Aleš Tůma: Tsunami jako hospodářské požehnání? Bludy!

Pane Nováku....to se sice zaplatí z pojištění, ale kdo si myslíte, že to pojištění platí...zase nakonec ti lidé...takže o to víc se pak zdraží pojistka pro další roky třeba...

Myslím, že příměr s vesnicí někde v horách je hloupý. Předpokládám, že většina tamních nemovitostí i movitostí je na tyhle události pojištěná. Mimochodem i příklad s vypálením domu není zase až tak neobvyklý. Znám několik lidí a jejich objektů, kterým neuškodilo, když jim shořel dům. Naopak. Za získané peníze od pojišťovny si pořídili lepší a dle svých představ, nebo si za obnos pořídili něco jiného, co jim v tu chvíli více vyhovovalo. Dále- když u nás před pár lety proběhly povodně, tak se na zaplacení škod různými způsoby podílel i stát. Ať už to byly příspěvky těm, kteří přišli o střechu nad hlavou, nebo investice do protipovodňových opatření atd. Z celkové škody to ale byla jen malá část, kdy střelím kupříkladu dvacet procent, a zbývajících osmdesát zaplatily pojiŠťovny. Budovaly a opravovaly se mosty, silnice, infrastruktura. Z těchto proinvestovaných řekněme osmdesáti procent, plus ještě i částky, kterou jednotliví investoři přidali ze svého, ve finále stát získá- zaměstnanost, odvody, a odvody daní. Pro stát to určitě ztrátové není a pro obyvatele také ne. A to, že by se z ušetřených peněz postavily třeba jiné statky je nesmysl. Ty peníze jsou nejvíce peníze pojiŠťoven a ty by se do ekonomiky jinak nedostaly. Myslím, že článek je hodně jednostranný a ani okrajově se nezmiňuje o aspektech, které jsem nastínil.