Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Daně a sociální dávky: je pro ČR lepší anglosaský nebo skandinávský model?

| rubrika: Daně | 31. 1. 2007 | 42 komentářů
Daně a sociální dávky: je pro ČR lepší anglosaský nebo skandinávský model?
Sledované anglosaské země vykazují nízkou míru nezaměstnanosti, pod průměrem EU. Relativně nízký podíl zaujímá i dlouhodobá nezaměstnanost. Nízká sociální ochrana, zdá se, vede k pozitivním výsledkům. Je tomu ale skutečně tak? Co to je fenomén "pracující chudoby"? Proč v těchto zemích vzniká "dvoustupňová" společnost?

V České republice se již delší dobu diskutuje o vhodné podobě daňového systému a s tím související výši a rozsahu sociálních dávek. Tato diskuze nabrala ostřejší formy vzhledem k volební kampani, či spíše volebním kampaním roku 2006.
Dvě největší politické strany prezentují své modely a opírají se při tom o zahraniční zkušenosti. ODS preferuje tzv. anglosaský model a nezakrývá, že jí jde o odstranění sociálního státu a že ji více oslovuje uspořádání např. ve Velké Británii či v USA. U ČSSD je situace složitější, odvolává se sice na tzv. švédský model, ale častěji zmiňuje model německý.

To není zrovna šťastná volba, neboť německý model se - na rozdíl od švédského - potýká s velkými problémy. Reformy započaté vládou Gerharda Schrödera, především sociálně dosti necitlivá reforma Hartz IV., vedly k sociálnímu propadu nejen ve východní části SRN. O tom svědčí i "objevení" tzv. Unterschicht, tedy spodní vrstvy lidí, kteří nejenže nemají práci a jsou zcela závislí na sociálních dávkách, ale jsou i bez jakékoliv perspektivy.

Obnovené diskuze ohledně adekvátní sociální politiky pro Německo v SPD (němečtí sociální demokraté) a rovněž volání po sociálnější tváři CDU (křesťanští demokraté) ukazují, že si Němci tento problém začínají uvědomovat a chápat, že jimi zvolené řešení nebylo zřejmě nejvhodnější.

Hlavním cílem tohoto článku je porovnat dvě protilehlé koncepce, anglosaský model a švédský model sociálního státu (jež je také někdy nazýván státem blahobytu). Protože oba modely fungují delší dobu, může být takové srovnání pro ČR velmi přínosné, protože ukáže nejen rozpočtové, ale i společenské dopady obou odlišných modelů.


Opravdu vede nízká sociální ochrana k pozitivním výsledkům?

ODS jako pravicová strana klade důraz na jednotlivce, jeho osobní snažení a individuální rozhodování. To se projevuje jak ve struktuře daní, tak v návrzích na reformu sociálního systému. Sociální dávky jsou považovány za příliš vysoké a vyplácené příliš mnoha příjemcům.

Daně by se měly posunout směrem k většímu důrazu na daně nepřímé, které zdaňují osobní spotřebu - v nichž se tedy projevuje osobní volby jednotlivce, jakým statkům dá přednost - a naopak markantně snížit daně přímé. Progresivita přímých daní je chápána negativně, jako trestání těch více schopných a pilných.

ODS uvádí příklady USA, Velké Británie (přičemž neopomene připomenout, že to byl labourista Tony Blair, který reformy ve Velké Británii prováděl) a rovněž Irska , které má velmi nízké daně z příjmu.

Argumenty bývají položeny jasně a poměrně přesvědčivě. Všechny zmíněné anglosaské země vykazují nízkou míru nezaměstnanosti, jež leží pod průměrem členů EU. Nezaměstnanost se v těchto zemích pohybuje okolo 5 %. Relativně nízký podíl zaujímá i dlouhodobá nezaměstnanost. Nízká sociální ochrana, velmi slabě rozvinuté sociální zákonodárství (v případě USA) zdá se, vede k pozitivním výsledkům.

Tab. 1 Míra nezaměstnanosti ve vybraných zemích - předpověď pro rok 2006
USA 5,20%
Velká Británie 4,80%
Irsko 4,00%
zdroj: World economic outlook/1/2006, statistical appendix, str. 209


Fenomén pracující chudoby

Nízká úroveň sociálního zákonodárství vede k tomu, že pravděpodobnost, že ztratím práci, je v anglosaských zemích dosti vysoká. Na druhou stranu vzrůstá i šance na to, že poměrně rychle najdu nové zaměstnaní. Neoliberální ekonomové v tomto vidí určitý vzor: pracovní sílu, jež by se ve flexibilitě měla vyrovnat maximálně flexibilnímu kapitálu.

Ale anglosaský model nepřináší jen samá pozitiva, jak by se mohlo na první pohled zdát. Vysoká flexibilita pracovní síly vede k množení částečných úvazků, často tzv. billig jobs, tj. prací jako je čištění bot či stříhání trávníku. Navíc tento systém práce vede k tomu, že pracovník ztrácí jakoukoliv jistotu a je donucen brát jakoukoliv práci za jakoukoliv mzdu (v případech, že není stanovena minimální mzda, jak u nás navrhuje i ODS). Takovéto řešení ale vede k odstranění nezaměstnanosti opravdu jen zdánlivě.

K čemu vede zcela jistě, je nový fenomén tzv. pracující chudoby 1. Nejedná se jen o pracovníky ze zemí třetího světa (Afrika, Asie), kde je pracující chudoba velmi rozšířená. Podobný jev můžeme pozorovat právě v anglosaských zemích, ale např. i v Rusku. Tito pracující samozřejmě vypadnou ze statistik o nezaměstnanosti, ale už hůře se dozvídáme, že pracující velmi tvrdě za plat, z něhož stěží mohou přežít.

Ze zemí OECD to jsou právě anglosaské země, které dosahují největších podílů obyvatelstva žijícího pod hranicí chudoby, což příkře kontrastuje s nízkými mírami nezaměstnanosti.

Tab. 2 Obyvatelstvo pod hranicí chudoby v % (vybráno ze zemí OECD)
Mexiko 2 40
Polsko 18,4
Velká Británie 17
USA 12,7
Irsko 10
zdroj: CIA World Factbook, 2003, na www.nationmaster.com (Population below poverty line)

V USA je zřetelné rasové rozdělení chudých, týká se především černošské a hispánské menšiny. Stačí zmínit, že navzdory ekonomickému oživení průměrné příjmy domácností v roce 2003 stagnovaly, že chudoba postihuje odhadem 36 miliónů lidí a že dokonce 45 miliónů Američanů nemá zdravotní pojištění. Podobně hovoří i data Eurostatu, jež měří chudobu v EU.
Pokud známe tyto fakta, pak se nám anglosaský model jeví v jiném světle.

Tab. 3 Podíl chudých lidí v populaci vybraných států (EU 25)
Země Podíl chudých v % Země Podíl chudých v %
Slovensko 21 Německo 15
Irsko 21 Belgie 15
Řecko 21 Rakousko 13
Portugalsko 19 Nizozemí 12
Itálie 19 Francie 12
Španělsko 19 Dánsko 12
Velká Británie 18 Švédsko 11
Estonsko 18 Finsko 11
Polsko 17 Slovinsko 10
Litva 17 Maďarsko 10
Lotyšsko 16 Lucembursko 10
Malta 15 ČR 8
Kypr 15    
zdroj: Chudoba hrozí v EU nejvíce Slovákům, Čechům ne, na www.novinky.cz (on-line dne 26. 9. 2005) dle zdrojů Eurostatu.
Z tabulky jasně vyplývá, že nejvyšší počet chudého obyvatelstva je v zemích, které:
  1. zavedly rovnou daň, jež má katastrofální důsledky na polarizaci společnosti (Slovensko, Estonsko),
  2. mají nízké daně (Irsko, Velká Británie),
  3. mají slabé sociální zákonodárství a nízkou míru redistribuce (Řecko, Portugalsko).


Vzniká "dvoustupňová" společnost

Polarizace společnosti je měřena tzv. Gini koeficientem. Čím vyšší je hodnota koeficientu, tím nerovnoměrnější je rozdělení příjmů ve společnosti. Vysokých hodnot přes 60 dosahují rozvojové země Afriky a Latinské Ameriky. Z vyspělých zemích se pak s hodnotu koeficientu okolo 40 pohybují USA (podobně jako Rusko a Čína). Naopak Švédsko má hodnotu Gini koeficientu pouze 25.

Tab. 4 Gini koeficient
Země Hodnota koeficientu
USA 40,8
Velká Británie 36,8
Irsko 35,9
ČR 25,4
Švédsko 25
zdroj: CIA World Factbook, 2003, na www.nationmaster.com (Population below poverty line)

Politika anglosaských zemí tedy vede k polarizaci společnosti, často se hovoří přímo o dvoustupňové společnosti: o vrstvě stále bohatších jedinců, jejichž příjmy prudce rostou a "zbytku", jehož reálné příjmy klesají či stagnují. Střední třída se trhá vedví, menší část se přesune do vrstvy nejbohatších, ale větší část se propadá do třídy nižší.

Tuto 2stupňovou asymetrii, jež se samozřejmě projevuje v politické rovině, lze pozorovat téměř ve všech zemích. Elita, politicky reprezentována pravicí, se snaží upevnit si své postavení, hovoří o motivaci pracovat (ale už ne o tom, o jakou práci by šlo), o tom, že je třeba osekat sociální dávky a snížit daně těm "nejlepším, nepracovitějším a nejschopnějším".

Tyto tendence se, nejen v ČR, objevují ve stále ostřejší formě střetu mezi levicí a pravicí, kdy v případě pravicových stran někdy nabývá až fašizoidních forem. Levice, jež je celosvětové zeslabena po neúspěchu Třetí cesty, hledá ucelený koncept, a často se chová oportunisticky a snaží se přejímat určité kroky pravicových "odborníků" 3.

Snahy zrušit minimální mzdu, silně podporované Hospodářskou komorou, jistě nejsou vedeny motivem snížit nezaměstnanost. Již dnes totiž minimální mzdu pobírají necelá 3 % pracujících. Rovněž neohrožují českou konkurenceschopnost (pokud se ovšem nesrovnáváme s Čínou nebo africkými zeměmi), protože česká minimální mzda patří k nejnižším v EU - minimální mzda činí 32 % průměrného výdělku 4.

Poznámky:
1 O šíření globální chudoby a nerovnoměrností vývoje viz P. Sirůček: Nové aspekty globalizace aneb megatrendy 2000-2010, Marathon, 5/2004 viz zde.
2 Mexiko má ze všech členů OECD nejnižší daňovou kvótu. Viz zde.
3 Takto se zachovala například německá SPD. Reakce byly jasné - vznikla nová strana Die Linke (odpadlíků z SPD, jež nesouhlasili s novou reformní politikou, jež byla možná jen o něco málo mírnější, než kdyby ji uskutečňovala pravice).
4 Minimální mzdy v ČR patří k nejnižším v Unii, viz zde (online dne 3. 5. 2006). ODS často operuje argumentem, že např. v Německu ale ani ve skandinávských zemí není stanovována minimální mzda. To je ale pravda jen částečně - minimální mzda je určována v kolektivních smlouvách pro jednotlivé sektory. Vzhledem k silnému postavení odborů ve skandinávských zemích je pak "zaručena" dostatečná výše této minimální mzdy v daném sektoru.

Ve 2. dílu podrobněji rozebereme skandinávský model.

Využijte interaktivní daňové formuláře!
Připravili jsme pro vás interaktivní daňové formuláře!

Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů právnických osob a další formuláře.

Článek vyšel v internetovém magazínu Marathon.

Co si o anglosaském modelu myslíte vy? Je podle vás vhodný pro Českou republiku? Proč? 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+10
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

3. 2. 2007 21:30, Martin

Proboha to je snuška lží, polopravd a naprostá manipulace s daty. Prostě tipické socanské bláboly prohlašované za jedinou pravdu a hlavně názory které se mají zalíbit těm co mají měnší příjmy. Autorka by se měla stydět.

Reagovat

 

+44
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

31. 1. 2007 7:36, Pavel

Takže zaprvé, nevím, jaké kriterium chudoby zvolil autor, ale běžně se používa (aspoň v Evropě) za kriterium příjem pod nějaké % průměrné mzdy. To znamená, že pokud vzroste počet bohatých a jejich příjem, tak zdánlivě vzroste i počet chudých (průměrný příjem se zvýší), i když fakticky se můžou mít také lépe než předtím, Takováto kriteria chudoby jsou prostě zcela zcestná, vůbec nic neříkající a jen nahrávají levicovým demagogům. Zkuste vzít kriterium chudoby podle OSN (příjem nižší než $1 denně) a rázem v Evropě (ani v USA) není jediný chudý.

Za druhé, když se řekne A, je třeba říct i B. ODS sice navrhuje zrušit minimální mzdu, ale zavádí místo ní minimální zaručený příjem ve formě sociální dávky. Na návrhu ODS je pěkné to, že není demotivující. Náš současný sociální systém nutí lidi nepracovat, protože práce za nízkou mzdu jim přináší nížší čistý příjem než život z sociálních dávek. Při přijetí návrhu ODS se vyplatí pracovat každému, protože i malá vydělaná částka zvýší jeho čistý příjem. Tento váš argument mi připoměl demagogické plakáty ČSSD před loňskými volbami, kde házeli na ODS vylhanou špínu.

Reagovat

 

-6
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (42 komentářů)

5. 2. 2007 | 11:34 | AA

Máte moji omluvu pokud jsem vás neoprávněně napadl a zřejmě asi ano. O majetkových daních v USA toho moc nevím takže s vámi nemohu nijak polemizovat. Ohledně vlivu jednotlivých daní na fungování společnosti, to je mnohem...více

4. 2. 2007 | 21:38

Ziju jiz 10 let v Velke Britanii, zarazen do stredni vrstvy obyvatelstva a nemam pocit, ze bych ja a valna vetsina ostatnich v me stejne kategorii upadala mezi stale chudsi a chudsi obyvatelstvo. Autorce doporucuji navstivit...více

3. 2. 2007 | 21:30 | Martin

Proboha to je snuška lží, polopravd a naprostá manipulace s daty. Prostě tipické socanské bláboly prohlašované za jedinou pravdu a hlavně názory které se mají zalíbit těm co mají měnší příjmy. Autorka by se měla stydět....více

3. 2. 2007 | 19:05 | ddo

V původním příspěvku jsem chtěl zejména upozornit na rozpor ve slovech a činech našich levicových politiků, na to, jak musejí překrucovat slova "bohatý" a "solidarita". Nevím proč jste to chybně pochopil tak, že se zastávám...více

3. 2. 2007 | 12:50 | AA

Vážený Dušane. Mám nárok na svůj názor a můžete se vsadit že bohatí lidé kdekoliv na světě mají k dispozici ty nejlepší daňové poradce kteří jim srazí daně na absolutní miniumum a přitom využijí všech pobídek které stát dává...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Přímé daně, Veřejná emise, Likvidita, start-up, eet, fintech, lime, andrej babiš, Jeremy Grantham, dědění ze zákona, energetická koncepce, neplatiči, Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, rozpočtové výdaje, porod, KID, trenér, evropský fond

4C40689, 4P75572, 1U56446, 1SY3450, 0B00000

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK