Kdo v Česku vydělává nejvíc

Kdo v Česku pracuje s penězi jiných, ten se nemá špatně. Pokud pomineme manažery bank, nejvíce si vydělávají analytici finančního trhu. Ti si loni přišli v průměru na 43 400 korun. Finanční a investiční zprostředkovatelé si v průměru vydělali 36 400 korun. Pojišťováci si každý měsíc připsali na účet v průměru 35 tisíc korun. Ještě v 90. letech vyhledávána práce bankovních pokladních je v průměru honorována částkou 21 800 korun.

Nejvíce berou lidé ve finančnictví zaměstnaní v Praze. Výjimkou jsou pouze pojišťovací poradci a zprostředkovatelé. Ti nejbohatší žijí v Pardubickém kraji. Rozdíly v průměrných výplatách jsou ovšem i u stejné práce v jednotlivých českých krajích značné. Například analytik finančního trhu působící v Praze si za měsíc vydělá přes 55 tisíc korun, jeho kolega na Liberecku si přijde na 30 tisíc korun. Podobné je to i u investičních zprostředkovatelů. Ti, kteří své klienty loví v Praze, si měsíčně přijdou v průměru na 41 tisíc korun. Nejméně vydělávají zprostředkovatele na Vysočině, necelých 27 tisíc korun. Vysočina je na dně žebříčků výdělků i u pojišťováků. Ti si tam vydělají v průměru necelých 23 tisíc korun. Na Pardubicku si přijdou na 38 800 korun.

Z ostatních profesí jsou v žebříčku vysoko, kromě ředitelů firem a bank, piloti, primáři, gynekologové či programátoři. Na opačném konci jsou hlídači, kadeřníci či prodavači.

Vloni dostali Češi v porovnání s rokem 2007 přidáno v průměru 1946 korun a vydělávali průměrně 25 381 korun hrubého měsíčně. Meziročně si polepšili více lidé pracující v podnikatelské sféře, kde měsíční výdělky meziročně vzrostly o 2051 korun a v průměru se zvýšily na 25 536 korun hrubého. V nepodnikatelské sféře se přidávalo méně, jen o 1580 korun a průměrné hrubé výdělky dosáhly 24 839 korun.

Statistika průměruje ovšem příjmy napříč celou populací, bez ohledu na to, zda se jedná o vysokoškoláka nebo člověka se základním vzděláním, šéfa firmy, umělce či třeba uklízečku. Při detailnějším rozboru odborníci uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr.

Již pět let jsou nejlépe placení lidé pracující v odvětví výpočetní techniky, kde si vydělává průměrně 51 750 korun hrubého měsíčně. Na dalších místech jsou finanční zprostředkovatelé a odvětví „výroba a rozvod plynu a tepelné energie“, kde se mzdy vyvíjejí vůbec nejdynamičtěji. „Od roku 2004 vzrostla v tomto odvětví průměrná mzda o 45 procent, což je nominálně o 11 tisíc korun,“ vyplývá z analýzy ČSÚ. Naproti tomu nejnižší platy dosahují lidé ve výrobě textilií a textilních výrobků, kde pobírají v průměru 16 146 korun.

Při srovnání odvětví bez ohledu na počet zaměstnanců jsou nejvyšší platy v Česku v letecké dopravě, tedy u letců, řídících letového provozu a dalších specialistů. Vloni brali měsíčně v průměru 70 998 korun hrubého, což je například čtyřikrát více, než jaké platy dosahují lidé v textilní výrobě. V letectví ale nepracuje tak významný počet lidí, a proto z hlediska zaměstnanosti nepatří toto odvětví v Česku k nejvýznamnějším.

Z analýzy vyplývá, že ve větších firmách jsou mzdy vyšší než ve firmách menších. „Průměrná nominální mzda ve firmách a organizacích, které zaměstnávají 250 nebo víc zaměstnanců, dosáhla v roce 2008 v průměru 25 825 korun, z toho v podnicích s jedním tisícem a více zaměstnanci 27 227 korun. V podnicích, které zaměstnávají 50 až 249 zaměstnanců činila průměrná mzda 23 047 korun, u firem s počtem 20 až 49 zaměstnanců 22 537 korun,“ popisuje analýza vývoj průměrných mezd ve firmách.

Kvůli krizi porostou podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí letošní průměrné mzdy pomaleji než vloni a přidávat se bude v průměru o čtyři procenta méně než v roce 2008.

Které profese jsou v Česku nedoceněné? O kolik mohou zvedat některé příjmy korupce, všimné nebo placení na ruku? Napište své zkušenosti a podělte se o názor s ostatními.