Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Akcie v roce 2002, aneb FED a investice

Akcie v  roce 2002, aneb FED a investice
V uplynulém roce FED snížil krátkodobé úrokové sazby o 475 bodů na jejich současnou aktuální úroveň 1,75%, hodnotu tak nízkou, že ji bylo možno naposledy spatřit začátkem 60. let.

Akciový trh přesto poklesl již druhý rok za sebou: v roce 2001 S&P 500 index poklesl o 13,4 procenta. Zdá se jakoby "monetární stimul“ nepomáhal. Není to přeci jen tím, že v druhé polovině 90. let investoři na vlnách přehnaného investičního optimismu vyhnali ceny akcií do takové výše, že ještě dodnes nestačily nalézt své dno?

Místo odpovědi na tuto otázku, která asi trápí hodně investorů a profesionálních money-managerů, možná zoufale zalomíme rukama nad tím, že se akciové trhy nechovají podle pouček, které nás učili ve škole a přidáme se buďto k příznivcům silné verze teorie efektivních trhů (investoři jsou tak schopní, že každá informace je okamžitě obsažena v ceně a ceny se pohybují náhodně) nebo naopak k příznivcům "spekulativních mánií", "tupého stáda" a "investorských horeček". Zkusme však nejprve zvážit některá fakta.

Fakt, že akcie v roce 2001 poklesly přes dramatické snížení úrokových sazeb, není ničím novým, ve skutečnosti je spíše pravidlem. V letech 1956-2000 FED celkem desetkrát změnil směr pohybu úrokových sazeb z růstu na pokles (měřeno jejich roční změnou). Pětkrát toto snížení přesahovalo hodnotu 100 bodů. Jak reagoval S&P 500 index? V tom samém roce, kdy došlo k poklesu sazeb, klesl v průměru zhruba o 8 procent, v roce následujícím index vzrostl v průměru o 21 procent. V pěti dalších letech, kdy FED při změně směru své monetární politiky snížil sazby o méně než 100 bodů, S&P 500 index v tom samém roce reagoval růstem v průměru o 28 procent a v každém z těchto roků vzrostl o 20% nebo více.

Co se děje s akciemi, když Fed změní směr monetární politiky a snižuje úrokové sazby

Období a velikost roční změny sazeb  S&P 500 v témž roce   S&P 500 v následujícím roce  
1958: -56 bodů   45,46%   7,1%  
1967: -90 bodů   20,09%   7,77%  
1989: -50 bodů   27,25%   -6,56%  
1996: -25 bodů   20,3%   31%  
1998: -75 bodů   26,7%   19,5%  
1960: -200 bodů   -2.2%   23,12%  
1970: -400 bodů   0%   10,8%  
1974: -195 bodů   -29,1%   31,4%  
1981: -600 bodů   -9,7%   14,76%  
1984: -125 bodů   1,4%   26,3%  
2001: -475 bodů   -13%  

?  

Jaké poučení z toho vyplývá? Princip, který asi před dvěma dekádami objevil David Ranson: když FED sníží své sazby výrazně, tak toto snížení je více rozptýlené v čase, je snazší jej předvídat a je pro spotřebitele a firmy ekonomicky významnější, což vede firmy a spotřebitele k tomu, aby část svých investic a nákupů odkládaly do budoucna, FED tak svým aktivismem zbytečně oddaluje ekonomické oživení.

Dnes tak často slýchané vysvětlení dopadu politiky Fedu na akcie pomocí matoucí metafory typu: "FED vstříkne likviditu do systému, peníze začnou proudit a ekonomika se rozhýbe.", je evidentně v rozporu s fakty. Je-li velikost poklesu úrokových sazeb mírou množství "likvidity, kterou FED potřebuje dostat do systému", tak by bylo mnohem lepší, kdyby FED raději „likviditu“ nechal plně na poptávce ze strany bank. Proč však akcie a ekonomická aktivita a hodnoty širokých akciových indexů vůbec klesají na prvním místě? Jedná se nutný důsledek vln přehnaného investičního optimismu a pesimismu, který FED musí krotit svým chladným profesionalismem, tím že ve vhodném okamžiku ekonomiku "ochladí" nebo naopak "zahřeje"? Dvanácti pro akcie (S&P 500 index) nejhorším rokům z období 1956-2001, kdy došlo k průměrnému ročnímu poklesu indexu zhruba o 11 procent, z výjimkou jediného předcházel v minulém roce růst úrokových sazeb, nebo v daném roce došlo k většímu poklesu sazeb (nejméně o sto bodů). Zdá se že nikoliv trhy, ale politika Fedu postavená na učebnicových teoriích je zodpovědná, za ztrátu hodnoty akciových portfolií.

Co se však stane, zůstane-li Fed skutečně pasivní, nehrozí, že jím nekrocené makroekonomické nerovnováhy nakonec způsobí recesi a stagnaci? Druhá polovina 90. let byla z hlediska aktivity FEDu dle variability úrokových sazeb, zdaleka nejpasivnějším obdobím FEDu od 50. let. Jaký byl výsledek: klesající inflace a zrychlující hospodářský růst, technologické inovace a rostoucí bohatství. Když Fed v letech 1999 a 2000 zvýšil svou aktivitu a přešel z pasivity na "fine tunning" (jemné dolaďování ekonomiky), výsledkem byl nárůst inflace, pokles akciových trhů a hospodářského růstu. Akcie v letech 2000 a 2001 poklesly kvůli politice FEDu, jelikož však FED v roce 2001 sazby snížil, tak by akcie v roce 2002 měly vzrůst. Silný dolar je zárukou mizivé inflace, což je další velmi pozitivní faktor: V deseti letech z období 1955-2001 byla roční míra inflace nižší než dvě procenta, S&P 500 index dosáhl průměrného ročního růstu zhruba patnáct procent, ve třinácti jiných letech, kdy roční míra inflace přesáhla pět procent, index vzrostl v průměru pouze zhruba o tři procenta. Makroekonomické faktory jsou tedy pro akcie pozitivní a investoři používající spíše "top down" analýzy by z tohoto hlediska neměli čekat na další vládní statistiky, které sice rostoucí akciové trhy následují a doprovázejí, ale nepředvídají. Možným negativním faktorem je hrozba nárůstu regulací internetu a nových technologií obecně, případně nové regulace v důsledku Enronu a zvýšená aktivita antimonopolních úředníků.

Zvedne se letos S&P 500 podobně jako po předcházejících poklesech úrokových sazeb? Bojíte se regulace internetu? Nebo by byla naopak prospěšná? Podělte se s námi o své názory!

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-2
Ano
Ne

Diskuze

25. 3. 2002 | 13:41 | Vavřinec Kryzánek

Snižování sazeb je pro akcie většinou dobré,ale nemělo by být příliš rozložené v čase, nebo dokonce prokládané obdobím zvyšování sazeb, protože firmy a spotřebitelé pak oddalují ekonomickou aktivitu až do období, kdy bude...více

23. 3. 2002 | 19:36 | Petr

Vážený pane Kryzánku, již podruhé si dovolím kritizovat váš článek, především Vaší zaujatost vůči FEDu. Uvádíte, že pokud FED snižuje sazby dochází ve většině případů k poklesu amerického akciové trhu, právě díku zásahu ze...více

22. 3. 2002 | 9:46 | Vavřinec Kryzánek

Myslím, že pro akciové trhy v horizontu několika let je spíše než nízké úrokové sazby důležitá jejich nízká variabilita. Rok 2003 bude velmi dobrý pokud Fed stáhne emergency rate cuts letos a v roce 2003 nebud dělat nic....více

21. 3. 2002 | 20:55 | GEKKO99

Pochopitelne zakladni princip je, ze v podstate snizenim ceny penez neprimo zvysuji zisk podniku , nebot vetsina podniku jsou v podstate dluznici je platny. Pokud klesa cena penez lide vice utraceji ,coz zvysuje poptavku...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Důchodové pojištění, Devizový cizozemec, Nabídka, daňové úniky, start-up, daně, česká spořitelna, lime, jana poncarová, vlastní autorita, Rychlá půjčka, KFP, výpis z rejstříku trestů, operační systém, český byznys, neplacené volno, rozestavěná stavba, Gellová

1U11498, 3Z46629, 1SK7688, 5U42100, 5H06987

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK