Loni v prosinci dostala Texasanka Irma Johnsonová náhodou šek na 1,6 milionu dolarů. Poslala jí ho životní pojišťovnaSecurity Life of Denver Insurence, když její manžel Daniel zemřel na mozkový nádor. Jenže peníze si paní Johnsonová vybrat nesměla. Patřily bance Amegy Bank, kde její manžel dříve pracoval, popisuje případ americký list Wall Street Journal.
Podobných případů zná Amerika hodně. Jde o poměrně málo známou taktiku, jak tamní bankya velké firmy získávají peníze na bonusy, odměny či penzijní benefitypro své špičkové manažery. Uzavřou na své zaměstnance s jejich souhlasem životní pojistku. Pojistné platí firma, která také shrábne pojistné plnění v případě jejich smrti. Firmy díky tomuto postupu ušetří na daních. Sice jim zaplacené pojistné nesnižuje daňový základ, ale na druhou stranu nemusí platit daně z kapitálových zisků, které jim přinese investovánívložených prostředků v pojistných plánech. Navíc výplatu pojistného plnění při smrti pojištěného zaměstnance nemusí firmy zdanit jako příjem.
Tento druh pojištění sice není nelegální, ale je minimálně hodně kontroverzní, připomíná Wall Street Journal. Kritici tomuto přístupu vyčítají, že stát kvůli němu přichází o daňové příjmy. Některé rodiny zaměstnanců si zase stěžují, že zaměstnavatel by neměl profitovat ze smrti svého pracovníka.
Totéž tvrdí i paní Johnsonová. Letos v únoru proto zažalovala Amegy Bank u houstonského státního soudu. V žalobě uvedla, že banka tvrdila jejímu manželovi, který v bance pracoval jako úvěrový riskmanažer a přežil dvě mozkové operace, že má nárok na dodatečné životní pojištění v hodnotě 150 tisíc dolarů. Podmínkou bylo, aby bance podepsal souhlas s uzavřením pojistky, která bude krýt riziko jeho smrti. Daniel Johnson podepsal. O čtyři měsíce později ho banka vyhodila. Loni zemřel a jeho žena a dvě děti nedostaly od pojišťovny ani dolar. Všechno shrábla banka. Mluvčí Amegy Bank listu Wall Street Journal k případu sdělil, že účast v pojistném programu byla dobrovolná a zaměstnanci jako pan Johnson s ní souhlasili.
Nejvíce tyto praktiky používají banky. Jedničkou je v tomto ohledu Bank of America, která na své zaměstnance uzavřela životní pojistky, jež měly na konci letošního března celkovou hodnotu 17,3 miliardy dolarů. Druhá je banka Wachovia s pojistkami na 12 miliard dolarů. J.P. Morgan Chase si stávající či bývalé zaměstnance zatím pojistila na 11,1 miliardy dolarů. Stejné pojistky využívá i největší pojišťovna světa AIG, společnost Kimberley-Clark (výrobce kapesníků Kleenex, či plenek Huggies) či hypoteční agenturyFannie Mae a Fredie Mac.
Celkem mají americké banky v tomto životním pojištění uloženo 122,3 miliardy dolarů. Přičemž z velké většiny kryje následné pojistné plnění právě bonusy vyplácené manažerům bank. Například J.P. Morgan by měla manažerům vyplatit v budoucnu 10 miliard dolarů. Životní pojištění uzavřené bankou na řadové zaměstnance má hodnotu 12 miliard dolarů. V příštích desetiletích získají americké banky na pojistném plnění přes 400 miliard dolarů, odhadují konzultanti oslovení listem Wall Street Journal. Firmy se o smrti bývalých zaměstnanců, na které pojistné platily, dozvědí ze záznamů správy sociálního pojištění.
Jako motivaci, aby zaměstnanci s uzavřením životního pojistek souhlasili, jim firmy nabízí zpravidla určitý malý podíl na vyplaceném pojistném plnění v případě jejich smrti. Jenže často tento nárok končí v okamžiku, kdy z firmy odejdou. Přesně, jako se to stalo panu Johnsonovi a jeho rodině.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
