Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Skoro polovina Čechů nemá dostatečnou finanční rezervu

| rubrika: Analýza | 21. 5. 2010 | 4 komentáře
Skoro polovina Čechů nemá dostatečnou finanční rezervu
Recese v Evropě ustupuje. Přesto si je spousta lidí vědoma, že kdyby teď přišli o práci, nové nenajdou. Dostatečné rezervy pro překlenutí této situace však nemají.

Počet lidí bez práce se v některých evropských státech od vypuknutí finanční krize zdvojnásobil. Ti, kteří si své místo udrželi, si jsou nebezpečí nezaměstnanosti vědomi. V polovině zemí Evropské unie si více než polovina lidí myslí, že by v příštím půlroce nové místo nesehnali, nebo by ho hledali jen obtížně. To může mít dva dopady. Jednak pracují o to usilovněji, aby je firma neměla důvod propustit. Jednak je to může nutit vytvářet si finanční rezervy, které by jim případnou ztrátu práce umožnily přečkat.

Většina zaměstnanců věří, že si nynější místo udrží, zjistil výzkum Eurobarometr, který sociologové uskutečnili loni v prosinci a zveřejnili letos. S finančními rezervami je to horší. Neočekávaný výdaj ve výši tisíc eur by mělo problém v příštích dvanácti měsících zaplatit ve více než polovině zemí čtyřicet a více procent lidí. Platí, že čím chudší země je nebo čím více byla zasažena finanční krizí, tím více lidí dostatečnou rezervu nemá. Bez dostatečného finančního polštáře žije v Lotyšsku, Portugalsku, Polsku, Bulharsku, Maďarsku a Litvě dvě třetiny obyvatel. V Česku je to skoro polovina lidí. ( Spočítejte si, jak si vytvořit finanční rezervu )

Jaké je podle vás riziko, že v příštích 12 měsících nebude schopni uhradit nenadálý výdaj ve výši 1000 eur?

Graf - Riziko neschopnosti splácet nenadálý výdaj

Češi si i přes zdvojnásobení míry nezaměstnanosti od roku 2008 zatím udržují optimismus. O stávající pracovní místo se bojí 16 procent lidí. Kdyby však práci ztratili, více než třetina lidí nevěří, že by dokázala v příštích šesti měsících sehnat nové místo. Jejich počet navíc od loňského jara vzrostl.

Pesimismus Evropanů kopíruje stav trhu práce v jednotlivých zemích. Nejvíce se o místo bojí, nebo nevěří v rychlé nalezení nového, obyvatelé zemí s nejvyšší nezaměstnaností. V Lotyšsku, které musel před státním bankrotem zachránit v roce 2008 Mezinárodní měnový fond (MMF), se míra nezaměstnanosti vyšplhala nad dvacet procent. Dvě třetiny obyvatel tam nevěří, že by si byli schopni najít novou práci. Podobné je to ve Španělsku, kde po zhroucení tamního stavebnictví nyní hledá práci téměř dvacet procent práceschopných Španělů.

Krize dopadla tvrdě i na Iry. Vláda začala mohutně šetřit a k propouštění a výrazným škrtům mezd přistoupily i firmy. Nezaměstnanost vzrostla podle propočtů Eurostatu na 13 procent. Pětina lidí se bojí, že si místo v příštím roce neudrží a třetina si myslí, že v takovém případě si nemá šanci najít nové. Od příštího roku by se však situace měla v Irsku obracet. Po třech letech propadu ekonomiky, by Irsko mělo meziročně růst o dvě procenta a toto tempo v dalších letech pomalu zvyšovat, odhaduje MMF.

Byli byste schopni si najít práci v příštích šesti měsících, kdybyste o tu svou teď přišli?

Graf - Byli byste schopni najít práci

To neplatí pro Španělsko a Itálii, o nichž se hovoří v souvislosti s řeckou dluhovou krizí, jako o dalších kandidátech na mezinárodní pomoc kvůli vysokým dluhům či deficitům veřejných financí . Španělsko bude v recesi ještě letos, soudí Mezinárodní měnový fond. Navíc kvůli vysokým nákladům, které zatěžuje růst mezd z minulých let, nejsou tamní firmy příliš konkurenceschopné. Proto bude Španělsko rádo, když v dalších letech poroste zhruba o jedno procento za rok.

Takové tempo nemůže vytvořit dostatek nových pracovních míst, která by mohla snížit počet lidí bez práce. Místo by si nenašla skoro třetina lidí, myslí si Španělé. Navíc tamní vláda bude muset šetřit, což bude dál komplikovat finanční situaci některých rodin. Podobné vyhlídky má podle předpovědi MMF i Itálie.

Ve většině evropských států obyvatelé přesto cítí, že recese je u konce. Klesá například počet lidí, kteří si myslí, že se jejich finanční situace v příštím roce zhorší. Naopak roste podíl těch, kteří věří, že bude lepší. Patří mezi ně i Češi. Loni na jaře se zhoršení bálo 34 procent obyvatel, na konci roku to bylo 29 procent.

Výjimkou jsou Irové, Kypřané a Malťané. V těchto zemích roste podíl lidí, kteří tuší zhoršení finanční situace. Největšími pesimisty zůstávají Lotyši a Litevci. Podle sociologů to souvisí i s tím, že v Lotyšsku a v Litvě se loni dostalo nejvíce lidí do situace, kdy jim po zaplacení běžných výdajů došly peníze. Stejnou zkušenost má i více než třetina Rumunů, Bulharů a Maďarů.

Co by s vašimi rodinnými příjmy udělala ztráta práce?

Partner
Partnerka
Věk:
let
let
Hrubá mzda:
Ztráta zaměstnání:
Ostatní čisté příjmy:
Počet členů rodiny


Čím dál větší problémy hlásí i Řekové. Dá se přitom čekat, že kdyby byl výzkum proveden nyní po schválení razantních opatření na ozdravení veřejných financí, budou jejich odpovědi ještě pesimističtější. Skoro polovina Řeků prý v příštím roce nemusí mít dost peněz na splácení spotřebitelských úvěrů. Podobně je to i se splácením hypoték či placení nájmu. Více než třetina Řeků se bojí, že nebude mít v příštích dvanácti měsících dost peněz na placení běžných výdajů domácnosti. Řekové se tak dostávají po bok Litevců, Lotyšů či Bulharů.

Pro tamní banky je to hodně špatná zpráva. Nesplácení úvěrů by je mohlo dostat do problémů s kapitálovou přiměřeností. Pak by jim musel pomoci stát. Ten už na záchranu bank preventivně vyčlenil z pomoci, kterou Řecku slíbily země eurozóny a MMF, přes deset miliard eur.

Obecně platí, že finanční situace, ani nezaměstnanost netrápí obyvatele zemí v západní a severní Evropě. To by mohlo znamenat, že tamní domácnosti nebudou příliš otálet s utrácením a pomohou svým zemím rychleji se dostat k předkrizovému růstu.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

23. 6. 2010 | 10:48 | karel

Dostatečná finanční rezerva a život bez dluhů s co nejnižšími pravidelnými výdaji (bydlení, energie) je opravdu výhodná hlavně po psychické stránce. Nenecháte se zkrátka tak tlačit a stresovat kvůli zaměstnání, když víte...více

3. 6. 2010 | 15:58 | Steph

Rezerva by měla činit 6 průměrných měsíčních platů. S touto částkou je člověk schopen fungovat bez ztráty životního standardu půl roku, s utažením opasku i rok. Během této doby by si měl zvládnout najít práci (samozřejmě...více

21. 5. 2010 | 13:38 | cml11

Navíc ... kdo vymyslel, že 1000 EUR je dostatečná rezerva? Takhle paušálně to přeci nelze říct ani o dvou lidech z jednoho města. více

21. 5. 2010 | 13:26 | cml11

Ta tabulka z kraje zase tak moc nevypovídá o schopnosti obvytelstva tvořit rezervy. To bychom se museli ptát například na nenadálý výdaj ve výši průměrné mzdy v té které zemi. To, že Dán zvládne nenadálý výdaj ve výši 1000...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Fondy smíšené/balancované, Makroekonomická rovnováha, Hmotný investiční majetek dlouhodobé povahy, mobilní operátoři, podílové fondy, eet, ivnestice, fayn, kampeličky, zákon proti praní špinavých peněz, břidlicový plyn, růst nezaměstnanosti, Krátký prodej, Freddie Mac, Eurogroup, částečné odbytné, obyvatel, inkasní příkaz

4Z14116, 4A06153, 4T94161, 9A91141, 4AC7447

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK