Alan Greenspan za krizi nemůže

Petr Čermák | rubrika: Když se řekne | 12. 5. 2009 | 2 komentáře
Řada ekonomů vidí příčinu finanční krize v nízkých úrokových sazbách v USA po roce 2001. Za následnou peněžní expanzi prý může bývalý šéf americké centrální banky Alan Greenspan. Jenže čísla ukazují, že tento jednoduchý závěr nemusí být správný.
Alan Greenspan za krizi nemůže

V lednu 2006, v době svého odchodu z funkce předsedy Federálního rezervního systému, americké centrální banky, byl Alan Greenspan velmi vážený a obdivovaný muž. Jako jeho hlavní zásluhy byly vyzdvihovány tři věci. Vypořádal se s burzovním krachem roku 1987, který nastal ani ne dva měsíce po svém jmenování do funkce. Dalšími dvěma zásluhami byly dlouhodobý hospodářská růst a mírné recese z let 1990 a 2001.

Nicméně o tři roky později je mnohými, například nositelem Nobelovy ceny za ekonomii Paulem Krugmanem, obviňován, že je jedním z hlavních viníků nynější finanční krize. David Henderson a Jeffrey Hummel z Cato Institute tvrdí, že jak zásluhy, tak nedostatky Greenspana se příliš přeceňují.

Greenspanova vina za nynější krizi se zjednodušuje na to tvrzení, že politika nízkých úrokových sazeb vedla k tzv. expanzivní měnové politice, tedy k přílišnému uvolňování peněz do ekonomiky, které se pak dostaly přes různé úvěry k lidem, kteří je nyní nedokáží splácet. Henderson a Hummel tvrdí, že toto je mírně pokřivený obraz, který ztotožňuje nízké úrokové sazby s expanzivní měnovou politikou a naopak vysoké úrokové sazby se situací, kdy množství peněz v ekonomice roste pomalu či dokonce klesá. „Greenspan udělal dobře, že držel nízké úrokové sazbyod roku 2002 do roku 2004. A to hlavně kvůli masivnímu přílivu úspor z asijských ekonomik,“ tvrdí autoři studie.

O centrálních bankách (nejen na tu americkou) se dnes obecně soudí, že stanovováním úrokových sazeb dokážou řídit ekonomiku. Tudíž všechny problémy padají na její hlavu. Jenže ačkoli jsou centrální banky dost velké, aby zvyšovaly a snižovaly krátkodobé úrokové sazby, jejich schopnosti na tomto poli jsou kvůli globalizaci finančních toků stále menší, soudí Henderson a Hummel. Dlouhodobé úrokové sazby dokážou centrální banky ovlivnit ještě hůře.

Vývoj peněžního agregátu M2 a HDP

Hummel a Henderson proto soudí, že lepší metodou posuzování monetární politiky je sledování tzv. peněžní agregátů. Ty ukazují množství peněz v ekonomice a jeho změnu v čase.

Základním ukazatelem je měnová báze, která se skládá z oběživa (mincí a bankovek) a bankovních rezerv. Každá banka drží z vkladů, které u ní lidé uskutečňují, nějaké rezervy (v Česku jsou to ze zákona minimálně dvě procenta, ale může to být i více). Pokud například centrální banka od komerční banky nakoupí dluhopisy – tedy vyplatí bance peníze – zvýší se rezervy banky. Protože tato instituce drží více rezerv, než chce, a sníží je tím, že je lidem a firmám poskytne jako půjčku. Při zjednodušeném předpokladu lidé a firmy část peněz drží jako oběživo a část opět uloží do dalších bank. Těm se tak zvýší rezervy, které chtějí opět snížit dalšími půjčkami. Tento tzv. multiplikační efekt vede k tomu, že z jedné koruny, o kterou se zvýší měnová báze, tedy oběživo a bankovní rezervy, mohou být multiplikačním procesem třeba koruny čtyři.

Expanzivní politika znamená nejen udržování nízkých klíčových sazeb centrální banky, ale také prosazování těchto nízkých sazeb poptáváním (nakupováním) dluhopisů od komerčních bank. Nákupem těchto cenných papírů zvyšuje centrální banka rezervy bank, čímž se zvyšuje peněžní zásoba. Zároveň tím tlačí na růst ceny dluhopisů a snižuje jejich úrokový výnos.

Soudě čistě podle měnové báze, Greenspan nijak expanzivní měnovou politiku neprovozoval. „Od prosince 1986, kdy se stal Greenspan předsedou FEDu, do prosince 2005, vzrostla měnová báze z 248 miliard na 802 miliard dolarů,“ tvrdí studie Cato Institute. Nicméně v podstatě celý tento nárůst pohltilo zvýšení množství hotovosti v oběhu. Bankovní rezervy se zvýšily z 65 na 73 miliard dolarů, což představuje roční přírůstek 0,65 procenta. Navíc velká část hotovosti v oběhu odtekla mimo Spojené státy. Richard Anderson ze St. Louiské pobočky FED odhaduje, že od roku 1986 do roku 2005 se poměr dolarů držených v zahraničí zvýšil z 25 na 50 procent. Takže roční růst měnové báze čistě v USA činil od 6,4 do 4,9 procenta, což není nijak dramatické tempo, dodávají Hummel a Henderson.

Henderson a Hummel nicméně soudí, že Greenspan zklamal jako regulátor. Pomohl vytvořit systém, který podporoval morální hazard. Banky a další finanční instituce se pouštěly do rizikových operací s vědomím, že centrální banka jim v případě problémů pomůže. Pokud je nějaká instituce příliš velká na to, aby ji stát nechal padnout, investor se nebojí, že v případě jejího neúspěchu ztratí vložené peníze. Henderson a Hummel končí analýzu tvrzením, že popsat příčinu současné finanční krize není jednoduché jako u každé recese. Nicméně dodávají, že v oblasti měnové politiky ji Greenspan nezpůsobil. Naopak ukázal, že monetaristická pravidla, která v 70. letech minulého století ekonomové považovali za mrtvá, fungují a vedou k makroekonomické stabilitě.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

0
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 2 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Růst ceny elektřiny potáhne energetické akcie vzhůru

6. 5. 2009 | Petr Čermák

Růst ceny elektřiny potáhne energetické akcie vzhůru

Akcie energetických firem nepadají tak prudce jako ostatní tituly a navíc do budoucna nabízejí slušné zhodnocení. Zejména proto, že spotřeba elektřiny poroste, což bude tlačit vzhůru... celý článek

SOS Orco: Na výměnu vedení Orka máme dost hlasů

29. 4. 2009 | Petr Čermák

SOS Orco: Na výměnu vedení Orka máme dost hlasů

Každé řešení je pro akcionáře lepší než nucená likvidace Orco Group, i kdyby se měla část dluhu přeměnit na akcie, tvrdí Luboš Smrčka, předseda sdružení SOS Orco, které se snaží odvolat... celý článek

Radost z dividendy smaže následný pokles ceny akcie

28. 4. 2009 | Petr Čermák

Radost z dividendy smaže následný pokles ceny akcie

Pokles akciových indexů zvedl dividendové výnosy mnoha firem na burze, některé výnosy se pohybují okolo 10 procent. Po rozhodném dni, kdy akcie už neobsahuje právo na dividendu, ale... celý článek

Z Česka odtékají i kvůli krizi desítky miliard korun

23. 4. 2009 | Petr Čermák

Z Česka odtékají i kvůli krizi desítky miliard korun

Pro transformující se ekonomiku, jakou je Česká republika, je důležité, aby zde zahraniční firmy investovaly část svého zisku místo odvodu dividend do zahraničí. Rok 2008 ale naznačil,... celý článek

Partners Financial Services