Mezi pevně zařazenými body středečního jednání sněmovny se totiž skrývala nenápadná novela zákona o zaměstnanosti: ukrytá jako přílepek v nesouvisejícím zákoně o sociálně-právní ochraně dětí.
V zákoně týkajícím se ohrožených dětí, pěstounské péče a rušení kojeneckých ústavů ministerstvo práce a sociálních věcí v tichosti napravovalo své předchozí opomenutí.
V jednom z vloni přijatých zákonů zavádějících sociální reformu totiž ministerstvo zapomnělo stanovit, že povinná výplata dávek prostřednictvím sKarty se týká i podpory v nezaměstnanosti. Pokud by ve středu projednávaná novela nebyla neprošla, zůstala by sKarta pro nezaměstnané prakticky dobrovolná.
Ministerstvo přitom původně počítalo, že do konce letošního roku dostanou sKartu všichni příjemci takzvaných nepojistných dávek a podpory v nezaměstnanosti. Kvůli opožděnému startu projektu ale v září oznámilo, že právě nezaměstnaní dostanou kartu až na začátku příštího roku. Jak se ale nyní, za odkladem může být i chybějící opora v zákoně.
Ukrytý přílepek prošel bez povšimnutí
Zákon o nezaměstnanosti, účinný od letošního ledna, sice s výplatou prostřednictvím sKarty počítá, ale pouze jako s jednou z rovnocenných možností. Způsob výplaty přitom výslovně nechává na příjemci podpory.
To se v červnu pokusil napravit poslanec TOP 09 Václav Cempírek, stranický kolega tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Do nesouvisejícího zákona o sociálně-právní ochraně dětí propašoval přílepek stanovující sKartu jako jediný možný způsob výplaty podpory v nezaměstnanosti či podpory při rekvalifikaci.
Při schvalování zákona se pozornost poslanců a následně i senátorů soustředila na diskuse kolem rušení kojeneckých ústavů a změn v pěstounské péči. Ani sám Cempírek na podstatu svého pozměňovacího návrhu nijak speciálně neupozornil. „Je stručný a jasný,“ řekl pouze při červnovém projednávání ve sněmovně a odkázal poslance na písemnou podobu jednoho z mnoha pozměňovacích návrhů, které obdrželi.
Pozměňovací návrh, omezující volbu nezaměstnaných pouze na sKartu, pak v červnu prošel hlavně díky poslancům vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. Opozicí ovládaný Senát pak sice celý zákon o sociálně-právní ochraně dětí poslancům vrátil mimo jiné i s návrhem na zrušení tohoto přílepku, výrazněji se však o něm nezmínil. Poslanci pak zákon schválili znovu - a opět narazili, když jej v září vetoval prezident Václav Klaus.
Buď projde celý zákon, nebo nic
A právě přehlasování prezidentova veta zařadili koaliční poslanci jako jeden z pevných bodů středečního programu, který se odehrával ve stínu schvalování daňového balíčku.
Opoziční sociální demokraté a komunisté i tentokrát hlasovali proti zákonu, ačkoliv o „schované“ sKartě netušili. „Zákon o sociálně-právní ochraně dětí je špatně připravený, nedomyšlený a nebyl dostatečně konzultován s odborníky,“ vysvětlil hlavní důvod předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Někteří kritici sKaret přitom zákon podporují. Například ProAlt – Iniciativa pro kritiku reforem a na podporu alternativ – vyzvala levicové poslance, aby prezidentské veto přehlasovali.
Při hlasování budou mít problém i kritici povinného používání sKarty z řad vládní koalice, zejména poslankyně ODS Lenka Kohoutová. U prezidentského veta totiž nejsou možné další pozměňovací návrhy. Vetovaný zákon lze buď znovu přijmout jako celek (nadpoloviční většinou všech poslanců), nebo kompletně odmítnout.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Sdílejte článek, než ho smažem