Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Daně a sociální dávky: je pro ČR lepší anglosaský nebo skandinávský model? II.

| rubrika: Daně | 1. 2. 2007 | 102 komentářů
Daně a sociální dávky: je pro ČR lepší anglosaský nebo skandinávský model? II.
Ve Švédsku existují vysoké daně i výdaje na sociální zabezpečení. Země nicméně dosahuje nízkých úrovní nezaměstnanosti a objevuje se na prvních místech různých žebříčků konkurenceschopnosti či indexů rozvoje. Jaká je tedy vazba mezi mezi výší zdanění a (ne)vyspělostí sociálního zákonodárství na straně jedné a úspěšností země v mezinárodní konkurenci na straně druhé? Je ČR hodnotově rozdělena jako nikdy dříve?

Ve včerejším článku jsme rozebrali tzv. anglosaský model daňového a sociálního systému. Dnes se zaměříme na model skandinávský, jehož hlavním reprezentantem je Švédsko. Skandinávskému modelu navzdory jeho jednoznačné úspěšnosti není věnováno příliš prostoru v médiích. Spíše se objeví zmínky o tom, že tento systém již nemůže fungovat a je třeba ho radikálně zmodernizovat (což se o švédském modelu tvrdí již zhruba 50 let.)

Švédský model klade důraz na vysoké zdanění, přímé daně jsou silně progresivní. Složená daňová kvóta Švédska překračuje 50 % 1, výdaje na sociální zabezpečení pak překračují 20 % (podobně jako v jiných skandinávských zemí).


Tab. 1 Celkové zdanění v % HDP (země OECD)
1. Švédsko 54,20 %
2. Dánsko 48,80 %
3. Finsko 46,90 %
11. Velká Británie 37,40 %
16. Irsko 31,10 %
17. USA 29,60 %
Zdroj: www.nationmaster.com, kategorie Total taxation as % of GDP
Tab. 2 Výdaje na sociální zabezpečení v % HDP
Švédsko 20,90 %
Finsko 20,30 %
Nizozemí 20,00 %
Dánsko 19,10 %
Velká Británie 14,50 %
USA 12,60 %
Irsko 11,20 %
Zdroj: www.nationmaster.com, kategorie Social security expenditure as % of GDP

Švédsko je schopno dosahovat stejně nízkých měr nezaměstnanosti jako anglosaské země, i nízké míry dlouhodobé nezaměstnanosti, jež ale není "zaplacena" nedostatečnou sociální ochranou.

Švédsko dosahuje vynikajících výsledků ve školství, zdravotnictví, kde patří ke světové špičce. Vysoká odborové organizovanost2 nikterak neznemožňuje, aby skandinávské země okupovaly první místa žebříčku konkurenceschopnosti3. Tím ale výčet švédských úspěchů zdaleka nekončí: co se týče indexu lidského rozvoje, je Švédsko na druhém místě, hned za Norskem. V technologickém indexu pak na 4., v indexu technologické aktivity na 1. místě, v indexu lidského kapitálu pak na 1. místě spolu s Finskem4. Vysoké sociální náklady skandinávským zemím nikterak neznemožňují vysoké investice do výzkumu a vývoje, které nadále podporují jejich konkurenceschopnost.

Tab. 3 Vládní výdaje na výzkum a vývoj v % HDP
1. Finsko 0,93 %
2. Švédsko 0,93 %
5. USA 0,77 %
16. Velká Británie 0,52 %
18. Irsko 0,31 %
Zdroj: www.nationmaster.com, kategorie Government spending in research and development.

Švédský, resp. skandinávský model jasně ukazuje, že neexistuje žádná přímá vazba mezi výší zdanění a (ne)vyspělostí sociálního zákonodárství a růstem země, resp. její úspěšností v mezinárodní konkurenci. Naprosto jasně je ale patrné, že pokles progrese přímých daní vede k růstu chudoby a ke značné polarizaci společnosti. Pokud by byla jasná vazba mezi výší daní, (ne)rozvinutým sociálním zákonodárstvím a vyspělostí země, pak by nejdynamičtější zemí světa musel být Bangladéš. Tak tomu ale není.


Důležitá je i mentalita národa a to, co lidé očekávají od státu

Základní výběr totiž nemůže být činěn tzv. "odborníky", jejichž neoliberální orientace je vede k preferování jednoho modelu a jeho aplikace na velmi různé podmínky. Zásadním faktorem není pouhá účetnická výhodnost modelu, tedy určité daňové kalkulačky či tlusté peněženky. Základním faktorem je, aby byl model postaven na hodnotách, které sdílí co možná největší část společnosti (v ideálním případě celá). Jedná se jak o mentalitu národa, která se vyvíjela dlouhá staletí, tak o očekávání od státu, jež jsou dána jeho historickou rolí a zkušeností lidí s tímto systémem.

V USA jsou očekávání od státu nízká, do USA emigrovali jedinci, kteří se o sebe chtěli (a museli) postarat sami. Je třeba si rovněž uvědomit, že značnou roli ve formování daňového systému (a s tím samozřejmě i sociálního) hraje v USA mýtus self-mademana, který nabízí atraktivní ideu sociální mobility. Tato představa je skutečně spíše mýtem, jak se domnívá i Brezinski, ale její neutuchající atraktivita - šířená americkými filmy - se stará o její širokou akceptaci. Příběhy obyčejných, kteří se "vypracovali", jsou i v USA stejně vzácné, jako kdekoliv jinde na světě. V souladu s americkou tradicí je jim ovšem dán velký mediální prostor.

Ve Švédsku naproti tomu jsou očekávání od státu velmi vysoká a rovněž státní správa funguje efektivně. Pro Švédy je důležitá jistota, že v případě nouze se o ně stát postará, tedy, že nejsou přenecháni jen sami sobě. Švédové nepodporují svou model pro to, že by snad byli hloupí (jak se rovněž někdy tvrdí), ale proto, že se jim historicky osvědčil, odpovídá jejich hodnotám a představám o správném fungování země.

Sociální hodnotovou orientaci naznačil průzkumu v deseti zemích EU. Absolutní většina tázaných se vyslovila pro kontrolovanou tržní ekonomiku (kam jistě patří různé modely). Evropané si především přejí zdravotní péči pro všechny zdarma (85 % tázaných), stanovenou minimální mzdu (63 % respondentů). Pod pojmem kontrolované tržní hospodářství si většina z nich představuje obranu proti procesu globalizace5.


Česká společnost se zdá být rozpolcena jako nikdy předtím

Je to tím, že tato společnost je rozdělena i hodnotově. Češi si na jednu stranu přejí pomoc od státu (komunity) v případě nouze, na druhou stranu o sobě rádi rozhodují sami (nebo alespoň mají pocit, že rozhodují sami). Tato charakteristika se již dlouho nemění a zůstává stabilní, jak vidíme i na výsledcích voleb, minimálně od roku 1996, odkdy je poměr mezi levicí a pravicí dosti vyrovnaný.

V Češích je zakořeněno rovnostářství - a to nikoliv od dob komunismu, ale minimálně od husitství. Tyto tendence podporují i výzkumy hodnotové orientace6.

Velkým problémem v ČR je nekvalitní fungování státní správy. Ta vede někdy až k přesvědčení, že by bylo dobré stát mnoha úkolů zbavit a předat je do soukromých rukou. Jedná se zde ale o typické vylévání vaničky i s dítětem. Hlavním problémem ČR nejsou příliš vysoké přímé daně (ty jsou v evropském kontextu spíše nízké), ani výše sociálních dávek (opět v evropském kontextu patří k nejnižším), ale korupce a neefektivnost fungování státní správy. Ta totiž pravici umožňuje neustálý atak na výši daní, na rozhazovačnou státní politiku apod.

Švédové platí vysoké daně, ale na druhé straně vidí kvalitní protislužby ze strany státu, které za to dostávají. Češi platí středně vysoké daně, ale nemají pocit ekvivalentu, nevidí, k čemu jsou jejich peníze efektivně využity, nevidí pro sebe protihodnotu. Není to tím, že by stát musel být automaticky špatný správce a hospodář , jsou oblasti, které může vykonávat jen stát. Důvodem je fakt, že státní správa je nepřehledně uspořádána, je prorostlá korupcí od obcí přes kraje až po vrcholnou státní správu a stát nemá jasně stanoveny priority, jimž se chce věnovat.


Změny neakceptované společností nemohou fungovat

Není tedy jasná orientace České republiky: zda se chce stát sociálním státem, nebo spíše státem anglosaského typu se všemi riziky, které to přináší. Česká společnost je rozpolcena mezi dva tyto typy a lze očekávat, že nevraživost mezi těmito odlišnými skupinami - oddělenými jak příjmově, statusově, ale i hodnotově - bude pokračovat.

Ve Švédsku je hodnotové schéma tak jasné, že ani pokud se k moci dostane pravice (jako se stalo vloni), neuvažuje o hlubších změnách systému (tj. nehovoří o odbourání sociálního státu, který je široce akceptován), ale spíše o určitých menších úpravách. Stejně tak v USA, ať již budou o moci demokraté či republikáni, přetrvá nejspíše důraz na svobodné podnikání, byť sociální akcenty se budou mírně lišit. Nedojde ale nejspíše k zásadní přeměně systému (ať je to již dobře, či špatně).

V ČR se především ODS pokouší o zásadní změnu směřování země. Nemá ale za sebou hodnotovou podporu celé společnosti, ba právě naopak, její návrhy společnost silně polarizují. Radikální změna systému, která ale nebude společností akceptována, nemůže fungovat, může vést jen k sociálním bouřím a nepokojům. Na ty lze samozřejmě reagovat zvýšenou represí a mediální manipulací, jíž jsme svědky již dnes. Pochybuji ale o tom, že tohle by byla ta správná strategie rozvoje pro Českou republiku.

Poznámky:
1 Viz zde. ČR měla v roce 2004 velmi nízkou daňovou kvótu - ve výši 21,6 %, naproti tomu ale složená daňová kvóta, jež zahrnuje i sociální a zdravotní pojištění, činí 43,9 %.
2 Švédsko je na prvním místě v odborové organizovanosti (82% pracujících je organizováno), na dalších místech je Finsko (76 %), Dánsko (76 %) a Norsko. Na dně žebříčku se pak nacházejí USA - 13 % odborově organizovaných. Viz zde, kategorie Trade union membership.
3 Na prvním místě je Finsko, Švédsko na 3. místě, Dánsko na 5. a Norsko na 6. místě.
4 I. Švihlíková: Politické aspekty globalizace, část Možnosti řízení ekonomiky v rámci národního státu , str. 82.
5 zdroj: www.novinky.cz/05/70/97.html (online 25. 5. 2005)
6 zdroj V. Prorok: Základy politologie, VŠE, Praha, 1999, str. 118-120

Psáno pro internetový magazín Marathon.

Využijte interaktivní daňové formuláře!
Připravili jsme pro vás interaktivní daňové formuláře!

Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů právnických osob a další formuláře.

Také si myslíte, že je česká společnost hodnotově rozdělena? Vyhovoval by vám spíše anglosaský nebo skandinávský model?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+14
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

7. 2. 2007 7:16, Pavel

Jen tak mimochodem, pročpak asi na ty prosincové důchody v rozpočtu nezbylo, když se vybralo více než vyplatilo? Nebylo to tím, že vláda ČSSD v čele s Paroubkem rozházela, co se dalo a odkud se dalo? Ministrovu Tlustému pak už nezbýlo, než konstatovat skutečný stav věcí a udělat co se dá, aby se prosincové důachody vyplatily. Ministr Tlustý to nezpůsobil, to byl jen posel špatných zpráv, a takoví se posílají na (politické) popraviště, že.

Reagovat

 

+19
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jarmila 06. 02. 2007 12:43)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

8. 2. 2007 6:28, Důchodce

50% lidí má dle Vás IQ menší než 100. A co to má dokazovat? Nevím jak jste přišel na to, že si myslím, že většina populace je chytrá, Vy sám jste přece důkazem, že je to nesmysl. Počítat umím, 1 a 1 jsou 2. Vy ale máte problém s počítáním s inflací, ačkoliv se jí oháníte. Zřejmě Vám nedošlo, že za 40 let bude těch Vašich 2,2 milionu resp. 10.000 Kč/měsíc zatraceně málo (10.000 za měsíc je málo už dnes) - ceny za zboží, energie atd. budou někde úplně jinde. Spočtěte si: rohlík stojí dnes 2 Kč, kolik bude stát tento rohlík za 40 let při průměrné roční inflaci 3%? Dtto. ostatní zboží, energie atd., kde u energií počítejte s větším ročním nárůstem než 3% a právě rohlíky a energie na topení, svícení budete jako důchodce nejvíc potřebovat a za ně platit. Došlo mi, že nejste schopen spravovat své vlastní peníze a právě pro takové jako vy je tu státní sociální pojištění - zabrání Vám ty peníze rozházet nebo nastrkat do nesmyslných spořících produktů. Opravdové zhodnocení peněz můžete očekávat teprve po investicích do nemovitostí nebo cenných papírů.

Reagovat

 

-7
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Larus 06. 02. 2007 09:04)

Další příspěvky v diskuzi (102 komentářů)

9. 2. 2007 | 17:54 | Mirek

Je třeba zdůraznit, že peníze se vyberou a hned vyplatí. To je průběžný systém. Peníze vlastně nikde neleží a tudíž se nedají vytunelovat. Mohly by ležet jen přebytky na zvláštním fondu a tam se kapitalizovat - ne rozpouštět...více

9. 2. 2007 | 17:43 | Mirek

Vysvětlení je jednoduché. Každoročně státní rozpočet určuje závazné ukazatele a ty jsou veřejně přístupné jako zákony o státním rozpočtu ve Sbírkách zákonů. A např. pro r. 2006 byly rozpočtovány: příjmy 270,3 mld. Kč a výdaje...více

9. 2. 2007 | 8:21 | Larus

Bože, tohle fakt nemá cenu. Ne, počítat opravdu neumíte. Když zhodnotím peníze o inflaci, budou mít pořád stejnou hodnotu. V příspěvku píšu dnešní hodnotu těch peněz. Je mi jedno, že dnešních 10 000 bude mít za 40 let číselnou...více

8. 2. 2007 | 14:34 | Pavel

To jako chcete, abych věřil, že na ministerstvu nemají kalendář, neplánují cache flow a neumí si spočítat termíny pro ty termínované vklady? Nebo že jsou každý prosinec překvapeni (a proč jenom v prosinci?), že mají vyplácet...více

8. 2. 2007 | 12:41 | Jarmila

Pokud vím, tak už před 17 léty se mlelo cosi o oddělení státního rozpočtu od důchodového účtu. Dodneska se to nestalo, bez ohledu na to, jestli byla u vesla pravice nebo levice. Prostě prachy lákají, na důchody jich není...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Pragmatismus, Limitní cena, Private banking, daň z příjmů, třetí pilíř, penzijní společnosti, účastnické fondy, transformované fondy, FPD Savills, nezařazená evidence, Keňa, IKS KB? ČSOB, ePlatby, spendee, Autopilot, škodní události, hospodářská unie, Daneš Zátorský

8B32103, 1SC1588, 3P64946, 3AI3206, 4AN8298

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK