi 8 kW) a kotle na dříví. Teprve na jaře se dá hodnotit o kolik se zaplatilo na energiích méně. Kolektorovou vodu máme svedenou i do pračky, tzn. spoříme i elektřinu na ohřev. Topná sezona musí být samozřejmě porovnatelná s tou letošní. V žádném případě nechci solární kolektory protěžovat - aspoň z tónu vaší reakce to tak vyznělo. Jenom jsem případným zájemcům napsal, že to funguje a že to umí i topit. samozřejmě, že když bude týden nepřetržitě lejt, tak je potřeba zatopit v normálních kamnech, ale v době inverzí, kdy je lezavá zima a přitom slunečno, máte dům vytopen na rozumnou teplotu a to zadarmo při spotřebě 60W čerpadlo + 10 W automatika
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
26. 4. 2006 15:05
Vážení, je těžké porovnávat. Někdy se ale také podivuji nad tím, kolik lidé platí za vytápění rodinného domku. Mám rodinný domek o zastavěné ploše cca 140 m2. Celý dům je vytápěn. (Garáže mám v samostatném objektu).Bez zateplení s obvodovým zdivem Porotherm 44 cm. K vytápění a ohřevu vody používám zemní plyn. Dům je starý 5 let. Již několik let platím za zemní plyn cca 13-14 tis. Kč ročně. Dům není sice vytápěn celý den, ale od 7-13 hod. je temperován na 19C jinak na 21C. Při těchto nákladech považuji za nesmyslné nějaké další zateplení. Je skutečně nutn při nějakých změnách se poradit s více odborníky a hlavně vzít do hrsti vlastní rozum.
V diskuzi je celkem (53 komentářů) příspěvků.