Diskuze: Také ekologické zemědělství má druhou stranu mince

Dík za upozornění na spamy. Předchozí příspěvky se normálně vypíšou po kliknutí na „Předchozí“.

nejde zobrazit těch 23 diskusních příspěvků, zobrazují se jen nejlépe hodnocený a nejhůře hodnocený příspěvek a pak dva spamy s reklamou. zbytek nejde rozkliknout a nezobrazuje se.:(

Hnusná filipika proti biopotravinám, tvrzení bez důkazů a bez pochopení. Vůbec to nemusí být tak že by bio pěstování produkovalo o tolik méně. také je rozdíl mezi kvalitním rajčetem a rajčetem vypěstovaným na hmotu a vzhled. Lidi nezasytíte nahnojenými vodnatými a často zevnitř hnijícími okrasnými koulemi - všimli jste si někdy, že když si dáte kvalitní potravu, stačí vám toho méně?

Dotací na neobdělávání zemědělské půdy se bojí hlavně v ČR bývalá družstva, a ředitelé zprivatizovaných státních statků..Poněvadž většinou půdu nevlastní, a udržování půdy v tomto stavu je méně náročné např. na množství techniky, tudíž schůdná cesta pro vlastníky půdy, kteří se tímto stávají největším nebezpečím pro velkoplošné nájemníky..

Článek , jak se domnívám, trpí zásadním nedostatkem..Úplně totiž opomenul fakt, že potraviny z ekologického zemědělství mají vyšší nutriční hodnotu..Tj. k nasycení vám stačí méně jídla..Konkrétně k českému zemědělství je nutno říci, že ekologického zemědělství se bojí nejvíce velké podniky PO -nájemní velkovýroba, poněvadž její existence je právě založena na chemizaci, a počítá s vyčerpáním cizích zdrojů (více jak 90% půdy v nájmu) - často obhospodařované s neoprávněně nabytým majetkem -důsledek zakonzervování výsledků kolektivizace.

Vazne? Dostavaji snad duchody a zdravotni peci zcela zdarma? Ja snad jdu delat zemedelce do Polska!

Polští zemědělci hlavně neplatí zdravotní a sociální pojištění, což se projeví ...

Tvrzení popsané v článku by platilo pouze v případě, pokud by se takové zemědělství stalo celosvětovým převládajícím. V našich podmínkách, kdy máme problémy s nevyužívánou půdou, nadvýrobou je to naopak vítané zpestření. Obdobně jako podpora alternativním zdrojům energie. Myslím, že se nemusíme bát, že by se toto zemědělůství se zvýšenou potřebou prostoru a lidské práce stalo v našich podmínkách devastátorem krajiny, zcela vysálo zdroje zaměstnanců na podpoře atp. Stane se naopak zpestřením trhu, kdy si každý bude moci vybrat z pestřejší škály výrobků. A jinak ne náhodou máme problémy s obezitou. Trocha střídmosti by nám neškodila.

1) Jenže v EU svými dotacemi podporují ještě větší "rozežranost". 2) Nemějte děti. V Evropě se rodí méně dětí a abych použil typ Vaší argumentace - čím méně dětí => tím méně "rozežranosti". 3) Ekozemědělství může existovat, proč ne. Ovšem já ho nemíním dotovat, dokonce i "neekozemědělství". Ostatně ekofarmáři si říkají i ti, kteří posečou louku, vyprodukují seno - tedy ekoprodukt a schrábnou dotaci. Něco jinýho jsou povětšinou rodinné farmy, kde nabídnou ekošunku v šedivé "nevábné" barvě - nepoužívají totiž žádných přísad, které šunku zbarví "zdravě" dorůžova. 5) Nebojím se GMO, strach z těchto potravin patří do středověku. 6) Ekozemědělství vždy bude fungovat jako doplněk. Proč v Jižní Americe farmáři pěstují GMO kukuřici? Samotné ekozemědělství by způsobilo hladomor. Navíc je GMO odolná proti škůdcům => nemusejí se používat chemické přípravky na jejich hubení, jsou větší hektarové výnosy => ušetří se přirozená krajina, sníží se nároky na energii při obdělávání pozemků.

Na to už je pozdě.

I "lidská rozežranost" je dopředu hnána uměle. Viz jen "za 30 let bude málo pracujících, roďte děti". Jo, roďte děti, a to bez ohledu na jejich kvalitu. Proč se pořádají kampaně za zvýšení počtu dětí jakožto budoucích pracujících, ale nikoho nezajímá, že už jejich rodiče jsou nezaměstnaní? Stále se zvyšující počet lidí se musí něčím živit.

Ty dotace na neobdělanou půdu podle mého názoru nejsou správným řešením. Jen zbytečně zvyšují cenu půdy - od určité hranice stačí jen vlastnit dostatečné plochy a bezpracný příjem je tu (stačí něco málo dát na udržování). Není bez zajímavosti, že jedním z největším příjemců dotací v EU je britská královna. "V pohotovosti" může ta půda být i třeba zalesněná (vykácet se dá vždycky) nebo zarostlá nějakým rychlerostoucím dřevem (na otop). Takže když už dotace tak raději na zalesnění (popř. státem dotovaná ochrana (např. před Vánocemi)). No a částečně by odčerpalo právě omezení hnojení (snížil by se zisk / hektar)

Něco takového jsem chtěl napsat. Ale dotace na neobdělanou půdu bych neodsuzoval. Naopak, podle mě je to jediná smysluplná dotace. Půda se udržuje v pohotovostním stavu a přirozeně se obnovují její základní funkce. Zároveň odpadají náklady na odkup nadúrody atd. Ostatní dotace a kvóty též neuznávám. Převedl bych je na krajinotvorbu. Dám příklad, už jsem ho někde psal. Mám z jedné strany chalupy lán něco přes 6km2, na mírném svahu, žádné meze. Nahoře sejí do kamení, dole nesejí někdy vůbec, technika zapadá do splavené ornice. Při jednom velkém jarním lijáku, kdy půda byla ještě bez vegetace, vznikly na svahu až metrové výmoly. Rybník pod vsí byl během jednoho dne zaplněn ornicí, vody max. 30cm. Přijela těžká technika, srovnala výmoly a jede se dál, chemie pomůže. Tak to asi není ta správná cesta.

Myslím si, že v Evropě má ekologické zemědělství smysl - tady je totiž nadbytek zemědělských ploch a nadprodukce. Pořád lepší než dotace za neobdělanou půdu (kdo mohl jen vymyslet takovou kravinu?), dotovaný vývoz (ještě větší kravina) nebo kvóty (největší kravina). Jak už tu poznamenali "spoludiskutující", bylo by vhodné najít rozumný střed. Stanovit limity na používání škodlivých chemikálií a tvrdě je vyžadovat (určitě by pomohla jejich přísná evidence - aby byl monitorován každý gram této látky od chvíle výroby do chvíle použití (likvidace) ) Jinak co se týče geneticky modifikovaných potravin - osobně budu raději jíst potraviny geneticky modifikované, než napěchované chemikáliemi.

Třeba jablka se takzvaně podtrhávají, tedy obírají nezralá, aby vydržela déle. Dozrávají pak ve skladu se řízenou atmosférou a je to na jejich chuti poznat. Možná by stačilo nechtít mimo sezónu čerstvá jablka. Hodně zimních jablek vydrží podle mých zkušeností v normálním sklepě jen s hlídanou teplotou a vlhkostí do dubna až května, pro komerční účely by to bylo tak o měsíc méně, aby moc nezhnily a přitom se mohou trhat zralé, takže chuťově jsou perfektní. Při pěstování vhodných odrůd lze tedy mít kvalitní jablka od července - srpna, kdy zrají rané po březen duben. Jenže v supermarketech jsou taková jablka tak měsíc, dva na podzim a pak nastoupí ty nechutná dlouhodobě skladovaná.

Jo, jo heslo "Zabij bobra, zachráníš strom" tu současnou zelenou módu vystihuje celkem přesně.

Polští zemědělci na rozdíl od našich nemusí tuším platit minimální daň z příjmu. Taky tam zůstala tradice drobných hospodářství, takže lidi jsou zvyklí se živit třeba z několika hektarů.

Ta "hydroponie" se provádí pořád, případně se ještě zhoršila. Komerční zemědělci z toho vlaku sami vystoupit nemůžou, jak to zkusí, dramaticky jim klesnou výnosy a během dvou let zkrachují. Potřebují 5 - 10 let přechodnou dobu na oživení té půdy, a po tuto dobu jejich výnosy budou mizivé. Navíc dnešní trend využívání organických odpadů z pěstování jako biomasy na topení a zhoršení rentability chovu zvířat snížilo ještě více produkci hnoje a návrat organické hmoty na pole. Taky pro různé průmyslové zóny ale i pro bytovou výstavbu se vybírají ideálně rovné plochy, zatímco ty svažité, kde jsou problémy u většiny plodin s erozí zůstávají zemědělcům. Ale stejně asi čistě ekologické zemědělství nebude možné zavést plošně.

Podle mne argumentovat tím, že ekozemědělství má nižší výnosy a tudíž zabírá víc půdy a má negativní dopady na životní prostředí je scestné..... Negativní dopady má uměle vyvolaná spotřeba a plýtvání a s prominutím "lidská rozežranost" a to je to, co je dlouhodobě neúnosné. Je dost možné, že kdyby toho nebylo, tak by i to ekozemědělství stačilo. A navíc je to asi dlouhodobě jediná cesta.

Každé „ode zdi ke zdi“ je špatně. Výhradně extenzivní zemědělství je málo výnosné. Výhradně intenzivní zemědělství silně poškozuje životní prostředí. Je třeba se pohybovat někde uprostřed. Umělá hnojiva ano, ale pouze pokud zároveň hnojíme něčím, co do půdy vrací humus (hnůj, zelená hmota). Jinak za pár let zlikvidujeme půdu tak, že na ní nic neporoste. Totéž s postřiky: bez nich to nejde, třeba ovoce může být nevzhledné a tedy neprodejné nebo si zlikvidujete úrodu (např. padlí americké na angreštu). Pokud použijete jediný postřik, nejste uznán za ekologického zemědělce. Pravda, můžete svou produkci, draho prodávat, otázkou je, kdo si to od Vás za tu cenu koupí. Ono to není jen o hnojivech a postřikách. Taky je to otázka GMO. Vyvíjejí se rostliny, jejichž plody jsou např. odolné proti otlaku (třeba u jablek: otlačená jsou nevzhledná, na otlačených místech se zase plody kazí). Jablka, odolná proti otlaku, zas většinou nemají žádnou chuť. V mnoha případech jíme cosi, co sice hezky vypadá, ale chuť to má stejnou, jako když v hubě přežvykujete slámu. Jakpak by ne, když se to sklízí někde na Novém Zélandu a musí to vydržet cestu do Evropy a po Evropě včetně skladování v supermarketu. Takže se to sklidí napůl nezralé s tím, že to po cestě jaksi „dojde“. Možná to dojde, ale tu správnou chuť to už jaksi nemá. Bóže, kde jsou ty časy, kdy jsme jako děti lezli po stromech a trhali čerstvě dozrálé třešně. To byla chuť i vůně, až se mi dělají boule za ušima!