I brigádník by měl trvat na písemné smlouvě

Jak si sehnat práci a nenaletět jako parta pražských gymnazistů? Ti se nechali nalákat vidinou slušného výdělku, nabízeného jedním internetovým serverem. Přistoupili pouze na ústní dohodu bez pracovní smlouvy . Po třech měsících nezahlédli ani korunu, zaměstnavatel jim totiž oznámil, že je v platební neschopnosti. S penězi se proto museli rozloučit.

Není to případ ojedinělý. Někteří zaměstnavatelé, ve snaze vyhnout se administrativě, dávají přednost ústní dohodě. Jestliže nechcete skončit, jako výše uvedení studenti, pamatujte, že taková smlouva se dá uzavřít maximálně na měsíc a měla by mít stejné náležitosti jako smlouva písemná. „Student by se měl vždy dozvědět, jakou práci bude vykonávat, kde a odkdy. Také u ústní dohody je potřeba, aby s jejím obsahem souhlasily obě strany. Ovšem i tak se potom obtížně dokazuje, co bylo dohodnuto, pokud jedna strana dohodu nesplní,“ říká právník Libor Hůla. Výhodnější je proto podle něj  vždy uzavřít písemně pracovní poměr na dobu určitou či dohodu o provedení práce či pracovní činnosti.

„Smlouvu by měl mít brigádník v ruce už při nástupu do práce , aby přesně věděl, co bude dělat a za kolik,“ vysvětluje Hůla. Pokud písemně uzavřená smlouva obsahuje všechny náležitosti a zaměstnavatel ji nedodrží, má brigádník možnost si stěžovat na kontrolním odboru úřadu práce, případně se soudit.

Mezi nejčastější způsoby, jak najít letní brigádu, patří například vyhledání konkrétního typu práce na některém z internetových pracovních serverů, registrace u studentské pracovní agentury, inzeráty v novinách a časopisech, vývěsky v budovách vysokých škol nebo kolejí či osobní návštěva firmy, ve které by chtěl student pracovat.

U studentských pracovních agentur, které mají prezentaci na internetu, stačí do formuláře vložit životopis. Pokud některá firma o vás projeví zájem, agentura vás vyzve k osobní návštěvě. K té potřebujte občanský průkaz a potvrzení o studiu, abyste mohli uplatnit slevu na dani z titulu studia, případně výpis z trestního rejstříku. Jestliže jste rozhodnuti nastoupit, dostanete od agentury formulář výkazu práce. Zaměstnavatel vám jej potvrdí po ukončení brigády a vy se s ním dostavíte zpět do agentury. U většiny agentur je nutné přinést výkaz nejpozději do pěti pracovních dnů. Každá agentura má ale tuto dobu stanovenu jinak a seznámí vás s ní při podpisu smlouvy.

Po skončení brigády dostanete od agentury výplatu, buď v hotovosti, nebo převodem na účet (zejména u dlouhodobějších brigád). Za zprostředkování práce a s ní spojenou administrativu si agentury určují buď pevný poplatek při podpisu smlouvy, nebo určité procento z výdělku.

Práci na internetu nalezne téměř každý. Brigády zde inzerují nejen firmy a agentury, ale i soukromé osoby nebo domácnosti. Hodně nabídek bývá například ve službách, zdravotnictví či administrativě, kde studenti většinou „zaskakují“ za pracovníky na dovolené.

Tak lze najít třeba i brigádu, díky které si rozšíříte svou praxi pro budoucí zaměstnání. Když hledáte zaměstnání po síti, máte také většinou možnost dozvědět se něco o firmě, která si inzerát zadala. A to ještě před tím, než na inzerát odpovíte. Obvykle zde totiž bývá odkaz na vizitku firmy, která v krátkosti popisuje, čím se společnost zabývá.

Druhou možností je zadat si svůj inzerát, kde uvedete vzdělání, zkušenosti, praxi a o jakou práci byste měli zájem. Vyplatí si zřídit si vlastní webovou stránku, kde uvedete všechna důležitá fakta o sobě i představy o hledané brigádě. Na vlastní internetové stránce můžete nabízet například doučování, tlumočení, pomoc při úklidu nebo hlídání dětí či služby webmastera.

Pozor by si měli studenti dát na nabídku hrubého výdělku. Mnozí zaměstnavatelé nabízejí hrubou mzdu s tím, že o daně se má postarat student sám. Danění by mělo být starostí zaměstnavatele či zprostředkovatelské agentury. Zdaňování příjmů studentů v rámci brigád je u zaměstnavatele obdobné jako u ostatních zaměstnanců. Studenti si navíc mohou uplatnit slevu na dani na studium. V případě, že student nepodepíše prohlášení k dani u zaměstnavatele, je jeho příjem do maximální výše 5 000 Kč za měsíc zdaňován srážkovou daní 15 % (při použití této daně je daňová povinnost pracovníka-studenta vyrovnána). Nad 5 000 Kč je vypočtena zálohová daň ve výši 15 %. Navíc v tomto případě se nepřihlíží k měsíční slevě na dani!

Pokud student prohlášení podepíše, spočítá mu firma klasickou zálohu na daň s uplatněním slev na dani jako za poplatníka, tak za studenta.