Aleš Tůma: Tsunami jako hospodářské požehnání? Bludy!
Abychom neurazili někoho v malé české kotlině, hledejme ekonomické „tanečníky na hrobech“ v zahraničí, jmenujme třeba Lawrence Summerse, někdejšího ministra financí a donedávna šéfa ekonomických poradců prezidenta Obamy.
Idea je, že zničený majetek je třeba nahradit. To znamená zakázky pro stavební firmy, růst průmyslové výroby a tak dále. Kola obchodu se roztočí, ekonomika nabere plné obrátky.
Pomáhej nám svatá Spotřeba
Ekonomové se tento nesmysl snaží marně vyvrátit už asi 150 let (Peníze.cz tak činily například v souvislosti s hurikánem Katrina). Frédéric Bastiat jej nazval „iluzí rozbitého okna“. Zdálo by se, že se blýská na časy, protože Bastiata citovala dokonce komentátorka agentury Bloomberg, ovšem v jiných zprávách se to „stimulací HDP“ jen hemžilo.
Tokijská burza. Čtvrtletní vývoj indexu Nikkei
Aktuální informace z tokijské burzy na Peníze.cz
Indexy dalších světových trhů na Peníze.cz
Je to samozřejmě holý nesmysl. Typický keynesiánský blud, který ztotožňuje utrácení s prosperitou. Stačí, aby vláda dost utrácela, a ekonomika poroste.
Ano, zničené domy, silnice a továrny bude třeba nahradit. Ale to neříká nic o tom, co by si Japonci koupili nebýt katastrofy. Měli by všechny zničené domy a továrny a navíc by mohli postavit třeba továrnu na počítačové čipy nebo supermoderní nemocnici. Teď budou rádi aspoň za střechu nad hlavou. Zní to triviálně, ale zjevně i špičkoví ekonomové mají problém to pochopit. Abychom byli féroví – možná by ani lord Keynes se svými dnešními proroky nechtěl mít nic společného.
Máte se špatně? Je čas zapálit si střechu nad hlavou
HDP je jen číslo. Představme si vesnici v horách, jejíž obyvatelé jsou povzneseni nad materiální touhy, tráví čas jen meditací a živí se plody přírody. Pak přijde zemětřesení a zboří jejich domy. Domy je třeba znovu postavit, produkce v ekonomice, tedy HDP, prudce stoupne. Jsou na tom poustevníci nyní ekonomicky lépe? Samozřejmě ne.
Dejme tomu, že si Japonsko na obnovu půjčí v zahraničí. Potom HDP díky zvýšeným výdajům skutečně stoupne. Jenže svět jako celek je pořád chudší. Nemluvě o tom, že Japonsko je už díky 20 letům keynesiánských receptů na „oživení“ ekonomiky zadlužené až po uši a současná katastrofa může být posledním hřebíkem do rakve jeho veřejných financí.
Sečteno a podtrženo: kdo si myslí, že destrukce může stimulovat ekonomiku, nechť jde příkladem a stimuluje ekonomiku zapálením vlastního domu.
Autor je analytik společnosti Partners
