Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kolektivní investování po evropsku

Kolektivní investování po evropsku
Minulý týden podpořila poslanecká sněmovna v prvním čtení vládní návrh zákona o kolektivním investování. Ten má nahradit dosavadní zákon o investičních společnostech a investičních fondech, přičemž hlavním cílem této úpravy je harmonizovat právo České republiky v oblasti kolektivního investování s právem Evropského společenství. Co se tedy změní?

Zákon upravuje podmínky podnikání zahraničních správcovských společností v České republice a podnikání českých investičních společností na území jiných států. Upravuje takzvanou jednotnou evropskou licenci pro subjekty kolektivního investování, které splňují požadavky příslušné směrnice Evropského společenství. Ta reguluje investiční společnosti a fondy, které investují do převoditelných cenných papírů přijatých k obchodování na burze nebo jiném obdobném regulovaném trhu, dodržují stanovená pravidla pro rozložení rizika a odkupují zpět od investorů jejich podíly na vrub shromážděného majetku. Pro tyto "evropské" fondy zavádí návrh zákona pojem "standardní fondy".

Pro tuzemské investiční společnosti, pokud budou vytvářet a spravovat standardní fondy, se tím otevírá možnost podnikat na území ostatních členských států Evropského společenství. Jednotná licence bude totiž spočívat v tom, že investiční společnost bude moci po splnění zákonem stanovených podmínek působit na území členských států Evropského společenství a nabízet tam své standardní fondy, a to bez nutnosti žádat v těchto státech o další licenci.

Návrh zákona o kolektivním investování počítá i se zavedením takzvaných speciálních fondů. Ty nebudou spadat pod evropskou direktivu a budou umožňovat investice s širokou škálou investičních možností.

Speciální fondy podle návrhu zákona o kolektivním investování
cenných papírů rizikového kapitálů nemovitostí derivátů fondů zvláštního majetku smíšený
pořizují do svého majetku převážně cenné papíry obchodované na regulovaném trhu cenné papíry neobchodovatné na regulovaném trhu nemovitosti a účasti na realitních firmách finanční a komoditní deriváty akcie a podílové listy jiných fondů věci, majetková práva, pohledávky, atd. kombinuje ostatní speciální fondy
minimální investice klienta není stanovena 500 000 Kč 100 000 Kč 100 000Kč není stanovena 500 000 Kč nejpřísnější limit dle kombinace fondů
Zdroj:

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že investice do některých speciálních fondů může být nadprůměrně rizikovou záležitostí, která by však s sebou měla nést i šanci na nadprůměrný výnos. Proto jsou v návrhu zákona navrženy minimální investice do některých druhů speciálních fondů. Ty by měly zajistit, že do těchto fondů budou vstupovat jen dostatečně finančně silní investoři. Samozřejmě, bude třeba vždy ověřit, zda finančně silný investor se rovná zkušený investor, znalý všech rizik a zajistit jeho dostatečné poučení.

U speciálních fondů s půlmiliónovou minimální investicí asi až praxe ukáže, kolik podílníků bude mít v každém jednom takovém fondu zainvestovány své peníze. Dá se však předpokládat, že podílníky těchto speciálních fondů budou ponejvíce finanční instituce (banky, penzijní fondy, pojišťovny atd.).
Některé speciální fondy nemusí být v praxi ani veřejně nabízeny a mohou mít třeba i jen jediného podílníka – profesionálního institucionálního investora. Tomu třeba ani nepůjde v první řadě o výnos z investice, ale o restrukturalizaci aktiv v účetní rozvaze nebo o daňovou optimalizaci. Bude se jednat i v takovýchto "speciálních" případech fondů jen s jedním či několika málo podílníky ještě o fond kolektivního investování? A je třeba i v těchto případech vynakládat peníze daňových poplatníků na dozorování takovýchto fondů pro profesionální investory Komisí pro cenné papíry? Na tyto otázky návrh novely zákona o kolektivním investování odpověď nedává.

Chybí investiční společnosti s variabilní kapitálem

Je třeba říci, že návrh zákona o kolektivním investování především v jedné věci nesplňuje několikaleté očekávání odborné a investorské veřejnosti, ani původní věcný záměr zákona: Do konečného znění návrhu zákona nebyla nakonec zapracována možnost zakládání tzv. investičních společností s variabilním kapitálem. V prvních zněních návrhu přitom příslušná ustanovení existovala.

Mezi investiční společnosti a fondy podle příslušné směrnice Evropského společenství totiž patří především podílové fondy (FCP – fonds communs de placement, common funds), a investiční společnosti s variabilním kapitálem (SICAV – société d‘investissement à capital variable, investment company with variable capital). Třetí možností uvedenou v evropské směrnici jsou fondy založené podle svěřeneckého práva, jako tzv. unit trust.

Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma hlavními formami "evropského" kolektivního investování spočívá v tom, že podílové fondy jsou zvláštním druhem prostého spoluvlastnictví cenných papírů, podle smluvního práva, bez právní subjektivity. Aktiva v podílovém fondu jsou majetkem podílníků a jsou spravována správcovskou společností. Podílníci nemají možnost ovlivňovat správu svého fondu jinak, než tím, že z fondu vystoupí, tj. prodají své podílové listy.

Změna terminologie se nekoná

Patrně vzhledem k vyřazení investičních společností s variabilním kapitálem byla z návrhu zákona vypuštěna i původně plánovaná změna terminologie. Podle věcného záměru zákona se měly investiční společnosti přejmenovat na „správcovské společnosti“ (société de gestion, management company) a investiční fondy na „investiční společnosti“ (société d’investissement, investment company) dle terminologického úzu převládajícího v Evropě.

Investiční společnosti s variabilním kapitálem jsou oproti podílovým fondům zakládány jako akciové společnosti. Spojují výhody nám známých uzavřených investičních fondů (možnost akcionářů vyjádřit se k investiční politice na valné hromadě) s výhodami otevřených podílových fondů (právo na zpětný odkup podílových listů za jejich skutečnou tržní hodnotu).

Navíc jsou často investiční společnosti s variabilním kapitálem koncipovány jako dělené do několika takzvaných podfondů. Tím chce investiční společnost vyhovět rozdílným představám a přáním investorů o investiční politice a přitom zachovat svoji celistvost. Zvláštností totiž je, že i přes zřízení podfondů se stále jedná o jeden právní subjekt. Proto je vydáván jen jeden prodejní prospekt (musí v něm však být popsána specifická investiční politika každého podfondu). Také zřizování nových podfondů je administrativně mnohem jednodušší a operativnější i méně nákladné. Akcionáři investiční společnosti s variabilním kapitálem mohou kdykoli přestoupit z jednoho podfondu do jiného.

Investiční společnosti s variabilním kapitálem (především lucemburské a irské) jsou již nyní velice oblíbené i mezi našimi investory. Absence této osvědčené formy kolektivního investování může negativně ovlivnit atraktivnost České republiky, jako místa pro zakládání investičních společností a fondů. Přitom investiční společnosti s variabilním kapitálem mohly v zákoně nahradit již mrtvý produkt naší privatizační minulosti – investiční fondy.

Nové možnosti podnikání pro investiční společnosti

České zákonodárství dosud striktně oddělovalo obhospodařování majetku investičními společnostmi pro kolektivní investory - podílové fondy (a případně i pro investiční a penzijní fondy) a ohospodařování majetku obchodníky s cennými papíry nebo bankami pro individuální investory (správa cenných papírů, asset management). Pro tuto činnost vyžadovala dosavadní zákonná úprava licenci obchodníka s cennými papíry nebo bankovní licenci.

Příslušná směrnice Evropského společenství umožňuje členským státům povolit správcovským společnostem, aby vedle správy podílových fondů vykonávaly i správu portfolií investic a poskytovaly i související služby. Této možnosti návrh zákona o kolektivním investování plně využívá a umožňuje investičním společnostem rozšířit dosavadní správu majetku v podílových fondech o obdobnou činnost externího správce aktiv i pro individuální investory.

Investiční společnost bude moci svěřit obhospodařování majetku "svého" fondu i jiné investiční společnosti, obchodníku s cennými papíry nebo obdobné zahraniční osobě, jestliže to bude uvedeno ve statutu a pokud budou splněny všechny zákonné podmínky. A naopak, investiční společnost bude moci obhospodařovat majetek v podílovém fondu vytvořeném jinou investiční společnosti.

Všechny tyto nové možnosti podnikání investičních společností pochopitelně zvýší potenciál možného konfliktu zájmů. V zavedených finančních institucích je však managementu konfliktu zájmů věnována velká pozornost a vytypované kritické oblasti bývají "odizolovány" tzv. čínskými zdmi.

Přechodná ustanovení

Otevřené podílové fondy podle dosavadního zákona o investičních společnostech a investičních fondech se stanou otevřenými podílovými fondy patřícími do kategorie speciálních fondů cenných papírů podle zákona o kolektivním investování.

Investiční společnosti musí uvést své poměry do souladu se zákonem o kolektivním investování do 30. 6. 2005. Do doby, než investiční společnost uvede své poměry do souladu se zákonem o kolektivním investování, nesmí poskytovat své služby v členských státech Evropského společenství.

Zdroj: Návrh zákona o kolektivním investování

Co si o návrhu myslíte? Chybí vám v něm možnost zakládání tzv. investičních společností s variabilním kapitálem? Oceňujete možnost společností rozšířit dosavadní správu majetku v podílových fondech o obdobnou činnost externího správce aktiv i pro individuální investory?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+4
Ano
Ne

Diskuze

9. 12. 2003 | 1:44 | zevloun

Pokud jste opravdu dáma, jste velice důvtipná více

6. 12. 2003 | 22:26 | Anna z Pardubic

O těch speciálních fondech, to je četba jak pozvánka na ples tunelářů (Vzpomněla jsem si, jak rodiče měly z kupónovky investiční fond První investiční, který potom investoval i do nemovitostí, tichých účastí a dokonce nakupoval...více

5. 12. 2003 | 19:48 | Honzajs

Systém investování fondů a hodnocení jejich manažerů v sobě skrývá relativně velká rizika, o kterých se moc nemluví.

O vyvažování portfolia obligacemi a zlatem lze mluvit maximálně u smíšených fondů, ne u akciových...
více

5. 12. 2003 | 18:35 | Fondy a Akcie

Uz pri privatizaci pred asi 12 lety si mel koupit clovek akcie , u kterých veril na vecnou hodnotu jako akcie od Plzenského pivovaru a drzet je dodnes a nedávat je nikdy do fondu Harvard ani do fondu jiného. A stejne tak...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Nezaměstnanost, Altruismus, Přijetí smlouvy, psd2, daňové úniky, start-up, česká spořitelna, fintech, Interspar, Hypoindex, 305/2009 Sb., sdružení, soukromé tryskáče, jednorázová, platební metody, věcné břemeno, přenosová rychlost, NWR

1U11498, 5U42100, 1SK7688, 1U11498, 3Z46629

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK