Spor o daňové zvýhodnění stravenek vyvolává v Česku pořádný poprask. Jenže celá debata se vede v duchu, že zlá vláda chce chudákům zaměstnancům upřít právo na teplý oběd. Stravenky jsou přitom firmami vydávány za jeden z hlavních benefitů, kterým motivují a odměňují zaměstnance. Pokud by stravenky měly být skutečně motivačním nástrojem, neměly by mít firmy důvod, aby je zaměstnancům přestaly poskytovat, i kdyby jejich daňové zvýhodnění padlo. Obeslali jsme proto s krátkým dotazníkem zhruba padesátku firem, zda tato logika platí. Výsledek? Firmy přiznávají, že stravenky jsou hlavně daňový benefit pro ně samé.
„Je to jedna z mála skutečných výhod, aniž by se na ní přiživil stát. Už i tak se jedná o značný výdaj. Pokud daňová výhoda padne, stravenky zrušíme,“ říká jednatel společnosti Seaspol Rudolf Šlehofer. „Naši zaměstnanci si na jednu šedesátikorunovou stravenku přispívají 27 korun, do daňově uznatelných nákladů nám jde 33 korun, tedy 55 procent z hodnoty stravenky. Jestliže se daňová výhoda zruší, stravenky už zaměstnancům neposkytneme, už na to nebudeme mít,“ tvrdí shodně dva spolumajitelé jedné pražské tiskárny.
Stravenky jsou mezi zaměstnaneckými benefity v žebříčku oblíbenosti na špičce. Tuto výhodu dává podle průzkumů svým zaměstnancům osm firem z deseti. Teď firmy zvažují co dál. “S rozhodnutím, zda stravenky zrušit či nezrušit zatím váháme. Počkáme, až bude jasné, zda daňové zvýhodnění definitivně skončí. Rozhodně to není hlavní motivační prvek našich zaměstnanců,“ říká generální ředitel společnosti Ekospol Evžen Korec.
Dříve se za stravenky dalo koupit prakticky cokoliv včetně alkoholu. Teď už oficiálně slouží jen na koupi jídla v restauracích či rychlých občerstveních. I v obchodech upozorňují, že se mohou utrácet jen za jídlo a nealkoholické nápoje a na jeden nákup se dá použít maximálně pět kupónů. Hostinský Josef Drobný však upozorňuje, že skutečnost je stále jiná a stravenky se nadále zneužívají. „Používají se jako platidlo i za nepotravinářské zboží,“ říká Drobný. Jak dodává, na stravenkách často tratí, protože klienti utrácejí pokud možno tak, aby dostali nazpět malou hotovost ve skutečných penězích. I z těchto vrácených korun však musí hospodští odvést stravenkové firmě provizi.
Majitelé restaurací a hospůdek však přišli na to, jak zmírnit alespoň částečně to, že za stravenky, které utrží, musí při vyúčtování odvádět jejich vydavateli provizi. Stravenku jednoduše pošlou dál. Třeba tak, že za ně nakoupí v řeznictví maso a z něj navaří další obědy. „Zajímalo by mě stanovisko České národní banky k tomu, že kromě české koruny lze platit v této zemi i kupónkorunami. Přeji si, aby si hostinští zase vyráběli své stravenky se svým logem,“ říká Josef Drobný.
„Stačí si vzpomenout, jak to bylo dříve. Zaměstnavatel oslovil restaurační zařízení v okolí pracoviště a uzavřel s jedním nebo několika smlouvu. Připravil si stravenky, které poskytnul zaměstnancům. Nikomu nešla provize za tisk a distribuci kupónů na stravování, což vedlo k nižší ceně za jídlo a zároveň podpoře živnostníků v pohostinství,“ míní Josef Drobný. Tuto možnost volí například pacovská strojírenská firma J. Hradecký. „Chceme, aby naši zaměstnanci měli kvalitní oběd a nemuseli „courat“ po restauracích nebo obchodech. Poskytujeme jim stravenky, které mohou uplatnit pouze v nedaleké jídelně, se kterou jsme uzavřeli smlouvu,“ říká Pavel Vaněk z této strojírenské společnosti.
Z našeho průzkumu zároveň vyplývá, že přilepšovat stravenkami k platu si již nyní nemohou dovolit hlavně drobní podnikatelé. „Jsem privátní zdravotník. Na stravenky pro zaměstnance nemám peníze. I když zaměstnancům by se určitě líbilo, kdybych jim dotovala víkendové nákupy v supermarketu,“ vyjádřila se Alexandra Seidlová ze Společenstva zubních techniků – podnikatelů. Stejný názor má i živnostník z Brna, který zaměstnává ve svém obchodě tři prodavačky. „Konkurence je veliká, mám se co ohánět. Na stravenky mi už peníze nezbývají,“ poznamenává.
Zaměstnavatelé přiznávají, že stravenky dnes berou jejich zaměstnanci jako samozřejmost. Proto se někteří snaží motivovat pracovníky i jinak než poukázkou na jídlo. „Stravenky neposkytujeme, raději přidáme zaměstnancům peníze,“ říká otevřeně podnikatel v autodopravě Bedřich Danda. Jiné firmy volí jako pobídku třeba příspěvek na penzijní nebo životní pojištění, jehož výši stanoví často i podle toho, jak dlouho je zaměstnanec firmě věrný. Novým motivačním prvkem se začíná stávat také příspěvek na nadstandardní zdravotní péči.
Co si myslíte o motivačních benefitech ke mzdě? Dávají jich firmy hodně? Jaké s nimi máte zkušenosti?
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
3. 4. 2008 13:40, V.Mlich
Otazka v ankete ja spatne formulovana. Ja bych danove zvyhodneni stravy ponechal, ale tak, ze prispevek zamestnavatele by sel do hrube mzdy a zvyhodneni bych promitnul do navyseni slevy na dani z prijmu, at z toho neco maji taky treba zivnostnici. Stravenka jako platidlo je nesmysl, ale nic nebrani, aby restaurace nabidly zamestnancum zakaznicke karty, na kterou by zamestnanec-stamgast za obed platil mene, nez nahodny navstevnik
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.