Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Léčba devalvací: Neúčinná a zbytečná. Modely nefungují

| rubrika: Komentář | 7. 10. 2014 | 9 komentářů
Ukazuje se, že oslabení koruny nebylo tak nutné ani prospěšné, jak tvrdila Česká národní banka.
Léčba devalvací: Neúčinná a zbytečná. Modely nefungují

Je tomu bez jednoho měsíce rok, kdy Česká národní banka spustila devizové intervence a oslabila korunu. Hodnota úspor a příjmů českých domácností se během několika málo dní v eurovém vyjádření scvrkla o víc než šest procent. Národní banka slibovala, že přínos nepopulárních opatření nakonec oceníme. Že je to jen něco jako injekce u pana doktora. Trochu to píchne a pak už bude jenom dobře. Takže jaká je skutečnost po téměř roce?

Píchnutí to bylo citelné. Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku poklesla z 966 eur ve druhém čtvrtletí 2013 na 930 eur o rok později (údaje podle Českého statistického úřadu). Ztráty českých domácností z poklesu hodnoty korunových vkladů činily téměř 110 miliard korun. To je už hodně citelný zářez do kupní síly obyvatelstva země, která patří mezi nejotevřenější ekonomiky na světě!

Dobrá. Štípnutí se dostavilo. Je tedy lépe? Z povrchního pohledu ano. Stačí si přečíst kterékoli ze sebechvalných vyjádření České národní banky. Jenomže s mírným zlepšením některých makroekonomických údajů pro Česko nemá Česká národní banka velmi pravděpodobně nic společného.

Jde o celoevropský jev. Oživení je sice poněkud chabější, než se čekalo, ale přesto rozdíl mezi poklesem ekonomiky eurozóny o 0,4 procenta (rok 2013) a odhadovaným růstem o 0,9 procenta v roce 2014 je patrný. Oživení je znát i v krizí sužovaném Španělsku, kde konečně po řadě let mírně poklesla nezaměstnanost. Mírně lepší výsledky české ekonomiky lze tedy připsat kontinentálnímu trendu. Domácí měnová politika nemá jiný měřitelný dopad než zmíněný pokles hodnoty příjmů a úspor domácností.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Strašidlo deflace

Česká národní banka samozřejmě může kontrovat trumfovým esem: Ale my jsme odvrátili deflační spirálu! Kdyby nebylo devalvace, inflace by určitě byla záporná! A jak ví každý ekonom, deflace je strašlivý problém, neboť spotřebitelé odkládají nákupy v očekávání ještě nižších cen, což může vyústit v hospodářskou krizi!

Jak ví každý hokynář, slevy obvykle vedou ke zvýšení tržeb, neboť lidé si za stejné peníze mohou pořídit více zboží. Avšak pokud máme zůstat v makroekonomické rovině, můžeme si ukázat příklad evropské ekonomiky, která v nedávné době deflaci opravdu zaznamenala.

Švédsko je v mnoha ohledech srovnatelné s Českem: malá otevřená ekonomika silně závislá na exportu, s vlastní měnou, která není oficiálně vázaná na jinou měnu (a shodou okolností se rovněž jmenuje koruna). Podstatnější je, že švédská ekonomika zažila od roku 2008 několik externích šoků a během dvou let (2008 a 2009) prožila největší pokles ekonomiky od 30. let. A ještě zajímavější je, že Švédsko má čerstvé zkušenosti s deflací.

Kde na strašidla nevěří

Švédsko prožívá mírnou deflaci s přestávkami již od dubna 2012. Během ledna 2014 až května 2014 zaznamenalo pět nepřetržitých měsíců poklesu indexu spotřebitelských cen. Deflace se zase vrátila v srpnu.

Pravda, šlo o malou deflaci vyjadřovanou vždy v desetinách procenta, ale podobných hodnot by velmi pravděpodobně dosáhla i česká inflace, kdyby Česká národní banka neprováděla intervence.

Důležitá otázka: trpí švédská ekonomika kvůli deflaci? Klesá její výkon, roste nezaměstnanost? Nikoli. Nezaměstnanost neroste a na rok 2014 švédská centrální banka očekává ekonomický růst 2,7 procenta. Pokud jde o maloobchod, od října 2013 (měsíc před intervencí) do července 2014 (poslední publikovaný údaj), Česko hlásí útlum o 2,7 procenta, zatímco Švédsko zaznamenalo růst o 5,9 procenta (jde o data sezonně neočištěná, avšak srovnatelná; sezonně očištěné údaje neukazují měřitelný rozdíl).

Česko provádělo úmyslné oslabení koruny a vyhnulo se deflaci. Švédsko takový manévr neudělalo, prožilo deflaci – a ejhle, není na tom o nic hůře, možná o něco lépe. Co je zvláště pozoruhodné pro ekonomy, kteří až do omrzení opakují mýtus o zhoubné deflační spirále: švédský maloobchod zaznamenal růst i v období, kdy teoreticky měl strádat v důsledku deflace (šlo o 1,8procentní reálný růst podle sezonně očištěných dat během prvních pěti měsíců roku 2014).

Anketa

Pocítili jste zásah centrální banky na vlastní kůži?

Střelba se zavázanýma očima

Sečteno a podtrženo: Česká národní banka devalvací nic nezachránila, ničemu neprospěla, nic nevyřešila. Kdyby neintervenovala, lidé by byli o něco bohatší a o něco méně vystresovaní. A ještě něco. Zkoumáme-li historické prognózy centrálních bank, české i švédské, zjistíme pozoruhodnou věc: předpovědi nefungují. Zejména prognózy hrubého domácího produktu nic neprognózují. Centrální banky hlavně nejsou schopny předpovídat recese. Švédská Riksbank sice předpověděla recesi na rok 2009 (koncem roku 2008, kdy po pádu Lehman Brothers bylo zřejmé, že příští rok nebude snadný), ale spletla se v řádové čárce. Pokles o pět procent byl přesně desetkrát horší, než Riksbank předpovídala. Stále to však byla lepší předpověď, než kterou Česká národní banka vydala v listopadu 2008 na rok 2009: ta se netrefila ani do správného znaménka.

Obecně platí, že centrální banky provádějí měnovou politiku podle modelů, které nefungují. To není hezké zjištění.

Psáno pro Lidové noviny

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+209
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

8. 10. 2014 8:36, Petra

To, že ekonomika v ČR není až tak tržní a zákon poptávky a nabídky nefunguje, víme asi všichni. Ale, že si ekonomové v ČNB budou myslet, že národ je hloupý a čím větší ceny, tím větší bude poptávka a lidi budou kupovat, protože přece je lepší koupit za draho než levněji, tak to mi hlava nebere.

Reagovat

 

+143
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

16. 12. 2014 22:54, financnik

Zaplatte poradne lidi za praci!

Reagovat

 

-2
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

16. 4. 2015 | 11:43 | Petr

Záležitost je jednoduchá. V sousedním Německu jsou potraviny a celá řada věcí levnějších a často mnohem kvalitnějších, toho mnoho lidí využívá.
Zkrátka je nutno ,, běžným lidem" zakázat nakupovat v Německu a přikázat...
více

16. 12. 2014 | 22:54 | financnik

Zaplatte poradne lidi za praci! více

4. 12. 2014 | 21:34 | Miroslav Harant

No, mně by jenom zajímalo, jak dlouho nás ti křiváci nahoře budou oblbovat. Toto "gesto" pomohlo několika lidem namastit si kapsy a celý zbytek národa připravilo o 8% peněz. více

8. 10. 2014 | 8:36 | Petra

To, že ekonomika v ČR není až tak tržní a zákon poptávky a nabídky nefunguje, víme asi všichni. Ale, že si ekonomové v ČNB budou myslet, že národ je hloupý a čím větší ceny, tím větší bude poptávka a lidi budou kupovat,...více

8. 10. 2014 | 8:29 | Bouček Antonín

Takže Švédové dosahují plíživě toho, co udělala ČNB jednorázově. Výsledky přebytků zahraničního obchodu 1-8/2104 proti 1-8/2013 (srpen je poslední známé české číslo). Švédsko 25 mld. SEK proti 41,4 mld. SEK (bilance se zhoršila),...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Deprese, Hotové peníze, Přímé náklady, telefónica, fayn, restaurace, lime, neveřejná nabídka, Oranžový klub, Marek Dalík, Vale, živnostenského oprávnění, investování, nebankovní úvěr, sociální kapitál, trend following, Student na míru, původ zboží

C00LPAD5, 1T11691, 1T11691, 4P75572, NA111111

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK