Španělské generální daňové ředitelství vydalo rozhodnutí, které v souladu se standardy OECD ohledně zamezení dvojího zdanění poskytuje určité vodítko k posouzení vzniku stálé provozovny nejen během lockdownu, ale také po konci zákazu cestování.
Ze zatím nezveřejněného rozhodnutí španělského generálního daňového ředitelství vyplývá, že jednotlivci, kteří během pandemie covid-19 zůstávají doma a pracují na dálku, tak činí v důsledku mimořádné události, nikoli na základě požadavku podniku. Taková činnost postrádá dostatečnou míru trvalosti nebo kontinuity, a neměla by tak vést ke vzniku stálé provozovny.
Pokud zaměstnanec nadále pracuje z domova i po skončení omezujících opatření a zákazu cestování, je třeba dle španělské daňové správy testovat, zda má místo, kde je činnost společnosti vykonávána, určitý stupeň stálosti a zda je dané společnosti k dispozici.
V daném případě souhlasilo generální daňové ředitelství s neexistencí stálé provozovny zejména z těchto důvodů:
- činnost, kterou zaměstnanec dříve (ve Velké Británii) vykonával, se v důsledku jeho přesunu do Španělska nezměnila;
- stěhování do Španělska bylo čistě osobním rozhodnutím zaměstnance a britský zaměstnavatel po zaměstnanci nechtěl a ani nevyžadoval, aby se přestěhoval do Španělska z konkrétního obchodního důvodu;
- britská společnost nenesla žádné náklady způsobené pobytem zaměstnance ve Španělsku;
- britská společnost má kancelář ve Velké Británií, kterou mohl zaměstnanec nadále využívat k vykonávaní své každodenní práce, aniž by musel být ve Španělsku.
Výše uvedené může být užitečné pro argumentaci i v jiných jurisdikcích, včetně České republiky, byť bude samozřejmě vždy záležet na postoji lokální daňové správy.
Sdílejte článek, než ho smažem