Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Lidé začnou počítat peníze, až když za nimi přijde exekutor

, | rubrika: Rozhovor | 23. 6. 2009
Lidé začnou počítat peníze, až když za nimi přijde exekutor
Cesta předlužených lidí do dluhové pasti většinou začíná touhou pořídit si nové vybavení domácnosti. V okamžiku, kdy přijdou o práci či jinak ztratí příjem, zjistí, že na splátky nemají, říká David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.

Roste kvůli recesi zájem dlužníků o dluhové poradenství?
Oproti loňskému roku zaznamenáváme trojnásobný nárůst klientů. Narůstají počty telefonátů na zelené poradenské lince, písemných dotazů a stále více klientů přichází i přímo do poraden v Praze a Ostravě.

Očekáváte, že počty lidí, kteří se dostanou do finančních potíží, budou kvůli krizi v příštích měsících ještě více narůstat?
Určitě. Vyplývá to i z naší statistiky. Zatímco vloni jsme evidovali v průměru okolo 300 a na konci roku zhruba 500 klientů za měsíc, od začátku roku 2009 vzrostl jejich počet na tisícovku a v květnu raketově vzrostl na 1600 měsíčně. Je za tím ale i to, že o sobě dáváme více vědět v médiích.

Kolik dlužníků jste schopni ještě zvládat?
Jsme dostatečně kapacitně vybavení, abychom zvládli i větší počty klientů. Navíc budeme ještě letos otevírat třetí pobočku v Ústí nad Labem, odkud se na nás obrací třetí největší počet dlužníků.

David Šmejkal, ředitel Poradce při finanční tísni

David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni

Jací lidé vyhledávají vaši pomoc?
Jsou to většinou lidé se základním nebo středoškolským vzděláním a poměrně nízkou mírou finanční gramotnosti. Zpravidla mívají nízký čistý měsíční příjem a ocitli se v nějaké problematičtější rodinné a sociální situaci, která trvá delší dobu.

Pátráte, proč se tito lidé vůbec zadlužili?
Ano. Motivem, proč si lidé nejčastěji vzali půjčku a postupně spadli do dluhové pasti, bývá pořízení vybavení domácnosti. Mezi nejčastější důvody finančních problémů a zadluženosti klientů patří ztráta zaměstnání.

Někteří dlužníci, kteří požádali o osobní bankrot, přiznávají, že podlehli reklamám na půjčky. Setkáváte se i s takovými lidmi?
Podle mých zkušeností je takových lidí málo. Většinou mívají klienti vlastní motiv, proč si vzali úvěr. Většinou si chtěli vybavit domácnost nebo zvýšit životní standard a na dluh si koupili spotřební zboží. Případně jde o dlužníky, kteří chtěli pomoci svým rodinným příslušníkům. Častým důvodem postupného zadlužení je také odchod do penze nebo na mateřskou dovolenou, kdy dojde ke snížení příjmů. Takoví klienti úvěrem řeší nenadálý výdaj, který jim rozhodí celý rodinný rozpočet a najednou nemají na splátky.

Do jaké míry hraje u zadlužování roli naivita, kdy dlužníci vidí budoucnost příliš optimisticky?
Naivita nebývá častým důvodem. Mnohem podstatnější příčinou zadlužení je, že lidé přecení své síly, což se týká zhruba čtvrtiny našich klientů. Druhou nejčastější příčinou je ztráta zaměstnání a třetím důvodem jsou závazky z podnikání. Další v pořadí příčin zadlužování je rozvod, kdy se rodinný rozpočet rozdělí a nižší osobní příjem může jednoho z rozvedených partnerů více ohrozit. Zaznamenáváme ale i případy, kdy klienti tvrdí, že byli přinucení brát si úvěry. Jak to bylo v těchto případech ve skutečnosti, ale nemůžeme hodnotit, to je věcí policie.

Kde si vaši klienti zpravidla půjčují, v bankách, nebo u nebankovních institucí?
Větší část klientů má mezi svými věřiteli poskytovatele úvěrů z nebankovního sektoru. Náš průměrný klient má zpravidla jednu a nejvýše dvě půjčky od banky. Tam s úvěry začal a jak se horšila jeho bonita, třeba kvůli nesplácení, přecházel k nebankovním poskytovatelům. V průměru mají naši klienti čtyři až pět úvěrů od nebankovních institucí.

Není úvěrová politika bank příliš uvolněná, když půjčí i těm, kteří mají na první pohled nízké příjmy?
Z našich zkušeností vyplývá, že banky poskytují půjčky ze všech poskytovatelů úvěrů nejobezřetněji. Klientům, kteří mají špatnou platební disciplínu, zpravidla další úvěr odmítnou. Ti pak žádají o půjčku nebankovní instituce.

Ty ale nikdo nereguluje. Měl by na ně někdo v Česku dohlížet?
Určitě, je to i jedna z našich připomínek k úpravám podmínek pro poskytování spotřebitelských úvěrů v Česku. Domníváme se, že Česká národní banka (ČNB) by měla rozhodovat o udělení licence pro podnikání v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů a v pravidelných intervalech rozhodovat i o její platnosti.

Podle jakých kritérií by se mohla platnost licence prodlužovat?
Obdobně jako u bankovního dohledu. Nebankovní poskytovatelé úvěrů by ČNB předkládali pravidelné statistiky, náhledy do účetních knih. U nebankovního sektoru to zatím neexistuje. Není ani přehled, kdo vůbec spotřebitelské úvěry poskytuje. Nelze tak klienty upozorňovat na to, kdo je seriózní a kdo ne. Stává se, že taková úvěrová firma existuje jen měsíc a další měsíc už vystupuje pod jiným názvem jako nová firma.

Nakolik je reálné, aby se v Česku podařilo prosadit dohled nad poskytovateli nebankovní úvěrů?
Je to velmi reálné, směrnice Evropské unie o poskytování spotřebitelského úvěru, která to do určité míry obsahuje, by měla být převedena do českého právního řádu do května 2010.

Přes šedesát procent dlužníků nesplácí půjčky více než rok, proč to lidé neřeší dříve?
Důvodů je hodně. Může to být prostá neinformovanost, neznalost i třeba strach z toho, kam až to může dospět. Dlužníci vědí, že existují exekuce, ale je otázkou, zda si to připouštějí. Jsou dlouhou dobu pod setrvalým tlakem, mohou se „zaseknout“, rezignovat a čekat, co se stane.

Snažíte se klienty i vzdělávat a radit jim, jak si mají dát do pořádku rodinné finance?
Pro velkou část klientů je hospodaření s penězi životní nutnost, musí každodenně vážit, na co omezené prostředky použijí. Skutečně rozpočtovat svou domácnost ale začínají až v okamžiku, kdy mají obstavené účty a přijde k nim exekutor. Pokud se přijdou dlužníci poradit, vždy s nimi probíráme výdaje týkající se bydlení, tedy zda se zamýšleli, jak ušetřit na této položce, která je nejpodstatnějším výdajem rodinného rozpočtu. U příjmů se zaměřujeme na zaměstnání, na to, zda se klienti pokoušeli hledat místo s vyšším příjmem, zda se obrátili na agentury, které by jim mohly lépe placenou práci zprostředkovat. Upozorňujeme klienta, že příjem je klíčovou otázkou, jak řešit dluhy.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-18
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Cash flow, Běžný účet platební bilance, Devizový kurz, evropská unie, e-shopy, monte dei paschi di siena, jan bureš, architektura, optimální správa, zakladatelská listina, Ragnar Frisch, vědeckovýzkumná činnost, zadarmo, občanský zákoník, cestovní pojistky, poplatek za sjednání, Thunderball, Dow Jones

2C29979, 1ST3936, 2AM5311, 2C29979, 4AU1993

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK